Lazsko

Obec se rozkládá v mírně zvlněné krajině a je obklopena Příbramskou pahorkatinou, Třebskou pahorkatinou s nejvyšším bodem Vojnou 667 m.n.m, Březnickou pahorkatinou s významnou Stráží 535 m.n.m. a Milínskou vrchovinou s Levínem 612 m.n.m. a Vrančí 608 m.n.m. Bližší obci je však Panin vrch s 572 m n.m. a památný Stříbrný s 552 m n.m. Katastr obce se prostírá v rozmezí 552 m.n.m. až 607 m n.m. Svažuje se na jih k Ostrovskému potoku. Obyvatelé obce stavěli svá obydlí podíl obou stran silnice, důležité spojnice směrem na Příbram a na Březnici.

Lazsko je připomínáno již v roce 1336 v listině Jana Lucemburského “1336 Thomas,possessor villae Lazsko”.

Ves Lazsko připomínaná v r. 1336, patřila manům, kteří měli za povinnost chránit královský hrad Kamýk. Ten byl od dávna občasným sídlem panovníka, zejména v období lovů. Král Jan Lucemburský v listině z 27.prosince 1336 uvádí všechny, kteří vykonávají manskou službu na hradě Kamýce. Všichni jsou střelci se samostřílem. Jejich povinností bylo být vždy v pohotovosti. Lazskému manovi patřila ves Lazsko s příslušenstvím v Lisovicích. Lazsko je uvedeno mezi patnácti manstvími náležejících kamýckému hradu.

Prvními známými lazskými many jsou z roku 1336 Tomáš, Matěj a Janek. Na konci 14. století vlastnila dvůr Anna, vdova po Jakubovi. Po smrti Anny převzal od Václava IV. r. 1400 statek v Lazsku Přibík z Tušovic, který byl královým komorníkem. V době husitské vlastnila statek Dorota z Lazska. O ni víme, že prodala v roce 1438 dvůr a ves Petříkovi z Lisovic. Ten prodal r. 1444 manství svému bratru Oldřichu řečenému Šotna z Lisovic. Ten již po roce prodal svůj majetek Petrovi ze Smolotyl a jeho manželce Anně. Petr ze Smolotyl se také psal jako Předbor z Radejšína. Roku 1453 koupil Lazsko Albert Šic z Drahenic. Od jeho syna Mikuláše koupil Lazsko Jan z Lomu řečení Kerunk. Po smrti Jana Kerunka z Lomu se ujali lazského vlastnictví jeho synové Kerunk a Jaroslav. V zápisu z roku 1496 se připomíná poprvé tvrz v Lazsku i když byla postavena zřejmě dříve.Lazsko převzal purkrabí Šebestián z Hrádku. Tímto končí téměř souvislá řada dokumentů, které nám umožnily sledovat vývoj vlastnictví manství v Lazsku.

Roku 1563 se na Lazsku připomíná Bedřich Chrastský z Chrastu s bratrem Kryštofem. Manské knihy karlštejnské se pro další období nezachovaly. před rokem 1589 vlastnil Lazsko Adam Chanovský z Dlouhé Vsi. Z roku 1597 je známá lenní přísaha na manství Lazsko Zdeňka Kalenice z Kalenic zejména na tvrz Lasko s dvorem poplužním, s dědinami, lukami, lesy, háji, porostlinami, pastvištěm, chmelnicemi, s dvěma štěpnicemi, potoky, rybníky těmito jeden velký nad mlejnem, druhý slove Hubenov, třetí Milínský slove, rybníček na vsi, haltýře pod Hubenovem, dvě sázky pod těmito haltýři, dvě sázky v štěpnici, s mlejnem pod velkým rybníkem, s pivovarem, sladovnou, ovčínem s chalupou ovčáckou, s lidmi osedlými sedmi a krčmou vejsadní osmou v též vsi Lasku poddanými jeho, s platem na nich, robotami, slepicemi a všemi povinnostmi na nich i s tím se vším, což k tomu panství od starodávna v svých mezech a hranicích jest tak, jakž toho v držení a užívání jsou byli i on též jest.” / Bezděka,pozn. 10, Sněmy české, IX, 620, Praha 1897/

Zcela stejný byl výčet lazského majetku, pořízený při převzetí rytířského léna Vojislavem Branišovským z Branišova v roce 1606. V kritickém okamžiku dějinných událostí v roce 1618 přidal se Vojislav na stranu stavů proti panovníkovi. Když byl vydán konfiskační výměr 26.června 1622, byl již Vojislav mrtvý. Lazsko převzal “ Jaroslav Bořita svaté říše římské hrabě z Martinic, pán na Smečně a Karlštejně, JMsti římského císaře, uherského a českého krále rada, komorník a dvoru JM v království českém maršálek a purkrabí karlštejnský ráčil jest se manství Laska.... v držení a užívání bejti a zůstávati ”. /Rieger, F.L.” Slovník naučný, 4, 1864 str. 144/

Následujícího roku 7.června však prodal panství Janu Jindřichovi Chanovskému z Dlouhé Vsi, radovi soudu nejvyššího purkrabství za 3200 kop míšeňských. V roce 1650 je prodáno Lazsko rytíři panu Janovi Kolencovi z Kolna a v roce 1653 Přibíku Františkovi z Újezda na Březnici a Tochovicích. Při soupisu jsou zde uváděna jména rybníků: Milínského, Hubenova, Velkého a Pařezského. V roce 1663 převzal manství nejstarší syn Přibík Václav z Újezda. Po jeho časné smrti Jan Josef, jeho bratr. Po jeho smrti vlastní manství Mariie Anna z Újezda, provdaná Michnová z Vacínova. V roce 1740 koupil manské statky Lazsko a Lisovice Jan Václav Schönovec z Ungerswertu a Adleslöwen. V roce 1802 byl majitelem Jan Prokop Hartmann hrabě z Klarsteina c.k, komoří, nejvyšší maršálek v Čechách. Po šesti letech koupila Tochovice, Lazsko a Lisovice Dorota vévodkyně z Kurlandu, dále v roce 1812 je majitelkou Gabriela hraběnka Vratislavová z Mitrovic a po její smrti v roce 1840 byl lenní statek propůjčen císařovnou Marií Annou a roku 1841 samotným císařem Ferdinandem I. Vincencovi hraběti z Bubna a Litic. V roce 1849 prodal Lasko manželům Františku a Marii Šemberovým. Šembera byl kupcem a hospodářem v Blatné. Ve smlouvě je uvedeno mimo budov, pozemků, sklizně z roku 1848, zásob dřeva, prken a veškerého zařízení, také právo myslivosti, vaření a výčepu piva, vína a kořalky se všemi povinnostmi.

V roce 1861 koupil lazský statek univezitní prof. MUDr. Antonín Jaksch. Pokračoval v dostavbě zámku, ale když hořejší patro narušilo celou stavbu, dále nepokračoval a postavil menší novou budovu.

Pražské místodržitelství zrušilo výnosem z 1. srpna 1871 manský závazek Lazska ke Karlštejnu.

V roce 1872 koupil Lazsko hrabě Richard Clam Martinic s manželkou Louisou a spojil ho se statkem Kamenná. Dalším majitelem po synovi Bohumíru Clamu Martinici se stal od roku 1897 Florian Hernych s manželkou Julií, továrník v Ústí nad Orlicí.

24. září 1910 koupil statky Kamenná a Lazsko velkostatkář Otakar Brdlík.

2. listopadu 1940 se stal vlastníkem Ing. Mirko Uher. Správa velkostatku byla v Kamenné.

V roce 1950 byl na základě rozhodnutí soudu zkonfiskován majetek O. Brdlíka a jeho zetě Ing. M. Uhra. Rozsah obou statků před 2. světovou válkou byl 500 ha, nebo při pozemkové reformě získali drobní držitelé 32 ha. Takový byl vývoj vlastníků Lazska.

/Zkráceně převzato z publikace vydané k 670. výročí obce Lazsko v roce 2006 text PhDr. Jaroslav Kozlík, tiskla Paleta spol. s r.o.

Publikaci je možno zakoupit na OU Lazsko v úřední den pondělí od 19.00 hodin zimního a 20.00 hodin letního času./