Lásenice

Základním urbanistickým členěním obce je rozptýlená zástavba při komunikacích a vodním toku Nežárky: to bylo základním motivem i pro současnou zástavbu obce. Nejstarší částí obce jsou patrně stavby u Nežárky a lokalita místně zvaná V chalupách. Tato část je patrně mladší než středověká zástavba.

Obec má vlastní prapor a znak – ve stříbrném štítě zelený věnec se čtyřmi zlatými růžemi s červenými semeníky. Vlastní erb dostala obec již v roce 1649-50 jako pečeť „Rychty lásenické“. Dnešní podoba znaku vyšla z historického popisu a je jednou z mála, patrně ojedinělou symbolikou obce v celém českém regionu. Obce nedostávaly nikdy vlastní znaky, a je tedy raritou, že několik jihočeských obcí v regionu J.Hradce má pro znak a prapor historický podklad.

Lásenice patřila už od středověku k poměrně významným lokalitám regionu. Od druhé poloviny 14. a v 15.století tudy vedla frekventovaná obchodní stezka ke Stráži nad Nežárkou a dále do Českých Budějovic. První písemná zpráva o obci je z roku 1366 a dokladuje existenci tvrze, při které se osídlení nacházelo. Historie osídlení obce patrně sahá ještě dál než do 14.stol. Lze předpokládat, že zde v náznacích jsou a budou nalezeny fragmenty možností, které prokáží již osídlení keltské.

Lásenická tvrz je na skalnatém návrší na pravém břehu Nežárky. Ve středověku zajišťovala bezpečnost obchodní stezky. Z významnějších vlastníků tvrze jsou doloženi z r.1382 Mikuláš Róth z Lásenice a z r.1429 Menhart z Hradce. Archeologické výzkumy odkryly větší část původního půdorysu, byly nalezeny fragmenty keramiky a kovových předmětů. Podle získaných poznatků lze konstatovat, že tvrz vznikla přibližně kolem poloviny 14.stol a zanikla násilnou formou – vypálením patrně v době husitských nepokojů. Výzkum tvrze není zatím dokončen a lokalita není veřejnosti přístupná.

Dominantou obce je kaple, zasvěcená sv.Janu Nepomuckému. Její současná podoba se datuje od roku 1863. Původně stával na tomto místě od let 1420-21 dřevěný kříž. V uvedených letech tu byl vozový tábor husitského lidu a Táborité tu konali bohoslužby. V 16.stol.tu byla postavena dřevěná zvonice ke zvonění poledne, klekání i požárů a bouřek. V r.1742 zvonice vyhořela a na jejím místě byla postavena kaple zděná, k poctě Panny Marie a sv.Jana Nepomuckého. Po r.1862 byla kaple zbourána a do r.1863 postavena současná kaple. Zvony, které jsou ve věži kaple, byly dvakrát před oběma válkami sejmuty a rozbity pro vojenské účely. Dnešní zvony jsou zde od konce druhé světové války. Kaple je v romantickém pojetí slohu románského, oltář a křížová cesta jsou z let 1820-1860.

Slavná Lásenická pieta pocházející z let 1360-1374 byla do zdejší kaple umístěna patrně již koncem 18.století. Pochází zřejmě z kostela sv.Markéty v Dubovici. V té době patřilo toto území ke správnímu celku obce Lásenice. Dnes je pieta v Národní galerii, ve sbírce gotického umění Jiřského kláštera v Praze, kam byla lásenickými radními darována koncem 19.století.

Malebnost obce a jejího okolí přitahovala i řadu malířů (Antonína Chittussiho, Otakara Nejedlého, V.V.Nováka a jiné). Známý Chittussiho obraz Lásenický rybník je umístěn v Národní galerii v Praze. Z iniciativy akademického malíře Franty Volfa, který několik let v obci pracoval, byla založena Malá lásenická galerie. Na zakládání galerie se značnou měrou podílel i zdejší rodák František Fical, sedlák a amatérský malíř, který zanechal obci množství pozoruhodných výtvarných pohledů na obec a okolí. Malá lásenická galerie byla první venkovskou galerií v Čechách a honosí se i významnými díly, včetně malých kreseb Václava Špály, Františka Trampoty a dalších umělců. V této skromné galerii se pořádají výstavy obrazů a v posledních letech i výstavy významných fotografů. Fotografické výstavy organizuje zdejší občan Otakar Gawlik, sám držitel několika domácích i zahraničních ocenění v oboru umělecké fotografie.

V Lásenici probíhají již 17 let letní výtvarné kursy pro zájemce. Studenti chápou absolutorium jako přípravu ke studiu na uměleckých školách.

Nejslavnějším lásenickým rodákem je Karel Hájek, zakladatel české fotožurnalistiky. Je autorem fotografie Černá madona, za kterou byl Farringtonovou zlatou medailí a dalšími 11 medailemi. Karel Hájek se narodil v Lásenici 22.1.1900 a u příležitosti stého výročí od jeho narození byla na rodném domě instalována pamětní deska. Jejím autorem je ak.sochař Josef Dušek.