Malebné městečko leží na dálnici D1 přímo uprostřed trasy Praha - Brno. Katastr tvoří místní části Humpolec, Hněvkovice, Kletečná, Petrovice, Lhotka, Rozkoš, Vilémov, Plačkov, Krasoňov, Světlice a Světlický Dvůr.

Hledat firmy v obci Humpolec, ulice Hradská
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Živé firmy v obci Humpolec, ulice Hradská 17 firem

ZŠ Humpolec - Hradská 894, HumpolecwebFotografie u firmy

STŘEDNÍ ŠKOLA INFORMATIKY A CESTOVNÍHO RUCHU SČMSD Humpolec, s.r.o. - Hradská 276, HumpolecFotografie u firmy

SPOLEČNOST PRO ROZVOJ HUMPOLECKA, z.s. - Hradská 285, Humpolec

AUTOPRAKTIK, s.r.o. - Hradská 494, Humpolec

HŮLA & HRALA ELEKTROTECHNIKA - Hradská 406, Humpolec

AK-ŤOUKÁLEK JOSEF JUDr. - Hradská 1660, Humpolec

VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČR Humpolec - Hradská 538, Humpolec

ORANGE OPTIK Humpolec - Hradská 1681, Humpolec

CASTRUM o.p.s. - Hradská 818, Humpolec

AC INTERIÉR s.r.o. - Hradská 538, Humpolec

HODINÁŘSTVÍ U DUBŮ - Hradská 538, Humpolec

BROKER CONSULTING - Hradská 1681, Humpolec

STUDIO 4 FASHION - Hradská 773, Humpolec

AK-MIKULKA JAN Mgr. - Hradská 538, Humpolec

KOSMETICKÝ SALON H2O - Hradská 1660, Humpolec

CIBO ITALIANO - Hradská 1681, Humpolec

GAUDIA DESIGN s.r.o. - Hradská 538, Humpolec

Historie obce Humpolec celá historie

Humpolec vznikl jako strážné místo uprostřed pohraničních hvozdů, kde vedla důležitá stezka vedoucí z Prahy na Moravu. Podle pověsti stál při zrodu Humpolce polomytický Gumpold, seriózní prameny však tuto domněnku nepotvrzují a jméno praotce města neuvádějí. První písemná zmínka o vsi je z r.1178, kdy ji král Přemysl daroval Soběslavovi II. Komu předtím patřil není známo, ale Fr. Javůrek je toho názoru, že němečtí rytíři, kteří vnikali do pohraničního hvozdu, založili osady Gumpoldsdorf či Gumpolsfeld. P. Zoubek ve svém spisu "O zakládání měst v Čechách" zastává názor, že ke vzniku města přispěly stříbrné doly a odvozuje jméno Humpolec od slov "hon-pole"- tedy "zvláštnosti uprostřed lesů".

Prvním známým držitelem města je tedy řád německých rytířů, dále to byl do r. 1325 želivský klášter a poté křižovníci s červenou hvězdou. Velmi významně se do historie zapsal r. 1233, ke kterému se vztahuje první písemná zmínka o kostelu sv. Mikuláše založeného želivskými premonstráty.

Dalšími majiteli sídla se staly šlechtické rody, nejprve páni z Lipé a později z Dubé, z Leskovce, Trčkové z Lípy ( za jejich vlády došlo k rozvoji rybníkářství a pivovarnictví) a páni z Říčan (Jan z Říčan r. 1560 zakládá soukenický cech). V době husitských válek se celá oblast stává krajem kalicha, na nedalekém vrchu Melechov se odehrály první schůzky husitů i jejich první srážky s panskou mocí. Z této doby pochází patrně nejznámější humpolecký rodák středověku, Jan Želivský, vůdce radikální pražské chudiny. Město a okolí poznamenala válečná tažení krále Zikmunda, což byl trest chudé a drsné Vysočině za její nadšení z husitského povstání.

Po Bílé hoře r. 1620 se město stává konfiskátem a dostává se do rukou cizí šlechty - pánů ze Somlsu, ale ani tím se postavení Humpolce nijak nezměnilo.

Z dalších majitelů lze uvést rody Kirchnerů, Gastheimů, Metternichů, Regalů, z Delbína , z Neffzernu. Za pánů z Neffzernu se město opět vzpamatovalo z úpadku, který utrpělo v 18. století. Hlavní podíl na tom měl Jakub z Neffzernu, který se také zasloužil o rozšíření pěstování brambor na Humpolecku, které jsou dodnes jednou z nejvýznamnějších plodin tohoto málo úrodného kraje. Za posledního majitele - hraběte Wolkenstein-Troszburga - byl Humpolec r. 1807 prohlášen svobodným městem "na věčné časy".

Revoluční rok 1848 měl ohlas i v Humpolci - byla vytvořena národní garda a říšským poslancem za město se stal Karel Havlíček Borovský. V roce 1910 zde byl zřízen okresní úřad. Okresním městem zůstal i po 2. světové válce, až do roku 1960, kdy se stal i s okolím součástí pelhřimovského okresu.

Ve 13. - 15. století tu nabyla na významu těžba stříbra a od 15. stol. Tradiční soukenická výroba. Zdejší heslo "500 let oblékáme svět" není jen reklamní slogan, ale kus historie a slávy Humpolce. V 19. století mělo město již natolik rozvinutou soukenickou výrobu, že zaměstnávala na 2 000 lidí a městu se začalo říkat "Český Manchester". Soukeník Emerich Dítě tenkrát vytvořil světový rekord, který přispěl k propagaci města. Za pouhých sedm hodin dokázal zhotovit látku na lovecký oblek pro císaře Františka Josefa I. Vše sám od střiže ovcí až po utkání. Za další tři hodiny byl oblek ušit a dodán do Vídně. Není divu, že právě na jeho továrně se také rozsvítila první elektrická světla na Vysočině.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.