Křenovice je obec ležící 16 km severovýchodně od Písku v okrese Písek, kraj Jihočeský. Vesnicí probíhá silnice I/29, spojující města Písek a Tábor. V obci žije 187 obyvatel.

Hledat firmy v obci Křenovice
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 300 firem

Vančurova 2904, Tábor23,76 km

Jiráskova 1775, Tábor23,91 km

9. května 1989/15, Tábor23,92 km

Tomkova 2159/6, Tábor23,93 km

nám. T. G. Masaryka 788/1, Tábor23,98 km

9. května 658/14, Tábor24,06 km

9. května 693/16, Tábor24,07 km

Roháčova 699/8, Tábor24,08 km

9. května 640/22, Tábor24,14 km

Na Bydžově 2044, Tábor24,18 km

Třebízského 872, Tábor24,20 km

Martina Koláře 2118/1, Tábor24,22 km

Havlíčkova 627/2, Tábor24,28 km

Šafaříkova 3123, Tábor24,33 km

Budějovická 1413, Tábor24,34 km

Budějovická 1413, Tábor24,34 km

Mostecká 2087/17, Tábor24,37 km

Husovo nám. 2988, Tábor24,43 km

Husovo nám. 2864, Tábor24,46 km

Husovo nám. 2938, Tábor24,47 km

Historie obce Křenovice celá historie

ísto dnešní vesnice bylo osídleno již v předhistorickém období. Archeologické nálezy vypovídají o přítomnosti lidí ze střední doby bronzové patřící k česko-falcké mohylové kultuře (1550 až 1200 let před Kr.) Zbytky dnes již poničených mohyl jsou patrné v Křenovickém lese a na Petrově vrchu v podolském katastru.

Významný archeologický nález byl učiněn v samotných Křenovicích. Pan Kott z Bojenic při dobývání kamene v lokalitě na Pastvišti objevil poklad a odevzdal ho bernartickému učiteli Emilu Průchovi. Ten ho v roce 1897 věnoval do Muzea království českého. Poklad ze střední doby bronzové obsahoval dva bronzové náramky, polokulovitou jehlici, dva malé úlomky bronzu, 30 úzkých zlatých pásku a 618 jantarových perel – pravděpodobně původem z Pobaltí.

První písemná zmínka o Křenovicích je z roku 1379, kdy pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi dal vypracovat seznam všech arcibiskupských panství. Ze soupisu vesnic, pořízeném arcibiskupským notářem Jindřichem Hezlínem z Humpolce pro zvláštní daň jako pomoc králi Václavu IV. při nastoupení jeho vlády, se dozvídáme, že Křenovice byly součástí vltavotýnského panství spolu s dalšími 32 vesnicemi. Křenovice se 13 lány a 20 usedlostmi patřily k největším vesnicím v panství.

Pražský arcibiskup Kundrát z Vechty v důsledku špatného hospodaření zastavil panství včetně Křenovic Janu ze Sobětic ( 20.8.1415) a následující rok propadla zástava definitivně.

Křenovice se zpět vrací do majetku pražského arcibiskupství po bitvě na Bílé Hoře, kdy císař Ferdinand II. předal vltavskotýnské panství jako celek. V majetku pražského arcibuskupství zůstaly Křenovice až do roku 1848.

Podle dokumentu „Soupis podle víry“ z roku 1651, žilo v Křenovicích v tomto roce pouze 44 lidí starších deseti let. Je zde uveden krčmář Tomáš Novák se ženou Kateřinou a synem Tomášem, dále pak kovář Mikoláš s ženou Kateřinou. V obci tehdy bylo 5 sedláků: Tomáš Máša, Vít Kašpar, Jiřík Pletka, Jan Polívka, Ondřej Panka a dále 4 chalupníci: Zikmund Hejtmánek, Jan Pitelka, Jiří Neřád a Vít Kučerů.

V moderní době měly Křenovice nejvíce obyvatel koncem 60.let 19. století, kdy zde žilo 562 Křenováků (při sčítání v roce 1869). Většina obyvatel se živila zemědělstvím. Před první světovou válkou k větším statkům patřily ty usedlosti, které měly také koňské potahy. K nim patřily statky sedláků Slámy (č.p.3), Bartůňka (č.p.6), Boušky (č.p. 17), Bendy (č.p.19), Hubala (č.p. 20), Pytelky (č.p. 32) a Hesouna (č.p. 34).

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.