Hradec nad Moravicí je kulturním centrem této části Slezska. Najdete zde Městskou galerii a muzeum, divadelní a koncertní sál, kino, knihovnu pověřenou regionální funkcí a informační centrum. Působí zde Matice slezská, místní organizace Hradec nad Mo
Hledat firmy v obci Hradec nad Moravicí, ulice Hřbitovní
- Auto, motoosobní, pneu, ND, STK, autopůjčovny, autoškoly, ...
- Bazaryauto-moto, elektro, nábytek, second-hand, ...
- BezpečnostBOZP, PO, hasiči, alarmy, trezory, potřeby, ...
- Cestovní ruchzájezdy, pobyty, letenky, jízdenky, průvodcovské služby, ...
- Doprava, dopravní technikataxi, stěhování, kontejnery, jeřáby, výtahy, ...
- Dřevo, plasty, sklotruhláři, pryž, vstřikování, zasklívání, porcelán, ...
- Drogerie, barvy, chemieparfumerie, laky, stříkací pistole, malíři, maziva, ...
- Ekologie, nerosty, obalyČOV, skládky, kámen, písek, palety, karton, ...
- Elektro, fotospotřebiče, autorádia, hromosvody, dabing, ...
- Energetika, topeníelektrárny, teplo, plyn, kamna, tepelná čerpadla, ...
- Finance, ekonomika, právoúvěry, leasing, pojištění, účetnictví, advokáti, ...
- Kancelář, telekomunikace, potřebykopírky, pokladny, faxy, telefony, papírnictví, ...
- Klenoty, bižuterie, starožitnostišperky, hodinářství, starožitnosti, restaurování, ...
- Nábytek, interiéryčalounění, koberce, lina, žaluzie, kuchyně, židle, ...
- Potravinycukrárny, uzeniny, nápoje, sodobary, gastrozařízení, ...
- Realitybyty, pozemky, kanceláře, sklady, bytová družstva, ...
- Reklama, informacevýstavy, gravírování, písmomalířství, informační centra, ...
- Restaurace, ubytovánístravování, jídelny, stravenky, vinárny, hotely, kempy, ...
- Služby, obchod, prodejpéče o tělo, hlídání dětí, personalistika, regály, úklid, ...
- Sportkoupaliště, areály, bazén, fitness, tenis, bowling, HC, ...
- Stavebnictvíprojekce, izolace, střechy, materiál, podlahy, zedníci, ...
- Strojírenství, kovoCNC soustružení, jednoúčelové stroje, hutní materiál, ...
- Technické testy, měřenízkumavky, mikroskopy, úhelníky, váhy, testování, ...
- Textil, obuv, dětské zbožíboty, lůžkoviny, oděvy, látky, šicí stroje, krejčovství, hračky, ...
- Tisk, knihyvizitky, laminování, vazba, knihovny, knihkupectví, ...
- Úřady, správamagistráty, policie, sdružení, církve, pošta, rozhlas, TV, ...
- Voda, vzduchotechnikakoupelny, čerpadla, studny, sanita, větrání, klimatizace, ...
- Výpočetní technika, internethardware, software, ADSL, internetové kavárny, webdesign, ...
- Vzdělání, jazykyškolství, semináře, kurzy, internáty, překlady, tlumočení, ...
- Zábava, kulturaherny, hudba, divadla, hostesky, ...
- Zahrada, zemědělství, zvířatatrávníky, květinářství, sekačky, traktory, farmy, útulky, ...
- Zdravotnictví, zdravotní služby a technikaoční optika, lékaři, nemocnice, poradny, domovy, ...
Historie obce Hradec nad Moravicí celá historie
Osídlení Hradce nad Moravicí je prastaré, dosvědčují to nálezy svázané s lidem kultury nálevkových pohárů z doby cca 3000 až 2700 př.n.l., a doklady spjaté s lidem popelnicových polí z období 800 až 600 př.n.l. Počátky křesťanství zmiňuje nedoložená pověst pro rok 965, kdy zde na ostrožné, sevřené řekou Moravicí a potokem Hradečná, měli své hradisko Slované. Minulost města Hradce nad Moravicí je úzce spjata s dějinami středověkého zeměpanského hradu (viz Zámek). Někdy v polovině 11. století vybudovali ve střední části ostrohu svůj knížecí hrad Přemyslovci. Hradec se stal nejen kulturním a správním centrem Opavska, ale byl v této době význačnou pohraniční pevností, která odolala i útokům polského knížete Boleslava II. Smělého. Zdejší hradisko střežilo nejméně od roku 1078 také frekventovanou obchodní cestu z Moravy přes Oderské vrchy do Polska a pod Hradcem bylo vybíráno mýto a clo 6 denárů.
Zhruba v polovině 13. století byl starší knížecí hrad velkoryse přestavován na mohutný románsko-gotický hrad Přemyslovců, který se po smrti Přemysla Otakara II. v letech 1279 - 1281 stal útočištěm královny Kunhuty. V prostoru před hradem se rozložilo město Hradec, nejprve se třinácti a záhy devatenácti usedlostmi. K městu bývala jako předměstí mnohdy počítána také obec Podolí, ležící na úpatí ostrohu, nazývaná také - na rozdíl do Horního městečka (Hradce) - Dolní městečko.
Třetího října 1481 ocenil opavský kníže Viktorin, syn krále Jiřího z Poděbrad, zásluhy Hradce v bojích proti uherským vojskům Matyáše Korvína a přiznal mu znak, městská privilegia a právo trhu a jarmarku. Od roku 1528 byl Hradec zástavním zbožím. V roce 1585 prodal císař Rudolf II. zdejší panství Kašparovi, svobodnému pánu Pruskovskému z Pruskova, který započal se zásadní přestavbou dosavadního gotického hradu na pohodlný zámek. V letech 1587 - 1594 byl rovněž stavebníkem kostela sv. Petra a Pavla.
S Kašparem Pruskovským se hradecké panství ustálilo ve své rozloze a tvořily jej vedle samotného Hradce s Podolím vsi Žimrovice, Benkovice, Branka, Bohučovice, Větřkovice, Březová, Lesní Albrechtice, Jančí, díl Milostovic, Chvalíkovice a Vehovice. Panství nebylo hospodářsky příliš bohaté, samotné městečko Hradec (bez Podolí) patřilo k nejmenším na Opavsku.
Po Kašparově smrti převzal statky i s hradem jeho bratranec Jan Kryštof, který se jako věrný katolík odmítl připojit ke stavovskému povstání a byl proto nejen zbaven svých úřadů, ale i panství. Za následující třicetileté války přecházel Hradec střídavě do rukou císařských i protestantských vojsk, za dánského vpádu 1626 - 1627 se zde razily falešné mince.
Válkou panství značně utrpělo - přerušena byla pochopitelně i renesanční přestavba zámku. Městská práva byla Hradci obnovena až v roce 1701. O rok později se od něj odtrhlo Podolí, prohlášené za samostatnou obec, s Hradcem bylo Podolí opětně sloučeno až v roce 1948. V roce 1733 prodal Erdman Pruskovský hradecké panství radovi císařské komory Wolfgandu Konradovi z Neffzernu, jeho dědice, adoptivního syna a synovce Wolfganga Karla dodnes připomíná Kalvárie, postavená v roce 1764 ve stráni proti zámku k věčnému uctění smrti Wolfgangova skutečného otce Jana Josefa Thomagnini. Za Neffzernů prožíval Hradec se zhruba stovkou obyvatel léta prusko-rakouských válek, jeho posádku osobně kontroloval mj. i císař Josef v doprovodu generála Laudona.
V roce 1778 přešlo hradecké panství do rukou knížat Lichnovských, kteří se tu v šesti generacích střídali až do roku 1945. Lichnovští přinesli do Hradce hospodářskou prosperitu. Mj. tu zavedli chov ovcí, který dal práci tolika soukeníkům, že tu v roce 1780 vznikl soukenický cech. Od roku 1795 byly postupně zastavovány parcely bývalých panských zahrad pod městečkem a to tak intenzivně, že již v roce 1835 zde vznikla samostatná obec Kozí Hradec, která byla k Hradci připojena až v roce 1919. Na pravém břehu Moravice se rozrůstala samostatná obce Podolí. Začal se rozvíjet průmysl - na levém břehu Moravice byla postavena přádelna a tkalcovna, v prostoru hospodářského dvora Stránky byla zřízena papírna, později adaptována na lepenkárnu, elektrárna a škrobárna.
V období 1874 až 1902 procházel zámecký areál poslední velkou etapou povětšinou novogotických stavebních změn, byl přistavěn tzv. Červený zámek s hospodářskými prostorami, Bílá věž, východní hradební zeď a byly provedeny rozsáhlé modernizační i dekoratérské úpravy. Proměnou prošlo zámecké náměstí s domovní zástavbou. Na hřbitově byla postavena pohřební kaple Lichnovských, zasvěcená sv. Jakubovi.
V Hradci - Podolí se začal rozvíjet i průmysl , upevňoval se národní život Čechů. V roce 1890 byla postavena obecná čtyřtřídní škola na dnešní Zámecké ulici. V roce 1903 - 1905 byla postavena železniční trať. V roce 1907 byl založen Sokol, v r. 1909 postaven Národní dům, ve kterém byla restaurace a společenský sál . V současné době je v něm umístěna Městská knihovna a informační centrum, Městské kulturní středisko, kino a Muzeum.
V roce 1922 začala výstavba měšťanské a mateřské školy v obci Podolí. Obec Hradec umožnila ve svém katastru výstavbu rodinných domků - tzv. Nový Hradec. Obce se začaly velmi rychle rozrůstat. Po I. světové válce zde působila Matice opavská, dnes Matice slezská. Hradec pravidelně navštěvoval i básník Petr Bezruč a věnoval mu své básně.
V záři 1948 byl sloučen Hradec s Podolím. V r. 1971 byla obec nesoucí od r. 1968 název Hradec nad Moravicí znovu povýšena na město. V roce 1995 mu byl Parlamentem ČR udělen prapor.
Město Hradec nad Moravicí je dnes významnou střediskovou obcí , kulturním centrem této části Slezska , významným cílem výletů obyvatel naší republiky i zahraničních návštěvníků.
Demografické údaje
MĚSTO Hradec nad Moravicí
Opavská 265, Hradec nad Moravicí, 74741, Hradec nad Moravicí
Osoby
- Mgr. Orlík Patrik, starosta
Kontakty
- 553 783 920
- sekretariat@muhradec.cz
- www.muhradec.cz