Horní Pěna se nachází v krajině značně atraktivní pro turisty. Dominantou obce je Pěněnský rybník (62 ha), zvaný také Dřevo, který je v létě vhodný ke koupání. Okolí Horní Pěny je velmi vhodné pro pěší turistiku i cykloturistiku.

Hledat firmy v obci Horní Pěna
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Firmy v obci Horní Pěna
Posledně opravené/vložené firmy:zobrazit více

AUTOLAKY SERVIS s.r.o. - Horní Pěna č. 79

LEHKÝ MARTIN-TAXI - Horní Pěna č. 92

ZIKA JIŘÍ - Horní Pěna č. 137

Historie obce Horní Pěna celá historie

Přehled o událostech v obci Horní Pěna ve 30. letech a za nacistické okupace.

Podle sčítání lidu dne 2.12.1930 bylo v Horní Pěně 53 Čechů a 359 Němců, v Dolní Pěně 28 Čechů a 251 Němců

Německém Malíkově 15 Čechů. 292 Němců

V září 1938 bylo v obci Horní Pěna 8 mužů, 8 žen a 20 dětí.

Sociální složení nebylo přesně zjištěno. Byl zde jeden větší statek, rolníci a živnostníci.

V roce 1926-1938 byli v obecním zastupitelstvu pouze Němci. Až ve volbách 12.6.1938; František Stolař, pošt. ředitel v.v.

V německé škole vyučovali Němci, poštmistr byl Čech, lékař v obci nebyl.

V obci byl jeden podnik, mlékárna a všech jeho pět zaměstnanců- ředitel, účetní, strojník, a dvě ženy byli Němci.

Úřední a nejen úřední řeč byla němčina. Německy mluvily i smíšené rodiny. V roce 1926 4 děti ze 6 v české škole neuměly česky, v roce 1936 ze 14 7 mluvilo jen německy.

V roce 1926 byl v obci tělocvičný spolek Turneverein, který cvičil v něm. škole. Počet členů není znám.

Pod vlivem Henleinovy pro

pagandy se spolek stále více aktivizoval. Členové často schůzovali, naslouchali hlasům Henleinovských agentů a hlavně mládež podléhala vlivům protičeské agitace. Středisko Henleinovského hnutí bylo v Číměři, kde jednou na veřejném shromáždění promluvil sám Konrád Henlein. Němci ze zdejší obce spolus Němci z Kačleh pochodovali na toto shromáždění v průvodu, dokonce za doprovodu českých četníků, aby jejich demonstrace nebyla rušena. Jak těžký jest život českého člověka ve zdejší obci s německou většinou, může vylíčit jen ten, který je odkázán v tomto rpostředí žíti. Velkou většinu místního obyvatelstva českého tvoří dělníci a osoby služebné. Protože český dělník posílá své dítě do české školy, nedostane u němšeckých rolníků práci a musí jezdit za obživou

až do Prahy. Česká služka nebo čeledín zaměstnaný u německého sedláka nesmí mluvit česky, nesmí se stát členem N. J. Pošumavské, nesmí se zúčastnit podníků pořádaných zdejší menšinou, jinak se mu hrozí propuštěním ze služby. Jindy hrozí českým lidem vyhozením z bytu na ulici za to, že se hlásí ke své národnosti. Tak ztrpčují Němci život každému člověku v této germánské baště- Horní Pěně. Našinec však neklesá snadno v boji, vytrvá a jsou takoví silní jedinci, kteří pro českou věc obětují všechno: čas, peníze, ba i zdraví. Po připojení sousedního Rakouska k Německu, změnily se značně zdejší poměry. Národnostní zášť Němců se stále horšila zásluhou agitátorů SDP(Sudeten Deutsche partai – sudeto německé strany) , kteří tajně oznamovali svým stoupencům, že se blíží chvíle, kdy i tyto kraje budou připojeny k Velkému Německu.

Zdejší Němci věřili,že co nevidět přijde den, kdy se zde stanou svrchovanými pány a už si mezi sebou dělili místa ve státní službě. Použili za záminku nepatrný požár v blízké vsi a stavěli hlídky, prý proti paličům. Ve skutečnosti měly tyto hlídky vyčkat příchodu německého vojska a dovést je na strategicky důležitá místa. To se mělo stát v noci na 21.5.1938. Tichý příchod českých vojáků jim překazil plány. 23. září, když byla vyhlášena mobilizace, měli zdejší muži dle mobilizační vyhlášky odejít sloužit do československé armády. Všichni však byli přesvědčeni, že celá mobilizace co nejdříve skončí a skutečně také nenarukovali. Schovali se do sena v

domě č. 17.

Rodiny, které bydlely v

domě 94 – NJP- dostaly rozkaz k vystěhování. Všichni čeští obyvatelé Horní Pěny byli vyslícháni německou tajnou policií za doprovodu místního německého učitele Pauluse.

Němci se na příchod fašistické armády 30.9. 38. již dlouho připravovali. Domy byly během několika okamžiků ozdobeny nacistickými vlajkami. Děti stály na rohu u nynější pošty a zdravily nacistickým pozdravem projíždějící vojáky. Auta jela od Nové Bystřice na Kačlehy a Dolní Pěnu.

Vedle domu č.6. stával kamenný kříž a k

němu byly padlým dávány dřevěné kříže. Na konci války stálo v zahrádce 28 dřevěných křížů, daň za to, že Němci tak snadno podlehli iluzím o blahobytném životě v lůně Velkoněmecké říše.

Jaroslava Pešková

OBEC Horní Pěna

Horní Pěna č. 93, 37831, Horní Pěna

Osoby

  • Ing. Dušek Karel, starosta

Kontakty