Křenovice je obec ležící 16 km severovýchodně od Písku v okrese Písek, kraj Jihočeský. Vesnicí probíhá silnice I/29, spojující města Písek a Tábor. V obci žije 187 obyvatel.

Hledat firmy v obci Křenovice
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 298 firem

Stanislava Maliny 452, Pražské Předměstí, Písek17,46 km

Žižkova 285, Malá Strana, Týn nad Vltavou17,47 km

Malšice č. 33517,59 km

Žďár č. 5517,63 km

Orlická 555, Malá Strana, Týn nad Vltavou17,72 km

Zahradní 225, Hradiště, Písek18,00 km

Hradiště č. 374, Písek18,06 km

Chyšky č. 2918,13 km

Čihovice 30, Hněvkovice na levém břehu Vltavy, Týn nad Vltavou18,70 km

Zátaví č. 58, Kestřany19,02 km

Dražice č. 10819,23 km

Malé Nepodřice č. 53, Dobev19,47 km

Dobšice č. 919,95 km

Švermova 349, Protivín20,08 km

Petrovice č. 19620,34 km

Slapy č. 13720,41 km

Slapy č. 13720,41 km

Bečice č. 720,44 km

Jiráskova 112, Protivín20,50 km

Skály č. 14820,57 km

Historie obce Křenovice celá historie

ísto dnešní vesnice bylo osídleno již v předhistorickém období. Archeologické nálezy vypovídají o přítomnosti lidí ze střední doby bronzové patřící k česko-falcké mohylové kultuře (1550 až 1200 let před Kr.) Zbytky dnes již poničených mohyl jsou patrné v Křenovickém lese a na Petrově vrchu v podolském katastru.

Významný archeologický nález byl učiněn v samotných Křenovicích. Pan Kott z Bojenic při dobývání kamene v lokalitě na Pastvišti objevil poklad a odevzdal ho bernartickému učiteli Emilu Průchovi. Ten ho v roce 1897 věnoval do Muzea království českého. Poklad ze střední doby bronzové obsahoval dva bronzové náramky, polokulovitou jehlici, dva malé úlomky bronzu, 30 úzkých zlatých pásku a 618 jantarových perel – pravděpodobně původem z Pobaltí.

První písemná zmínka o Křenovicích je z roku 1379, kdy pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi dal vypracovat seznam všech arcibiskupských panství. Ze soupisu vesnic, pořízeném arcibiskupským notářem Jindřichem Hezlínem z Humpolce pro zvláštní daň jako pomoc králi Václavu IV. při nastoupení jeho vlády, se dozvídáme, že Křenovice byly součástí vltavotýnského panství spolu s dalšími 32 vesnicemi. Křenovice se 13 lány a 20 usedlostmi patřily k největším vesnicím v panství.

Pražský arcibiskup Kundrát z Vechty v důsledku špatného hospodaření zastavil panství včetně Křenovic Janu ze Sobětic ( 20.8.1415) a následující rok propadla zástava definitivně.

Křenovice se zpět vrací do majetku pražského arcibiskupství po bitvě na Bílé Hoře, kdy císař Ferdinand II. předal vltavskotýnské panství jako celek. V majetku pražského arcibuskupství zůstaly Křenovice až do roku 1848.

Podle dokumentu „Soupis podle víry“ z roku 1651, žilo v Křenovicích v tomto roce pouze 44 lidí starších deseti let. Je zde uveden krčmář Tomáš Novák se ženou Kateřinou a synem Tomášem, dále pak kovář Mikoláš s ženou Kateřinou. V obci tehdy bylo 5 sedláků: Tomáš Máša, Vít Kašpar, Jiřík Pletka, Jan Polívka, Ondřej Panka a dále 4 chalupníci: Zikmund Hejtmánek, Jan Pitelka, Jiří Neřád a Vít Kučerů.

V moderní době měly Křenovice nejvíce obyvatel koncem 60.let 19. století, kdy zde žilo 562 Křenováků (při sčítání v roce 1869). Většina obyvatel se živila zemědělstvím. Před první světovou válkou k větším statkům patřily ty usedlosti, které měly také koňské potahy. K nim patřily statky sedláků Slámy (č.p.3), Bartůňka (č.p.6), Boušky (č.p. 17), Bendy (č.p.19), Hubala (č.p. 20), Pytelky (č.p. 32) a Hesouna (č.p. 34).

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.