Kostelec nad Vltavou

* V roce 1953 nalezly děti v zemině pod okapem školy vyplavený pazourkový artefakt, na jedné straně patinovaný, jehož bližší zařazení v rámci doby kamenné není možné. Není vyloučeno, že je dokladem osady na okraji vrcholové plošiny návrší, na kterém ve středověku vznikla vesnice. Nález předala do milevského muzea ředitelka školy Dagmar Dvořáková.

* V trati Pod kostelem nalezl v roce 1987 dr. Pavel Břicháček tři neolitické zlomky nádob kultury s lineární keramikou.

* Při stavbě silnice přes Panský les byla v 19. století zničena velká mohyla průměru 14 metrů. Obsahovala žárové pohřby, z nichž byla pro sbírku Národního muzea zachráněna bronzová jehlice ze střední doby bronzové a halštatské střepy, miska a přeslen.

* Jiné mohyly jsou v Zeleném lese. Registrována byla osamělá mohyla a další dvě nejisté. V témže lese na ostrožně nad Vltavou je velká porušená mohyla. Mladohradištní střep nalezený v její blízkosti s ní nesouvisí, protože v té době se již do mohyl nepohřbívalo.

* V roce 1975 registroval dr. Pavel Břicháček východně od obce knovízské sídliště narušené orbou a melioracemi. Kromě knovízských zlomků nádob a mazanice byly též nalezeny střepy z mladší doby hradištní

* Atypické pravěké střepy a jehlancovité závaží byly nalezeny v roce 1977 na ostrožně mezi dvěma potoky.

* V trati U sosny objevili v roce 1976 Jiří Fröhlich a Jan Michálek sídliště halštatsko- laténského horizontu a zlomky nádob z 13. století.

* Rozsáhlé sídliště obydlené po velkou část doby laténské zkoumal v letech 1987 – 1988 dr. Pavel Břicháček. Jedna prokopaná polozemnice rozměrů 5,6 x 2,5 m měla v rohu uměle upravený výchoz skály. Ve výplni objektu ležely zlomky nádob, zvířecí kosti a dva fragmenty železných předmětů. (Z knihy Písecko v zrcadle archeologie, autor Jiří Fröhlich, Písek 1997)