Hledat firmy v obci Koleč
Živé firmy v obci Koleč 10 firem
Koleč č. 19Koleč č. 103OtevřenoKoleč č. 36OtevřenoKoleč č. 97dle domluvyKoleč č. 11dle domluvyKoleč č. 103OtevřenoKoleč č. 85OtevřenoKoleč č. 79OtevřenoKoleč č. 174Otevřeno
Historie obce Koleč celá historie
První zmínka o sídle v obci Koleč je připomínána v roce 1690 v žádosti o finanční vypořádání, kde pozůstalí uvádí jmenovitě objekt tvrze s poplužním dvorem. V první čtvrtině 18. století vlastnil ves Koleč Liborius Václav Ubelli, rytíř von Siegburg, císařský rada, který i s manželkou nechal vystavět zámeckou kapli Nejsvětější Trojice. Ta potom sloužila současně jako farní i pro přilehlou vesnici. Potomci Ubelliů nechali přestavět původní tvrz na poměrně rozlehlý honosně zařízený zámek. V majetku rodiny zůstala Koleč až do počátku 19. století. Následující majitelé špatně hospodařili. Počátkem šedesátých let 19. století byl kolečský statek připojen k sousednímu velkostatku zvoleněveskému, soukromému majetku Habsbursko - lotrinského rodu. Roku 1898 došlo k přístavbě zámecké kaple, která nedostačovala rostoucímu počtu věřících. Kaple byla zvětšena na dvojnásobek, fasády klacisistně upraveny s empírovými detaily.
Po založení ČSR, se dvůr i se zámkem v důsledku pozemkové reformy stal majetkem českého státu. Hospodařil tu, k tomu účelu v podobných případech vytvořený, státní statek. Stát poté také investoval v první třetině minulého století zásadní přestavbu hospodářského dvora v severním sousedství zámku. Původně ředitelství statku uvažovalo, že starý dožívající dvůr bude úplně zbořen a postaven nový na jihozápadní straně areálu, neboť rekonstrukce stojícího dvora byla považována za příliš nákladnou. Od záměru však bylo posléze upuštěno a starý dvůr byl nakonec rekonstruován. Poškozený mohutný krov rozlehlého kravína uzavírající východní stranu dvora byl nahrazen na svou dobu moderními dřevěnými vazníky obloukové konstrukce Štěpánovy soustavy (objekt byl zlikvidován požárem v květnu roku 2006). Bedněná plocha střechy vazníků byla původně pokryta asfaltovou lepenkou Ruberoid, pozdější hliníkové plechové šablony byly na původní lepenku položeny až po roce 1970. Jen opravy dvora provedené v letech 1933 až 1934 byly vyčísleny na 86 178,-- Kč a v následujících letech do roku 1938 byly uskutečněny ještě další investice do správy areálu.
Trojkřídlý zámek v Kolči s klacisistní kaplí Nejsvětější Trojice stojí na jihozápadním okraji obce. Patrové budovy zámeckých křídel spolu s kaplí vymezují prostor obdélníkového nádvoří, na které původně bezprostředně navazovaly sousední budovy hospodářského dvora s pivovarem. Paralelní menší dvůr patrně s pivovarem sousedil ještě se západním zámeckým křídlem. V jižním sousedství zámku se rozprostírala ještě malá okrasná zahrada, s osově orientovanou branou a altánkem. Drobné šlechtické sídlo v Kolči tvořilo pozoruhodný celek, v němž byly úzce provázány obytná a reprezentativní funkce s výrobní funkcí tvořenou hospodářskými budovami s nutným zázemím a polnostmi. Součástí areálu nemovité kulturní památky je zámek s kaplí, torzem kamenného sousoší sv. Anny s Paní Marií, zvonicí, nádvořím a zahradou. Areál hospodářského dvora se sýpkou, chlévy a pivovarem nebyl prohlášen za kulturní památku a stojí vně hranic areálu prohlášené památky. Budovy zámku byly až do roku 1991 užívány nejprve místním státním statkem a posléze družstvem JIVEP.
Fotogalerie obce Koleč
Demografické údaje
OBEC Koleč
Koleč č. 103, 27329, Koleč
Osoby
- p. Skolilová Lenka, starosta
Kontakty
- 315 783 828
- kolec@kolec.cz
- www.kolec.cz
Vlajka
Koleč č. 103OtevřenoKoleč č. 36OtevřenoKoleč č. 97dle domluvyKoleč č. 11dle domluvyKoleč č. 103OtevřenoKoleč č. 85OtevřenoKoleč č. 79OtevřenoKoleč č. 174Otevřeno
Historie obce Koleč celá historie
První zmínka o sídle v obci Koleč je připomínána v roce 1690 v žádosti o finanční vypořádání, kde pozůstalí uvádí jmenovitě objekt tvrze s poplužním dvorem. V první čtvrtině 18. století vlastnil ves Koleč Liborius Václav Ubelli, rytíř von Siegburg, císařský rada, který i s manželkou nechal vystavět zámeckou kapli Nejsvětější Trojice. Ta potom sloužila současně jako farní i pro přilehlou vesnici. Potomci Ubelliů nechali přestavět původní tvrz na poměrně rozlehlý honosně zařízený zámek. V majetku rodiny zůstala Koleč až do počátku 19. století. Následující majitelé špatně hospodařili. Počátkem šedesátých let 19. století byl kolečský statek připojen k sousednímu velkostatku zvoleněveskému, soukromému majetku Habsbursko - lotrinského rodu. Roku 1898 došlo k přístavbě zámecké kaple, která nedostačovala rostoucímu počtu věřících. Kaple byla zvětšena na dvojnásobek, fasády klacisistně upraveny s empírovými detaily.
Po založení ČSR, se dvůr i se zámkem v důsledku pozemkové reformy stal majetkem českého státu. Hospodařil tu, k tomu účelu v podobných případech vytvořený, státní statek. Stát poté také investoval v první třetině minulého století zásadní přestavbu hospodářského dvora v severním sousedství zámku. Původně ředitelství statku uvažovalo, že starý dožívající dvůr bude úplně zbořen a postaven nový na jihozápadní straně areálu, neboť rekonstrukce stojícího dvora byla považována za příliš nákladnou. Od záměru však bylo posléze upuštěno a starý dvůr byl nakonec rekonstruován. Poškozený mohutný krov rozlehlého kravína uzavírající východní stranu dvora byl nahrazen na svou dobu moderními dřevěnými vazníky obloukové konstrukce Štěpánovy soustavy (objekt byl zlikvidován požárem v květnu roku 2006). Bedněná plocha střechy vazníků byla původně pokryta asfaltovou lepenkou Ruberoid, pozdější hliníkové plechové šablony byly na původní lepenku položeny až po roce 1970. Jen opravy dvora provedené v letech 1933 až 1934 byly vyčísleny na 86 178,-- Kč a v následujících letech do roku 1938 byly uskutečněny ještě další investice do správy areálu.
Trojkřídlý zámek v Kolči s klacisistní kaplí Nejsvětější Trojice stojí na jihozápadním okraji obce. Patrové budovy zámeckých křídel spolu s kaplí vymezují prostor obdélníkového nádvoří, na které původně bezprostředně navazovaly sousední budovy hospodářského dvora s pivovarem. Paralelní menší dvůr patrně s pivovarem sousedil ještě se západním zámeckým křídlem. V jižním sousedství zámku se rozprostírala ještě malá okrasná zahrada, s osově orientovanou branou a altánkem. Drobné šlechtické sídlo v Kolči tvořilo pozoruhodný celek, v němž byly úzce provázány obytná a reprezentativní funkce s výrobní funkcí tvořenou hospodářskými budovami s nutným zázemím a polnostmi. Součástí areálu nemovité kulturní památky je zámek s kaplí, torzem kamenného sousoší sv. Anny s Paní Marií, zvonicí, nádvořím a zahradou. Areál hospodářského dvora se sýpkou, chlévy a pivovarem nebyl prohlášen za kulturní památku a stojí vně hranic areálu prohlášené památky. Budovy zámku byly až do roku 1991 užívány nejprve místním státním statkem a posléze družstvem JIVEP.
Fotogalerie obce Koleč
Demografické údaje
OBEC Koleč
Koleč č. 103, 27329, Koleč
Osoby
- p. Skolilová Lenka, starosta
Kontakty
- 315 783 828
- kolec@kolec.cz
- www.kolec.cz
Vlajka
Koleč č. 36OtevřenoKoleč č. 97dle domluvyKoleč č. 11dle domluvyKoleč č. 103OtevřenoKoleč č. 85OtevřenoKoleč č. 79OtevřenoKoleč č. 174Otevřeno
Historie obce Koleč celá historie
První zmínka o sídle v obci Koleč je připomínána v roce 1690 v žádosti o finanční vypořádání, kde pozůstalí uvádí jmenovitě objekt tvrze s poplužním dvorem. V první čtvrtině 18. století vlastnil ves Koleč Liborius Václav Ubelli, rytíř von Siegburg, císařský rada, který i s manželkou nechal vystavět zámeckou kapli Nejsvětější Trojice. Ta potom sloužila současně jako farní i pro přilehlou vesnici. Potomci Ubelliů nechali přestavět původní tvrz na poměrně rozlehlý honosně zařízený zámek. V majetku rodiny zůstala Koleč až do počátku 19. století. Následující majitelé špatně hospodařili. Počátkem šedesátých let 19. století byl kolečský statek připojen k sousednímu velkostatku zvoleněveskému, soukromému majetku Habsbursko - lotrinského rodu. Roku 1898 došlo k přístavbě zámecké kaple, která nedostačovala rostoucímu počtu věřících. Kaple byla zvětšena na dvojnásobek, fasády klacisistně upraveny s empírovými detaily.
Po založení ČSR, se dvůr i se zámkem v důsledku pozemkové reformy stal majetkem českého státu. Hospodařil tu, k tomu účelu v podobných případech vytvořený, státní statek. Stát poté také investoval v první třetině minulého století zásadní přestavbu hospodářského dvora v severním sousedství zámku. Původně ředitelství statku uvažovalo, že starý dožívající dvůr bude úplně zbořen a postaven nový na jihozápadní straně areálu, neboť rekonstrukce stojícího dvora byla považována za příliš nákladnou. Od záměru však bylo posléze upuštěno a starý dvůr byl nakonec rekonstruován. Poškozený mohutný krov rozlehlého kravína uzavírající východní stranu dvora byl nahrazen na svou dobu moderními dřevěnými vazníky obloukové konstrukce Štěpánovy soustavy (objekt byl zlikvidován požárem v květnu roku 2006). Bedněná plocha střechy vazníků byla původně pokryta asfaltovou lepenkou Ruberoid, pozdější hliníkové plechové šablony byly na původní lepenku položeny až po roce 1970. Jen opravy dvora provedené v letech 1933 až 1934 byly vyčísleny na 86 178,-- Kč a v následujících letech do roku 1938 byly uskutečněny ještě další investice do správy areálu.
Trojkřídlý zámek v Kolči s klacisistní kaplí Nejsvětější Trojice stojí na jihozápadním okraji obce. Patrové budovy zámeckých křídel spolu s kaplí vymezují prostor obdélníkového nádvoří, na které původně bezprostředně navazovaly sousední budovy hospodářského dvora s pivovarem. Paralelní menší dvůr patrně s pivovarem sousedil ještě se západním zámeckým křídlem. V jižním sousedství zámku se rozprostírala ještě malá okrasná zahrada, s osově orientovanou branou a altánkem. Drobné šlechtické sídlo v Kolči tvořilo pozoruhodný celek, v němž byly úzce provázány obytná a reprezentativní funkce s výrobní funkcí tvořenou hospodářskými budovami s nutným zázemím a polnostmi. Součástí areálu nemovité kulturní památky je zámek s kaplí, torzem kamenného sousoší sv. Anny s Paní Marií, zvonicí, nádvořím a zahradou. Areál hospodářského dvora se sýpkou, chlévy a pivovarem nebyl prohlášen za kulturní památku a stojí vně hranic areálu prohlášené památky. Budovy zámku byly až do roku 1991 užívány nejprve místním státním statkem a posléze družstvem JIVEP.
Fotogalerie obce Koleč
Demografické údaje
OBEC Koleč
Koleč č. 103, 27329, Koleč
Osoby
- p. Skolilová Lenka, starosta
Kontakty
- 315 783 828
- kolec@kolec.cz
- www.kolec.cz
Vlajka
Koleč č. 97dle domluvyKoleč č. 11dle domluvyKoleč č. 103OtevřenoKoleč č. 85OtevřenoKoleč č. 79OtevřenoKoleč č. 174Otevřeno
Historie obce Koleč celá historie
První zmínka o sídle v obci Koleč je připomínána v roce 1690 v žádosti o finanční vypořádání, kde pozůstalí uvádí jmenovitě objekt tvrze s poplužním dvorem. V první čtvrtině 18. století vlastnil ves Koleč Liborius Václav Ubelli, rytíř von Siegburg, císařský rada, který i s manželkou nechal vystavět zámeckou kapli Nejsvětější Trojice. Ta potom sloužila současně jako farní i pro přilehlou vesnici. Potomci Ubelliů nechali přestavět původní tvrz na poměrně rozlehlý honosně zařízený zámek. V majetku rodiny zůstala Koleč až do počátku 19. století. Následující majitelé špatně hospodařili. Počátkem šedesátých let 19. století byl kolečský statek připojen k sousednímu velkostatku zvoleněveskému, soukromému majetku Habsbursko - lotrinského rodu. Roku 1898 došlo k přístavbě zámecké kaple, která nedostačovala rostoucímu počtu věřících. Kaple byla zvětšena na dvojnásobek, fasády klacisistně upraveny s empírovými detaily.
Po založení ČSR, se dvůr i se zámkem v důsledku pozemkové reformy stal majetkem českého státu. Hospodařil tu, k tomu účelu v podobných případech vytvořený, státní statek. Stát poté také investoval v první třetině minulého století zásadní přestavbu hospodářského dvora v severním sousedství zámku. Původně ředitelství statku uvažovalo, že starý dožívající dvůr bude úplně zbořen a postaven nový na jihozápadní straně areálu, neboť rekonstrukce stojícího dvora byla považována za příliš nákladnou. Od záměru však bylo posléze upuštěno a starý dvůr byl nakonec rekonstruován. Poškozený mohutný krov rozlehlého kravína uzavírající východní stranu dvora byl nahrazen na svou dobu moderními dřevěnými vazníky obloukové konstrukce Štěpánovy soustavy (objekt byl zlikvidován požárem v květnu roku 2006). Bedněná plocha střechy vazníků byla původně pokryta asfaltovou lepenkou Ruberoid, pozdější hliníkové plechové šablony byly na původní lepenku položeny až po roce 1970. Jen opravy dvora provedené v letech 1933 až 1934 byly vyčísleny na 86 178,-- Kč a v následujících letech do roku 1938 byly uskutečněny ještě další investice do správy areálu.
Trojkřídlý zámek v Kolči s klacisistní kaplí Nejsvětější Trojice stojí na jihozápadním okraji obce. Patrové budovy zámeckých křídel spolu s kaplí vymezují prostor obdélníkového nádvoří, na které původně bezprostředně navazovaly sousední budovy hospodářského dvora s pivovarem. Paralelní menší dvůr patrně s pivovarem sousedil ještě se západním zámeckým křídlem. V jižním sousedství zámku se rozprostírala ještě malá okrasná zahrada, s osově orientovanou branou a altánkem. Drobné šlechtické sídlo v Kolči tvořilo pozoruhodný celek, v němž byly úzce provázány obytná a reprezentativní funkce s výrobní funkcí tvořenou hospodářskými budovami s nutným zázemím a polnostmi. Součástí areálu nemovité kulturní památky je zámek s kaplí, torzem kamenného sousoší sv. Anny s Paní Marií, zvonicí, nádvořím a zahradou. Areál hospodářského dvora se sýpkou, chlévy a pivovarem nebyl prohlášen za kulturní památku a stojí vně hranic areálu prohlášené památky. Budovy zámku byly až do roku 1991 užívány nejprve místním státním statkem a posléze družstvem JIVEP.
Fotogalerie obce Koleč
Demografické údaje
OBEC Koleč
Koleč č. 103, 27329, Koleč
Osoby
- p. Skolilová Lenka, starosta
Kontakty
- 315 783 828
- kolec@kolec.cz
- www.kolec.cz
Vlajka
Koleč č. 11dle domluvyKoleč č. 103OtevřenoKoleč č. 85OtevřenoKoleč č. 79OtevřenoKoleč č. 174Otevřeno
Historie obce Koleč celá historie
První zmínka o sídle v obci Koleč je připomínána v roce 1690 v žádosti o finanční vypořádání, kde pozůstalí uvádí jmenovitě objekt tvrze s poplužním dvorem. V první čtvrtině 18. století vlastnil ves Koleč Liborius Václav Ubelli, rytíř von Siegburg, císařský rada, který i s manželkou nechal vystavět zámeckou kapli Nejsvětější Trojice. Ta potom sloužila současně jako farní i pro přilehlou vesnici. Potomci Ubelliů nechali přestavět původní tvrz na poměrně rozlehlý honosně zařízený zámek. V majetku rodiny zůstala Koleč až do počátku 19. století. Následující majitelé špatně hospodařili. Počátkem šedesátých let 19. století byl kolečský statek připojen k sousednímu velkostatku zvoleněveskému, soukromému majetku Habsbursko - lotrinského rodu. Roku 1898 došlo k přístavbě zámecké kaple, která nedostačovala rostoucímu počtu věřících. Kaple byla zvětšena na dvojnásobek, fasády klacisistně upraveny s empírovými detaily.
Po založení ČSR, se dvůr i se zámkem v důsledku pozemkové reformy stal majetkem českého státu. Hospodařil tu, k tomu účelu v podobných případech vytvořený, státní statek. Stát poté také investoval v první třetině minulého století zásadní přestavbu hospodářského dvora v severním sousedství zámku. Původně ředitelství statku uvažovalo, že starý dožívající dvůr bude úplně zbořen a postaven nový na jihozápadní straně areálu, neboť rekonstrukce stojícího dvora byla považována za příliš nákladnou. Od záměru však bylo posléze upuštěno a starý dvůr byl nakonec rekonstruován. Poškozený mohutný krov rozlehlého kravína uzavírající východní stranu dvora byl nahrazen na svou dobu moderními dřevěnými vazníky obloukové konstrukce Štěpánovy soustavy (objekt byl zlikvidován požárem v květnu roku 2006). Bedněná plocha střechy vazníků byla původně pokryta asfaltovou lepenkou Ruberoid, pozdější hliníkové plechové šablony byly na původní lepenku položeny až po roce 1970. Jen opravy dvora provedené v letech 1933 až 1934 byly vyčísleny na 86 178,-- Kč a v následujících letech do roku 1938 byly uskutečněny ještě další investice do správy areálu.
Trojkřídlý zámek v Kolči s klacisistní kaplí Nejsvětější Trojice stojí na jihozápadním okraji obce. Patrové budovy zámeckých křídel spolu s kaplí vymezují prostor obdélníkového nádvoří, na které původně bezprostředně navazovaly sousední budovy hospodářského dvora s pivovarem. Paralelní menší dvůr patrně s pivovarem sousedil ještě se západním zámeckým křídlem. V jižním sousedství zámku se rozprostírala ještě malá okrasná zahrada, s osově orientovanou branou a altánkem. Drobné šlechtické sídlo v Kolči tvořilo pozoruhodný celek, v němž byly úzce provázány obytná a reprezentativní funkce s výrobní funkcí tvořenou hospodářskými budovami s nutným zázemím a polnostmi. Součástí areálu nemovité kulturní památky je zámek s kaplí, torzem kamenného sousoší sv. Anny s Paní Marií, zvonicí, nádvořím a zahradou. Areál hospodářského dvora se sýpkou, chlévy a pivovarem nebyl prohlášen za kulturní památku a stojí vně hranic areálu prohlášené památky. Budovy zámku byly až do roku 1991 užívány nejprve místním státním statkem a posléze družstvem JIVEP.
Fotogalerie obce Koleč
Demografické údaje
OBEC Koleč
Koleč č. 103, 27329, Koleč
Osoby
- p. Skolilová Lenka, starosta
Kontakty
- 315 783 828
- kolec@kolec.cz
- www.kolec.cz
Vlajka
Koleč č. 103OtevřenoKoleč č. 85OtevřenoKoleč č. 79OtevřenoKoleč č. 174Otevřeno
Historie obce Koleč celá historie
První zmínka o sídle v obci Koleč je připomínána v roce 1690 v žádosti o finanční vypořádání, kde pozůstalí uvádí jmenovitě objekt tvrze s poplužním dvorem. V první čtvrtině 18. století vlastnil ves Koleč Liborius Václav Ubelli, rytíř von Siegburg, císařský rada, který i s manželkou nechal vystavět zámeckou kapli Nejsvětější Trojice. Ta potom sloužila současně jako farní i pro přilehlou vesnici. Potomci Ubelliů nechali přestavět původní tvrz na poměrně rozlehlý honosně zařízený zámek. V majetku rodiny zůstala Koleč až do počátku 19. století. Následující majitelé špatně hospodařili. Počátkem šedesátých let 19. století byl kolečský statek připojen k sousednímu velkostatku zvoleněveskému, soukromému majetku Habsbursko - lotrinského rodu. Roku 1898 došlo k přístavbě zámecké kaple, která nedostačovala rostoucímu počtu věřících. Kaple byla zvětšena na dvojnásobek, fasády klacisistně upraveny s empírovými detaily.
Po založení ČSR, se dvůr i se zámkem v důsledku pozemkové reformy stal majetkem českého státu. Hospodařil tu, k tomu účelu v podobných případech vytvořený, státní statek. Stát poté také investoval v první třetině minulého století zásadní přestavbu hospodářského dvora v severním sousedství zámku. Původně ředitelství statku uvažovalo, že starý dožívající dvůr bude úplně zbořen a postaven nový na jihozápadní straně areálu, neboť rekonstrukce stojícího dvora byla považována za příliš nákladnou. Od záměru však bylo posléze upuštěno a starý dvůr byl nakonec rekonstruován. Poškozený mohutný krov rozlehlého kravína uzavírající východní stranu dvora byl nahrazen na svou dobu moderními dřevěnými vazníky obloukové konstrukce Štěpánovy soustavy (objekt byl zlikvidován požárem v květnu roku 2006). Bedněná plocha střechy vazníků byla původně pokryta asfaltovou lepenkou Ruberoid, pozdější hliníkové plechové šablony byly na původní lepenku položeny až po roce 1970. Jen opravy dvora provedené v letech 1933 až 1934 byly vyčísleny na 86 178,-- Kč a v následujících letech do roku 1938 byly uskutečněny ještě další investice do správy areálu.
Trojkřídlý zámek v Kolči s klacisistní kaplí Nejsvětější Trojice stojí na jihozápadním okraji obce. Patrové budovy zámeckých křídel spolu s kaplí vymezují prostor obdélníkového nádvoří, na které původně bezprostředně navazovaly sousední budovy hospodářského dvora s pivovarem. Paralelní menší dvůr patrně s pivovarem sousedil ještě se západním zámeckým křídlem. V jižním sousedství zámku se rozprostírala ještě malá okrasná zahrada, s osově orientovanou branou a altánkem. Drobné šlechtické sídlo v Kolči tvořilo pozoruhodný celek, v němž byly úzce provázány obytná a reprezentativní funkce s výrobní funkcí tvořenou hospodářskými budovami s nutným zázemím a polnostmi. Součástí areálu nemovité kulturní památky je zámek s kaplí, torzem kamenného sousoší sv. Anny s Paní Marií, zvonicí, nádvořím a zahradou. Areál hospodářského dvora se sýpkou, chlévy a pivovarem nebyl prohlášen za kulturní památku a stojí vně hranic areálu prohlášené památky. Budovy zámku byly až do roku 1991 užívány nejprve místním státním statkem a posléze družstvem JIVEP.
Fotogalerie obce Koleč
Demografické údaje
OBEC Koleč
Koleč č. 103, 27329, Koleč
Osoby
- p. Skolilová Lenka, starosta
Kontakty
- 315 783 828
- kolec@kolec.cz
- www.kolec.cz
Vlajka
Koleč č. 85OtevřenoKoleč č. 79OtevřenoKoleč č. 174Otevřeno
Historie obce Koleč celá historie
První zmínka o sídle v obci Koleč je připomínána v roce 1690 v žádosti o finanční vypořádání, kde pozůstalí uvádí jmenovitě objekt tvrze s poplužním dvorem. V první čtvrtině 18. století vlastnil ves Koleč Liborius Václav Ubelli, rytíř von Siegburg, císařský rada, který i s manželkou nechal vystavět zámeckou kapli Nejsvětější Trojice. Ta potom sloužila současně jako farní i pro přilehlou vesnici. Potomci Ubelliů nechali přestavět původní tvrz na poměrně rozlehlý honosně zařízený zámek. V majetku rodiny zůstala Koleč až do počátku 19. století. Následující majitelé špatně hospodařili. Počátkem šedesátých let 19. století byl kolečský statek připojen k sousednímu velkostatku zvoleněveskému, soukromému majetku Habsbursko - lotrinského rodu. Roku 1898 došlo k přístavbě zámecké kaple, která nedostačovala rostoucímu počtu věřících. Kaple byla zvětšena na dvojnásobek, fasády klacisistně upraveny s empírovými detaily.
Po založení ČSR, se dvůr i se zámkem v důsledku pozemkové reformy stal majetkem českého státu. Hospodařil tu, k tomu účelu v podobných případech vytvořený, státní statek. Stát poté také investoval v první třetině minulého století zásadní přestavbu hospodářského dvora v severním sousedství zámku. Původně ředitelství statku uvažovalo, že starý dožívající dvůr bude úplně zbořen a postaven nový na jihozápadní straně areálu, neboť rekonstrukce stojícího dvora byla považována za příliš nákladnou. Od záměru však bylo posléze upuštěno a starý dvůr byl nakonec rekonstruován. Poškozený mohutný krov rozlehlého kravína uzavírající východní stranu dvora byl nahrazen na svou dobu moderními dřevěnými vazníky obloukové konstrukce Štěpánovy soustavy (objekt byl zlikvidován požárem v květnu roku 2006). Bedněná plocha střechy vazníků byla původně pokryta asfaltovou lepenkou Ruberoid, pozdější hliníkové plechové šablony byly na původní lepenku položeny až po roce 1970. Jen opravy dvora provedené v letech 1933 až 1934 byly vyčísleny na 86 178,-- Kč a v následujících letech do roku 1938 byly uskutečněny ještě další investice do správy areálu.
Trojkřídlý zámek v Kolči s klacisistní kaplí Nejsvětější Trojice stojí na jihozápadním okraji obce. Patrové budovy zámeckých křídel spolu s kaplí vymezují prostor obdélníkového nádvoří, na které původně bezprostředně navazovaly sousední budovy hospodářského dvora s pivovarem. Paralelní menší dvůr patrně s pivovarem sousedil ještě se západním zámeckým křídlem. V jižním sousedství zámku se rozprostírala ještě malá okrasná zahrada, s osově orientovanou branou a altánkem. Drobné šlechtické sídlo v Kolči tvořilo pozoruhodný celek, v němž byly úzce provázány obytná a reprezentativní funkce s výrobní funkcí tvořenou hospodářskými budovami s nutným zázemím a polnostmi. Součástí areálu nemovité kulturní památky je zámek s kaplí, torzem kamenného sousoší sv. Anny s Paní Marií, zvonicí, nádvořím a zahradou. Areál hospodářského dvora se sýpkou, chlévy a pivovarem nebyl prohlášen za kulturní památku a stojí vně hranic areálu prohlášené památky. Budovy zámku byly až do roku 1991 užívány nejprve místním státním statkem a posléze družstvem JIVEP.
Fotogalerie obce Koleč
Demografické údaje
OBEC Koleč
Koleč č. 103, 27329, Koleč
Osoby
- p. Skolilová Lenka, starosta
Kontakty
- 315 783 828
- kolec@kolec.cz
- www.kolec.cz
Vlajka
Koleč č. 79OtevřenoKoleč č. 174Otevřeno
Historie obce Koleč celá historie
První zmínka o sídle v obci Koleč je připomínána v roce 1690 v žádosti o finanční vypořádání, kde pozůstalí uvádí jmenovitě objekt tvrze s poplužním dvorem. V první čtvrtině 18. století vlastnil ves Koleč Liborius Václav Ubelli, rytíř von Siegburg, císařský rada, který i s manželkou nechal vystavět zámeckou kapli Nejsvětější Trojice. Ta potom sloužila současně jako farní i pro přilehlou vesnici. Potomci Ubelliů nechali přestavět původní tvrz na poměrně rozlehlý honosně zařízený zámek. V majetku rodiny zůstala Koleč až do počátku 19. století. Následující majitelé špatně hospodařili. Počátkem šedesátých let 19. století byl kolečský statek připojen k sousednímu velkostatku zvoleněveskému, soukromému majetku Habsbursko - lotrinského rodu. Roku 1898 došlo k přístavbě zámecké kaple, která nedostačovala rostoucímu počtu věřících. Kaple byla zvětšena na dvojnásobek, fasády klacisistně upraveny s empírovými detaily.
Po založení ČSR, se dvůr i se zámkem v důsledku pozemkové reformy stal majetkem českého státu. Hospodařil tu, k tomu účelu v podobných případech vytvořený, státní statek. Stát poté také investoval v první třetině minulého století zásadní přestavbu hospodářského dvora v severním sousedství zámku. Původně ředitelství statku uvažovalo, že starý dožívající dvůr bude úplně zbořen a postaven nový na jihozápadní straně areálu, neboť rekonstrukce stojícího dvora byla považována za příliš nákladnou. Od záměru však bylo posléze upuštěno a starý dvůr byl nakonec rekonstruován. Poškozený mohutný krov rozlehlého kravína uzavírající východní stranu dvora byl nahrazen na svou dobu moderními dřevěnými vazníky obloukové konstrukce Štěpánovy soustavy (objekt byl zlikvidován požárem v květnu roku 2006). Bedněná plocha střechy vazníků byla původně pokryta asfaltovou lepenkou Ruberoid, pozdější hliníkové plechové šablony byly na původní lepenku položeny až po roce 1970. Jen opravy dvora provedené v letech 1933 až 1934 byly vyčísleny na 86 178,-- Kč a v následujících letech do roku 1938 byly uskutečněny ještě další investice do správy areálu.
Trojkřídlý zámek v Kolči s klacisistní kaplí Nejsvětější Trojice stojí na jihozápadním okraji obce. Patrové budovy zámeckých křídel spolu s kaplí vymezují prostor obdélníkového nádvoří, na které původně bezprostředně navazovaly sousední budovy hospodářského dvora s pivovarem. Paralelní menší dvůr patrně s pivovarem sousedil ještě se západním zámeckým křídlem. V jižním sousedství zámku se rozprostírala ještě malá okrasná zahrada, s osově orientovanou branou a altánkem. Drobné šlechtické sídlo v Kolči tvořilo pozoruhodný celek, v němž byly úzce provázány obytná a reprezentativní funkce s výrobní funkcí tvořenou hospodářskými budovami s nutným zázemím a polnostmi. Součástí areálu nemovité kulturní památky je zámek s kaplí, torzem kamenného sousoší sv. Anny s Paní Marií, zvonicí, nádvořím a zahradou. Areál hospodářského dvora se sýpkou, chlévy a pivovarem nebyl prohlášen za kulturní památku a stojí vně hranic areálu prohlášené památky. Budovy zámku byly až do roku 1991 užívány nejprve místním státním statkem a posléze družstvem JIVEP.
Fotogalerie obce Koleč
Demografické údaje
OBEC Koleč
Koleč č. 103, 27329, Koleč
Osoby
- p. Skolilová Lenka, starosta
Kontakty
- 315 783 828
- kolec@kolec.cz
- www.kolec.cz
Vlajka
Koleč č. 174Otevřeno
Historie obce Koleč celá historie
První zmínka o sídle v obci Koleč je připomínána v roce 1690 v žádosti o finanční vypořádání, kde pozůstalí uvádí jmenovitě objekt tvrze s poplužním dvorem. V první čtvrtině 18. století vlastnil ves Koleč Liborius Václav Ubelli, rytíř von Siegburg, císařský rada, který i s manželkou nechal vystavět zámeckou kapli Nejsvětější Trojice. Ta potom sloužila současně jako farní i pro přilehlou vesnici. Potomci Ubelliů nechali přestavět původní tvrz na poměrně rozlehlý honosně zařízený zámek. V majetku rodiny zůstala Koleč až do počátku 19. století. Následující majitelé špatně hospodařili. Počátkem šedesátých let 19. století byl kolečský statek připojen k sousednímu velkostatku zvoleněveskému, soukromému majetku Habsbursko - lotrinského rodu. Roku 1898 došlo k přístavbě zámecké kaple, která nedostačovala rostoucímu počtu věřících. Kaple byla zvětšena na dvojnásobek, fasády klacisistně upraveny s empírovými detaily.
Po založení ČSR, se dvůr i se zámkem v důsledku pozemkové reformy stal majetkem českého státu. Hospodařil tu, k tomu účelu v podobných případech vytvořený, státní statek. Stát poté také investoval v první třetině minulého století zásadní přestavbu hospodářského dvora v severním sousedství zámku. Původně ředitelství statku uvažovalo, že starý dožívající dvůr bude úplně zbořen a postaven nový na jihozápadní straně areálu, neboť rekonstrukce stojícího dvora byla považována za příliš nákladnou. Od záměru však bylo posléze upuštěno a starý dvůr byl nakonec rekonstruován. Poškozený mohutný krov rozlehlého kravína uzavírající východní stranu dvora byl nahrazen na svou dobu moderními dřevěnými vazníky obloukové konstrukce Štěpánovy soustavy (objekt byl zlikvidován požárem v květnu roku 2006). Bedněná plocha střechy vazníků byla původně pokryta asfaltovou lepenkou Ruberoid, pozdější hliníkové plechové šablony byly na původní lepenku položeny až po roce 1970. Jen opravy dvora provedené v letech 1933 až 1934 byly vyčísleny na 86 178,-- Kč a v následujících letech do roku 1938 byly uskutečněny ještě další investice do správy areálu.
Trojkřídlý zámek v Kolči s klacisistní kaplí Nejsvětější Trojice stojí na jihozápadním okraji obce. Patrové budovy zámeckých křídel spolu s kaplí vymezují prostor obdélníkového nádvoří, na které původně bezprostředně navazovaly sousední budovy hospodářského dvora s pivovarem. Paralelní menší dvůr patrně s pivovarem sousedil ještě se západním zámeckým křídlem. V jižním sousedství zámku se rozprostírala ještě malá okrasná zahrada, s osově orientovanou branou a altánkem. Drobné šlechtické sídlo v Kolči tvořilo pozoruhodný celek, v němž byly úzce provázány obytná a reprezentativní funkce s výrobní funkcí tvořenou hospodářskými budovami s nutným zázemím a polnostmi. Součástí areálu nemovité kulturní památky je zámek s kaplí, torzem kamenného sousoší sv. Anny s Paní Marií, zvonicí, nádvořím a zahradou. Areál hospodářského dvora se sýpkou, chlévy a pivovarem nebyl prohlášen za kulturní památku a stojí vně hranic areálu prohlášené památky. Budovy zámku byly až do roku 1991 užívány nejprve místním státním statkem a posléze družstvem JIVEP.
Fotogalerie obce Koleč
Demografické údaje
OBEC Koleč
Koleč č. 103, 27329, Koleč
Osoby
- p. Skolilová Lenka, starosta
Kontakty
- 315 783 828
- kolec@kolec.cz
- www.kolec.cz
Vlajka
Historie obce Koleč celá historie
První zmínka o sídle v obci Koleč je připomínána v roce 1690 v žádosti o finanční vypořádání, kde pozůstalí uvádí jmenovitě objekt tvrze s poplužním dvorem. V první čtvrtině 18. století vlastnil ves Koleč Liborius Václav Ubelli, rytíř von Siegburg, císařský rada, který i s manželkou nechal vystavět zámeckou kapli Nejsvětější Trojice. Ta potom sloužila současně jako farní i pro přilehlou vesnici. Potomci Ubelliů nechali přestavět původní tvrz na poměrně rozlehlý honosně zařízený zámek. V majetku rodiny zůstala Koleč až do počátku 19. století. Následující majitelé špatně hospodařili. Počátkem šedesátých let 19. století byl kolečský statek připojen k sousednímu velkostatku zvoleněveskému, soukromému majetku Habsbursko - lotrinského rodu. Roku 1898 došlo k přístavbě zámecké kaple, která nedostačovala rostoucímu počtu věřících. Kaple byla zvětšena na dvojnásobek, fasády klacisistně upraveny s empírovými detaily.
Po založení ČSR, se dvůr i se zámkem v důsledku pozemkové reformy stal majetkem českého státu. Hospodařil tu, k tomu účelu v podobných případech vytvořený, státní statek. Stát poté také investoval v první třetině minulého století zásadní přestavbu hospodářského dvora v severním sousedství zámku. Původně ředitelství statku uvažovalo, že starý dožívající dvůr bude úplně zbořen a postaven nový na jihozápadní straně areálu, neboť rekonstrukce stojícího dvora byla považována za příliš nákladnou. Od záměru však bylo posléze upuštěno a starý dvůr byl nakonec rekonstruován. Poškozený mohutný krov rozlehlého kravína uzavírající východní stranu dvora byl nahrazen na svou dobu moderními dřevěnými vazníky obloukové konstrukce Štěpánovy soustavy (objekt byl zlikvidován požárem v květnu roku 2006). Bedněná plocha střechy vazníků byla původně pokryta asfaltovou lepenkou Ruberoid, pozdější hliníkové plechové šablony byly na původní lepenku položeny až po roce 1970. Jen opravy dvora provedené v letech 1933 až 1934 byly vyčísleny na 86 178,-- Kč a v následujících letech do roku 1938 byly uskutečněny ještě další investice do správy areálu.
Trojkřídlý zámek v Kolči s klacisistní kaplí Nejsvětější Trojice stojí na jihozápadním okraji obce. Patrové budovy zámeckých křídel spolu s kaplí vymezují prostor obdélníkového nádvoří, na které původně bezprostředně navazovaly sousední budovy hospodářského dvora s pivovarem. Paralelní menší dvůr patrně s pivovarem sousedil ještě se západním zámeckým křídlem. V jižním sousedství zámku se rozprostírala ještě malá okrasná zahrada, s osově orientovanou branou a altánkem. Drobné šlechtické sídlo v Kolči tvořilo pozoruhodný celek, v němž byly úzce provázány obytná a reprezentativní funkce s výrobní funkcí tvořenou hospodářskými budovami s nutným zázemím a polnostmi. Součástí areálu nemovité kulturní památky je zámek s kaplí, torzem kamenného sousoší sv. Anny s Paní Marií, zvonicí, nádvořím a zahradou. Areál hospodářského dvora se sýpkou, chlévy a pivovarem nebyl prohlášen za kulturní památku a stojí vně hranic areálu prohlášené památky. Budovy zámku byly až do roku 1991 užívány nejprve místním státním statkem a posléze družstvem JIVEP.
Fotogalerie obce Koleč
Demografické údaje
Historie obce Koleč celá historie
První zmínka o sídle v obci Koleč je připomínána v roce 1690 v žádosti o finanční vypořádání, kde pozůstalí uvádí jmenovitě objekt tvrze s poplužním dvorem. V první čtvrtině 18. století vlastnil ves Koleč Liborius Václav Ubelli, rytíř von Siegburg, císařský rada, který i s manželkou nechal vystavět zámeckou kapli Nejsvětější Trojice. Ta potom sloužila současně jako farní i pro přilehlou vesnici. Potomci Ubelliů nechali přestavět původní tvrz na poměrně rozlehlý honosně zařízený zámek. V majetku rodiny zůstala Koleč až do počátku 19. století. Následující majitelé špatně hospodařili. Počátkem šedesátých let 19. století byl kolečský statek připojen k sousednímu velkostatku zvoleněveskému, soukromému majetku Habsbursko - lotrinského rodu. Roku 1898 došlo k přístavbě zámecké kaple, která nedostačovala rostoucímu počtu věřících. Kaple byla zvětšena na dvojnásobek, fasády klacisistně upraveny s empírovými detaily.
Po založení ČSR, se dvůr i se zámkem v důsledku pozemkové reformy stal majetkem českého státu. Hospodařil tu, k tomu účelu v podobných případech vytvořený, státní statek. Stát poté také investoval v první třetině minulého století zásadní přestavbu hospodářského dvora v severním sousedství zámku. Původně ředitelství statku uvažovalo, že starý dožívající dvůr bude úplně zbořen a postaven nový na jihozápadní straně areálu, neboť rekonstrukce stojícího dvora byla považována za příliš nákladnou. Od záměru však bylo posléze upuštěno a starý dvůr byl nakonec rekonstruován. Poškozený mohutný krov rozlehlého kravína uzavírající východní stranu dvora byl nahrazen na svou dobu moderními dřevěnými vazníky obloukové konstrukce Štěpánovy soustavy (objekt byl zlikvidován požárem v květnu roku 2006). Bedněná plocha střechy vazníků byla původně pokryta asfaltovou lepenkou Ruberoid, pozdější hliníkové plechové šablony byly na původní lepenku položeny až po roce 1970. Jen opravy dvora provedené v letech 1933 až 1934 byly vyčísleny na 86 178,-- Kč a v následujících letech do roku 1938 byly uskutečněny ještě další investice do správy areálu.
Trojkřídlý zámek v Kolči s klacisistní kaplí Nejsvětější Trojice stojí na jihozápadním okraji obce. Patrové budovy zámeckých křídel spolu s kaplí vymezují prostor obdélníkového nádvoří, na které původně bezprostředně navazovaly sousední budovy hospodářského dvora s pivovarem. Paralelní menší dvůr patrně s pivovarem sousedil ještě se západním zámeckým křídlem. V jižním sousedství zámku se rozprostírala ještě malá okrasná zahrada, s osově orientovanou branou a altánkem. Drobné šlechtické sídlo v Kolči tvořilo pozoruhodný celek, v němž byly úzce provázány obytná a reprezentativní funkce s výrobní funkcí tvořenou hospodářskými budovami s nutným zázemím a polnostmi. Součástí areálu nemovité kulturní památky je zámek s kaplí, torzem kamenného sousoší sv. Anny s Paní Marií, zvonicí, nádvořím a zahradou. Areál hospodářského dvora se sýpkou, chlévy a pivovarem nebyl prohlášen za kulturní památku a stojí vně hranic areálu prohlášené památky. Budovy zámku byly až do roku 1991 užívány nejprve místním státním statkem a posléze družstvem JIVEP.
Fotogalerie obce Koleč
OBEC Koleč
Koleč č. 103, 27329, Koleč
Osoby
- p. Skolilová Lenka, starosta
Kontakty
- 315 783 828
- kolec@kolec.cz
- www.kolec.cz
Vlajka
