Konárovice

První nejstarší písemná zmínka o obci je z roku 1352 v registraci desátků papežských. To již byly Konárovice rytířským sídlem a tvrzí při poplužním dvoře. Kostel se poprvé připomíná v roce 1358.

V následujících staletích se majitelé Konárovic často střídali. V roce 1772 koupila statek v dražbě hraběnka Alžběta de Quasco. Využívala ho jako letní sídlo a v roce 1775 nechala zámek přestavět do dnešní podoby. Ještě v témže roce nechala vybudovat nový farní dům, ale první farář zde byl ustanoven až v roce 1820. Pod její péčí došlo ke zvelebení školství a v roce 1810 byla v Konárovicích otevřena řádná škola.

Zajímavostí je, že v tomto období se zde velmi úspěšně zakládaly morušové sady. Hedvábnictví zde dosáhlo největšího rozkvětu kolem roku 1820.

V roce 1856 získal Konárovice Jan Nepomuk, hrabě Harrach, c. k. rytmistr a komoří, který přivedl hospodářství na statku k velkému rozkvětu. V roce 1872 prodal celý statek Josefu Götzlovi, továrníku a purkmistru v Karlíně. Tuto rodinu velmi často navštěvoval houslista Jan Kocián a pořádal zde malé koncerty. Konárovické panství sousedilo s panstvím Býchory, kde vlastnil zámek slavný český houslista Jan Kubelík. Po hraběti Harrachovi se v zámku nachází v původním stavu tzv. „čínský salonek“.

K obci Konárovice patří ještě osada Jelen, kde byl ve 14. století postaven pivovar a později rozsáhlý hostinec, a rekreační osada Včelín, která má také zajímavou historii. Jméno je odvozeno od včelařské stanice s muzeem, které bylo postaveno a slavnostně otevřeno v roce 1928. Stanice bývala v minulosti cílem mnoha rodinných výletů s možností pohoštění chlebem s máslem a medem. V současné době je budova připravena k prodeji.