Hledat firmy v obci Roudná, část obce Janov
Nabídka práce v okolí 30 km 321 firem
AXXEL INVESTMENT-AXXEL SERVICES - Vančurova 2904, Tábor12,82 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Informační služby
RESTAURACE UNIVERZITA - Vančurova 2904, Tábor12,82 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Restaurace
CÍRKEVNÍ MŠ RYBIČKA - Příběnická 1435, Tábor12,83 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Mateřské školy a jesle
VOŠ A STŘEDNÍ ZEMĚDĚLSKÁ ŠKOLA Tábor - Tomkova 2159/6, Tábor12,83 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Internáty, koleje
RÁJ SÝRŮ & VINOTÉKA Tábor - Palackého 350/4, Tábor12,84 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Potraviny, smíšené zboží - maloobchod
LH HOTEL DVOŘÁK TÁBOR CONGRESS & WELLNESS - Hradební 3037, Tábor12,86 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Hotely
BARBADOS TÁBOR s.r.o. - Vančurova 1239/1, Tábor12,86 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Restaurace
GYMNÁZIUM PIERRA DE COUBERTINA - nám. F. Křižíka 860/25, Tábor12,87 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Střední školy
POLICIE ČR obvodní oddělení Tábor - Divadelní 212, Tábor12,90 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Policie ČR
KAREL DVOŘÁK-KODL s.r.o. - Malé náměstí 13, Veselí nad Lužnicí II, Veselí nad Lužnicí12,90 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Projekce, dokumentace - pozemní stavby
PEKÁRNA VÁCLAV KOTYZA s.r.o. - Malé náměstí 76, Veselí nad Lužnicí II, Veselí nad Lužnicí12,95 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Pekárny
RAFARIZ - Pražská 231/3, Tábor12,96 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Restaurace
PEKÁRNA VÁCLAV KOTYZA s.r.o. - náměstí T. G. Masaryka 109, Veselí nad Lužnicí I, Veselí nad Lužnicí12,99 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Cukrárny
SOŠ EKOLOGICKÁ A POTRAVINÁŘSKÁ Veselí nad Lužnicí - Blatské sídliště 600, Veselí nad Lužnicí I, Veselí nad Lužnicí12,99 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Střední školy
ALFA PENSION - Klokotská 107/5, Tábor12,99 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Penziony, ubytování v soukromí
RESTAURACE BUDVARKA U ZLATÉHO LVA TÁBOR - Žižkovo nám. 16/16, Tábor13,02 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Restaurace
PRODEJPARUK.CZ - Lucínova 263/2, Tábor13,03 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Kadeřnictví, holičství
INDICKÁ RESTAURACE TANDOOR - Žižkovo nám. 8/8, Tábor13,11 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Restaurace
CHEIRON T, o.p.s. - Děkanská 302, Tábor13,15 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Zájmová sdružení - děti, mládež
DŘEVOTVAR-ŘEMESLA A STAVBY, s.r.o. - Slavníkovců 455, Chýnov13,17 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Stavební firmy - kompletní činnost
Historie obce Roudná celá historie
Janov je místní částí obce Roudná.
Vznikla údajně trvalým obydlením původně zalesněného okolí kaple. Na místě kaple později vznikl kostel zasvěcený Janu z Nepomuku. Kostel se stal náboženským centrem okolních obcí (Roudná, Sedlečko, Myslkovice, Košice, Doubí), u něho byl zřízen hřbitov a postavena fara. Od nepaměti se zde pořádaly poutě, které údajně podnítily počátky trvalého osídlení. To dnes čítá 43 budov s popisnými čísly.
Průkazně ještě v 19. století v osadě vznikla a dlouhá léta prosperovala škola (jedno, dvou i tří třídní, vždy vesnická základní), sloužila pro mladé školáky okolních obcí (Roudná, Myslkovice, Sedlečko, Janov). Obchod zde v č. p. 15., doloženě provozoval jistý Raušar, který jej později prodal Vaněčkovi, ten přikoupil též pole, jeho dcera se provdala za Kadlece, ten po prvé světové válce zřídil hostinec a jeho syn byl pokladníkem místní expozitury spořitelního družstva Kampelička, využívané převážně zemědělci okolních obcí (ti zejména o nedělích po účasti v kostele zašli do hostince a zároveň si vyřizovali peněžní záležitosti.
Dlouholetým starostou obce Roudná byli janovští občané Boháč, povoláním drážní zaměstnanec, ten úřadovnu zřídil ve vlastním domě a Dedek, dělník, úřadoval v Roudné.
Osadu obývali malozemědělci spíše chalupníci a domáčtí řemeslníci, tkadlec (Šilhan, dožil se 102 let), punčochářka (Šůnová), švec (Zábranský, později zaměstnanec dráhy), kolář (Staněk), truhlář (Makovička, dlouhá léta docházel za prací do Vídně a doma pracoval pouze v zimě), kůžičkář (Groslicht), zedníci, zaměstnanci dráhy atp.
V osadě je evidovanou kulturní památkou mohutná lípa před č. p. 15. Na místním hřbitově jsou uloženy ostatky neznámého vězně koncentračního tábora nalezené v zimě 1944 / 45 po průjezdu vlaku transportu smrti za zastávkou Roudná.
Místní škola ukončila činnost v osmdesátých letech minulého století. Janov je dodnes malá osada, kterou v sídelním i hospodářském rozvoji předstihly okolní obce.
Janov, místní část obce Roudná má z okolních sídelních celků relativně pozdní původ vyplývající z událostí formujících se po roce 1620. Je nepřímým produktem aktů reakční rekatolizace postupující cíleně do země husitských bouří a do Tábora, jako poraženého mocenského centra náboženského reformizmu a pozdější bašty strany poražené ho stavovského odporu a povstání proti centrální moci. Místní část vznikala v návaznosti na sakrální stavbu, zprvu kapli, jako poutní místo v lesním prostoru mezi Myslkovicemi a Roudnou, tu dala zbudovat vrchnost z Dírné, které patřil i zámeček v Myslkovicích (tehdy zvaných a psaných Miskovicích). Od Myslkovic, ke kapli vedla cesta. Kostel byl zde vystavěn v r. 1712, byl opatřen třemi zvony a vysvěcen byl v r. 1716, zasvěcen byl sv. Janu Nepomuckému; dříve zbudovaná kaple v místě je cca 20 kroků východně od kostela byla zasvěcena sv. Marii Pomocné. U kostela byl zřízen hřbitov, záhy při hřbitovu vzniklo zahradnictví a v roce 1726 bylo při kostele zřízeno kaplanské místo.
V r. 1734 byla při kostele zřízena farní administrativa a do ní přifařeny obce Myslkovice, Sedlečko a Roudná, všechny z původně ze soběslavské farní administrativy. Oprávněně se nabízí úvaha, že jméno osady Janov pochází od sakrálního místa zasvěceného sv. Janu Nepomuckému. Z výše uváděného jsou zřetelné pohnutky zvítězivšího cizího panstva podporujícího Habsburky a směřující k upevnění pozice církve v době, kdy již došlo k zahlazování roztržky Habsburků s církví. Materiální podnět k vlně budování zmíněných sakrálních staveb v Čechách vzešel od feudálních zbohatlíků, kteří buďto zachytili trend doby, zradili ideály náboženského reformizmu a podpořili katolický klér s jeho proněmectvím, nebo se v přímých bojích o vítězství na straně reakce zasloužili; každopádně jedni i druzí byli za své předchozí postoje či zásluhy odměňováni císařským dvorem zkonfiskovaným majetkem původních převážně tuzemských vlastníků, kteří se na stranu reakce nepřihlásili a účastnili se stavovského povstání přímo či je podporovali.
Celý proces měl příčiny v předchozím společenském vývoji a byl podmíněn postupem pobělohorského reakčního katolicismu z obav před nebezpečím doznívající exploze nových idejí náboženského reformizmu a husitství. Jaká motivace však vedla prosté lidi k tom, aby okolí uváděných sakrálních staveb osídlili a tak vznikla osadu Janov? Jejich motivaci dokumentuje zejména sociální složení skupiny prvých usedlých osídlenců. Prví osadníci se starali o faru a hřbitov, kostelník, hrobník, zahradník, následoval kaplan a po něm již místo osidlovali řemeslnící - tkalci, krejčí, švec, hrnčíř, punčochář a papírník, z dnešního pohledu to byli zároveň příležitostní stánkoví prodejci zaměření na prodej svého tovaru v souvislosti se zde pořádnými církevními obřady za účasti širokých lidových vrstev z okolí. Prodejci jako řemeslníci zde měli při církevních akcích ekonomickou příležitost pro relativně stálý odbyt svého tovaru, se kterým nemuseli docházet do měst a tam platit poplatky z prodeje, zde v okolí kostela měli základ pro trvalou existenci včetně trhu. A kupujících, tito řemeslníci zřejmě neměli ani možnost vstupu do středověkých cechů.
Pravidelně pořádané poutě a jiné církevní akce byly pro nově usedlé řemeslníky výhodou a proto se zde usazovali natrvalo. I další osídlení Janova vyplývalo z existujících společenských poměrů. V další vlně vznikla i obydlí nádeníků a děveček a usazují se zde i další řemeslnící, zedníci, truhláři, šenkýř a domkáři. Velmi záhy byla v Janově zřízena škola, od vzniku snad již v r. 1743 vázaná na církev Všemu tomu vývoji nahrával též zdejší kult sakrálních staveb, kult sv. Jana Nepomuckého. Uvedené skutečnosti se plně odráží a promítají v doloženém vývoji osídlování míst kolem sakrálních staveb v Janově. Že les kolem Janova byl vymícen později vyplývá i z místního označení části katastru jižně od Janova s názvem „ Na novinách, či Noviny“, tj. nové pozemky. Zbytky úvodního celistvého lesa jsou jižně od Novin s místním názvem lesa „Zahájený“.
Z vlastní zkušenosti vím, že pozemky na Novinách byly relativně nejúrodnější z okolí Janova a byly též často vlhké, a pramenité, Ještě v šedesátých létech zde byla poblíž cesty k hájence nehluboká studánka zvaná „U křížku“ s vydatným a nevysychajícím pramenem. Jen z doslechu vím, že Na novinách byly při obdělávání pozemků nalézány hatě a torza vrtaných dutých kmenů sloužící prý původně jako trativody pro svedení pramenů do Roudné. Ostatní uváděné skutečnosti jsem čerpal m.j. z kroniky obce Roudná a starých v zápisů matriky místní fary dnes veřejně přístupných.
Demografické údaje
OBEC Roudná
Roudná č. 46, 39201, Soběslav
Osoby
- p. Kropáčková Eva, starosta
Kontakty
- 381 520 016
- obec@obecroudna.cz
- www.obecroudna.cz