Už sto šestnáct let uplynulo od chvíle, kdy byla v lese u Polné na Vysočině zavražděna švadlenka Anežka Hrůzová. V lese, asi kilometr a půl od centra Polné, u silnice směrem na Věžničku je pomníček, nad kterým se tyčí litinový kříž.
Hledat firmy v obci Polná, ulice Jeronýmova
Nabídka práce v okolí 30 km 330 firem
nám. Republiky 68/10, Žďár nad Sázavou 1, Žďár nad Sázavou17,97 km
nám. Republiky 72/4, Žďár nad Sázavou 1, Žďár nad Sázavou18,00 km
U Cihláře 3559, Havlíčkův Brod18,02 km
Horní 1692/32, Žďár nad Sázavou 1, Žďár nad Sázavou18,03 km
Jihlavská 759/4, Žďár nad Sázavou 1, Žďár nad Sázavou18,05 km
nám. Republiky 1697/51, Žďár nad Sázavou 1, Žďár nad Sázavou18,06 km
Jihlavská 1143/29, Žďár nad Sázavou 1, Žďár nad Sázavou18,15 km
Dolní 165/1, Žďár nad Sázavou 1, Žďár nad Sázavou18,18 km
Jihlavská 2523/36, Žďár nad Sázavou 1, Žďár nad Sázavou18,22 km
Studentská 1694/7, Žďár nad Sázavou 4, Žďár nad Sázavou18,28 km
Brněnská 124/33, Žďár nad Sázavou 1, Žďár nad Sázavou18,28 km
Ledečská 2628, Havlíčkův Brod18,33 km
Studentská 761/1, Žďár nad Sázavou 4, Žďár nad Sázavou18,35 km
Brněnská 2188/42, Žďár nad Sázavou 1, Žďár nad Sázavou18,37 km
Brněnská 126/38, Žďár nad Sázavou 1, Žďár nad Sázavou18,38 km
Brněnská 126/38, Žďár nad Sázavou 1, Žďár nad Sázavou18,38 km
Bratří Čapků 1114/2, Žďár nad Sázavou 4, Žďár nad Sázavou18,45 km
Jamská 2528/71, Žďár nad Sázavou 1, Žďár nad Sázavou18,47 km
Jamská 1670/30, Žďár nad Sázavou 1, Žďár nad Sázavou18,62 km
Poděbaby č. 179, Havlíčkův Brod18,72 km
Historie obce Polná celá historie
Období vzniku
Vznikla přibližně v polovině cesty pohraničním hvozdem mezi Čechami a Moravou, pravděpodobně v polovině 12. století, jako odpočinkové místo na jedné ze starších větví Haberské stezky. Nejstarší písemnou zprávou o Polné je majetková listina Jana I. z Polmny, datovaná dne 7. 6. 1242, kterou potvrdil český král Václav I. Z ní se dovídáme i jméno prvního známého majitele, označeného jako Jan, syn Zbislava z Bradčic, jinde jako Jan z Polmny. Z téže listiny je také patrné, že v této době zde již stál kostel zasvěcený Matce Boží, a to na místě dnešního děkanského chrámu. O vzniku hradu není nic známo, ale je pravděpodobné, že v této době již nějakou dobu existoval.
Polná se svou polohou uprostřed Českomoravské vrchoviny z hlediska obchodního i vojenského stala strategickým místem a opěrným bodem. Umístění osídlení předurčilo vznik trhové vsi. Město po staletí leželo buď přímo nebo v těsné blízkosti hlavních obchodních cest přes Vysočinu. I z těchto důvodů bylo Polenské, a později Polensko-přibyslavské panství, v držení významných šlechtických rodů.
Období středověku
Mezi pozdější majitele Polné patřil brněnský purkrabí Vikard z Polné. Po pánech z Polné vlastnili panství páni z Lipé (Jindřich z Lipé) a od poloviny 14. století jejich příbuzní páni z Pirkštejna. V dobách husitských válek vládl na Polné Hynek Ptáček z Pirkštejna, vůdce strany podobojí, který k Polné přikoupil Přibyslav. Sňatkem s Žofií Ptáčkovnou vyženil Polnou Viktorin z Kunštátu, syn krále Jiříka z Poděbrad, který Polné udělil v roce 1479 významná městská privilegia, erb a právo červené pečeti. Za válek proti Matyáši Korvínovi odtud král Jiří řídil významné vojenské operace, o půl století později zde české stavy vítaly krále Ludvíka. V průběhu 15. století bylo město v majetku Trčků z Lípy, následovali Valdštejnové, páni z Hradce i hospodářsky obratní Žejdlicové ze Šenfeldu. Roku 1620 zde na hradě při zemské hranici krátce pobýval i zimní král Fridrich Falcký.
Po bitvě na Bílé Hoře byl Rudolfu Žejdlicovi majetek za účast v odboji proti císaři v roce 1623 zkonfiskován. Celé panství, největší v bývalém čáslavském kraji koupil kardinál František Ditrichštejn, který změnil městská privilegia i znak. V majetku Ditrichštejnů i jejich potomků zůstalo panství téměř 300 let.
V roce 1794 vyhořel hrad přestavěný na zámek a nebyl již nikdy zcela obnoven.
Období obrození
Kulturním a společenským centrem byla Polná v 19. století pro široké okolí, zejména v době národního obrození. V této době také hospodářsky vzkvétala zejména zásluhou soukenictví, se kterým stála a padala prosperita města, přestože nejdůležitější dopravní a obchodní cesty již vedly jinudy. V polovině 19. století v Polné žilo 6 500 obyvatel a město bylo třetím největším na Vysočině. Česká obrozenecká knihovna založena 1837, české besedy pořádané od r. 1844 , Slovanská Lípa vznikla r. 1848, stejně jako Národní garda. Vlastenecký život kvetl zásluhou kupce a později starosty Antonína Pittnera (styk s J. K. Tylem, A. Musilem a dalšími, návštěvy K. H. Borovského, kolportace spisů Matice české). Obrozenecký život v Polné poznamenal i Boženu Němcovou při jejím pobytu v letech 1840-1842. Město se pyšní skutečností, že na počátku čtyřicátých let se zde Boženě Němcové poprvé jako dospělé dostala do rukou česky psaná kniha.
V Polné žila významná židovská komunita, která již nejméně od sedmnáctého století byla organickou součástí města.
Období úpadku
Tragickým byl pro Polnou srpen roku 1863. Obrovský požár zničil 189 domů a 456 rodin zůstalo bez přístřeší. Nenávratně zmizely překrásné renesanční a barokní měšťanské domy, řada rodin se vystěhovala. Po požáru město zcela změnilo svůj vzhled i hospodářský charakter. Další hospodářský úpadek města zapříčinila stavba Severozápadní dráhy, která Polnou minula o 6 km a odmítání industrializace polenskými řemeslníky, zejména soukeníky.
Fotogalerie obce Polná


Karlovo náměstí

Synagoga

Synagoga

Rabínský dům

Rabínský dům

Synagoga

Židovský hřbitov

Židovský hřbitov

Židovský hřbitov
Demografické údaje
MĚSTO Polná
Husovo náměstí 39, Polná, 58813, Polná
Osoby
- p. Skočdopole Jindřich, starosta
Kontakty
- 567 559 200
- podatelna@mu-polna.cz
- www.mesto-polna.cz
Vlajka
