Výraznou dominantu Kostomlat tvoří chrám sv. Bartoloměje, postavený v roce 1778. Roku 1813 byl na jeho východní straně vybudován hřbitov a v roce 1889 byl ke dvěma stávajícím zvonům pověšen nový malý zvon s obrazem sv. Antonína.

Hledat firmy v obci Kostomlaty nad Labem
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Firmy v obci Kostomlaty nad Labem
Posledně opravené/vložené firmy:zobrazit více

KOSMETICKÝ SALÓN GABRIELA - Vápensko č. 21, Kostomlaty nad Labem

JINDRÁČKOVÁ MIRIAM - Hradištská 231, Kostomlaty nad Labem

IKOSTOMLATY - Jižní 486, Kostomlaty nad Labem

Historie obce Kostomlaty nad Labem celá historie

Podle lexikonu byla obec Kostomlaty nad Labem založena v roce 1223. K výkladu názvu se tradují dvě pověsti. Podle jedné vznikla obec u zájezdního hostince při cestě na jih – sever, kde bylo mnoho poutníků a obchodníků zavražděno, proto kosti – mláti. Podle druhé zde vyráběli – vařili mýdlo z kostí.

Na homolovitém, uměle nasypaném pahorku byl zde totiž vystavěn hrad Mydlovar. Podle pověsti nechala hrad Mydlovar postavit Krokova dcera kněžna Libuše. V lužním lese u řeky Labe stojí dosud jeho rozvaliny. Kněžna zde, ve stínu mohutných dubů, prý soudila spory svých poddaných. Při hradu založila zahradu, kde rostly překrásné, do té doby neznámé květiny. Dodnes se říká místu blízko zřícenin hradu Libušina zahrádka nebo Šafranice. Na labském břehu blízko hradu Mydlovaru je místo, dosud nazývané V Lázni. Prý se tam kněžna Libuše koupávala. Snad tam vyvěral pramen, jehož vody měly louhovitý, mýdlový vzhled. Odtud název Mydlovary. K hradu se váží ještě další pověsti. Nejznámější je o pokladu na Mydlovaru. Když byl hrad opuštěn, stal se sídlem loupežníků, kteří naloupili mnoho zlata a šperků, které ukryli v hlubokých sklepeních pod hradem. Jako jinde, i zde se poklady otvíraly na Velký pátek.

Ještě před založením hradu stála v těchto místech ves Mydlovary, ze které pocházejí nálezy římských peněz i vzácných korunovačních mincí kněžny Judith. Hrad byl opuštěn v roce 1553. U vchodu do vnitřního valu stály dva mocné duby, z nichž jeden byl dutý a vešlo se do něho 23 lidí. Zde se také konaly každý rok na Květnou neděli slavnosti “Růženka” – “Slavnosti sněženek”, kdy se pod duby scházely dívky z celého okolí, zdobily se květy sněženek a na blízkém palouku tančily a zpívaly. Největší z dubů byl pokácen v roce 1874.

Podívejme se však na historii Kostomlat ještě z jiných zdrojů. Základním a nepřekonaným vlastivědným dílem, zabývajícím se územím většiny bývalého okresu Nymburk, je třídílná sborníková práce učitelstva tehdejšího poděbradského okresu s názvem “Poděbradsko”. První sešity “Poděbradska” začaly vycházet v Poděbradech roku 1906. Archivář Bohumil Tuzar vyhledal ve sbornících zprávy, týkající se dějin Kostomlat nad Labem a zveřejňoval je v roce 1994 v Kostomlatských novinách na pokračování. Je to pozoruhodné svědectví o životě našich předků s udivujícími podrobnostmi. Jsou však psány jazykem a slohem z počátku minulého století a také obsažená fakta již neodpovídají současnosti. Proto je v plném znění neuvádíme. Nicméně považujeme za důležité zmínit se o nich pro případné zájemce o podrobné studium historie naší obce a nejbližšího okolí.

První písemná historická zmínka o Kostomlatech je v souvislosti se Sezemou z Kostomlat z roku 1223. Další zmínka o Sezemovi pochází z roku 1252 a jiný starý písemný pramen z roku 1289 hovoří o Mutinovi z Kostomlat, domnělém synu Sezemy z Kostomlat. Roku 1346 získal hrad Mydlovar a ves Kostomlaty Půta z Častolovic, později Eliška z Veselé, provdaná za Jana Pušku z Kunštátu. To už se hovoří o zdejším hradu, takže Kostomlaty měly svůj vlastní hrad. Podle pověsti stávala část původního kostomlatského hradu na západním konci dnešního kostomlatského dvora, další část snad i na farské zahradě. Podle některých zpráv pamětníků byly na farské zahradě dlouho vidět i jakési staré rozvaliny.

Majitelem hradu byl tedy kolem roku 1420 příznivec husitů Jan Puška z Kunštátu. V té době plenilo Puškovy statky i dvorce jeho synovců Viktorina a Hynka Bočka z Kunštátu a na Poděbradech Zikmundovo vojsko. Jan Puška měl také neshody se svým synovcem Hynkem Bočkem, které vyvrcholily Hynkovým útokem na kostomlatský hrad, jeho dobytím a uvržením strýce do vězení na poděbradském zámku. Zajatý Jan Puška ve vězení zanedlouho zemřel. Hynek se pak stal jediným majitelem kostmlatského hradu. Roku 1458 ho předal svému synovci Jiřímu z Poděbrad.

Po smrti krále Jiřího z Poděbrad roku 1471 připadl hrad Kostomlaty, stejně jako Poděbrady, jeho synovi Jindřichovi ml. (jinak Hynkovi). Ten odkázal roku 1492 hrad Kostomlaty, vesnice Kostomlaty, Hronětice, Šibice, Lány a Drahelice synovi Bedřichovi a Kateřině Vojtkové ze Strážnice a ze Štítar. Již v roce 1493 Kateřina prodala hrad Kostomlaty králi Vladislavovi, ten ho však roku 1495 postoupil Janovi ze Šelemberka. Kolem roku 1509 koupil Kostomlaty Bedřich z Donína. Páni z Donína však museli pro účast na protihabsburském povstání roku 1547 přenechat Kostomlaty králi. Česká komora připojila téhož roku Kostomlaty k Lyskému panství. Roku 1553 je hrad v Kostomlatech uváděn již jako pustý.

V dalších letech se Kostomlaty dostaly do vlastnictví řady majitelů. Za zmínku však stojí především Jan, svobodný pán ze Šporků, kterému daroval císař Ferdinand III. v roce 1647 městečko Lysou s dalšími vesnicemi včetně Kostomlat za dobré vojenské služby (pověst o hraběti Šporkovi je uvedena na stránce o Hroněticích).

Špork zemřel roku 1679 a Lysou zdědil jeho starší syn František Antonín, který se významně zapsal do dějin svého panství. Byl to vysoce vzdělaný a lidumilný člověk. Snížil svým poddaným robotní povinnosti, staral se o vzdělání poddaných tím, že nechal tisknout užitečné spisy a poděloval jimi své poddané. Za to byl svými nepřáteli osočován, až byl na udání zatčen a vězněn v pražské Daliborce. Prokázala se však jeho nevina a byl propuštěn. V letech 1702 – 1712 založil v Lysé velkou knihovnu. V této době byla v Kostomlatech založena škola. V roce 1722 prodal Lyské panství Františku Josefu hraběti Černínovi z Chudenic, ale opět je vykoupil zpět, protože hrabě Černín upadl do dluhů. František Antonín Špork zemřel v roce 1738 a panství zdědila dcera Anna Kateřina, provdaná za Františka Karla svobodného pána ze Sweerts-Reistu. V majetku tohoto rodu bylo až do roku 1851, kdy na 31 let přešlo do vlastnictví kněžny z Rohanů. Původní vinopalnu, postavenou v Kostomlatech v roce 1843, dala kněžna z Rohanů zbourat a postavit cukrovar. V roce 1870 byl u cukrovaru postaven nový dvůr. A opět došlo ke střídání majitelů, až Lyské panství včetně Kostomlat koupil v roce 1904 Ferdinand hrabě Kinský.

Podle Lyského urbáře z roku 1553 bylo v okolí Nymburka hodně lesů a “kostomlatské lesy se táhly od zámku až ke mlýnu Baště a bylo jich asi za míli délky …” Početná vysoká zvěř prý hodně trpěla vlky. Ovšem zejména v polovině 19. století byly lesy vykáceny a proměněny v pole.

Výraznou dominantou Kostomlat je chrám sv. Bartoloměje, postavený v roce 1778. V roce 1813 byl vybudován na východní straně kostela hřbitov. V roce 1889 byl ke dvěma zvonům pověšen nový malý zvon s obrazem sv. Antonína. Ovšem kostel a farář se připomínají již v druhé polovině 14. století. Za třicetileté války byla kostomlatská fara prázdná. Obsazena byla znovu až v roce 1738 zásluhou Anny Kateřiny ze Sweertsu, rozené Šporkové. V důsledku tvrdých rekatolizačních metod některých farářů odešla část poddaných ze země. Také selská bouře na Lysecku v roce 1775 souvisela s násilným obracením na katolickou víru a v Kostomlatech byla vojensky potlačena

Obec má od roku 1875 poštu a stanici dráhy. Železniční trať se začala stavět v roce 1872 od Nymburka do Lysé nad Labem.

Dalším pramenem poznání historie Kostomlat a dalších míst Nymburska, je publikace Bohumila Tuzara “Truhlice pověstí a starých příběhů okresu Nymburk”. Vřele doporučujeme.

OBEC Kostomlaty nad Labem

Hronětická 237, Kostomlaty nad Labem, 28921, Kostomlaty nad Labem

Osoby

  • Ing. Hradilová Romana, starostka

Kontakty