Kratonohy

Jméno vsi je odvozeno od ironické přezdívky (posměšného označení) některých lidí ze vsi, kratonožka, kraťnoha. Je to jméno poměrně staré, výskyt tohoto typu jmen u nově vzniklých vesnic se předpokládá v 11. až 12. století.

První písemné zmínky o části Michnovka: 1720 – Michnowitz, 1790 – Michnowitz, Michnanka, 1835 – Michnowka, 1877 – Michňovka.

Před vsí existoval na stejném místě dvůr a ovčín, který se jmenoval Vejrov. Jméno nově založená ves dostala roku 1701 podle majitele Jana Václava Michny z Vacínova.

Kratonohy podle pověsti založil Býd, syn Kouřimského knížete Slavomila na místě, kde se svými lidmi tři dny odpočíval. Z toho lidová etymologie usoudila na název obce – unaveným lidem se krátil krok, přeneseně i nohy. Účelem tohoto etymologického vysvětlení názvu bylo nahrazení původu ironické přezdívky.

Vesnice měla nepřehledné vlastnické vztahy. V letech 1318 – 1323 ves měli v držení Tluček, Bohuněk, Licek, Mikuláš a Sezema z Kratonoh. Ve 14. století pravděpodobně již existovala tvrz, ale nejstarší písemný doklad o tvrzi pochází z 16. století. Ve druhé polovině 14. stol. se jako majitelé připomínají pánové z Častolovic, Licek z Kratonoh a Perchta, dcera Sezemy z Kostomlat. Perchta nějaký majetek věnovala klášteru Sv. Jiří v Praze. V letech 1407 až 1467 se objevují Hroch z Dobřenic a bratři Jiří a Adam Dobřenští. V roce 1447 loupil v Kratonohách Hašek z Valdštejna, patrně byla poškozena tvrz. Z řeky Bystřice byl v Kratonohách zřízen náhon, který zásoboval Třesický rybník – 1452.

V roce 1467 drželi Kratonohy také bratři Jiří a Bavor z Mokrovous. Od konce 15. století až do Bílé hory drželi Kratonohy Dobřenští. Mezi nimi byl také hejtman hradeckého kraje Václav Dobřenský z Dobřenice (zemřel 1608). V 16. stol. vznikl trmalovský dvůr. Dnes po něm zbyl jen místní název Trmálka. V roce 1623 Kratonohy za 20 800 kop míšeňských koupila Alžběta Vchynská z Vchynic na Chlumci. Statek do roku 1644 měli Kinští, ti však jej pro dluhy odprodali Asterlům z Asterfedu a po nich Bryslové.

Během 17. století zaniká tvrz, již se nevyskytuje v soupise majetku. Ves připadla Bryslům. Barbora, vdova po Františku Bryslovi (zemřel 1692), prodala roku 1701 Kratonohy svému bratrovi Václavu Michnovi z Vacínova. Ten roku 1710 postavil nový kostel a obnovil zaniklou faru. Na místě dvora a ovčína založil ves, po něm nazvanou Michnovka. O vsi je první zmínka v roce 1720, ke vsi patřil ještě dvůr s ovčínem a samota Bílá Hlína. Václav Michna Kratonohy prodal opět Václavu Norbertu Kinskému, svému protivníku ve sporu o prohraný náhon. Někdy poté byl postaven na místě bývalé tvrze zámeček, autorem mohl být G. Santini, ale byl to spíše některý z jeho následovníků.V Kratonohách byl rod lidových básníků Volných. Prvý byl Lukáš Volný (1645 – 1732) po něm byl Václav Volný, jehož životní data se nezachovala. Posledním byl Jiří Volný (1675 – 1745), šafář a vrchní ovčák, který skládal veselé písně. Většina písní byla zničena požárem v roce 1750, ale některé zbylé vydal Hanka v Hradci Králové roku 1822 pod názvem „Jiřího Volného písně veselé“ . Na počátku 18. století byla zřízena farní škola.

Za panství Kinských Kratonohy i se zámkem zůstávaly ve stínu chlumeckého rezidence Karlova koruna a ve druhé polovině 18. století Kratonohy splanuly s chlumeckým panstvím. Od roku 1772 tu jako správce působil despota Matyáš Graulich. Když 24. března 1775 vypuklo selské povstání také v Kratonohách, Graulich uprchl, ale stihl v zahradě uschovat většinu peněz. Po selských bouřích byl zámek opraven a přestavěn. Zámek zůstal ve vlastnictví až do 20. století. Část zámku a zbytky hospodářského dvora byly restituovány.

V roce 1835 je v Kratonohách zmiňována cihelna. V Kratonohách existovala v roce 1841 jedna polygonální stodola. V roce 1877 žilo v obci osm židů a jeden evangelík. V obci byl pivovar, vinopalna, ovčín, myslivna a mlýn.

Nová škola byla postavena v letech 1870 –78. Před první světovou válkou v ní vyučoval spisovatel Rudolf Medek.

V roce 1900 žilo v obcích farní osady Kratonohy (Kratonohy, Káranice, Michnovka a Obědovice) 1449 katolíků, 5 evangelíků a 10 židů.