Kadlín

Za dob dávno minulých (11 - 12. či dokonce v 10. století), zde byla původně osada tkalců a tkadlen a nesla tedy jméno Tkadlín ( Profous Antonín: Místní jména v Čechách). Občané Tkadlína měli specializovanou služebnost k některému hradu (traduje se hrad Kamenec, vždyť Kadlín patřil do děkanátu Kameneckému).

Se zánikem služebnosti tkalcovské změnilo se i její jméno na Kadlín a občané začali se věnovat zemědělství.

Jméno Kadlín je samojediné v naší republice.

Velmi špatným rozhodnutím bylo v roce 1445, když Chval Berka z Dubé a Kuřích Vod věnoval část obce s kostelem klášteru Augustiniánů v Bělé pod Bezdězem.Tímto nešťastným rozhodnutím byl Kadlín rozdělen 400 let na dvě části. Každá měla svého rychtáře i hospodu. Teprve po spojení obou částí obce mohlo začít budování Kadlína pod jednou správou, což bylo do té doby nemožné.

První písemná zmínka o Kadlínu se nachází v zemských deskách z roku 1346. Kopii této vzácné písemnosti si obec opatřila až v roce 2001 k 655. výročí od této písemné zprávy.

Obec K a d l í n se nachází v polovině vzdušné vzdálenosti mezi Mělníkem a Mladou Boleslaví. Autor spisu "Původ jmen obcí v Čechách", dr. Profous uvádí o Kadlínu nejstarší písemný doklad z roku 1380 a domnívá se, že název vznikl z podstatného jména "to tkadlí" zboží tkalcovské. Ovšem v roce 2000 se nám podařilo získat informaci, že v zemských deskách je o Kadlínu zápis již z 11. 3. 1346, jehož kopii se nám ze státního archivu podařilo získat. Kadlín se nachází v území, kde jsou naváté vysoké vrstvy spraše, pod ní se pak nachází křídové podloží. Východně od obce prorazil vyvřelý čedič kůru zemskou a vytvořil zde návrší vysoké 315 m., nazývané Hradišť. Čedič byl zde těžen do roku 1900 a po něm zůstala hluboká jáma, u níž roku 1911 byl zbudován vodojem o obsahu 60 m3. Vodojem byl původně zásobován vodou z obecní studny hluboké 127 m. Dnes je plněn vodou ze skupinového vodovodu ze Stříbrníku z Kokořínského údolí. Na Hradišti bylo několikrát obnovováno opevněné sídlo, naposledy za vlády Karla IV. Je ale doloženo nálezy, že bylo pravěkými lidmi osídleno již v mladší době kamenné.

Kadlín byl již za doby vlády Karla IV. významným sídlem, vždyť již v roce 1384 je kadlínský kostel připomínán jako farní a svými desátky patřil Kadlín k nejlepším a nejstarším v děkanátu Kameneckém a spadal pod majetek chrámu Svatovítského v Praze.

Kadlín vystřídal řadu významných vlastníků, na př.:Hynek Berka z Dubé, Ondřej Hřán z Harasova, klášter Augustiánů, král Rudolf II., Adam hrabě Waldštein a další.Do historie obce se nedobře zapsal v 15 stol. Chval Berka z Dubé a Kuřích Vod, kdy část obce s kostelem věnoval klášteru Augustiánů v Bělé pod Bezdězem. Tímto nešťastným krokem byl Kadlín s přestávkami rozdělen na 2. části zhruba 400 let- až do roku 1850.

Historicky nejcennější budovou v obci je kostel Sv. Jakuba Většího se dřevěnou zvonicí vedle kostela. Původně bývaly ve zvonice tři zvony pocházející z roku 1521 a 1531. Ve světových válkách byly zabaveny a roztaveny na zbraně. Dnes je ve zvonici zvon jediný. Kostel je připomínán již v roce 1384 jako kostel farní, dnešní podobu získal dostavbou v roce 1724 přičiněním hraběnky Marie Markéty Waldšteinové. Poslední oprava kostela pak proběhla v roce 1997až 1999. Vyžádala si 3,5 milionů Kč. Občané z obce a okolí přispěli na opravu kostela sbírkou pořádanou obcí 360 tisíc Kč.

Za připomenutí stojí i osud školy, která byla vystavěna v roce 1847 jako jednotřídní, a v roce 1884 pak byla rozšířena na dvojtřídní, kdy bylo přistavěno patro, do školy v Kadlíně chodilo až 120 dětí. Dnes škola je již 17. let uzavřena.

Kadlínské putování za vodou.

Na katastrálním území je spodní voda hluboko zapadlá do skalních puklin křídového útvaru. Opatřování nezávadné vody působilo vždy nesmírné potíže, o kterých by se mohl psát román.

Vedle vyvýšeniny 315 m nad mořem tradičně zvané Hradišť, vybudovali dávní předkové kal - nebešťák. Voda z nebešťáku sloužila obyvatelům, žijícím v prostorách hradiště.

Než obec Kadlín vybudovala obecní vodovod v roce 1911, docházeli obyvatelé Kadlína k pramínku v údolí k sousedním Zamachům, nebo dováželi vodu z Košáteckého potoka a dokonce až z řeky Jizery (18 km). Proto u každého domu býval kal na zachycování dešťové vody alespoň pro domácí zvířata. V roce 1911vybudovala obec Kadlín vedle jámy po vytěženém čediči obecní vodojem na 60 m3 vody. Od roku 1975 je Kadlín napojen na skupinový vodovod Stříbrník.v Kokořínském údolí. Tato kapitola o vodě je pro Kadlín velmi důležitá. Nyní na katastru obce není jediný pramínek a neumíme si ani představit tento kraj bez dosažitelného zdroje zdravé pitné vody.

Kampelička

Dne 6. listopadu 1897 byla na valné hromadě založena v Kadlíně kampelička -spořitelní a záložní spolek. Byl utvořen na základě dobrovolnosti kolektivem lidí, kteří bez finanční odměny a nároku na slávu pracovali pro blaho a spokojenost svých spoluobčanů a lidí z blízkého okolí. Byla to v pořadí druhá kampelička, založená na mělnickém okrese. Za 40. let opatřila na 1.000 vagonů zboží. Založením kampeličky přestalo okrádání venkovského lidu, neboť procenta z dříve zapůjčených peněz u cizích peněžních ústavů byla vysoká, 10, 15, ale i 20 %. Již za 40. let svého trvání dosáhla kampelička netušeného rozvoje a stala se nástrojem hospodářského pokroku obcí svého obvodu. Nakonec byla zrušena a po kampeličce zůstala jen vzpomínka na poctivý peněžní ústav.