Lhotka

V době před třicetiletou válkou ji vlastnil Václav z rodu Pešíků. Po porážce českých stavů v bitvě na Bílé hoře roku 1620 docházelo v Čechách k silné rekatolizaci a konfiskaci majetku osob, které byli proti císaři. Václav byl nucen opustit vlast a odešel do Saska. V létě roku 1630 vtrhla mocná armáda švédského krále Gustava II. Adolfa do Pomořan. Švédskými spojenci se zakrátko stalo Braniborsko a Sasko. Švédové porazili císařské vojsko ve významné bitvě u Breitenfeldu v září 1631 a saská vojska pronikla v listopadu téhož roku do Čech a podařilo se jim obsadit Prahu. Spolu s vítězným vojskem se do své vlasti vrátila i početná skupina českých emigrantů. Václav Pešík z Komárova se navrátil jako důstojník saského vojska s úmyslem vybojovat si své panství zpět. Tato saská epizoda neměla dlouhého trvání. Emigranti se sice snažili pro své cíle získat Albrechta z Valdštejna, ale ten dal přednost svému císaři. V září 1634 byla švédská vojska poražena císařskými oddíly v bitvě u Nördlingen. V roce 1635 uzavřelo Sasko s císařem Ferdinandem II. separátní mír. Všechny tyto události třicetileté války války zhatily naděje Václava a dalších emigrantů na navrácení majetků. Od roku 1620 byla Lhotka v držení knížecího rodu Vrbnů. Lhotka velmi utrpěla ve třicetileté válce. Před válkou hospodařili ve Lhotce dva rolníci a dva chalupníci na 105 stryších polností. Měli pět potahů, dvanáct krav. Po válce žila na Lhotce jen rodina Jana Lhotáka, který hospodařil na 34 stryších polí, měl jeden potah, čtyři krávy a jednu svini. Později získali Lhotku jako součást hořovického panství německá knížata rodu Hanau a po nich knížata z rodu Schaumburků. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 byla vyhlášena pozemková reforma, na jejímž základě byl v roce 1923 rozparcelován lhotecký velkostatek. Část polí byla přidělena místním zemědělcům a dále vytvořeny dva zbytkové statky. V roce 1928 bylo ve Lhotce hlášeno 435 obyvatel a v současnosti je v obci Lhotka přihlášeno k trvalému pobytu cca 300 obyvatel. Roku 1976 se stala Lhotka součástí střediskové obce Lochovice. Od roku 1990 je opět samosprávnou obcí s vlastním obecním úřadem.