Ledčice

K držitelům Ledčic později patřili, mimo jiných, Jan Smiřický (1436), Samuel z Hrádku (1556), Polyxena z Lobkovic (1616). Obec je poměrně rozsáhlá a dodnes si udržuje typický okrouhlý návesní vzhled. Na přilehlém mírném návrší stojí chráněná kulturní památka barokní kostel sv. Václava z pobělohorské doby, který byl vystavěn na místo původního gotického kostela připomínajícího již v r. 1384. V těsné blízkosti kostela stojí neorenesanční budova školy z r. 1886. V obci se nalézají i další nemovité kulturní památky: evangelický kostel (1784), boží muka u kostela, budova první "opatrovny" (internátní školy) ve středních Čechách (1887), statky čp. 42 a čp. 15. Malebnost obce, která nemá nouzi o zeleň, doplňují tři rybníky - nebesáky. Třebaže Ledčice po celá století zůstávaly vzdáleny rozhodujícím událostem české historie a psávalo se o nich vždy jen v několika řádcích, daly naší vlasti několik literárně činných rodáků. Ludvík Lát, autor knih "Na lečické faře" (1926) a "Na Kavkaze", Ludvík Bohumil Kašpar (1837-1901), který sestavil např."Zpěvník žalmů a písní" a "Evangelický kancionál", Ferdinand Císař (1850-1932), přítel T. G. Masaryka, autor sbírek "Od srdce k srdci", "Chléb života" a zakladatel časopisu "Hus", Václav Vysoký (1911) - místní kronikář, dopisovatel Sborníku Pod- řipska a autor několika básní a krátkých literárních útvarů. Z Ledčic pocházel i malíř Bedřich Nedoma (1837-1919). Velmi srdečný vztah k této obci měli Josef Václav Frič, který se o Ledčicích zmiňuje ve svých "Pamětech", Jan Karafiát, autor "Broučků", Josef Věromír Pleva (Malý Bobeš) či Miloš Václav Kratochvíl (Čechy krásné, Čechy mé …), kteří Ledčice často navštěvovali.

Dnes Ledčice patří k nejpůvabnějším vesnicím Podřipska a určitě stojí za to, je navštívit.