Opevněný kostel v Kurdějově je jednou z nejvýznamnějších památek Hustopečska. Původní kostel zde stál již v roce 1350, kdy byl filiálkou kostela v Polehradicích. V roce 1390 byl povýšen na kostel farní. Patronát však náležel dolnokunickému klášteru. Prvním farářem v Kurdějově se stal premonstránský řeholník Mikuláš.

Hledat firmy v obci Kurdějov
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Firmy v obci Kurdějov
Živé firmy - počet: 19, obec Kurdějov

BARBARA OTŘÍSALOVÁ - Kurdějov č. 26

BC. ROMAN KAMENSKÝ - Kurdějov č. 116

DOMINIKA ČERNOHORSKÁ - Kurdějov č. 52

GURDAU - Kurdějov č. 225

HOTEL KURDĚJOV a.s. - Kurdějov č. 88

INDONESIAN DREAM FARMS - Kurdějov č. 118

JAN KRÁLÍK - Kurdějov č. 106

K-TAXI - Kurdějov č. 158

KAREL ZIMOLKA - Kurdějov č. 113

LUBOŠ VALOUŠEK - Kurdějov č. 192

MILOŠ FOJTÍK - Kurdějov č. 82

MYARTEGO.CZ - Kurdějov č. 144

OBEC Kurdějov - Kurdějov č. 1Fotografie u firmy

PENZION U KRÁLÍKŮ - Kurdějov č. 106

PETR KAMENSKÝ - Kurdějov č. 247

SEDLÁČEK RADEK-VINAŘSTVÍ SEDLÁČEK - Kurdějov č. 230

ŠEBESTA JIŘÍ-KOMINICTVÍ - Kurdějov č. 53

VÍNONEJ.CZ - Kurdějov č. 254

ZO ČSOP ŽDÁNICKÝ LES - Kurdějov č. 130

Posledně opravené/vložené firmy:zobrazit více

ZO ČSOP ŽDÁNICKÝ LES - Kurdějov č. 130

OBEC Kurdějov - Kurdějov č. 1Fotografie u firmy

ŠEBESTA JIŘÍ-KOMINICTVÍ - Kurdějov č. 53

Historie obce Kurdějov celá historie

První zmínka o Kurdějovu je z r. 1286, kdy patřil Lvu a Kadoltu z Poleradic, kteří prodali zábrdovskému klášteru 2 lány ve vinohradní hoře se všemi užitky za 50 marek stříbra. Na počátku 14. století se dostává Kurdějov do držení pánů z Lipé. Po smrti Jindřicha z Lipé, moravského zemského hejtmana, v r. 1329, jej dědili synové Jindřich, Jan, Perchtold a Čeněk. V listině z 13. ledna 1346 se uvádí, že jmenovaní bratři se dohodli, aby "veškeré víno, které se v horách kurdějovských urodí, bylo na 4 díly rozděleno, aby žádný z nich krácen nebyl". Tak vysoce bylo ceněno zdejší víno. Páni z Lipé zůstali vrchností Kurdějovských až do r. 1594, kdy je prodal Jan z Lipé spolu s hodonínským panstvím, kam Kurdčjov patřil, hraběti Juliovi ze Salm-Neuburgu za 310 000 zlatých moravských.

V období od roku 1485 spravuje Kurdějov Vilém z Pernštejna jako poručník Jindřicha z Lipé, který svědčí 6. 11. 1496, že je povinen vzít si během čtyř let za manželku Bohunku, dceru Viléma z Pernštejna, pod pokutou 10 000 zlatých.

Původně byl Kurdějov slovanskou osadou, což dokládají privilegia zdejších vrchností od r. 1491. Všechna jsou sepsána českým jazykem s výjimkou jednoho latinského od Viléma z Pernštejna, které si v r. 1615 rychtář a starší dědiny Kurdějova nechali od purkmistra a rady města Brna přeložit do češtiny. Teprve privilegium od Bedřicha z Oppersdorfu z r. 1671 je německé a obec nazvána Gurdau. Kdy byla obec osídlena Němci, není možné s určitostí říci, lze se domnívat, že se tak stalo postupně od poloviny 16. století, kdy sem začalo pronikat augšpurské náboženství. Příčinou byl také příchod nových obyvatel z Rakouska a Německa, které panstvo z tamějších svých statků přivádělo, aby dosidlili obec, když byla za nepřátelských nájezdů několikrát vypleněna a obyvatelé povražděni a odvlečeni. Za časů pánů z Lipé se usadili i v Kurdějově novokřtěnci. Neví se přesně kdy, ale jíž roku 1547 zde měli svoji kuchyni. Jejich hlavni činnosti bylo vinohradnictví a ovocnářství, které bylo odedávna výnosným zdrojem obživy zdejších

obyvatel.

Častými držiteli vinohradů a jiných statků zde byli brněnští měšťané, různé kláštery a další přespolní vlastníci.

Kurctějov, stejně tak jako celý zdejší kraj, trpěl častými nepřátelskými nájezdy. V r. 1605 je zaznamenán menši vpád Turků a Tatarů. Hůře se vedlo Kurdějovu v r. 1623, kdy vojska sedmihradského knížete Betlena Gábora vyplenila a vypálila obec, mnoho obyvatel povraždila a přes 400 osob odvlekla do otroctví. Roku 1643 vyplenili obec Švédové a v roce 1704 navštívili Kurdějov také uherští rebelové. Při nájezdu Tatarů v r. 1663 se údajně kurdějovští uchýlili

za hradby opevněného kostela, kde se úspěšně bránili a střelbou způsobili nepříteli značné ztráty. Obyvatelé, kterým se nepodařilo uchýlit za hradby, byli pobiti nebo odvlečeni, dolní část obce i s radnicí, která stála v místech nynějšího hostince, byla vypálena.

V polovině 17. století bylo v Kurdějově 122 domů (76 neobydlených), v r. 1921 již 212 domů. Žilo zde tehdy 881 Němců, 19 Čechů, 16 cizinců.

Poválečný osud Kurdějova není nijak radostný. V r. 1945 zde žila necelá tisícovka obyvatel, z toho pouze asi 20 Čechů. Veškeré německé obyvatelstvo do konce r. 1947 muselo svoji obec opustit. Noví osídlenci přišli zejména z okolních obcí a několik rodin i ze vzdálenějších oblastí. V r. 1950 zde žilo 524 obyvatel. Poměry v obci se vyvíjely velice neutěšeně, část domů zůstala neobydlena, zemědělská půda byla špatně obdělávaná, čímž trpěly zejména vinice, které

následkem toho postupně pustly. Život vesnice stagnoval ve všech směrech.

Definitivní osud obce mělo zpečetit rozhodnutí o její postupné likvidaci v rámci budování tzv. systému střediskových center. Integrace Kurdějova k Hustopečím snad přinesla postupné změny k lepšímu.

Dnes je situace mnohem příznivější - plynofikace obce, mnoho nových domků, opravený kostelní areál, budova školy a pomalu se rozbíhající podnikatelské aktivity, to vše

dává optimistické naděje clo budoucnosti.

Budoucnost Kurdějova je tedy nutno vidět v jiných sférách. Ideální přírodní prostředí, významná historická památka, návaznost na komunikační systém a ostatní zajímavé lokality Břeclavska jakož i to, že Kurdějov je bezprostředním satelitem městečka Hustopeče, nabízejí orientaci na různé formy turistiky. Místní podnikatelé mají zájem vytvořit z Kurdějova relaxační zónu, která by poskytla jednak pracovní příležitosti pro místní obyvatelstvo, dále pak umožnila formou turistiky, agroturistiky, provozováním celé plejády sportů a relaxačně sportovnílio vyžití rekreaci pro návštěvníky z blízkého i vzdáleného okolí. Pro tyto činnosti má Kurdějov základní předpoklady dané tradicemi, polohou, překrásným prostředím, přítomností opevněného kostela, folklórem apod. Především je třeba vytvořit nezbytné technické předpoklady pro výstavbu ubytovacích a stravovacích kapacit.

Projektová příprava byla již zahájena a první výstavba by měla být realizována již v r. 1995. To vše změní způsob současné turistiky v Kurdějově přechodem od pouhého shlédnutí historické budovy kostela k vytvoření možnosti, aby každý návštěvník měl důvod setrvat v krásném prostředí obce delší dobu.

OBEC Kurdějov

Kurdějov č. 1, 69301, Hustopeče u Brna

Osoby

  • p. Matýšek Jaroslav, starosta

Kontakty

1 části obce: