Lísek

Právě tato osada Lísek (1771 pět chalup, vznik na místě lesa „Lísek") byla přejmenována na Malý Lísek. Zaniklá ves Pičulín stávala zřejmě v místech, kde dnes stojí jižní část obce Lísku. Název přešel na les Pičulín mezi Skalským Dvorem, Domanínským rybníkem a obcí Rovné.

Dominantou Lísku je empírový kostel sv. Mikuláše, který byl postaven v letech 1846–1852. Původní kostel stál uprostřed hřbitova a byl po vysvěcení nového zbořen. Vlevo před současným kostelem stojí původní Boží hrob z kostela. V obci rostou dvě chráněné lípy (ta u čísla 22 je stará 320 let, další u čísla 35 pak 280 let) a jeden javor dosáhl věku 240 let (u čp.3).

Ve střední části obce se nachází rychta (č.1), původně stavba ze 16.století. K obci Lísek patřil nedaleký hospodářský dvůr Na Skalách. Vznikl zřejmě v 16. století a zachovaly se plány na jeho přestavbu na zámeček. Zdejší rybník poháněl mlýn s pilou. Rok zde prožil budoucí spisovatel Gustav Pfeger Moravský. „ Položení dvora toho jest veleromantické," zaznamenal v pamětech. Dnes je zde k rekreaci vhodný Skalský rybník a hotel Skalský Dvůr (seminární a individuální turistika). Z Lísku pocházel známý rod Kozákův. ThDr. František Kozák (1857–1926) byl evangelickým farářem. překladatelem, vydavatelem, básníkem. Jan Kozák (1860–1934) byl učitelem a autorem zajímavých učebnic. Traduje se o něm, že až on zavedl nulu jako číslo. Od roku 1832 působil v Lísku farář Jan Pleskáč (1797–1873), národní buditel, autor četných povídek, pohádek a dramatu. V letech 1931–1965 byl farářem v Lísku Ludvík Vrána (1883–1969), literát, spolupracovník J.Demla a J.Floriana na Dobrém díle ve Staré Říši, jeden z prvních Kafkových překladatelů do češtiny. V Lísku je také pochován.

Součástí obce Lísek je sousední vesnička Vojtěchov (místní část, dříve svobodná rychta, památkou je tu kaplička se zvoničkou) a asi 2km vzdálená osada Lísek (lidově Malý Lísek).