Horní Kamenice

Obec Horní Kamenice se rozkládá na obou svazích údolí Srbického potoka na okraji rozlehlého polesí Vytůň. Tato krajina v okolí dnešní obce byla osídlena již v pravěku, jak dokládají poměrně četné archeologické nálezy. Ty svědčí zejména o trvalejším sídlení střední doby bronzové (cca 1500 př.n.l.) do sklonku starší doby železné (cca 500 př.n.l.). Památkou tohoto období jsou pohřební mohyly dodnes dobře zachované na několika místech v polesí Vytůň.

První písemná zmínka o vsi Kamenice se objevuje v zakládacích listinách kladrubského kláštera a je datovaná k roku 1115. V této době ještě nelze v pramenech odlišit Kamenice Horní a Dolní. Tradiční výklad historiků se spíše přiklání k verzi, že se zpráva týká Kamenice Horní.

Dějiny Obce jsou od poloviny 14. století spjaté s rodem Bohuchvalů z Hrádku, sídlícím na hradě Lacembok. Tento rod měl v držení i tvrz v Horní Kamenici, kterou pak spolu se vsí vlastní až do konce 15. století.

V 16. století a 1. polovině 17. století vlastní Hornokamenickou tvrz i ves rod rytířů ze Šlovic. Na sklonku tohoto období tvořilo vesnici podle údajů tzv. Berní ruly devět poddaných a jejich rodiny.

V roce 1677 se Horní Kamenice stává součástí rozsáhlého horšovskotýnského panství Trauttmansdorfů.

Údaje tereziánského katastru hovoří o tom, že v polovině 18. století žilo ve vsi 90 poddaných.

K roku 1889 je pak v Horní Kamenici evidováno 347 obyvatel žijících ve 44 stavení.

Historicky obec Horní Kamenici tvořili dvě hlavní části, které odděluje Srbický potok.

Historicky starší je část ležící západně od potoka. Rámcově je zde zachováno prvotní rozvržení staré vsi. Tvořil ji areál bývalého panského dvora se zachovalou budovou sýpky, která byla dříve sídlem panského šafáře a původní náves obklopená selskými usedlostmi. V prostoru mezi panským dvorem a návsí u hlavní silnice stojí kaple sv. Jana Nepomuckého vystavěná roku 1902 po požáru staré kaple na návsi.

Rozlehlejší je část obce východně od potoka, kde se mísí novodobá zástavba s původními staveními tzv. domkařů a chalupníků.

Obec se za poslední století rozšíříla na tolik, že se již může hovořit o částech obce jako o čtvrtích.

Spolkový život v obci rozvíjí od roku 1921 sbor dobrovolných hasičů a od roku 1933 TJ Sokol. Obě organizace fungují v obci i dnes a podílí se na pořádání kulturních a sportovních akcí.