Obec najdete u Znojma, blízko státní hranice s Rakouskem. Okolí tvoří příroda Národního parku Podyjí a vinohrady. Díky krajině a kvalitnímu vínu je obec stále vyhledávaná turisty. Dominantou je kostel sv. Wolfganga.
Hledat firmy v obci Hnanice
Živé firmy v obci Hnanice 24 firem
Sklepní 107, HnanicezavřenoSklepní 107, HnanicezavřenoPod Skálou 103, HnanicezavřenoSklepní 107, HnanicezavřenoPod Skálou 104, HnanicezavřenoZnojemská 113, HnanicezavřenoHnanice č. 111zavřenoHnanice č. 132ZavřenoZáhumenní 127, HnaniceZavřenoSklepní 49, HnanicezavřenoZáhumenní 127, HnanicezavřenoHnanice č. 24zavřenoOkružní 10, HnaniceZavřenoHnanice č. 24zavřenoZnojemská 88, HnanicezavřenoHnanice č. 101zavřenoHnanice č. 24zavřenoSklepní ul., Hnanicezavřenonám. sv. Wolfganga 27, Hnanicezavřeno
Historie obce Hnanice celá historie
Obec Hnanice ležící při státní hranici s Rakouskem je starobylá obec a nalézá se jižně od Znojma ve vinorodém kraji. Obec se rozkládá v pahorkovité kotlině podél potoka Daníže: první písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1201.
Městečko Hnanice bývalo tržním střediskem na moravsko - rakouské hranici, což dokumentují privilegia udělená obci na sklonku 18. století. Bylo prototypem vesnice bez valné perspektivy, poznamenané negativními důsledky vývoje v pohraničí po roce 1945. Teprve před nedávnem se před ní otevřely nové možnosti rozvoje, především znovu otevřením hraničního přechodu Hnanice - Mitterretzbach, ale i vyhlášením Národního parku Podyjí, na jehož východním okraji se obec nachází.
Od nepaměti zde vedla obchodní stezka z Prahy přes Jihlavu do Vídně. Původní obec měla slovanské obyvatelstvo, o čemž svědčí základ jejího názvu. Hnanice se však dosídlovaly již za vlády Karla IV. německými přistěhovalci. Přísun německého obyvatelstva pokračoval během panování.Habsburků do té míry, že postupně české obyvatelstvo zůstalo v menšině.
O dějinách obce Hnanice je uváděno ve Vlastivědě moravské z r. 1904 od kronikáře F. V. Peřinky následující:
"Místní jméno jest původem slovanské. Vychází se z toho, že znamená místo, kde byl zemský nepřítel hnán ze země přes zemské hranice. Založení obce se traduje k roku 1201 podle louckého dějepisce Troschla. Podle jeho zápisu je to první zmínka, kdy
R u d g e r u s , Miles de Gnanlicz, daroval Louckému klášteru desátky všech svých vinic ve Hnanicích, tehdy Gnadlersdorf.
Roku 1284 byla obec potvrzena biskupem olomouckým Dětřichem k příslušenství fary šatovské.
Dominantou obce byl a zůstává i nyní chrám svatého Wolfganga, v jehož nejstarší části je studánka, k níž se váže legenda o jistém rytíři, který byl postižen ztrátou zraku a po otření očí vodou ze studánky znovu zrak nabyl. Když pak později oslepl jeho kůň a on ho zavedl také ke studni, aby se uzdravil, kůň zrak nabyl a rytíř znovu oslepl. Na paměť této událost visí nad studnou dvě středověké podkovy patřící snad tomuto koni.
Roku 1480 počali poutníci k léčivé studánce u svatého Wolfganga ve Hnanicích skládati příspěvky, almužny a milodary, aby založen z nich byl kostel. Roku 1482 olomoucká kapitola odpírala klášteru v Louce, který jako patron a dominikální vrchnost měl stavěti chrám, celou čtvrtinu sebraných milodarů a almužen. Vznikl spor, který rozhodla papežská stolice. Papež Sixtus IV. vyhověl prosbě opata Louckého a spor byl vyřešen ve prospěch kláštera v roce 1484.
Chrám byl dokončen v nynější podobě a velikosti roku 1487. Vysvěcen byl pak 3. srpna 1510 Martinem, biskupem Nikopolským. V chrámu jsou 3 lodi:
- hlavní oltář sv. Wolfganga barokního slohu
- oltář svaté Anny
- oltář svatého Jana Nepomuckého. Tyto tři oltáře se datují již z roku 1657.
Zvony v kostele byly tři. Prostřední byl lit zvonařem Jiříkem z Brna v roce 1840. Největší pak v roce 1650 a nejmenší v roce 1747.
V roce 1777 obdržel kostel z Říma privilej plnomocných odpustků na dobu 7 let.
V roce 1898 byl kostel znovu vydlážděn, vyčištěn, pustá již kaple sv. Wolfganga opravena a opatřena nejnutnějším inventářem. Za zmínku stojí i to, že za Třicetileté války byl chrám vypálen, střecha shořela a na klenbě stála voda plných 10 let. Divoké kachny zde hnízdily. Když bylo po válce, byl chrám opravován a z obav, aby se nezřítilo klenutí, bylo toto sneseno a vybudováno nové. Bohužel po této válce byl chrám barokizován.
Roku 1541 byla obec postoupena majiteli Jaroslavic, panu Vilému z Kunžaku."
Císařské listiny vztahující se k obci Hnanice:
30. srpna 1743 uděluje císařovna Marie Terezie městečku Hnanice právo týdenního trhu, který se odnepaměti odbýval v sobotu
19. září 1781 potvrzuje císař Josef II. právo týdenního trhu
24. října 1792 potvrzuje toto právo i císař František II.
Existuje v kompletním otisku i pečeti obce Hnanice z roku 1749. Originál - otisk pečetě do vosku, je uložen v Zemském archívu v Brně a nese nápis v německé řeči "SIGIL .DES .MARKTS. GNADLERS.-DORF" přeloženo do češtiny: pečeť městečka Hnanice.
Od června 1998 má obec svůj znak a prapor. Základem obou indicií je svatý Wolfgang.
Katastr obce zabíral r.1896 750 ha, 3 ary půdy, z toho obci patřilo 6 ha 21 arů polí. Pozemková výměra katastru Hnanic v současné době činí 779 ha. Rozkládá se v oblasti, kde se nalézá množství vínorodých poloh, které se táhnou jižně od Znojma a od celého údolního ohybu řeky Dyje až k rakouským hranicím. Srdcem tohoto vinařství byl právě pás, který se táhl těsně při rakouské hranici přes Hnanice po Jaroslavice.
K charakteristickým stavbám ve Hnanicích patřily vinné sklepy. Stavěly se při okrajích současných nebo již zaniklých vinohradů a stavby těchto sklepů se sdružily v souvislý celek po obou stranách cesty v jihozápadní části obce, dnes ulice Sklepní. Sklepy byly vyhloubené z větší části pod úrovní terénu a vyzděné kamenem nebo cihlami, obvykle s cihlovou klenbou. Základním půdorysným tvarem zdejších sklepů je obdélník o různé šířce a délce. I v Hnanicích, podobně jako na celém Znojemsku a blízkém Mikulovsku, vytváří vinné sklepy systém chodeb navazujících kolmo na sebe.
Škola v obci fungovala již v 18. století a měla přes 80 dětí. Novou budovu školy vystavěli v roce 1812 z pověření jaroslavické vrchnosti. Tato dvojtřídka byla německá. Veřejná farní knihovna existovala již v minulém století. Založil ji a vydržoval místní farář. Společenských spolků v obci nebylo mnoho, pouze spolek zpěvácký.
V roce 1976 byla v obci základní škola zrušena. Děti chodí do sousedního Šatova. Z budovy školy se stala mateřská škola. Dojíždějí do ní i děti ze sousedních Havraníků.
Přehled obyvatelstva:
r. 1800 - 624 duší
r. 1834 - 572 duší v 88 domech
r. 1890 - 613 duší v l06 domech
r. 1900 - 615 duší v 112 domech (600 Němců - pouhých 15 Čechů)
r. 1995 - 271 duší v 92 domech
r. 1998 - 268 duší v 93 domech
r. 2000 - 293 duší v 102 domech
Demografické údaje
OBEC Hnanice
Znojemská 113, Hnanice, 66902, Znojmo 2
Osoby
- Bc. Dvořák Martin, starosta
Kontakty
- 515 232 133
- podatelna@obechnanice.cz
- www.obechnanice.cz
Vlajka
1 části obce:
10 ulic:
Sklepní 107, HnanicezavřenoPod Skálou 103, HnanicezavřenoSklepní 107, HnanicezavřenoPod Skálou 104, HnanicezavřenoZnojemská 113, HnanicezavřenoHnanice č. 111zavřenoHnanice č. 132ZavřenoZáhumenní 127, HnaniceZavřenoSklepní 49, HnanicezavřenoZáhumenní 127, HnanicezavřenoHnanice č. 24zavřenoOkružní 10, HnaniceZavřenoHnanice č. 24zavřenoZnojemská 88, HnanicezavřenoHnanice č. 101zavřenoHnanice č. 24zavřenoSklepní ul., Hnanicezavřenonám. sv. Wolfganga 27, Hnanicezavřeno
Historie obce Hnanice celá historie
Obec Hnanice ležící při státní hranici s Rakouskem je starobylá obec a nalézá se jižně od Znojma ve vinorodém kraji. Obec se rozkládá v pahorkovité kotlině podél potoka Daníže: první písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1201.
Městečko Hnanice bývalo tržním střediskem na moravsko - rakouské hranici, což dokumentují privilegia udělená obci na sklonku 18. století. Bylo prototypem vesnice bez valné perspektivy, poznamenané negativními důsledky vývoje v pohraničí po roce 1945. Teprve před nedávnem se před ní otevřely nové možnosti rozvoje, především znovu otevřením hraničního přechodu Hnanice - Mitterretzbach, ale i vyhlášením Národního parku Podyjí, na jehož východním okraji se obec nachází.
Od nepaměti zde vedla obchodní stezka z Prahy přes Jihlavu do Vídně. Původní obec měla slovanské obyvatelstvo, o čemž svědčí základ jejího názvu. Hnanice se však dosídlovaly již za vlády Karla IV. německými přistěhovalci. Přísun německého obyvatelstva pokračoval během panování.Habsburků do té míry, že postupně české obyvatelstvo zůstalo v menšině.
O dějinách obce Hnanice je uváděno ve Vlastivědě moravské z r. 1904 od kronikáře F. V. Peřinky následující:
"Místní jméno jest původem slovanské. Vychází se z toho, že znamená místo, kde byl zemský nepřítel hnán ze země přes zemské hranice. Založení obce se traduje k roku 1201 podle louckého dějepisce Troschla. Podle jeho zápisu je to první zmínka, kdy
R u d g e r u s , Miles de Gnanlicz, daroval Louckému klášteru desátky všech svých vinic ve Hnanicích, tehdy Gnadlersdorf.
Roku 1284 byla obec potvrzena biskupem olomouckým Dětřichem k příslušenství fary šatovské.
Dominantou obce byl a zůstává i nyní chrám svatého Wolfganga, v jehož nejstarší části je studánka, k níž se váže legenda o jistém rytíři, který byl postižen ztrátou zraku a po otření očí vodou ze studánky znovu zrak nabyl. Když pak později oslepl jeho kůň a on ho zavedl také ke studni, aby se uzdravil, kůň zrak nabyl a rytíř znovu oslepl. Na paměť této událost visí nad studnou dvě středověké podkovy patřící snad tomuto koni.
Roku 1480 počali poutníci k léčivé studánce u svatého Wolfganga ve Hnanicích skládati příspěvky, almužny a milodary, aby založen z nich byl kostel. Roku 1482 olomoucká kapitola odpírala klášteru v Louce, který jako patron a dominikální vrchnost měl stavěti chrám, celou čtvrtinu sebraných milodarů a almužen. Vznikl spor, který rozhodla papežská stolice. Papež Sixtus IV. vyhověl prosbě opata Louckého a spor byl vyřešen ve prospěch kláštera v roce 1484.
Chrám byl dokončen v nynější podobě a velikosti roku 1487. Vysvěcen byl pak 3. srpna 1510 Martinem, biskupem Nikopolským. V chrámu jsou 3 lodi:
- hlavní oltář sv. Wolfganga barokního slohu
- oltář svaté Anny
- oltář svatého Jana Nepomuckého. Tyto tři oltáře se datují již z roku 1657.
Zvony v kostele byly tři. Prostřední byl lit zvonařem Jiříkem z Brna v roce 1840. Největší pak v roce 1650 a nejmenší v roce 1747.
V roce 1777 obdržel kostel z Říma privilej plnomocných odpustků na dobu 7 let.
V roce 1898 byl kostel znovu vydlážděn, vyčištěn, pustá již kaple sv. Wolfganga opravena a opatřena nejnutnějším inventářem. Za zmínku stojí i to, že za Třicetileté války byl chrám vypálen, střecha shořela a na klenbě stála voda plných 10 let. Divoké kachny zde hnízdily. Když bylo po válce, byl chrám opravován a z obav, aby se nezřítilo klenutí, bylo toto sneseno a vybudováno nové. Bohužel po této válce byl chrám barokizován.
Roku 1541 byla obec postoupena majiteli Jaroslavic, panu Vilému z Kunžaku."
Císařské listiny vztahující se k obci Hnanice:
30. srpna 1743 uděluje císařovna Marie Terezie městečku Hnanice právo týdenního trhu, který se odnepaměti odbýval v sobotu
19. září 1781 potvrzuje císař Josef II. právo týdenního trhu
24. října 1792 potvrzuje toto právo i císař František II.
Existuje v kompletním otisku i pečeti obce Hnanice z roku 1749. Originál - otisk pečetě do vosku, je uložen v Zemském archívu v Brně a nese nápis v německé řeči "SIGIL .DES .MARKTS. GNADLERS.-DORF" přeloženo do češtiny: pečeť městečka Hnanice.
Od června 1998 má obec svůj znak a prapor. Základem obou indicií je svatý Wolfgang.
Katastr obce zabíral r.1896 750 ha, 3 ary půdy, z toho obci patřilo 6 ha 21 arů polí. Pozemková výměra katastru Hnanic v současné době činí 779 ha. Rozkládá se v oblasti, kde se nalézá množství vínorodých poloh, které se táhnou jižně od Znojma a od celého údolního ohybu řeky Dyje až k rakouským hranicím. Srdcem tohoto vinařství byl právě pás, který se táhl těsně při rakouské hranici přes Hnanice po Jaroslavice.
K charakteristickým stavbám ve Hnanicích patřily vinné sklepy. Stavěly se při okrajích současných nebo již zaniklých vinohradů a stavby těchto sklepů se sdružily v souvislý celek po obou stranách cesty v jihozápadní části obce, dnes ulice Sklepní. Sklepy byly vyhloubené z větší části pod úrovní terénu a vyzděné kamenem nebo cihlami, obvykle s cihlovou klenbou. Základním půdorysným tvarem zdejších sklepů je obdélník o různé šířce a délce. I v Hnanicích, podobně jako na celém Znojemsku a blízkém Mikulovsku, vytváří vinné sklepy systém chodeb navazujících kolmo na sebe.
Škola v obci fungovala již v 18. století a měla přes 80 dětí. Novou budovu školy vystavěli v roce 1812 z pověření jaroslavické vrchnosti. Tato dvojtřídka byla německá. Veřejná farní knihovna existovala již v minulém století. Založil ji a vydržoval místní farář. Společenských spolků v obci nebylo mnoho, pouze spolek zpěvácký.
V roce 1976 byla v obci základní škola zrušena. Děti chodí do sousedního Šatova. Z budovy školy se stala mateřská škola. Dojíždějí do ní i děti ze sousedních Havraníků.
Přehled obyvatelstva:
r. 1800 - 624 duší
r. 1834 - 572 duší v 88 domech
r. 1890 - 613 duší v l06 domech
r. 1900 - 615 duší v 112 domech (600 Němců - pouhých 15 Čechů)
r. 1995 - 271 duší v 92 domech
r. 1998 - 268 duší v 93 domech
r. 2000 - 293 duší v 102 domech
Demografické údaje
OBEC Hnanice
Znojemská 113, Hnanice, 66902, Znojmo 2
Osoby
- Bc. Dvořák Martin, starosta
Kontakty
- 515 232 133
- podatelna@obechnanice.cz
- www.obechnanice.cz
Vlajka
1 části obce:
10 ulic:
Pod Skálou 103, HnanicezavřenoSklepní 107, HnanicezavřenoPod Skálou 104, HnanicezavřenoZnojemská 113, HnanicezavřenoHnanice č. 111zavřenoHnanice č. 132ZavřenoZáhumenní 127, HnaniceZavřenoSklepní 49, HnanicezavřenoZáhumenní 127, HnanicezavřenoHnanice č. 24zavřenoOkružní 10, HnaniceZavřenoHnanice č. 24zavřenoZnojemská 88, HnanicezavřenoHnanice č. 101zavřenoHnanice č. 24zavřenoSklepní ul., Hnanicezavřenonám. sv. Wolfganga 27, Hnanicezavřeno
Historie obce Hnanice celá historie
Obec Hnanice ležící při státní hranici s Rakouskem je starobylá obec a nalézá se jižně od Znojma ve vinorodém kraji. Obec se rozkládá v pahorkovité kotlině podél potoka Daníže: první písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1201.
Městečko Hnanice bývalo tržním střediskem na moravsko - rakouské hranici, což dokumentují privilegia udělená obci na sklonku 18. století. Bylo prototypem vesnice bez valné perspektivy, poznamenané negativními důsledky vývoje v pohraničí po roce 1945. Teprve před nedávnem se před ní otevřely nové možnosti rozvoje, především znovu otevřením hraničního přechodu Hnanice - Mitterretzbach, ale i vyhlášením Národního parku Podyjí, na jehož východním okraji se obec nachází.
Od nepaměti zde vedla obchodní stezka z Prahy přes Jihlavu do Vídně. Původní obec měla slovanské obyvatelstvo, o čemž svědčí základ jejího názvu. Hnanice se však dosídlovaly již za vlády Karla IV. německými přistěhovalci. Přísun německého obyvatelstva pokračoval během panování.Habsburků do té míry, že postupně české obyvatelstvo zůstalo v menšině.
O dějinách obce Hnanice je uváděno ve Vlastivědě moravské z r. 1904 od kronikáře F. V. Peřinky následující:
"Místní jméno jest původem slovanské. Vychází se z toho, že znamená místo, kde byl zemský nepřítel hnán ze země přes zemské hranice. Založení obce se traduje k roku 1201 podle louckého dějepisce Troschla. Podle jeho zápisu je to první zmínka, kdy
R u d g e r u s , Miles de Gnanlicz, daroval Louckému klášteru desátky všech svých vinic ve Hnanicích, tehdy Gnadlersdorf.
Roku 1284 byla obec potvrzena biskupem olomouckým Dětřichem k příslušenství fary šatovské.
Dominantou obce byl a zůstává i nyní chrám svatého Wolfganga, v jehož nejstarší části je studánka, k níž se váže legenda o jistém rytíři, který byl postižen ztrátou zraku a po otření očí vodou ze studánky znovu zrak nabyl. Když pak později oslepl jeho kůň a on ho zavedl také ke studni, aby se uzdravil, kůň zrak nabyl a rytíř znovu oslepl. Na paměť této událost visí nad studnou dvě středověké podkovy patřící snad tomuto koni.
Roku 1480 počali poutníci k léčivé studánce u svatého Wolfganga ve Hnanicích skládati příspěvky, almužny a milodary, aby založen z nich byl kostel. Roku 1482 olomoucká kapitola odpírala klášteru v Louce, který jako patron a dominikální vrchnost měl stavěti chrám, celou čtvrtinu sebraných milodarů a almužen. Vznikl spor, který rozhodla papežská stolice. Papež Sixtus IV. vyhověl prosbě opata Louckého a spor byl vyřešen ve prospěch kláštera v roce 1484.
Chrám byl dokončen v nynější podobě a velikosti roku 1487. Vysvěcen byl pak 3. srpna 1510 Martinem, biskupem Nikopolským. V chrámu jsou 3 lodi:
- hlavní oltář sv. Wolfganga barokního slohu
- oltář svaté Anny
- oltář svatého Jana Nepomuckého. Tyto tři oltáře se datují již z roku 1657.
Zvony v kostele byly tři. Prostřední byl lit zvonařem Jiříkem z Brna v roce 1840. Největší pak v roce 1650 a nejmenší v roce 1747.
V roce 1777 obdržel kostel z Říma privilej plnomocných odpustků na dobu 7 let.
V roce 1898 byl kostel znovu vydlážděn, vyčištěn, pustá již kaple sv. Wolfganga opravena a opatřena nejnutnějším inventářem. Za zmínku stojí i to, že za Třicetileté války byl chrám vypálen, střecha shořela a na klenbě stála voda plných 10 let. Divoké kachny zde hnízdily. Když bylo po válce, byl chrám opravován a z obav, aby se nezřítilo klenutí, bylo toto sneseno a vybudováno nové. Bohužel po této válce byl chrám barokizován.
Roku 1541 byla obec postoupena majiteli Jaroslavic, panu Vilému z Kunžaku."
Císařské listiny vztahující se k obci Hnanice:
30. srpna 1743 uděluje císařovna Marie Terezie městečku Hnanice právo týdenního trhu, který se odnepaměti odbýval v sobotu
19. září 1781 potvrzuje císař Josef II. právo týdenního trhu
24. října 1792 potvrzuje toto právo i císař František II.
Existuje v kompletním otisku i pečeti obce Hnanice z roku 1749. Originál - otisk pečetě do vosku, je uložen v Zemském archívu v Brně a nese nápis v německé řeči "SIGIL .DES .MARKTS. GNADLERS.-DORF" přeloženo do češtiny: pečeť městečka Hnanice.
Od června 1998 má obec svůj znak a prapor. Základem obou indicií je svatý Wolfgang.
Katastr obce zabíral r.1896 750 ha, 3 ary půdy, z toho obci patřilo 6 ha 21 arů polí. Pozemková výměra katastru Hnanic v současné době činí 779 ha. Rozkládá se v oblasti, kde se nalézá množství vínorodých poloh, které se táhnou jižně od Znojma a od celého údolního ohybu řeky Dyje až k rakouským hranicím. Srdcem tohoto vinařství byl právě pás, který se táhl těsně při rakouské hranici přes Hnanice po Jaroslavice.
K charakteristickým stavbám ve Hnanicích patřily vinné sklepy. Stavěly se při okrajích současných nebo již zaniklých vinohradů a stavby těchto sklepů se sdružily v souvislý celek po obou stranách cesty v jihozápadní části obce, dnes ulice Sklepní. Sklepy byly vyhloubené z větší části pod úrovní terénu a vyzděné kamenem nebo cihlami, obvykle s cihlovou klenbou. Základním půdorysným tvarem zdejších sklepů je obdélník o různé šířce a délce. I v Hnanicích, podobně jako na celém Znojemsku a blízkém Mikulovsku, vytváří vinné sklepy systém chodeb navazujících kolmo na sebe.
Škola v obci fungovala již v 18. století a měla přes 80 dětí. Novou budovu školy vystavěli v roce 1812 z pověření jaroslavické vrchnosti. Tato dvojtřídka byla německá. Veřejná farní knihovna existovala již v minulém století. Založil ji a vydržoval místní farář. Společenských spolků v obci nebylo mnoho, pouze spolek zpěvácký.
V roce 1976 byla v obci základní škola zrušena. Děti chodí do sousedního Šatova. Z budovy školy se stala mateřská škola. Dojíždějí do ní i děti ze sousedních Havraníků.
Přehled obyvatelstva:
r. 1800 - 624 duší
r. 1834 - 572 duší v 88 domech
r. 1890 - 613 duší v l06 domech
r. 1900 - 615 duší v 112 domech (600 Němců - pouhých 15 Čechů)
r. 1995 - 271 duší v 92 domech
r. 1998 - 268 duší v 93 domech
r. 2000 - 293 duší v 102 domech
Demografické údaje
OBEC Hnanice
Znojemská 113, Hnanice, 66902, Znojmo 2
Osoby
- Bc. Dvořák Martin, starosta
Kontakty
- 515 232 133
- podatelna@obechnanice.cz
- www.obechnanice.cz
Vlajka
1 části obce:
10 ulic:
Sklepní 107, HnanicezavřenoPod Skálou 104, HnanicezavřenoZnojemská 113, HnanicezavřenoHnanice č. 111zavřenoHnanice č. 132ZavřenoZáhumenní 127, HnaniceZavřenoSklepní 49, HnanicezavřenoZáhumenní 127, HnanicezavřenoHnanice č. 24zavřenoOkružní 10, HnaniceZavřenoHnanice č. 24zavřenoZnojemská 88, HnanicezavřenoHnanice č. 101zavřenoHnanice č. 24zavřenoSklepní ul., Hnanicezavřenonám. sv. Wolfganga 27, Hnanicezavřeno
Historie obce Hnanice celá historie
Obec Hnanice ležící při státní hranici s Rakouskem je starobylá obec a nalézá se jižně od Znojma ve vinorodém kraji. Obec se rozkládá v pahorkovité kotlině podél potoka Daníže: první písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1201.
Městečko Hnanice bývalo tržním střediskem na moravsko - rakouské hranici, což dokumentují privilegia udělená obci na sklonku 18. století. Bylo prototypem vesnice bez valné perspektivy, poznamenané negativními důsledky vývoje v pohraničí po roce 1945. Teprve před nedávnem se před ní otevřely nové možnosti rozvoje, především znovu otevřením hraničního přechodu Hnanice - Mitterretzbach, ale i vyhlášením Národního parku Podyjí, na jehož východním okraji se obec nachází.
Od nepaměti zde vedla obchodní stezka z Prahy přes Jihlavu do Vídně. Původní obec měla slovanské obyvatelstvo, o čemž svědčí základ jejího názvu. Hnanice se však dosídlovaly již za vlády Karla IV. německými přistěhovalci. Přísun německého obyvatelstva pokračoval během panování.Habsburků do té míry, že postupně české obyvatelstvo zůstalo v menšině.
O dějinách obce Hnanice je uváděno ve Vlastivědě moravské z r. 1904 od kronikáře F. V. Peřinky následující:
"Místní jméno jest původem slovanské. Vychází se z toho, že znamená místo, kde byl zemský nepřítel hnán ze země přes zemské hranice. Založení obce se traduje k roku 1201 podle louckého dějepisce Troschla. Podle jeho zápisu je to první zmínka, kdy
R u d g e r u s , Miles de Gnanlicz, daroval Louckému klášteru desátky všech svých vinic ve Hnanicích, tehdy Gnadlersdorf.
Roku 1284 byla obec potvrzena biskupem olomouckým Dětřichem k příslušenství fary šatovské.
Dominantou obce byl a zůstává i nyní chrám svatého Wolfganga, v jehož nejstarší části je studánka, k níž se váže legenda o jistém rytíři, který byl postižen ztrátou zraku a po otření očí vodou ze studánky znovu zrak nabyl. Když pak později oslepl jeho kůň a on ho zavedl také ke studni, aby se uzdravil, kůň zrak nabyl a rytíř znovu oslepl. Na paměť této událost visí nad studnou dvě středověké podkovy patřící snad tomuto koni.
Roku 1480 počali poutníci k léčivé studánce u svatého Wolfganga ve Hnanicích skládati příspěvky, almužny a milodary, aby založen z nich byl kostel. Roku 1482 olomoucká kapitola odpírala klášteru v Louce, který jako patron a dominikální vrchnost měl stavěti chrám, celou čtvrtinu sebraných milodarů a almužen. Vznikl spor, který rozhodla papežská stolice. Papež Sixtus IV. vyhověl prosbě opata Louckého a spor byl vyřešen ve prospěch kláštera v roce 1484.
Chrám byl dokončen v nynější podobě a velikosti roku 1487. Vysvěcen byl pak 3. srpna 1510 Martinem, biskupem Nikopolským. V chrámu jsou 3 lodi:
- hlavní oltář sv. Wolfganga barokního slohu
- oltář svaté Anny
- oltář svatého Jana Nepomuckého. Tyto tři oltáře se datují již z roku 1657.
Zvony v kostele byly tři. Prostřední byl lit zvonařem Jiříkem z Brna v roce 1840. Největší pak v roce 1650 a nejmenší v roce 1747.
V roce 1777 obdržel kostel z Říma privilej plnomocných odpustků na dobu 7 let.
V roce 1898 byl kostel znovu vydlážděn, vyčištěn, pustá již kaple sv. Wolfganga opravena a opatřena nejnutnějším inventářem. Za zmínku stojí i to, že za Třicetileté války byl chrám vypálen, střecha shořela a na klenbě stála voda plných 10 let. Divoké kachny zde hnízdily. Když bylo po válce, byl chrám opravován a z obav, aby se nezřítilo klenutí, bylo toto sneseno a vybudováno nové. Bohužel po této válce byl chrám barokizován.
Roku 1541 byla obec postoupena majiteli Jaroslavic, panu Vilému z Kunžaku."
Císařské listiny vztahující se k obci Hnanice:
30. srpna 1743 uděluje císařovna Marie Terezie městečku Hnanice právo týdenního trhu, který se odnepaměti odbýval v sobotu
19. září 1781 potvrzuje císař Josef II. právo týdenního trhu
24. října 1792 potvrzuje toto právo i císař František II.
Existuje v kompletním otisku i pečeti obce Hnanice z roku 1749. Originál - otisk pečetě do vosku, je uložen v Zemském archívu v Brně a nese nápis v německé řeči "SIGIL .DES .MARKTS. GNADLERS.-DORF" přeloženo do češtiny: pečeť městečka Hnanice.
Od června 1998 má obec svůj znak a prapor. Základem obou indicií je svatý Wolfgang.
Katastr obce zabíral r.1896 750 ha, 3 ary půdy, z toho obci patřilo 6 ha 21 arů polí. Pozemková výměra katastru Hnanic v současné době činí 779 ha. Rozkládá se v oblasti, kde se nalézá množství vínorodých poloh, které se táhnou jižně od Znojma a od celého údolního ohybu řeky Dyje až k rakouským hranicím. Srdcem tohoto vinařství byl právě pás, který se táhl těsně při rakouské hranici přes Hnanice po Jaroslavice.
K charakteristickým stavbám ve Hnanicích patřily vinné sklepy. Stavěly se při okrajích současných nebo již zaniklých vinohradů a stavby těchto sklepů se sdružily v souvislý celek po obou stranách cesty v jihozápadní části obce, dnes ulice Sklepní. Sklepy byly vyhloubené z větší části pod úrovní terénu a vyzděné kamenem nebo cihlami, obvykle s cihlovou klenbou. Základním půdorysným tvarem zdejších sklepů je obdélník o různé šířce a délce. I v Hnanicích, podobně jako na celém Znojemsku a blízkém Mikulovsku, vytváří vinné sklepy systém chodeb navazujících kolmo na sebe.
Škola v obci fungovala již v 18. století a měla přes 80 dětí. Novou budovu školy vystavěli v roce 1812 z pověření jaroslavické vrchnosti. Tato dvojtřídka byla německá. Veřejná farní knihovna existovala již v minulém století. Založil ji a vydržoval místní farář. Společenských spolků v obci nebylo mnoho, pouze spolek zpěvácký.
V roce 1976 byla v obci základní škola zrušena. Děti chodí do sousedního Šatova. Z budovy školy se stala mateřská škola. Dojíždějí do ní i děti ze sousedních Havraníků.
Přehled obyvatelstva:
r. 1800 - 624 duší
r. 1834 - 572 duší v 88 domech
r. 1890 - 613 duší v l06 domech
r. 1900 - 615 duší v 112 domech (600 Němců - pouhých 15 Čechů)
r. 1995 - 271 duší v 92 domech
r. 1998 - 268 duší v 93 domech
r. 2000 - 293 duší v 102 domech
Demografické údaje
OBEC Hnanice
Znojemská 113, Hnanice, 66902, Znojmo 2
Osoby
- Bc. Dvořák Martin, starosta
Kontakty
- 515 232 133
- podatelna@obechnanice.cz
- www.obechnanice.cz
Vlajka
1 části obce:
10 ulic:
Pod Skálou 104, HnanicezavřenoZnojemská 113, HnanicezavřenoHnanice č. 111zavřenoHnanice č. 132ZavřenoZáhumenní 127, HnaniceZavřenoSklepní 49, HnanicezavřenoZáhumenní 127, HnanicezavřenoHnanice č. 24zavřenoOkružní 10, HnaniceZavřenoHnanice č. 24zavřenoZnojemská 88, HnanicezavřenoHnanice č. 101zavřenoHnanice č. 24zavřenoSklepní ul., Hnanicezavřenonám. sv. Wolfganga 27, Hnanicezavřeno
Historie obce Hnanice celá historie
Obec Hnanice ležící při státní hranici s Rakouskem je starobylá obec a nalézá se jižně od Znojma ve vinorodém kraji. Obec se rozkládá v pahorkovité kotlině podél potoka Daníže: první písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1201.
Městečko Hnanice bývalo tržním střediskem na moravsko - rakouské hranici, což dokumentují privilegia udělená obci na sklonku 18. století. Bylo prototypem vesnice bez valné perspektivy, poznamenané negativními důsledky vývoje v pohraničí po roce 1945. Teprve před nedávnem se před ní otevřely nové možnosti rozvoje, především znovu otevřením hraničního přechodu Hnanice - Mitterretzbach, ale i vyhlášením Národního parku Podyjí, na jehož východním okraji se obec nachází.
Od nepaměti zde vedla obchodní stezka z Prahy přes Jihlavu do Vídně. Původní obec měla slovanské obyvatelstvo, o čemž svědčí základ jejího názvu. Hnanice se však dosídlovaly již za vlády Karla IV. německými přistěhovalci. Přísun německého obyvatelstva pokračoval během panování.Habsburků do té míry, že postupně české obyvatelstvo zůstalo v menšině.
O dějinách obce Hnanice je uváděno ve Vlastivědě moravské z r. 1904 od kronikáře F. V. Peřinky následující:
"Místní jméno jest původem slovanské. Vychází se z toho, že znamená místo, kde byl zemský nepřítel hnán ze země přes zemské hranice. Založení obce se traduje k roku 1201 podle louckého dějepisce Troschla. Podle jeho zápisu je to první zmínka, kdy
R u d g e r u s , Miles de Gnanlicz, daroval Louckému klášteru desátky všech svých vinic ve Hnanicích, tehdy Gnadlersdorf.
Roku 1284 byla obec potvrzena biskupem olomouckým Dětřichem k příslušenství fary šatovské.
Dominantou obce byl a zůstává i nyní chrám svatého Wolfganga, v jehož nejstarší části je studánka, k níž se váže legenda o jistém rytíři, který byl postižen ztrátou zraku a po otření očí vodou ze studánky znovu zrak nabyl. Když pak později oslepl jeho kůň a on ho zavedl také ke studni, aby se uzdravil, kůň zrak nabyl a rytíř znovu oslepl. Na paměť této událost visí nad studnou dvě středověké podkovy patřící snad tomuto koni.
Roku 1480 počali poutníci k léčivé studánce u svatého Wolfganga ve Hnanicích skládati příspěvky, almužny a milodary, aby založen z nich byl kostel. Roku 1482 olomoucká kapitola odpírala klášteru v Louce, který jako patron a dominikální vrchnost měl stavěti chrám, celou čtvrtinu sebraných milodarů a almužen. Vznikl spor, který rozhodla papežská stolice. Papež Sixtus IV. vyhověl prosbě opata Louckého a spor byl vyřešen ve prospěch kláštera v roce 1484.
Chrám byl dokončen v nynější podobě a velikosti roku 1487. Vysvěcen byl pak 3. srpna 1510 Martinem, biskupem Nikopolským. V chrámu jsou 3 lodi:
- hlavní oltář sv. Wolfganga barokního slohu
- oltář svaté Anny
- oltář svatého Jana Nepomuckého. Tyto tři oltáře se datují již z roku 1657.
Zvony v kostele byly tři. Prostřední byl lit zvonařem Jiříkem z Brna v roce 1840. Největší pak v roce 1650 a nejmenší v roce 1747.
V roce 1777 obdržel kostel z Říma privilej plnomocných odpustků na dobu 7 let.
V roce 1898 byl kostel znovu vydlážděn, vyčištěn, pustá již kaple sv. Wolfganga opravena a opatřena nejnutnějším inventářem. Za zmínku stojí i to, že za Třicetileté války byl chrám vypálen, střecha shořela a na klenbě stála voda plných 10 let. Divoké kachny zde hnízdily. Když bylo po válce, byl chrám opravován a z obav, aby se nezřítilo klenutí, bylo toto sneseno a vybudováno nové. Bohužel po této válce byl chrám barokizován.
Roku 1541 byla obec postoupena majiteli Jaroslavic, panu Vilému z Kunžaku."
Císařské listiny vztahující se k obci Hnanice:
30. srpna 1743 uděluje císařovna Marie Terezie městečku Hnanice právo týdenního trhu, který se odnepaměti odbýval v sobotu
19. září 1781 potvrzuje císař Josef II. právo týdenního trhu
24. října 1792 potvrzuje toto právo i císař František II.
Existuje v kompletním otisku i pečeti obce Hnanice z roku 1749. Originál - otisk pečetě do vosku, je uložen v Zemském archívu v Brně a nese nápis v německé řeči "SIGIL .DES .MARKTS. GNADLERS.-DORF" přeloženo do češtiny: pečeť městečka Hnanice.
Od června 1998 má obec svůj znak a prapor. Základem obou indicií je svatý Wolfgang.
Katastr obce zabíral r.1896 750 ha, 3 ary půdy, z toho obci patřilo 6 ha 21 arů polí. Pozemková výměra katastru Hnanic v současné době činí 779 ha. Rozkládá se v oblasti, kde se nalézá množství vínorodých poloh, které se táhnou jižně od Znojma a od celého údolního ohybu řeky Dyje až k rakouským hranicím. Srdcem tohoto vinařství byl právě pás, který se táhl těsně při rakouské hranici přes Hnanice po Jaroslavice.
K charakteristickým stavbám ve Hnanicích patřily vinné sklepy. Stavěly se při okrajích současných nebo již zaniklých vinohradů a stavby těchto sklepů se sdružily v souvislý celek po obou stranách cesty v jihozápadní části obce, dnes ulice Sklepní. Sklepy byly vyhloubené z větší části pod úrovní terénu a vyzděné kamenem nebo cihlami, obvykle s cihlovou klenbou. Základním půdorysným tvarem zdejších sklepů je obdélník o různé šířce a délce. I v Hnanicích, podobně jako na celém Znojemsku a blízkém Mikulovsku, vytváří vinné sklepy systém chodeb navazujících kolmo na sebe.
Škola v obci fungovala již v 18. století a měla přes 80 dětí. Novou budovu školy vystavěli v roce 1812 z pověření jaroslavické vrchnosti. Tato dvojtřídka byla německá. Veřejná farní knihovna existovala již v minulém století. Založil ji a vydržoval místní farář. Společenských spolků v obci nebylo mnoho, pouze spolek zpěvácký.
V roce 1976 byla v obci základní škola zrušena. Děti chodí do sousedního Šatova. Z budovy školy se stala mateřská škola. Dojíždějí do ní i děti ze sousedních Havraníků.
Přehled obyvatelstva:
r. 1800 - 624 duší
r. 1834 - 572 duší v 88 domech
r. 1890 - 613 duší v l06 domech
r. 1900 - 615 duší v 112 domech (600 Němců - pouhých 15 Čechů)
r. 1995 - 271 duší v 92 domech
r. 1998 - 268 duší v 93 domech
r. 2000 - 293 duší v 102 domech
Demografické údaje
OBEC Hnanice
Znojemská 113, Hnanice, 66902, Znojmo 2
Osoby
- Bc. Dvořák Martin, starosta
Kontakty
- 515 232 133
- podatelna@obechnanice.cz
- www.obechnanice.cz
Vlajka
1 části obce:
10 ulic:
Znojemská 113, HnanicezavřenoHnanice č. 111zavřenoHnanice č. 132ZavřenoZáhumenní 127, HnaniceZavřenoSklepní 49, HnanicezavřenoZáhumenní 127, HnanicezavřenoHnanice č. 24zavřenoOkružní 10, HnaniceZavřenoHnanice č. 24zavřenoZnojemská 88, HnanicezavřenoHnanice č. 101zavřenoHnanice č. 24zavřenoSklepní ul., Hnanicezavřenonám. sv. Wolfganga 27, Hnanicezavřeno
Historie obce Hnanice celá historie
Obec Hnanice ležící při státní hranici s Rakouskem je starobylá obec a nalézá se jižně od Znojma ve vinorodém kraji. Obec se rozkládá v pahorkovité kotlině podél potoka Daníže: první písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1201.
Městečko Hnanice bývalo tržním střediskem na moravsko - rakouské hranici, což dokumentují privilegia udělená obci na sklonku 18. století. Bylo prototypem vesnice bez valné perspektivy, poznamenané negativními důsledky vývoje v pohraničí po roce 1945. Teprve před nedávnem se před ní otevřely nové možnosti rozvoje, především znovu otevřením hraničního přechodu Hnanice - Mitterretzbach, ale i vyhlášením Národního parku Podyjí, na jehož východním okraji se obec nachází.
Od nepaměti zde vedla obchodní stezka z Prahy přes Jihlavu do Vídně. Původní obec měla slovanské obyvatelstvo, o čemž svědčí základ jejího názvu. Hnanice se však dosídlovaly již za vlády Karla IV. německými přistěhovalci. Přísun německého obyvatelstva pokračoval během panování.Habsburků do té míry, že postupně české obyvatelstvo zůstalo v menšině.
O dějinách obce Hnanice je uváděno ve Vlastivědě moravské z r. 1904 od kronikáře F. V. Peřinky následující:
"Místní jméno jest původem slovanské. Vychází se z toho, že znamená místo, kde byl zemský nepřítel hnán ze země přes zemské hranice. Založení obce se traduje k roku 1201 podle louckého dějepisce Troschla. Podle jeho zápisu je to první zmínka, kdy
R u d g e r u s , Miles de Gnanlicz, daroval Louckému klášteru desátky všech svých vinic ve Hnanicích, tehdy Gnadlersdorf.
Roku 1284 byla obec potvrzena biskupem olomouckým Dětřichem k příslušenství fary šatovské.
Dominantou obce byl a zůstává i nyní chrám svatého Wolfganga, v jehož nejstarší části je studánka, k níž se váže legenda o jistém rytíři, který byl postižen ztrátou zraku a po otření očí vodou ze studánky znovu zrak nabyl. Když pak později oslepl jeho kůň a on ho zavedl také ke studni, aby se uzdravil, kůň zrak nabyl a rytíř znovu oslepl. Na paměť této událost visí nad studnou dvě středověké podkovy patřící snad tomuto koni.
Roku 1480 počali poutníci k léčivé studánce u svatého Wolfganga ve Hnanicích skládati příspěvky, almužny a milodary, aby založen z nich byl kostel. Roku 1482 olomoucká kapitola odpírala klášteru v Louce, který jako patron a dominikální vrchnost měl stavěti chrám, celou čtvrtinu sebraných milodarů a almužen. Vznikl spor, který rozhodla papežská stolice. Papež Sixtus IV. vyhověl prosbě opata Louckého a spor byl vyřešen ve prospěch kláštera v roce 1484.
Chrám byl dokončen v nynější podobě a velikosti roku 1487. Vysvěcen byl pak 3. srpna 1510 Martinem, biskupem Nikopolským. V chrámu jsou 3 lodi:
- hlavní oltář sv. Wolfganga barokního slohu
- oltář svaté Anny
- oltář svatého Jana Nepomuckého. Tyto tři oltáře se datují již z roku 1657.
Zvony v kostele byly tři. Prostřední byl lit zvonařem Jiříkem z Brna v roce 1840. Největší pak v roce 1650 a nejmenší v roce 1747.
V roce 1777 obdržel kostel z Říma privilej plnomocných odpustků na dobu 7 let.
V roce 1898 byl kostel znovu vydlážděn, vyčištěn, pustá již kaple sv. Wolfganga opravena a opatřena nejnutnějším inventářem. Za zmínku stojí i to, že za Třicetileté války byl chrám vypálen, střecha shořela a na klenbě stála voda plných 10 let. Divoké kachny zde hnízdily. Když bylo po válce, byl chrám opravován a z obav, aby se nezřítilo klenutí, bylo toto sneseno a vybudováno nové. Bohužel po této válce byl chrám barokizován.
Roku 1541 byla obec postoupena majiteli Jaroslavic, panu Vilému z Kunžaku."
Císařské listiny vztahující se k obci Hnanice:
30. srpna 1743 uděluje císařovna Marie Terezie městečku Hnanice právo týdenního trhu, který se odnepaměti odbýval v sobotu
19. září 1781 potvrzuje císař Josef II. právo týdenního trhu
24. října 1792 potvrzuje toto právo i císař František II.
Existuje v kompletním otisku i pečeti obce Hnanice z roku 1749. Originál - otisk pečetě do vosku, je uložen v Zemském archívu v Brně a nese nápis v německé řeči "SIGIL .DES .MARKTS. GNADLERS.-DORF" přeloženo do češtiny: pečeť městečka Hnanice.
Od června 1998 má obec svůj znak a prapor. Základem obou indicií je svatý Wolfgang.
Katastr obce zabíral r.1896 750 ha, 3 ary půdy, z toho obci patřilo 6 ha 21 arů polí. Pozemková výměra katastru Hnanic v současné době činí 779 ha. Rozkládá se v oblasti, kde se nalézá množství vínorodých poloh, které se táhnou jižně od Znojma a od celého údolního ohybu řeky Dyje až k rakouským hranicím. Srdcem tohoto vinařství byl právě pás, který se táhl těsně při rakouské hranici přes Hnanice po Jaroslavice.
K charakteristickým stavbám ve Hnanicích patřily vinné sklepy. Stavěly se při okrajích současných nebo již zaniklých vinohradů a stavby těchto sklepů se sdružily v souvislý celek po obou stranách cesty v jihozápadní části obce, dnes ulice Sklepní. Sklepy byly vyhloubené z větší části pod úrovní terénu a vyzděné kamenem nebo cihlami, obvykle s cihlovou klenbou. Základním půdorysným tvarem zdejších sklepů je obdélník o různé šířce a délce. I v Hnanicích, podobně jako na celém Znojemsku a blízkém Mikulovsku, vytváří vinné sklepy systém chodeb navazujících kolmo na sebe.
Škola v obci fungovala již v 18. století a měla přes 80 dětí. Novou budovu školy vystavěli v roce 1812 z pověření jaroslavické vrchnosti. Tato dvojtřídka byla německá. Veřejná farní knihovna existovala již v minulém století. Založil ji a vydržoval místní farář. Společenských spolků v obci nebylo mnoho, pouze spolek zpěvácký.
V roce 1976 byla v obci základní škola zrušena. Děti chodí do sousedního Šatova. Z budovy školy se stala mateřská škola. Dojíždějí do ní i děti ze sousedních Havraníků.
Přehled obyvatelstva:
r. 1800 - 624 duší
r. 1834 - 572 duší v 88 domech
r. 1890 - 613 duší v l06 domech
r. 1900 - 615 duší v 112 domech (600 Němců - pouhých 15 Čechů)
r. 1995 - 271 duší v 92 domech
r. 1998 - 268 duší v 93 domech
r. 2000 - 293 duší v 102 domech
Demografické údaje
OBEC Hnanice
Znojemská 113, Hnanice, 66902, Znojmo 2
Osoby
- Bc. Dvořák Martin, starosta
Kontakty
- 515 232 133
- podatelna@obechnanice.cz
- www.obechnanice.cz
Vlajka
1 části obce:
10 ulic:
Hnanice č. 111zavřenoHnanice č. 132ZavřenoZáhumenní 127, HnaniceZavřenoSklepní 49, HnanicezavřenoZáhumenní 127, HnanicezavřenoHnanice č. 24zavřenoOkružní 10, HnaniceZavřenoHnanice č. 24zavřenoZnojemská 88, HnanicezavřenoHnanice č. 101zavřenoHnanice č. 24zavřenoSklepní ul., Hnanicezavřenonám. sv. Wolfganga 27, Hnanicezavřeno
Historie obce Hnanice celá historie
Obec Hnanice ležící při státní hranici s Rakouskem je starobylá obec a nalézá se jižně od Znojma ve vinorodém kraji. Obec se rozkládá v pahorkovité kotlině podél potoka Daníže: první písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1201.
Městečko Hnanice bývalo tržním střediskem na moravsko - rakouské hranici, což dokumentují privilegia udělená obci na sklonku 18. století. Bylo prototypem vesnice bez valné perspektivy, poznamenané negativními důsledky vývoje v pohraničí po roce 1945. Teprve před nedávnem se před ní otevřely nové možnosti rozvoje, především znovu otevřením hraničního přechodu Hnanice - Mitterretzbach, ale i vyhlášením Národního parku Podyjí, na jehož východním okraji se obec nachází.
Od nepaměti zde vedla obchodní stezka z Prahy přes Jihlavu do Vídně. Původní obec měla slovanské obyvatelstvo, o čemž svědčí základ jejího názvu. Hnanice se však dosídlovaly již za vlády Karla IV. německými přistěhovalci. Přísun německého obyvatelstva pokračoval během panování.Habsburků do té míry, že postupně české obyvatelstvo zůstalo v menšině.
O dějinách obce Hnanice je uváděno ve Vlastivědě moravské z r. 1904 od kronikáře F. V. Peřinky následující:
"Místní jméno jest původem slovanské. Vychází se z toho, že znamená místo, kde byl zemský nepřítel hnán ze země přes zemské hranice. Založení obce se traduje k roku 1201 podle louckého dějepisce Troschla. Podle jeho zápisu je to první zmínka, kdy
R u d g e r u s , Miles de Gnanlicz, daroval Louckému klášteru desátky všech svých vinic ve Hnanicích, tehdy Gnadlersdorf.
Roku 1284 byla obec potvrzena biskupem olomouckým Dětřichem k příslušenství fary šatovské.
Dominantou obce byl a zůstává i nyní chrám svatého Wolfganga, v jehož nejstarší části je studánka, k níž se váže legenda o jistém rytíři, který byl postižen ztrátou zraku a po otření očí vodou ze studánky znovu zrak nabyl. Když pak později oslepl jeho kůň a on ho zavedl také ke studni, aby se uzdravil, kůň zrak nabyl a rytíř znovu oslepl. Na paměť této událost visí nad studnou dvě středověké podkovy patřící snad tomuto koni.
Roku 1480 počali poutníci k léčivé studánce u svatého Wolfganga ve Hnanicích skládati příspěvky, almužny a milodary, aby založen z nich byl kostel. Roku 1482 olomoucká kapitola odpírala klášteru v Louce, který jako patron a dominikální vrchnost měl stavěti chrám, celou čtvrtinu sebraných milodarů a almužen. Vznikl spor, který rozhodla papežská stolice. Papež Sixtus IV. vyhověl prosbě opata Louckého a spor byl vyřešen ve prospěch kláštera v roce 1484.
Chrám byl dokončen v nynější podobě a velikosti roku 1487. Vysvěcen byl pak 3. srpna 1510 Martinem, biskupem Nikopolským. V chrámu jsou 3 lodi:
- hlavní oltář sv. Wolfganga barokního slohu
- oltář svaté Anny
- oltář svatého Jana Nepomuckého. Tyto tři oltáře se datují již z roku 1657.
Zvony v kostele byly tři. Prostřední byl lit zvonařem Jiříkem z Brna v roce 1840. Největší pak v roce 1650 a nejmenší v roce 1747.
V roce 1777 obdržel kostel z Říma privilej plnomocných odpustků na dobu 7 let.
V roce 1898 byl kostel znovu vydlážděn, vyčištěn, pustá již kaple sv. Wolfganga opravena a opatřena nejnutnějším inventářem. Za zmínku stojí i to, že za Třicetileté války byl chrám vypálen, střecha shořela a na klenbě stála voda plných 10 let. Divoké kachny zde hnízdily. Když bylo po válce, byl chrám opravován a z obav, aby se nezřítilo klenutí, bylo toto sneseno a vybudováno nové. Bohužel po této válce byl chrám barokizován.
Roku 1541 byla obec postoupena majiteli Jaroslavic, panu Vilému z Kunžaku."
Císařské listiny vztahující se k obci Hnanice:
30. srpna 1743 uděluje císařovna Marie Terezie městečku Hnanice právo týdenního trhu, který se odnepaměti odbýval v sobotu
19. září 1781 potvrzuje císař Josef II. právo týdenního trhu
24. října 1792 potvrzuje toto právo i císař František II.
Existuje v kompletním otisku i pečeti obce Hnanice z roku 1749. Originál - otisk pečetě do vosku, je uložen v Zemském archívu v Brně a nese nápis v německé řeči "SIGIL .DES .MARKTS. GNADLERS.-DORF" přeloženo do češtiny: pečeť městečka Hnanice.
Od června 1998 má obec svůj znak a prapor. Základem obou indicií je svatý Wolfgang.
Katastr obce zabíral r.1896 750 ha, 3 ary půdy, z toho obci patřilo 6 ha 21 arů polí. Pozemková výměra katastru Hnanic v současné době činí 779 ha. Rozkládá se v oblasti, kde se nalézá množství vínorodých poloh, které se táhnou jižně od Znojma a od celého údolního ohybu řeky Dyje až k rakouským hranicím. Srdcem tohoto vinařství byl právě pás, který se táhl těsně při rakouské hranici přes Hnanice po Jaroslavice.
K charakteristickým stavbám ve Hnanicích patřily vinné sklepy. Stavěly se při okrajích současných nebo již zaniklých vinohradů a stavby těchto sklepů se sdružily v souvislý celek po obou stranách cesty v jihozápadní části obce, dnes ulice Sklepní. Sklepy byly vyhloubené z větší části pod úrovní terénu a vyzděné kamenem nebo cihlami, obvykle s cihlovou klenbou. Základním půdorysným tvarem zdejších sklepů je obdélník o různé šířce a délce. I v Hnanicích, podobně jako na celém Znojemsku a blízkém Mikulovsku, vytváří vinné sklepy systém chodeb navazujících kolmo na sebe.
Škola v obci fungovala již v 18. století a měla přes 80 dětí. Novou budovu školy vystavěli v roce 1812 z pověření jaroslavické vrchnosti. Tato dvojtřídka byla německá. Veřejná farní knihovna existovala již v minulém století. Založil ji a vydržoval místní farář. Společenských spolků v obci nebylo mnoho, pouze spolek zpěvácký.
V roce 1976 byla v obci základní škola zrušena. Děti chodí do sousedního Šatova. Z budovy školy se stala mateřská škola. Dojíždějí do ní i děti ze sousedních Havraníků.
Přehled obyvatelstva:
r. 1800 - 624 duší
r. 1834 - 572 duší v 88 domech
r. 1890 - 613 duší v l06 domech
r. 1900 - 615 duší v 112 domech (600 Němců - pouhých 15 Čechů)
r. 1995 - 271 duší v 92 domech
r. 1998 - 268 duší v 93 domech
r. 2000 - 293 duší v 102 domech
Demografické údaje
OBEC Hnanice
Znojemská 113, Hnanice, 66902, Znojmo 2
Osoby
- Bc. Dvořák Martin, starosta
Kontakty
- 515 232 133
- podatelna@obechnanice.cz
- www.obechnanice.cz
Vlajka
1 části obce:
10 ulic:
Hnanice č. 132ZavřenoZáhumenní 127, HnaniceZavřenoSklepní 49, HnanicezavřenoZáhumenní 127, HnanicezavřenoHnanice č. 24zavřenoOkružní 10, HnaniceZavřenoHnanice č. 24zavřenoZnojemská 88, HnanicezavřenoHnanice č. 101zavřenoHnanice č. 24zavřenoSklepní ul., Hnanicezavřenonám. sv. Wolfganga 27, Hnanicezavřeno
Historie obce Hnanice celá historie
Obec Hnanice ležící při státní hranici s Rakouskem je starobylá obec a nalézá se jižně od Znojma ve vinorodém kraji. Obec se rozkládá v pahorkovité kotlině podél potoka Daníže: první písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1201.
Městečko Hnanice bývalo tržním střediskem na moravsko - rakouské hranici, což dokumentují privilegia udělená obci na sklonku 18. století. Bylo prototypem vesnice bez valné perspektivy, poznamenané negativními důsledky vývoje v pohraničí po roce 1945. Teprve před nedávnem se před ní otevřely nové možnosti rozvoje, především znovu otevřením hraničního přechodu Hnanice - Mitterretzbach, ale i vyhlášením Národního parku Podyjí, na jehož východním okraji se obec nachází.
Od nepaměti zde vedla obchodní stezka z Prahy přes Jihlavu do Vídně. Původní obec měla slovanské obyvatelstvo, o čemž svědčí základ jejího názvu. Hnanice se však dosídlovaly již za vlády Karla IV. německými přistěhovalci. Přísun německého obyvatelstva pokračoval během panování.Habsburků do té míry, že postupně české obyvatelstvo zůstalo v menšině.
O dějinách obce Hnanice je uváděno ve Vlastivědě moravské z r. 1904 od kronikáře F. V. Peřinky následující:
"Místní jméno jest původem slovanské. Vychází se z toho, že znamená místo, kde byl zemský nepřítel hnán ze země přes zemské hranice. Založení obce se traduje k roku 1201 podle louckého dějepisce Troschla. Podle jeho zápisu je to první zmínka, kdy
R u d g e r u s , Miles de Gnanlicz, daroval Louckému klášteru desátky všech svých vinic ve Hnanicích, tehdy Gnadlersdorf.
Roku 1284 byla obec potvrzena biskupem olomouckým Dětřichem k příslušenství fary šatovské.
Dominantou obce byl a zůstává i nyní chrám svatého Wolfganga, v jehož nejstarší části je studánka, k níž se váže legenda o jistém rytíři, který byl postižen ztrátou zraku a po otření očí vodou ze studánky znovu zrak nabyl. Když pak později oslepl jeho kůň a on ho zavedl také ke studni, aby se uzdravil, kůň zrak nabyl a rytíř znovu oslepl. Na paměť této událost visí nad studnou dvě středověké podkovy patřící snad tomuto koni.
Roku 1480 počali poutníci k léčivé studánce u svatého Wolfganga ve Hnanicích skládati příspěvky, almužny a milodary, aby založen z nich byl kostel. Roku 1482 olomoucká kapitola odpírala klášteru v Louce, který jako patron a dominikální vrchnost měl stavěti chrám, celou čtvrtinu sebraných milodarů a almužen. Vznikl spor, který rozhodla papežská stolice. Papež Sixtus IV. vyhověl prosbě opata Louckého a spor byl vyřešen ve prospěch kláštera v roce 1484.
Chrám byl dokončen v nynější podobě a velikosti roku 1487. Vysvěcen byl pak 3. srpna 1510 Martinem, biskupem Nikopolským. V chrámu jsou 3 lodi:
- hlavní oltář sv. Wolfganga barokního slohu
- oltář svaté Anny
- oltář svatého Jana Nepomuckého. Tyto tři oltáře se datují již z roku 1657.
Zvony v kostele byly tři. Prostřední byl lit zvonařem Jiříkem z Brna v roce 1840. Největší pak v roce 1650 a nejmenší v roce 1747.
V roce 1777 obdržel kostel z Říma privilej plnomocných odpustků na dobu 7 let.
V roce 1898 byl kostel znovu vydlážděn, vyčištěn, pustá již kaple sv. Wolfganga opravena a opatřena nejnutnějším inventářem. Za zmínku stojí i to, že za Třicetileté války byl chrám vypálen, střecha shořela a na klenbě stála voda plných 10 let. Divoké kachny zde hnízdily. Když bylo po válce, byl chrám opravován a z obav, aby se nezřítilo klenutí, bylo toto sneseno a vybudováno nové. Bohužel po této válce byl chrám barokizován.
Roku 1541 byla obec postoupena majiteli Jaroslavic, panu Vilému z Kunžaku."
Císařské listiny vztahující se k obci Hnanice:
30. srpna 1743 uděluje císařovna Marie Terezie městečku Hnanice právo týdenního trhu, který se odnepaměti odbýval v sobotu
19. září 1781 potvrzuje císař Josef II. právo týdenního trhu
24. října 1792 potvrzuje toto právo i císař František II.
Existuje v kompletním otisku i pečeti obce Hnanice z roku 1749. Originál - otisk pečetě do vosku, je uložen v Zemském archívu v Brně a nese nápis v německé řeči "SIGIL .DES .MARKTS. GNADLERS.-DORF" přeloženo do češtiny: pečeť městečka Hnanice.
Od června 1998 má obec svůj znak a prapor. Základem obou indicií je svatý Wolfgang.
Katastr obce zabíral r.1896 750 ha, 3 ary půdy, z toho obci patřilo 6 ha 21 arů polí. Pozemková výměra katastru Hnanic v současné době činí 779 ha. Rozkládá se v oblasti, kde se nalézá množství vínorodých poloh, které se táhnou jižně od Znojma a od celého údolního ohybu řeky Dyje až k rakouským hranicím. Srdcem tohoto vinařství byl právě pás, který se táhl těsně při rakouské hranici přes Hnanice po Jaroslavice.
K charakteristickým stavbám ve Hnanicích patřily vinné sklepy. Stavěly se při okrajích současných nebo již zaniklých vinohradů a stavby těchto sklepů se sdružily v souvislý celek po obou stranách cesty v jihozápadní části obce, dnes ulice Sklepní. Sklepy byly vyhloubené z větší části pod úrovní terénu a vyzděné kamenem nebo cihlami, obvykle s cihlovou klenbou. Základním půdorysným tvarem zdejších sklepů je obdélník o různé šířce a délce. I v Hnanicích, podobně jako na celém Znojemsku a blízkém Mikulovsku, vytváří vinné sklepy systém chodeb navazujících kolmo na sebe.
Škola v obci fungovala již v 18. století a měla přes 80 dětí. Novou budovu školy vystavěli v roce 1812 z pověření jaroslavické vrchnosti. Tato dvojtřídka byla německá. Veřejná farní knihovna existovala již v minulém století. Založil ji a vydržoval místní farář. Společenských spolků v obci nebylo mnoho, pouze spolek zpěvácký.
V roce 1976 byla v obci základní škola zrušena. Děti chodí do sousedního Šatova. Z budovy školy se stala mateřská škola. Dojíždějí do ní i děti ze sousedních Havraníků.
Přehled obyvatelstva:
r. 1800 - 624 duší
r. 1834 - 572 duší v 88 domech
r. 1890 - 613 duší v l06 domech
r. 1900 - 615 duší v 112 domech (600 Němců - pouhých 15 Čechů)
r. 1995 - 271 duší v 92 domech
r. 1998 - 268 duší v 93 domech
r. 2000 - 293 duší v 102 domech
Demografické údaje
OBEC Hnanice
Znojemská 113, Hnanice, 66902, Znojmo 2
Osoby
- Bc. Dvořák Martin, starosta
Kontakty
- 515 232 133
- podatelna@obechnanice.cz
- www.obechnanice.cz
Vlajka
1 části obce:
10 ulic:
Záhumenní 127, HnaniceZavřenoSklepní 49, HnanicezavřenoZáhumenní 127, HnanicezavřenoHnanice č. 24zavřenoOkružní 10, HnaniceZavřenoHnanice č. 24zavřenoZnojemská 88, HnanicezavřenoHnanice č. 101zavřenoHnanice č. 24zavřenoSklepní ul., Hnanicezavřenonám. sv. Wolfganga 27, Hnanicezavřeno
Historie obce Hnanice celá historie
Obec Hnanice ležící při státní hranici s Rakouskem je starobylá obec a nalézá se jižně od Znojma ve vinorodém kraji. Obec se rozkládá v pahorkovité kotlině podél potoka Daníže: první písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1201.
Městečko Hnanice bývalo tržním střediskem na moravsko - rakouské hranici, což dokumentují privilegia udělená obci na sklonku 18. století. Bylo prototypem vesnice bez valné perspektivy, poznamenané negativními důsledky vývoje v pohraničí po roce 1945. Teprve před nedávnem se před ní otevřely nové možnosti rozvoje, především znovu otevřením hraničního přechodu Hnanice - Mitterretzbach, ale i vyhlášením Národního parku Podyjí, na jehož východním okraji se obec nachází.
Od nepaměti zde vedla obchodní stezka z Prahy přes Jihlavu do Vídně. Původní obec měla slovanské obyvatelstvo, o čemž svědčí základ jejího názvu. Hnanice se však dosídlovaly již za vlády Karla IV. německými přistěhovalci. Přísun německého obyvatelstva pokračoval během panování.Habsburků do té míry, že postupně české obyvatelstvo zůstalo v menšině.
O dějinách obce Hnanice je uváděno ve Vlastivědě moravské z r. 1904 od kronikáře F. V. Peřinky následující:
"Místní jméno jest původem slovanské. Vychází se z toho, že znamená místo, kde byl zemský nepřítel hnán ze země přes zemské hranice. Založení obce se traduje k roku 1201 podle louckého dějepisce Troschla. Podle jeho zápisu je to první zmínka, kdy
R u d g e r u s , Miles de Gnanlicz, daroval Louckému klášteru desátky všech svých vinic ve Hnanicích, tehdy Gnadlersdorf.
Roku 1284 byla obec potvrzena biskupem olomouckým Dětřichem k příslušenství fary šatovské.
Dominantou obce byl a zůstává i nyní chrám svatého Wolfganga, v jehož nejstarší části je studánka, k níž se váže legenda o jistém rytíři, který byl postižen ztrátou zraku a po otření očí vodou ze studánky znovu zrak nabyl. Když pak později oslepl jeho kůň a on ho zavedl také ke studni, aby se uzdravil, kůň zrak nabyl a rytíř znovu oslepl. Na paměť této událost visí nad studnou dvě středověké podkovy patřící snad tomuto koni.
Roku 1480 počali poutníci k léčivé studánce u svatého Wolfganga ve Hnanicích skládati příspěvky, almužny a milodary, aby založen z nich byl kostel. Roku 1482 olomoucká kapitola odpírala klášteru v Louce, který jako patron a dominikální vrchnost měl stavěti chrám, celou čtvrtinu sebraných milodarů a almužen. Vznikl spor, který rozhodla papežská stolice. Papež Sixtus IV. vyhověl prosbě opata Louckého a spor byl vyřešen ve prospěch kláštera v roce 1484.
Chrám byl dokončen v nynější podobě a velikosti roku 1487. Vysvěcen byl pak 3. srpna 1510 Martinem, biskupem Nikopolským. V chrámu jsou 3 lodi:
- hlavní oltář sv. Wolfganga barokního slohu
- oltář svaté Anny
- oltář svatého Jana Nepomuckého. Tyto tři oltáře se datují již z roku 1657.
Zvony v kostele byly tři. Prostřední byl lit zvonařem Jiříkem z Brna v roce 1840. Největší pak v roce 1650 a nejmenší v roce 1747.
V roce 1777 obdržel kostel z Říma privilej plnomocných odpustků na dobu 7 let.
V roce 1898 byl kostel znovu vydlážděn, vyčištěn, pustá již kaple sv. Wolfganga opravena a opatřena nejnutnějším inventářem. Za zmínku stojí i to, že za Třicetileté války byl chrám vypálen, střecha shořela a na klenbě stála voda plných 10 let. Divoké kachny zde hnízdily. Když bylo po válce, byl chrám opravován a z obav, aby se nezřítilo klenutí, bylo toto sneseno a vybudováno nové. Bohužel po této válce byl chrám barokizován.
Roku 1541 byla obec postoupena majiteli Jaroslavic, panu Vilému z Kunžaku."
Císařské listiny vztahující se k obci Hnanice:
30. srpna 1743 uděluje císařovna Marie Terezie městečku Hnanice právo týdenního trhu, který se odnepaměti odbýval v sobotu
19. září 1781 potvrzuje císař Josef II. právo týdenního trhu
24. října 1792 potvrzuje toto právo i císař František II.
Existuje v kompletním otisku i pečeti obce Hnanice z roku 1749. Originál - otisk pečetě do vosku, je uložen v Zemském archívu v Brně a nese nápis v německé řeči "SIGIL .DES .MARKTS. GNADLERS.-DORF" přeloženo do češtiny: pečeť městečka Hnanice.
Od června 1998 má obec svůj znak a prapor. Základem obou indicií je svatý Wolfgang.
Katastr obce zabíral r.1896 750 ha, 3 ary půdy, z toho obci patřilo 6 ha 21 arů polí. Pozemková výměra katastru Hnanic v současné době činí 779 ha. Rozkládá se v oblasti, kde se nalézá množství vínorodých poloh, které se táhnou jižně od Znojma a od celého údolního ohybu řeky Dyje až k rakouským hranicím. Srdcem tohoto vinařství byl právě pás, který se táhl těsně při rakouské hranici přes Hnanice po Jaroslavice.
K charakteristickým stavbám ve Hnanicích patřily vinné sklepy. Stavěly se při okrajích současných nebo již zaniklých vinohradů a stavby těchto sklepů se sdružily v souvislý celek po obou stranách cesty v jihozápadní části obce, dnes ulice Sklepní. Sklepy byly vyhloubené z větší části pod úrovní terénu a vyzděné kamenem nebo cihlami, obvykle s cihlovou klenbou. Základním půdorysným tvarem zdejších sklepů je obdélník o různé šířce a délce. I v Hnanicích, podobně jako na celém Znojemsku a blízkém Mikulovsku, vytváří vinné sklepy systém chodeb navazujících kolmo na sebe.
Škola v obci fungovala již v 18. století a měla přes 80 dětí. Novou budovu školy vystavěli v roce 1812 z pověření jaroslavické vrchnosti. Tato dvojtřídka byla německá. Veřejná farní knihovna existovala již v minulém století. Založil ji a vydržoval místní farář. Společenských spolků v obci nebylo mnoho, pouze spolek zpěvácký.
V roce 1976 byla v obci základní škola zrušena. Děti chodí do sousedního Šatova. Z budovy školy se stala mateřská škola. Dojíždějí do ní i děti ze sousedních Havraníků.
Přehled obyvatelstva:
r. 1800 - 624 duší
r. 1834 - 572 duší v 88 domech
r. 1890 - 613 duší v l06 domech
r. 1900 - 615 duší v 112 domech (600 Němců - pouhých 15 Čechů)
r. 1995 - 271 duší v 92 domech
r. 1998 - 268 duší v 93 domech
r. 2000 - 293 duší v 102 domech
Demografické údaje
OBEC Hnanice
Znojemská 113, Hnanice, 66902, Znojmo 2
Osoby
- Bc. Dvořák Martin, starosta
Kontakty
- 515 232 133
- podatelna@obechnanice.cz
- www.obechnanice.cz
Vlajka
1 části obce:
10 ulic:
Sklepní 49, HnanicezavřenoZáhumenní 127, HnanicezavřenoHnanice č. 24zavřenoOkružní 10, HnaniceZavřenoHnanice č. 24zavřenoZnojemská 88, HnanicezavřenoHnanice č. 101zavřenoHnanice č. 24zavřenoSklepní ul., Hnanicezavřenonám. sv. Wolfganga 27, Hnanicezavřeno
Historie obce Hnanice celá historie
Obec Hnanice ležící při státní hranici s Rakouskem je starobylá obec a nalézá se jižně od Znojma ve vinorodém kraji. Obec se rozkládá v pahorkovité kotlině podél potoka Daníže: první písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1201.
Městečko Hnanice bývalo tržním střediskem na moravsko - rakouské hranici, což dokumentují privilegia udělená obci na sklonku 18. století. Bylo prototypem vesnice bez valné perspektivy, poznamenané negativními důsledky vývoje v pohraničí po roce 1945. Teprve před nedávnem se před ní otevřely nové možnosti rozvoje, především znovu otevřením hraničního přechodu Hnanice - Mitterretzbach, ale i vyhlášením Národního parku Podyjí, na jehož východním okraji se obec nachází.
Od nepaměti zde vedla obchodní stezka z Prahy přes Jihlavu do Vídně. Původní obec měla slovanské obyvatelstvo, o čemž svědčí základ jejího názvu. Hnanice se však dosídlovaly již za vlády Karla IV. německými přistěhovalci. Přísun německého obyvatelstva pokračoval během panování.Habsburků do té míry, že postupně české obyvatelstvo zůstalo v menšině.
O dějinách obce Hnanice je uváděno ve Vlastivědě moravské z r. 1904 od kronikáře F. V. Peřinky následující:
"Místní jméno jest původem slovanské. Vychází se z toho, že znamená místo, kde byl zemský nepřítel hnán ze země přes zemské hranice. Založení obce se traduje k roku 1201 podle louckého dějepisce Troschla. Podle jeho zápisu je to první zmínka, kdy
R u d g e r u s , Miles de Gnanlicz, daroval Louckému klášteru desátky všech svých vinic ve Hnanicích, tehdy Gnadlersdorf.
Roku 1284 byla obec potvrzena biskupem olomouckým Dětřichem k příslušenství fary šatovské.
Dominantou obce byl a zůstává i nyní chrám svatého Wolfganga, v jehož nejstarší části je studánka, k níž se váže legenda o jistém rytíři, který byl postižen ztrátou zraku a po otření očí vodou ze studánky znovu zrak nabyl. Když pak později oslepl jeho kůň a on ho zavedl také ke studni, aby se uzdravil, kůň zrak nabyl a rytíř znovu oslepl. Na paměť této událost visí nad studnou dvě středověké podkovy patřící snad tomuto koni.
Roku 1480 počali poutníci k léčivé studánce u svatého Wolfganga ve Hnanicích skládati příspěvky, almužny a milodary, aby založen z nich byl kostel. Roku 1482 olomoucká kapitola odpírala klášteru v Louce, který jako patron a dominikální vrchnost měl stavěti chrám, celou čtvrtinu sebraných milodarů a almužen. Vznikl spor, který rozhodla papežská stolice. Papež Sixtus IV. vyhověl prosbě opata Louckého a spor byl vyřešen ve prospěch kláštera v roce 1484.
Chrám byl dokončen v nynější podobě a velikosti roku 1487. Vysvěcen byl pak 3. srpna 1510 Martinem, biskupem Nikopolským. V chrámu jsou 3 lodi:
- hlavní oltář sv. Wolfganga barokního slohu
- oltář svaté Anny
- oltář svatého Jana Nepomuckého. Tyto tři oltáře se datují již z roku 1657.
Zvony v kostele byly tři. Prostřední byl lit zvonařem Jiříkem z Brna v roce 1840. Největší pak v roce 1650 a nejmenší v roce 1747.
V roce 1777 obdržel kostel z Říma privilej plnomocných odpustků na dobu 7 let.
V roce 1898 byl kostel znovu vydlážděn, vyčištěn, pustá již kaple sv. Wolfganga opravena a opatřena nejnutnějším inventářem. Za zmínku stojí i to, že za Třicetileté války byl chrám vypálen, střecha shořela a na klenbě stála voda plných 10 let. Divoké kachny zde hnízdily. Když bylo po válce, byl chrám opravován a z obav, aby se nezřítilo klenutí, bylo toto sneseno a vybudováno nové. Bohužel po této válce byl chrám barokizován.
Roku 1541 byla obec postoupena majiteli Jaroslavic, panu Vilému z Kunžaku."
Císařské listiny vztahující se k obci Hnanice:
30. srpna 1743 uděluje císařovna Marie Terezie městečku Hnanice právo týdenního trhu, který se odnepaměti odbýval v sobotu
19. září 1781 potvrzuje císař Josef II. právo týdenního trhu
24. října 1792 potvrzuje toto právo i císař František II.
Existuje v kompletním otisku i pečeti obce Hnanice z roku 1749. Originál - otisk pečetě do vosku, je uložen v Zemském archívu v Brně a nese nápis v německé řeči "SIGIL .DES .MARKTS. GNADLERS.-DORF" přeloženo do češtiny: pečeť městečka Hnanice.
Od června 1998 má obec svůj znak a prapor. Základem obou indicií je svatý Wolfgang.
Katastr obce zabíral r.1896 750 ha, 3 ary půdy, z toho obci patřilo 6 ha 21 arů polí. Pozemková výměra katastru Hnanic v současné době činí 779 ha. Rozkládá se v oblasti, kde se nalézá množství vínorodých poloh, které se táhnou jižně od Znojma a od celého údolního ohybu řeky Dyje až k rakouským hranicím. Srdcem tohoto vinařství byl právě pás, který se táhl těsně při rakouské hranici přes Hnanice po Jaroslavice.
K charakteristickým stavbám ve Hnanicích patřily vinné sklepy. Stavěly se při okrajích současných nebo již zaniklých vinohradů a stavby těchto sklepů se sdružily v souvislý celek po obou stranách cesty v jihozápadní části obce, dnes ulice Sklepní. Sklepy byly vyhloubené z větší části pod úrovní terénu a vyzděné kamenem nebo cihlami, obvykle s cihlovou klenbou. Základním půdorysným tvarem zdejších sklepů je obdélník o různé šířce a délce. I v Hnanicích, podobně jako na celém Znojemsku a blízkém Mikulovsku, vytváří vinné sklepy systém chodeb navazujících kolmo na sebe.
Škola v obci fungovala již v 18. století a měla přes 80 dětí. Novou budovu školy vystavěli v roce 1812 z pověření jaroslavické vrchnosti. Tato dvojtřídka byla německá. Veřejná farní knihovna existovala již v minulém století. Založil ji a vydržoval místní farář. Společenských spolků v obci nebylo mnoho, pouze spolek zpěvácký.
V roce 1976 byla v obci základní škola zrušena. Děti chodí do sousedního Šatova. Z budovy školy se stala mateřská škola. Dojíždějí do ní i děti ze sousedních Havraníků.
Přehled obyvatelstva:
r. 1800 - 624 duší
r. 1834 - 572 duší v 88 domech
r. 1890 - 613 duší v l06 domech
r. 1900 - 615 duší v 112 domech (600 Němců - pouhých 15 Čechů)
r. 1995 - 271 duší v 92 domech
r. 1998 - 268 duší v 93 domech
r. 2000 - 293 duší v 102 domech
Demografické údaje
OBEC Hnanice
Znojemská 113, Hnanice, 66902, Znojmo 2
Osoby
- Bc. Dvořák Martin, starosta
Kontakty
- 515 232 133
- podatelna@obechnanice.cz
- www.obechnanice.cz
Vlajka
1 části obce:
10 ulic:
Záhumenní 127, HnanicezavřenoHnanice č. 24zavřenoOkružní 10, HnaniceZavřenoHnanice č. 24zavřenoZnojemská 88, HnanicezavřenoHnanice č. 101zavřenoHnanice č. 24zavřenoSklepní ul., Hnanicezavřenonám. sv. Wolfganga 27, Hnanicezavřeno
Historie obce Hnanice celá historie
Obec Hnanice ležící při státní hranici s Rakouskem je starobylá obec a nalézá se jižně od Znojma ve vinorodém kraji. Obec se rozkládá v pahorkovité kotlině podél potoka Daníže: první písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1201.
Městečko Hnanice bývalo tržním střediskem na moravsko - rakouské hranici, což dokumentují privilegia udělená obci na sklonku 18. století. Bylo prototypem vesnice bez valné perspektivy, poznamenané negativními důsledky vývoje v pohraničí po roce 1945. Teprve před nedávnem se před ní otevřely nové možnosti rozvoje, především znovu otevřením hraničního přechodu Hnanice - Mitterretzbach, ale i vyhlášením Národního parku Podyjí, na jehož východním okraji se obec nachází.
Od nepaměti zde vedla obchodní stezka z Prahy přes Jihlavu do Vídně. Původní obec měla slovanské obyvatelstvo, o čemž svědčí základ jejího názvu. Hnanice se však dosídlovaly již za vlády Karla IV. německými přistěhovalci. Přísun německého obyvatelstva pokračoval během panování.Habsburků do té míry, že postupně české obyvatelstvo zůstalo v menšině.
O dějinách obce Hnanice je uváděno ve Vlastivědě moravské z r. 1904 od kronikáře F. V. Peřinky následující:
"Místní jméno jest původem slovanské. Vychází se z toho, že znamená místo, kde byl zemský nepřítel hnán ze země přes zemské hranice. Založení obce se traduje k roku 1201 podle louckého dějepisce Troschla. Podle jeho zápisu je to první zmínka, kdy
R u d g e r u s , Miles de Gnanlicz, daroval Louckému klášteru desátky všech svých vinic ve Hnanicích, tehdy Gnadlersdorf.
Roku 1284 byla obec potvrzena biskupem olomouckým Dětřichem k příslušenství fary šatovské.
Dominantou obce byl a zůstává i nyní chrám svatého Wolfganga, v jehož nejstarší části je studánka, k níž se váže legenda o jistém rytíři, který byl postižen ztrátou zraku a po otření očí vodou ze studánky znovu zrak nabyl. Když pak později oslepl jeho kůň a on ho zavedl také ke studni, aby se uzdravil, kůň zrak nabyl a rytíř znovu oslepl. Na paměť této událost visí nad studnou dvě středověké podkovy patřící snad tomuto koni.
Roku 1480 počali poutníci k léčivé studánce u svatého Wolfganga ve Hnanicích skládati příspěvky, almužny a milodary, aby založen z nich byl kostel. Roku 1482 olomoucká kapitola odpírala klášteru v Louce, který jako patron a dominikální vrchnost měl stavěti chrám, celou čtvrtinu sebraných milodarů a almužen. Vznikl spor, který rozhodla papežská stolice. Papež Sixtus IV. vyhověl prosbě opata Louckého a spor byl vyřešen ve prospěch kláštera v roce 1484.
Chrám byl dokončen v nynější podobě a velikosti roku 1487. Vysvěcen byl pak 3. srpna 1510 Martinem, biskupem Nikopolským. V chrámu jsou 3 lodi:
- hlavní oltář sv. Wolfganga barokního slohu
- oltář svaté Anny
- oltář svatého Jana Nepomuckého. Tyto tři oltáře se datují již z roku 1657.
Zvony v kostele byly tři. Prostřední byl lit zvonařem Jiříkem z Brna v roce 1840. Největší pak v roce 1650 a nejmenší v roce 1747.
V roce 1777 obdržel kostel z Říma privilej plnomocných odpustků na dobu 7 let.
V roce 1898 byl kostel znovu vydlážděn, vyčištěn, pustá již kaple sv. Wolfganga opravena a opatřena nejnutnějším inventářem. Za zmínku stojí i to, že za Třicetileté války byl chrám vypálen, střecha shořela a na klenbě stála voda plných 10 let. Divoké kachny zde hnízdily. Když bylo po válce, byl chrám opravován a z obav, aby se nezřítilo klenutí, bylo toto sneseno a vybudováno nové. Bohužel po této válce byl chrám barokizován.
Roku 1541 byla obec postoupena majiteli Jaroslavic, panu Vilému z Kunžaku."
Císařské listiny vztahující se k obci Hnanice:
30. srpna 1743 uděluje císařovna Marie Terezie městečku Hnanice právo týdenního trhu, který se odnepaměti odbýval v sobotu
19. září 1781 potvrzuje císař Josef II. právo týdenního trhu
24. října 1792 potvrzuje toto právo i císař František II.
Existuje v kompletním otisku i pečeti obce Hnanice z roku 1749. Originál - otisk pečetě do vosku, je uložen v Zemském archívu v Brně a nese nápis v německé řeči "SIGIL .DES .MARKTS. GNADLERS.-DORF" přeloženo do češtiny: pečeť městečka Hnanice.
Od června 1998 má obec svůj znak a prapor. Základem obou indicií je svatý Wolfgang.
Katastr obce zabíral r.1896 750 ha, 3 ary půdy, z toho obci patřilo 6 ha 21 arů polí. Pozemková výměra katastru Hnanic v současné době činí 779 ha. Rozkládá se v oblasti, kde se nalézá množství vínorodých poloh, které se táhnou jižně od Znojma a od celého údolního ohybu řeky Dyje až k rakouským hranicím. Srdcem tohoto vinařství byl právě pás, který se táhl těsně při rakouské hranici přes Hnanice po Jaroslavice.
K charakteristickým stavbám ve Hnanicích patřily vinné sklepy. Stavěly se při okrajích současných nebo již zaniklých vinohradů a stavby těchto sklepů se sdružily v souvislý celek po obou stranách cesty v jihozápadní části obce, dnes ulice Sklepní. Sklepy byly vyhloubené z větší části pod úrovní terénu a vyzděné kamenem nebo cihlami, obvykle s cihlovou klenbou. Základním půdorysným tvarem zdejších sklepů je obdélník o různé šířce a délce. I v Hnanicích, podobně jako na celém Znojemsku a blízkém Mikulovsku, vytváří vinné sklepy systém chodeb navazujících kolmo na sebe.
Škola v obci fungovala již v 18. století a měla přes 80 dětí. Novou budovu školy vystavěli v roce 1812 z pověření jaroslavické vrchnosti. Tato dvojtřídka byla německá. Veřejná farní knihovna existovala již v minulém století. Založil ji a vydržoval místní farář. Společenských spolků v obci nebylo mnoho, pouze spolek zpěvácký.
V roce 1976 byla v obci základní škola zrušena. Děti chodí do sousedního Šatova. Z budovy školy se stala mateřská škola. Dojíždějí do ní i děti ze sousedních Havraníků.
Přehled obyvatelstva:
r. 1800 - 624 duší
r. 1834 - 572 duší v 88 domech
r. 1890 - 613 duší v l06 domech
r. 1900 - 615 duší v 112 domech (600 Němců - pouhých 15 Čechů)
r. 1995 - 271 duší v 92 domech
r. 1998 - 268 duší v 93 domech
r. 2000 - 293 duší v 102 domech
Demografické údaje
OBEC Hnanice
Znojemská 113, Hnanice, 66902, Znojmo 2
Osoby
- Bc. Dvořák Martin, starosta
Kontakty
- 515 232 133
- podatelna@obechnanice.cz
- www.obechnanice.cz
Vlajka
1 části obce:
10 ulic:
Hnanice č. 24zavřenoOkružní 10, HnaniceZavřenoHnanice č. 24zavřenoZnojemská 88, HnanicezavřenoHnanice č. 101zavřenoHnanice č. 24zavřenoSklepní ul., Hnanicezavřenonám. sv. Wolfganga 27, Hnanicezavřeno
Historie obce Hnanice celá historie
Obec Hnanice ležící při státní hranici s Rakouskem je starobylá obec a nalézá se jižně od Znojma ve vinorodém kraji. Obec se rozkládá v pahorkovité kotlině podél potoka Daníže: první písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1201.
Městečko Hnanice bývalo tržním střediskem na moravsko - rakouské hranici, což dokumentují privilegia udělená obci na sklonku 18. století. Bylo prototypem vesnice bez valné perspektivy, poznamenané negativními důsledky vývoje v pohraničí po roce 1945. Teprve před nedávnem se před ní otevřely nové možnosti rozvoje, především znovu otevřením hraničního přechodu Hnanice - Mitterretzbach, ale i vyhlášením Národního parku Podyjí, na jehož východním okraji se obec nachází.
Od nepaměti zde vedla obchodní stezka z Prahy přes Jihlavu do Vídně. Původní obec měla slovanské obyvatelstvo, o čemž svědčí základ jejího názvu. Hnanice se však dosídlovaly již za vlády Karla IV. německými přistěhovalci. Přísun německého obyvatelstva pokračoval během panování.Habsburků do té míry, že postupně české obyvatelstvo zůstalo v menšině.
O dějinách obce Hnanice je uváděno ve Vlastivědě moravské z r. 1904 od kronikáře F. V. Peřinky následující:
"Místní jméno jest původem slovanské. Vychází se z toho, že znamená místo, kde byl zemský nepřítel hnán ze země přes zemské hranice. Založení obce se traduje k roku 1201 podle louckého dějepisce Troschla. Podle jeho zápisu je to první zmínka, kdy
R u d g e r u s , Miles de Gnanlicz, daroval Louckému klášteru desátky všech svých vinic ve Hnanicích, tehdy Gnadlersdorf.
Roku 1284 byla obec potvrzena biskupem olomouckým Dětřichem k příslušenství fary šatovské.
Dominantou obce byl a zůstává i nyní chrám svatého Wolfganga, v jehož nejstarší části je studánka, k níž se váže legenda o jistém rytíři, který byl postižen ztrátou zraku a po otření očí vodou ze studánky znovu zrak nabyl. Když pak později oslepl jeho kůň a on ho zavedl také ke studni, aby se uzdravil, kůň zrak nabyl a rytíř znovu oslepl. Na paměť této událost visí nad studnou dvě středověké podkovy patřící snad tomuto koni.
Roku 1480 počali poutníci k léčivé studánce u svatého Wolfganga ve Hnanicích skládati příspěvky, almužny a milodary, aby založen z nich byl kostel. Roku 1482 olomoucká kapitola odpírala klášteru v Louce, který jako patron a dominikální vrchnost měl stavěti chrám, celou čtvrtinu sebraných milodarů a almužen. Vznikl spor, který rozhodla papežská stolice. Papež Sixtus IV. vyhověl prosbě opata Louckého a spor byl vyřešen ve prospěch kláštera v roce 1484.
Chrám byl dokončen v nynější podobě a velikosti roku 1487. Vysvěcen byl pak 3. srpna 1510 Martinem, biskupem Nikopolským. V chrámu jsou 3 lodi:
- hlavní oltář sv. Wolfganga barokního slohu
- oltář svaté Anny
- oltář svatého Jana Nepomuckého. Tyto tři oltáře se datují již z roku 1657.
Zvony v kostele byly tři. Prostřední byl lit zvonařem Jiříkem z Brna v roce 1840. Největší pak v roce 1650 a nejmenší v roce 1747.
V roce 1777 obdržel kostel z Říma privilej plnomocných odpustků na dobu 7 let.
V roce 1898 byl kostel znovu vydlážděn, vyčištěn, pustá již kaple sv. Wolfganga opravena a opatřena nejnutnějším inventářem. Za zmínku stojí i to, že za Třicetileté války byl chrám vypálen, střecha shořela a na klenbě stála voda plných 10 let. Divoké kachny zde hnízdily. Když bylo po válce, byl chrám opravován a z obav, aby se nezřítilo klenutí, bylo toto sneseno a vybudováno nové. Bohužel po této válce byl chrám barokizován.
Roku 1541 byla obec postoupena majiteli Jaroslavic, panu Vilému z Kunžaku."
Císařské listiny vztahující se k obci Hnanice:
30. srpna 1743 uděluje císařovna Marie Terezie městečku Hnanice právo týdenního trhu, který se odnepaměti odbýval v sobotu
19. září 1781 potvrzuje císař Josef II. právo týdenního trhu
24. října 1792 potvrzuje toto právo i císař František II.
Existuje v kompletním otisku i pečeti obce Hnanice z roku 1749. Originál - otisk pečetě do vosku, je uložen v Zemském archívu v Brně a nese nápis v německé řeči "SIGIL .DES .MARKTS. GNADLERS.-DORF" přeloženo do češtiny: pečeť městečka Hnanice.
Od června 1998 má obec svůj znak a prapor. Základem obou indicií je svatý Wolfgang.
Katastr obce zabíral r.1896 750 ha, 3 ary půdy, z toho obci patřilo 6 ha 21 arů polí. Pozemková výměra katastru Hnanic v současné době činí 779 ha. Rozkládá se v oblasti, kde se nalézá množství vínorodých poloh, které se táhnou jižně od Znojma a od celého údolního ohybu řeky Dyje až k rakouským hranicím. Srdcem tohoto vinařství byl právě pás, který se táhl těsně při rakouské hranici přes Hnanice po Jaroslavice.
K charakteristickým stavbám ve Hnanicích patřily vinné sklepy. Stavěly se při okrajích současných nebo již zaniklých vinohradů a stavby těchto sklepů se sdružily v souvislý celek po obou stranách cesty v jihozápadní části obce, dnes ulice Sklepní. Sklepy byly vyhloubené z větší části pod úrovní terénu a vyzděné kamenem nebo cihlami, obvykle s cihlovou klenbou. Základním půdorysným tvarem zdejších sklepů je obdélník o různé šířce a délce. I v Hnanicích, podobně jako na celém Znojemsku a blízkém Mikulovsku, vytváří vinné sklepy systém chodeb navazujících kolmo na sebe.
Škola v obci fungovala již v 18. století a měla přes 80 dětí. Novou budovu školy vystavěli v roce 1812 z pověření jaroslavické vrchnosti. Tato dvojtřídka byla německá. Veřejná farní knihovna existovala již v minulém století. Založil ji a vydržoval místní farář. Společenských spolků v obci nebylo mnoho, pouze spolek zpěvácký.
V roce 1976 byla v obci základní škola zrušena. Děti chodí do sousedního Šatova. Z budovy školy se stala mateřská škola. Dojíždějí do ní i děti ze sousedních Havraníků.
Přehled obyvatelstva:
r. 1800 - 624 duší
r. 1834 - 572 duší v 88 domech
r. 1890 - 613 duší v l06 domech
r. 1900 - 615 duší v 112 domech (600 Němců - pouhých 15 Čechů)
r. 1995 - 271 duší v 92 domech
r. 1998 - 268 duší v 93 domech
r. 2000 - 293 duší v 102 domech
Demografické údaje
OBEC Hnanice
Znojemská 113, Hnanice, 66902, Znojmo 2
Osoby
- Bc. Dvořák Martin, starosta
Kontakty
- 515 232 133
- podatelna@obechnanice.cz
- www.obechnanice.cz
Vlajka
1 části obce:
10 ulic:
Okružní 10, HnaniceZavřenoHnanice č. 24zavřenoZnojemská 88, HnanicezavřenoHnanice č. 101zavřenoHnanice č. 24zavřenoSklepní ul., Hnanicezavřenonám. sv. Wolfganga 27, Hnanicezavřeno
Historie obce Hnanice celá historie
Obec Hnanice ležící při státní hranici s Rakouskem je starobylá obec a nalézá se jižně od Znojma ve vinorodém kraji. Obec se rozkládá v pahorkovité kotlině podél potoka Daníže: první písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1201.
Městečko Hnanice bývalo tržním střediskem na moravsko - rakouské hranici, což dokumentují privilegia udělená obci na sklonku 18. století. Bylo prototypem vesnice bez valné perspektivy, poznamenané negativními důsledky vývoje v pohraničí po roce 1945. Teprve před nedávnem se před ní otevřely nové možnosti rozvoje, především znovu otevřením hraničního přechodu Hnanice - Mitterretzbach, ale i vyhlášením Národního parku Podyjí, na jehož východním okraji se obec nachází.
Od nepaměti zde vedla obchodní stezka z Prahy přes Jihlavu do Vídně. Původní obec měla slovanské obyvatelstvo, o čemž svědčí základ jejího názvu. Hnanice se však dosídlovaly již za vlády Karla IV. německými přistěhovalci. Přísun německého obyvatelstva pokračoval během panování.Habsburků do té míry, že postupně české obyvatelstvo zůstalo v menšině.
O dějinách obce Hnanice je uváděno ve Vlastivědě moravské z r. 1904 od kronikáře F. V. Peřinky následující:
"Místní jméno jest původem slovanské. Vychází se z toho, že znamená místo, kde byl zemský nepřítel hnán ze země přes zemské hranice. Založení obce se traduje k roku 1201 podle louckého dějepisce Troschla. Podle jeho zápisu je to první zmínka, kdy
R u d g e r u s , Miles de Gnanlicz, daroval Louckému klášteru desátky všech svých vinic ve Hnanicích, tehdy Gnadlersdorf.
Roku 1284 byla obec potvrzena biskupem olomouckým Dětřichem k příslušenství fary šatovské.
Dominantou obce byl a zůstává i nyní chrám svatého Wolfganga, v jehož nejstarší části je studánka, k níž se váže legenda o jistém rytíři, který byl postižen ztrátou zraku a po otření očí vodou ze studánky znovu zrak nabyl. Když pak později oslepl jeho kůň a on ho zavedl také ke studni, aby se uzdravil, kůň zrak nabyl a rytíř znovu oslepl. Na paměť této událost visí nad studnou dvě středověké podkovy patřící snad tomuto koni.
Roku 1480 počali poutníci k léčivé studánce u svatého Wolfganga ve Hnanicích skládati příspěvky, almužny a milodary, aby založen z nich byl kostel. Roku 1482 olomoucká kapitola odpírala klášteru v Louce, který jako patron a dominikální vrchnost měl stavěti chrám, celou čtvrtinu sebraných milodarů a almužen. Vznikl spor, který rozhodla papežská stolice. Papež Sixtus IV. vyhověl prosbě opata Louckého a spor byl vyřešen ve prospěch kláštera v roce 1484.
Chrám byl dokončen v nynější podobě a velikosti roku 1487. Vysvěcen byl pak 3. srpna 1510 Martinem, biskupem Nikopolským. V chrámu jsou 3 lodi:
- hlavní oltář sv. Wolfganga barokního slohu
- oltář svaté Anny
- oltář svatého Jana Nepomuckého. Tyto tři oltáře se datují již z roku 1657.
Zvony v kostele byly tři. Prostřední byl lit zvonařem Jiříkem z Brna v roce 1840. Největší pak v roce 1650 a nejmenší v roce 1747.
V roce 1777 obdržel kostel z Říma privilej plnomocných odpustků na dobu 7 let.
V roce 1898 byl kostel znovu vydlážděn, vyčištěn, pustá již kaple sv. Wolfganga opravena a opatřena nejnutnějším inventářem. Za zmínku stojí i to, že za Třicetileté války byl chrám vypálen, střecha shořela a na klenbě stála voda plných 10 let. Divoké kachny zde hnízdily. Když bylo po válce, byl chrám opravován a z obav, aby se nezřítilo klenutí, bylo toto sneseno a vybudováno nové. Bohužel po této válce byl chrám barokizován.
Roku 1541 byla obec postoupena majiteli Jaroslavic, panu Vilému z Kunžaku."
Císařské listiny vztahující se k obci Hnanice:
30. srpna 1743 uděluje císařovna Marie Terezie městečku Hnanice právo týdenního trhu, který se odnepaměti odbýval v sobotu
19. září 1781 potvrzuje císař Josef II. právo týdenního trhu
24. října 1792 potvrzuje toto právo i císař František II.
Existuje v kompletním otisku i pečeti obce Hnanice z roku 1749. Originál - otisk pečetě do vosku, je uložen v Zemském archívu v Brně a nese nápis v německé řeči "SIGIL .DES .MARKTS. GNADLERS.-DORF" přeloženo do češtiny: pečeť městečka Hnanice.
Od června 1998 má obec svůj znak a prapor. Základem obou indicií je svatý Wolfgang.
Katastr obce zabíral r.1896 750 ha, 3 ary půdy, z toho obci patřilo 6 ha 21 arů polí. Pozemková výměra katastru Hnanic v současné době činí 779 ha. Rozkládá se v oblasti, kde se nalézá množství vínorodých poloh, které se táhnou jižně od Znojma a od celého údolního ohybu řeky Dyje až k rakouským hranicím. Srdcem tohoto vinařství byl právě pás, který se táhl těsně při rakouské hranici přes Hnanice po Jaroslavice.
K charakteristickým stavbám ve Hnanicích patřily vinné sklepy. Stavěly se při okrajích současných nebo již zaniklých vinohradů a stavby těchto sklepů se sdružily v souvislý celek po obou stranách cesty v jihozápadní části obce, dnes ulice Sklepní. Sklepy byly vyhloubené z větší části pod úrovní terénu a vyzděné kamenem nebo cihlami, obvykle s cihlovou klenbou. Základním půdorysným tvarem zdejších sklepů je obdélník o různé šířce a délce. I v Hnanicích, podobně jako na celém Znojemsku a blízkém Mikulovsku, vytváří vinné sklepy systém chodeb navazujících kolmo na sebe.
Škola v obci fungovala již v 18. století a měla přes 80 dětí. Novou budovu školy vystavěli v roce 1812 z pověření jaroslavické vrchnosti. Tato dvojtřídka byla německá. Veřejná farní knihovna existovala již v minulém století. Založil ji a vydržoval místní farář. Společenských spolků v obci nebylo mnoho, pouze spolek zpěvácký.
V roce 1976 byla v obci základní škola zrušena. Děti chodí do sousedního Šatova. Z budovy školy se stala mateřská škola. Dojíždějí do ní i děti ze sousedních Havraníků.
Přehled obyvatelstva:
r. 1800 - 624 duší
r. 1834 - 572 duší v 88 domech
r. 1890 - 613 duší v l06 domech
r. 1900 - 615 duší v 112 domech (600 Němců - pouhých 15 Čechů)
r. 1995 - 271 duší v 92 domech
r. 1998 - 268 duší v 93 domech
r. 2000 - 293 duší v 102 domech
Demografické údaje
OBEC Hnanice
Znojemská 113, Hnanice, 66902, Znojmo 2
Osoby
- Bc. Dvořák Martin, starosta
Kontakty
- 515 232 133
- podatelna@obechnanice.cz
- www.obechnanice.cz
Vlajka
1 části obce:
10 ulic:
Hnanice č. 24zavřenoZnojemská 88, HnanicezavřenoHnanice č. 101zavřenoHnanice č. 24zavřenoSklepní ul., Hnanicezavřenonám. sv. Wolfganga 27, Hnanicezavřeno
Historie obce Hnanice celá historie
Obec Hnanice ležící při státní hranici s Rakouskem je starobylá obec a nalézá se jižně od Znojma ve vinorodém kraji. Obec se rozkládá v pahorkovité kotlině podél potoka Daníže: první písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1201.
Městečko Hnanice bývalo tržním střediskem na moravsko - rakouské hranici, což dokumentují privilegia udělená obci na sklonku 18. století. Bylo prototypem vesnice bez valné perspektivy, poznamenané negativními důsledky vývoje v pohraničí po roce 1945. Teprve před nedávnem se před ní otevřely nové možnosti rozvoje, především znovu otevřením hraničního přechodu Hnanice - Mitterretzbach, ale i vyhlášením Národního parku Podyjí, na jehož východním okraji se obec nachází.
Od nepaměti zde vedla obchodní stezka z Prahy přes Jihlavu do Vídně. Původní obec měla slovanské obyvatelstvo, o čemž svědčí základ jejího názvu. Hnanice se však dosídlovaly již za vlády Karla IV. německými přistěhovalci. Přísun německého obyvatelstva pokračoval během panování.Habsburků do té míry, že postupně české obyvatelstvo zůstalo v menšině.
O dějinách obce Hnanice je uváděno ve Vlastivědě moravské z r. 1904 od kronikáře F. V. Peřinky následující:
"Místní jméno jest původem slovanské. Vychází se z toho, že znamená místo, kde byl zemský nepřítel hnán ze země přes zemské hranice. Založení obce se traduje k roku 1201 podle louckého dějepisce Troschla. Podle jeho zápisu je to první zmínka, kdy
R u d g e r u s , Miles de Gnanlicz, daroval Louckému klášteru desátky všech svých vinic ve Hnanicích, tehdy Gnadlersdorf.
Roku 1284 byla obec potvrzena biskupem olomouckým Dětřichem k příslušenství fary šatovské.
Dominantou obce byl a zůstává i nyní chrám svatého Wolfganga, v jehož nejstarší části je studánka, k níž se váže legenda o jistém rytíři, který byl postižen ztrátou zraku a po otření očí vodou ze studánky znovu zrak nabyl. Když pak později oslepl jeho kůň a on ho zavedl také ke studni, aby se uzdravil, kůň zrak nabyl a rytíř znovu oslepl. Na paměť této událost visí nad studnou dvě středověké podkovy patřící snad tomuto koni.
Roku 1480 počali poutníci k léčivé studánce u svatého Wolfganga ve Hnanicích skládati příspěvky, almužny a milodary, aby založen z nich byl kostel. Roku 1482 olomoucká kapitola odpírala klášteru v Louce, který jako patron a dominikální vrchnost měl stavěti chrám, celou čtvrtinu sebraných milodarů a almužen. Vznikl spor, který rozhodla papežská stolice. Papež Sixtus IV. vyhověl prosbě opata Louckého a spor byl vyřešen ve prospěch kláštera v roce 1484.
Chrám byl dokončen v nynější podobě a velikosti roku 1487. Vysvěcen byl pak 3. srpna 1510 Martinem, biskupem Nikopolským. V chrámu jsou 3 lodi:
- hlavní oltář sv. Wolfganga barokního slohu
- oltář svaté Anny
- oltář svatého Jana Nepomuckého. Tyto tři oltáře se datují již z roku 1657.
Zvony v kostele byly tři. Prostřední byl lit zvonařem Jiříkem z Brna v roce 1840. Největší pak v roce 1650 a nejmenší v roce 1747.
V roce 1777 obdržel kostel z Říma privilej plnomocných odpustků na dobu 7 let.
V roce 1898 byl kostel znovu vydlážděn, vyčištěn, pustá již kaple sv. Wolfganga opravena a opatřena nejnutnějším inventářem. Za zmínku stojí i to, že za Třicetileté války byl chrám vypálen, střecha shořela a na klenbě stála voda plných 10 let. Divoké kachny zde hnízdily. Když bylo po válce, byl chrám opravován a z obav, aby se nezřítilo klenutí, bylo toto sneseno a vybudováno nové. Bohužel po této válce byl chrám barokizován.
Roku 1541 byla obec postoupena majiteli Jaroslavic, panu Vilému z Kunžaku."
Císařské listiny vztahující se k obci Hnanice:
30. srpna 1743 uděluje císařovna Marie Terezie městečku Hnanice právo týdenního trhu, který se odnepaměti odbýval v sobotu
19. září 1781 potvrzuje císař Josef II. právo týdenního trhu
24. října 1792 potvrzuje toto právo i císař František II.
Existuje v kompletním otisku i pečeti obce Hnanice z roku 1749. Originál - otisk pečetě do vosku, je uložen v Zemském archívu v Brně a nese nápis v německé řeči "SIGIL .DES .MARKTS. GNADLERS.-DORF" přeloženo do češtiny: pečeť městečka Hnanice.
Od června 1998 má obec svůj znak a prapor. Základem obou indicií je svatý Wolfgang.
Katastr obce zabíral r.1896 750 ha, 3 ary půdy, z toho obci patřilo 6 ha 21 arů polí. Pozemková výměra katastru Hnanic v současné době činí 779 ha. Rozkládá se v oblasti, kde se nalézá množství vínorodých poloh, které se táhnou jižně od Znojma a od celého údolního ohybu řeky Dyje až k rakouským hranicím. Srdcem tohoto vinařství byl právě pás, který se táhl těsně při rakouské hranici přes Hnanice po Jaroslavice.
K charakteristickým stavbám ve Hnanicích patřily vinné sklepy. Stavěly se při okrajích současných nebo již zaniklých vinohradů a stavby těchto sklepů se sdružily v souvislý celek po obou stranách cesty v jihozápadní části obce, dnes ulice Sklepní. Sklepy byly vyhloubené z větší části pod úrovní terénu a vyzděné kamenem nebo cihlami, obvykle s cihlovou klenbou. Základním půdorysným tvarem zdejších sklepů je obdélník o různé šířce a délce. I v Hnanicích, podobně jako na celém Znojemsku a blízkém Mikulovsku, vytváří vinné sklepy systém chodeb navazujících kolmo na sebe.
Škola v obci fungovala již v 18. století a měla přes 80 dětí. Novou budovu školy vystavěli v roce 1812 z pověření jaroslavické vrchnosti. Tato dvojtřídka byla německá. Veřejná farní knihovna existovala již v minulém století. Založil ji a vydržoval místní farář. Společenských spolků v obci nebylo mnoho, pouze spolek zpěvácký.
V roce 1976 byla v obci základní škola zrušena. Děti chodí do sousedního Šatova. Z budovy školy se stala mateřská škola. Dojíždějí do ní i děti ze sousedních Havraníků.
Přehled obyvatelstva:
r. 1800 - 624 duší
r. 1834 - 572 duší v 88 domech
r. 1890 - 613 duší v l06 domech
r. 1900 - 615 duší v 112 domech (600 Němců - pouhých 15 Čechů)
r. 1995 - 271 duší v 92 domech
r. 1998 - 268 duší v 93 domech
r. 2000 - 293 duší v 102 domech
Demografické údaje
OBEC Hnanice
Znojemská 113, Hnanice, 66902, Znojmo 2
Osoby
- Bc. Dvořák Martin, starosta
Kontakty
- 515 232 133
- podatelna@obechnanice.cz
- www.obechnanice.cz
Vlajka
1 části obce:
10 ulic:
Znojemská 88, HnanicezavřenoHnanice č. 101zavřenoHnanice č. 24zavřenoSklepní ul., Hnanicezavřenonám. sv. Wolfganga 27, Hnanicezavřeno
Historie obce Hnanice celá historie
Obec Hnanice ležící při státní hranici s Rakouskem je starobylá obec a nalézá se jižně od Znojma ve vinorodém kraji. Obec se rozkládá v pahorkovité kotlině podél potoka Daníže: první písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1201.
Městečko Hnanice bývalo tržním střediskem na moravsko - rakouské hranici, což dokumentují privilegia udělená obci na sklonku 18. století. Bylo prototypem vesnice bez valné perspektivy, poznamenané negativními důsledky vývoje v pohraničí po roce 1945. Teprve před nedávnem se před ní otevřely nové možnosti rozvoje, především znovu otevřením hraničního přechodu Hnanice - Mitterretzbach, ale i vyhlášením Národního parku Podyjí, na jehož východním okraji se obec nachází.
Od nepaměti zde vedla obchodní stezka z Prahy přes Jihlavu do Vídně. Původní obec měla slovanské obyvatelstvo, o čemž svědčí základ jejího názvu. Hnanice se však dosídlovaly již za vlády Karla IV. německými přistěhovalci. Přísun německého obyvatelstva pokračoval během panování.Habsburků do té míry, že postupně české obyvatelstvo zůstalo v menšině.
O dějinách obce Hnanice je uváděno ve Vlastivědě moravské z r. 1904 od kronikáře F. V. Peřinky následující:
"Místní jméno jest původem slovanské. Vychází se z toho, že znamená místo, kde byl zemský nepřítel hnán ze země přes zemské hranice. Založení obce se traduje k roku 1201 podle louckého dějepisce Troschla. Podle jeho zápisu je to první zmínka, kdy
R u d g e r u s , Miles de Gnanlicz, daroval Louckému klášteru desátky všech svých vinic ve Hnanicích, tehdy Gnadlersdorf.
Roku 1284 byla obec potvrzena biskupem olomouckým Dětřichem k příslušenství fary šatovské.
Dominantou obce byl a zůstává i nyní chrám svatého Wolfganga, v jehož nejstarší části je studánka, k níž se váže legenda o jistém rytíři, který byl postižen ztrátou zraku a po otření očí vodou ze studánky znovu zrak nabyl. Když pak později oslepl jeho kůň a on ho zavedl také ke studni, aby se uzdravil, kůň zrak nabyl a rytíř znovu oslepl. Na paměť této událost visí nad studnou dvě středověké podkovy patřící snad tomuto koni.
Roku 1480 počali poutníci k léčivé studánce u svatého Wolfganga ve Hnanicích skládati příspěvky, almužny a milodary, aby založen z nich byl kostel. Roku 1482 olomoucká kapitola odpírala klášteru v Louce, který jako patron a dominikální vrchnost měl stavěti chrám, celou čtvrtinu sebraných milodarů a almužen. Vznikl spor, který rozhodla papežská stolice. Papež Sixtus IV. vyhověl prosbě opata Louckého a spor byl vyřešen ve prospěch kláštera v roce 1484.
Chrám byl dokončen v nynější podobě a velikosti roku 1487. Vysvěcen byl pak 3. srpna 1510 Martinem, biskupem Nikopolským. V chrámu jsou 3 lodi:
- hlavní oltář sv. Wolfganga barokního slohu
- oltář svaté Anny
- oltář svatého Jana Nepomuckého. Tyto tři oltáře se datují již z roku 1657.
Zvony v kostele byly tři. Prostřední byl lit zvonařem Jiříkem z Brna v roce 1840. Největší pak v roce 1650 a nejmenší v roce 1747.
V roce 1777 obdržel kostel z Říma privilej plnomocných odpustků na dobu 7 let.
V roce 1898 byl kostel znovu vydlážděn, vyčištěn, pustá již kaple sv. Wolfganga opravena a opatřena nejnutnějším inventářem. Za zmínku stojí i to, že za Třicetileté války byl chrám vypálen, střecha shořela a na klenbě stála voda plných 10 let. Divoké kachny zde hnízdily. Když bylo po válce, byl chrám opravován a z obav, aby se nezřítilo klenutí, bylo toto sneseno a vybudováno nové. Bohužel po této válce byl chrám barokizován.
Roku 1541 byla obec postoupena majiteli Jaroslavic, panu Vilému z Kunžaku."
Císařské listiny vztahující se k obci Hnanice:
30. srpna 1743 uděluje císařovna Marie Terezie městečku Hnanice právo týdenního trhu, který se odnepaměti odbýval v sobotu
19. září 1781 potvrzuje císař Josef II. právo týdenního trhu
24. října 1792 potvrzuje toto právo i císař František II.
Existuje v kompletním otisku i pečeti obce Hnanice z roku 1749. Originál - otisk pečetě do vosku, je uložen v Zemském archívu v Brně a nese nápis v německé řeči "SIGIL .DES .MARKTS. GNADLERS.-DORF" přeloženo do češtiny: pečeť městečka Hnanice.
Od června 1998 má obec svůj znak a prapor. Základem obou indicií je svatý Wolfgang.
Katastr obce zabíral r.1896 750 ha, 3 ary půdy, z toho obci patřilo 6 ha 21 arů polí. Pozemková výměra katastru Hnanic v současné době činí 779 ha. Rozkládá se v oblasti, kde se nalézá množství vínorodých poloh, které se táhnou jižně od Znojma a od celého údolního ohybu řeky Dyje až k rakouským hranicím. Srdcem tohoto vinařství byl právě pás, který se táhl těsně při rakouské hranici přes Hnanice po Jaroslavice.
K charakteristickým stavbám ve Hnanicích patřily vinné sklepy. Stavěly se při okrajích současných nebo již zaniklých vinohradů a stavby těchto sklepů se sdružily v souvislý celek po obou stranách cesty v jihozápadní části obce, dnes ulice Sklepní. Sklepy byly vyhloubené z větší části pod úrovní terénu a vyzděné kamenem nebo cihlami, obvykle s cihlovou klenbou. Základním půdorysným tvarem zdejších sklepů je obdélník o různé šířce a délce. I v Hnanicích, podobně jako na celém Znojemsku a blízkém Mikulovsku, vytváří vinné sklepy systém chodeb navazujících kolmo na sebe.
Škola v obci fungovala již v 18. století a měla přes 80 dětí. Novou budovu školy vystavěli v roce 1812 z pověření jaroslavické vrchnosti. Tato dvojtřídka byla německá. Veřejná farní knihovna existovala již v minulém století. Založil ji a vydržoval místní farář. Společenských spolků v obci nebylo mnoho, pouze spolek zpěvácký.
V roce 1976 byla v obci základní škola zrušena. Děti chodí do sousedního Šatova. Z budovy školy se stala mateřská škola. Dojíždějí do ní i děti ze sousedních Havraníků.
Přehled obyvatelstva:
r. 1800 - 624 duší
r. 1834 - 572 duší v 88 domech
r. 1890 - 613 duší v l06 domech
r. 1900 - 615 duší v 112 domech (600 Němců - pouhých 15 Čechů)
r. 1995 - 271 duší v 92 domech
r. 1998 - 268 duší v 93 domech
r. 2000 - 293 duší v 102 domech
Demografické údaje
OBEC Hnanice
Znojemská 113, Hnanice, 66902, Znojmo 2
Osoby
- Bc. Dvořák Martin, starosta
Kontakty
- 515 232 133
- podatelna@obechnanice.cz
- www.obechnanice.cz
Vlajka
1 části obce:
10 ulic:
Hnanice č. 101zavřenoHnanice č. 24zavřenoSklepní ul., Hnanicezavřenonám. sv. Wolfganga 27, Hnanicezavřeno
Historie obce Hnanice celá historie
Obec Hnanice ležící při státní hranici s Rakouskem je starobylá obec a nalézá se jižně od Znojma ve vinorodém kraji. Obec se rozkládá v pahorkovité kotlině podél potoka Daníže: první písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1201.
Městečko Hnanice bývalo tržním střediskem na moravsko - rakouské hranici, což dokumentují privilegia udělená obci na sklonku 18. století. Bylo prototypem vesnice bez valné perspektivy, poznamenané negativními důsledky vývoje v pohraničí po roce 1945. Teprve před nedávnem se před ní otevřely nové možnosti rozvoje, především znovu otevřením hraničního přechodu Hnanice - Mitterretzbach, ale i vyhlášením Národního parku Podyjí, na jehož východním okraji se obec nachází.
Od nepaměti zde vedla obchodní stezka z Prahy přes Jihlavu do Vídně. Původní obec měla slovanské obyvatelstvo, o čemž svědčí základ jejího názvu. Hnanice se však dosídlovaly již za vlády Karla IV. německými přistěhovalci. Přísun německého obyvatelstva pokračoval během panování.Habsburků do té míry, že postupně české obyvatelstvo zůstalo v menšině.
O dějinách obce Hnanice je uváděno ve Vlastivědě moravské z r. 1904 od kronikáře F. V. Peřinky následující:
"Místní jméno jest původem slovanské. Vychází se z toho, že znamená místo, kde byl zemský nepřítel hnán ze země přes zemské hranice. Založení obce se traduje k roku 1201 podle louckého dějepisce Troschla. Podle jeho zápisu je to první zmínka, kdy
R u d g e r u s , Miles de Gnanlicz, daroval Louckému klášteru desátky všech svých vinic ve Hnanicích, tehdy Gnadlersdorf.
Roku 1284 byla obec potvrzena biskupem olomouckým Dětřichem k příslušenství fary šatovské.
Dominantou obce byl a zůstává i nyní chrám svatého Wolfganga, v jehož nejstarší části je studánka, k níž se váže legenda o jistém rytíři, který byl postižen ztrátou zraku a po otření očí vodou ze studánky znovu zrak nabyl. Když pak později oslepl jeho kůň a on ho zavedl také ke studni, aby se uzdravil, kůň zrak nabyl a rytíř znovu oslepl. Na paměť této událost visí nad studnou dvě středověké podkovy patřící snad tomuto koni.
Roku 1480 počali poutníci k léčivé studánce u svatého Wolfganga ve Hnanicích skládati příspěvky, almužny a milodary, aby založen z nich byl kostel. Roku 1482 olomoucká kapitola odpírala klášteru v Louce, který jako patron a dominikální vrchnost měl stavěti chrám, celou čtvrtinu sebraných milodarů a almužen. Vznikl spor, který rozhodla papežská stolice. Papež Sixtus IV. vyhověl prosbě opata Louckého a spor byl vyřešen ve prospěch kláštera v roce 1484.
Chrám byl dokončen v nynější podobě a velikosti roku 1487. Vysvěcen byl pak 3. srpna 1510 Martinem, biskupem Nikopolským. V chrámu jsou 3 lodi:
- hlavní oltář sv. Wolfganga barokního slohu
- oltář svaté Anny
- oltář svatého Jana Nepomuckého. Tyto tři oltáře se datují již z roku 1657.
Zvony v kostele byly tři. Prostřední byl lit zvonařem Jiříkem z Brna v roce 1840. Největší pak v roce 1650 a nejmenší v roce 1747.
V roce 1777 obdržel kostel z Říma privilej plnomocných odpustků na dobu 7 let.
V roce 1898 byl kostel znovu vydlážděn, vyčištěn, pustá již kaple sv. Wolfganga opravena a opatřena nejnutnějším inventářem. Za zmínku stojí i to, že za Třicetileté války byl chrám vypálen, střecha shořela a na klenbě stála voda plných 10 let. Divoké kachny zde hnízdily. Když bylo po válce, byl chrám opravován a z obav, aby se nezřítilo klenutí, bylo toto sneseno a vybudováno nové. Bohužel po této válce byl chrám barokizován.
Roku 1541 byla obec postoupena majiteli Jaroslavic, panu Vilému z Kunžaku."
Císařské listiny vztahující se k obci Hnanice:
30. srpna 1743 uděluje císařovna Marie Terezie městečku Hnanice právo týdenního trhu, který se odnepaměti odbýval v sobotu
19. září 1781 potvrzuje císař Josef II. právo týdenního trhu
24. října 1792 potvrzuje toto právo i císař František II.
Existuje v kompletním otisku i pečeti obce Hnanice z roku 1749. Originál - otisk pečetě do vosku, je uložen v Zemském archívu v Brně a nese nápis v německé řeči "SIGIL .DES .MARKTS. GNADLERS.-DORF" přeloženo do češtiny: pečeť městečka Hnanice.
Od června 1998 má obec svůj znak a prapor. Základem obou indicií je svatý Wolfgang.
Katastr obce zabíral r.1896 750 ha, 3 ary půdy, z toho obci patřilo 6 ha 21 arů polí. Pozemková výměra katastru Hnanic v současné době činí 779 ha. Rozkládá se v oblasti, kde se nalézá množství vínorodých poloh, které se táhnou jižně od Znojma a od celého údolního ohybu řeky Dyje až k rakouským hranicím. Srdcem tohoto vinařství byl právě pás, který se táhl těsně při rakouské hranici přes Hnanice po Jaroslavice.
K charakteristickým stavbám ve Hnanicích patřily vinné sklepy. Stavěly se při okrajích současných nebo již zaniklých vinohradů a stavby těchto sklepů se sdružily v souvislý celek po obou stranách cesty v jihozápadní části obce, dnes ulice Sklepní. Sklepy byly vyhloubené z větší části pod úrovní terénu a vyzděné kamenem nebo cihlami, obvykle s cihlovou klenbou. Základním půdorysným tvarem zdejších sklepů je obdélník o různé šířce a délce. I v Hnanicích, podobně jako na celém Znojemsku a blízkém Mikulovsku, vytváří vinné sklepy systém chodeb navazujících kolmo na sebe.
Škola v obci fungovala již v 18. století a měla přes 80 dětí. Novou budovu školy vystavěli v roce 1812 z pověření jaroslavické vrchnosti. Tato dvojtřídka byla německá. Veřejná farní knihovna existovala již v minulém století. Založil ji a vydržoval místní farář. Společenských spolků v obci nebylo mnoho, pouze spolek zpěvácký.
V roce 1976 byla v obci základní škola zrušena. Děti chodí do sousedního Šatova. Z budovy školy se stala mateřská škola. Dojíždějí do ní i děti ze sousedních Havraníků.
Přehled obyvatelstva:
r. 1800 - 624 duší
r. 1834 - 572 duší v 88 domech
r. 1890 - 613 duší v l06 domech
r. 1900 - 615 duší v 112 domech (600 Němců - pouhých 15 Čechů)
r. 1995 - 271 duší v 92 domech
r. 1998 - 268 duší v 93 domech
r. 2000 - 293 duší v 102 domech
Demografické údaje
OBEC Hnanice
Znojemská 113, Hnanice, 66902, Znojmo 2
Osoby
- Bc. Dvořák Martin, starosta
Kontakty
- 515 232 133
- podatelna@obechnanice.cz
- www.obechnanice.cz
Vlajka
1 části obce:
10 ulic:
Hnanice č. 24zavřenoSklepní ul., Hnanicezavřenonám. sv. Wolfganga 27, Hnanicezavřeno
Historie obce Hnanice celá historie
Obec Hnanice ležící při státní hranici s Rakouskem je starobylá obec a nalézá se jižně od Znojma ve vinorodém kraji. Obec se rozkládá v pahorkovité kotlině podél potoka Daníže: první písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1201.
Městečko Hnanice bývalo tržním střediskem na moravsko - rakouské hranici, což dokumentují privilegia udělená obci na sklonku 18. století. Bylo prototypem vesnice bez valné perspektivy, poznamenané negativními důsledky vývoje v pohraničí po roce 1945. Teprve před nedávnem se před ní otevřely nové možnosti rozvoje, především znovu otevřením hraničního přechodu Hnanice - Mitterretzbach, ale i vyhlášením Národního parku Podyjí, na jehož východním okraji se obec nachází.
Od nepaměti zde vedla obchodní stezka z Prahy přes Jihlavu do Vídně. Původní obec měla slovanské obyvatelstvo, o čemž svědčí základ jejího názvu. Hnanice se však dosídlovaly již za vlády Karla IV. německými přistěhovalci. Přísun německého obyvatelstva pokračoval během panování.Habsburků do té míry, že postupně české obyvatelstvo zůstalo v menšině.
O dějinách obce Hnanice je uváděno ve Vlastivědě moravské z r. 1904 od kronikáře F. V. Peřinky následující:
"Místní jméno jest původem slovanské. Vychází se z toho, že znamená místo, kde byl zemský nepřítel hnán ze země přes zemské hranice. Založení obce se traduje k roku 1201 podle louckého dějepisce Troschla. Podle jeho zápisu je to první zmínka, kdy
R u d g e r u s , Miles de Gnanlicz, daroval Louckému klášteru desátky všech svých vinic ve Hnanicích, tehdy Gnadlersdorf.
Roku 1284 byla obec potvrzena biskupem olomouckým Dětřichem k příslušenství fary šatovské.
Dominantou obce byl a zůstává i nyní chrám svatého Wolfganga, v jehož nejstarší části je studánka, k níž se váže legenda o jistém rytíři, který byl postižen ztrátou zraku a po otření očí vodou ze studánky znovu zrak nabyl. Když pak později oslepl jeho kůň a on ho zavedl také ke studni, aby se uzdravil, kůň zrak nabyl a rytíř znovu oslepl. Na paměť této událost visí nad studnou dvě středověké podkovy patřící snad tomuto koni.
Roku 1480 počali poutníci k léčivé studánce u svatého Wolfganga ve Hnanicích skládati příspěvky, almužny a milodary, aby založen z nich byl kostel. Roku 1482 olomoucká kapitola odpírala klášteru v Louce, který jako patron a dominikální vrchnost měl stavěti chrám, celou čtvrtinu sebraných milodarů a almužen. Vznikl spor, který rozhodla papežská stolice. Papež Sixtus IV. vyhověl prosbě opata Louckého a spor byl vyřešen ve prospěch kláštera v roce 1484.
Chrám byl dokončen v nynější podobě a velikosti roku 1487. Vysvěcen byl pak 3. srpna 1510 Martinem, biskupem Nikopolským. V chrámu jsou 3 lodi:
- hlavní oltář sv. Wolfganga barokního slohu
- oltář svaté Anny
- oltář svatého Jana Nepomuckého. Tyto tři oltáře se datují již z roku 1657.
Zvony v kostele byly tři. Prostřední byl lit zvonařem Jiříkem z Brna v roce 1840. Největší pak v roce 1650 a nejmenší v roce 1747.
V roce 1777 obdržel kostel z Říma privilej plnomocných odpustků na dobu 7 let.
V roce 1898 byl kostel znovu vydlážděn, vyčištěn, pustá již kaple sv. Wolfganga opravena a opatřena nejnutnějším inventářem. Za zmínku stojí i to, že za Třicetileté války byl chrám vypálen, střecha shořela a na klenbě stála voda plných 10 let. Divoké kachny zde hnízdily. Když bylo po válce, byl chrám opravován a z obav, aby se nezřítilo klenutí, bylo toto sneseno a vybudováno nové. Bohužel po této válce byl chrám barokizován.
Roku 1541 byla obec postoupena majiteli Jaroslavic, panu Vilému z Kunžaku."
Císařské listiny vztahující se k obci Hnanice:
30. srpna 1743 uděluje císařovna Marie Terezie městečku Hnanice právo týdenního trhu, který se odnepaměti odbýval v sobotu
19. září 1781 potvrzuje císař Josef II. právo týdenního trhu
24. října 1792 potvrzuje toto právo i císař František II.
Existuje v kompletním otisku i pečeti obce Hnanice z roku 1749. Originál - otisk pečetě do vosku, je uložen v Zemském archívu v Brně a nese nápis v německé řeči "SIGIL .DES .MARKTS. GNADLERS.-DORF" přeloženo do češtiny: pečeť městečka Hnanice.
Od června 1998 má obec svůj znak a prapor. Základem obou indicií je svatý Wolfgang.
Katastr obce zabíral r.1896 750 ha, 3 ary půdy, z toho obci patřilo 6 ha 21 arů polí. Pozemková výměra katastru Hnanic v současné době činí 779 ha. Rozkládá se v oblasti, kde se nalézá množství vínorodých poloh, které se táhnou jižně od Znojma a od celého údolního ohybu řeky Dyje až k rakouským hranicím. Srdcem tohoto vinařství byl právě pás, který se táhl těsně při rakouské hranici přes Hnanice po Jaroslavice.
K charakteristickým stavbám ve Hnanicích patřily vinné sklepy. Stavěly se při okrajích současných nebo již zaniklých vinohradů a stavby těchto sklepů se sdružily v souvislý celek po obou stranách cesty v jihozápadní části obce, dnes ulice Sklepní. Sklepy byly vyhloubené z větší části pod úrovní terénu a vyzděné kamenem nebo cihlami, obvykle s cihlovou klenbou. Základním půdorysným tvarem zdejších sklepů je obdélník o různé šířce a délce. I v Hnanicích, podobně jako na celém Znojemsku a blízkém Mikulovsku, vytváří vinné sklepy systém chodeb navazujících kolmo na sebe.
Škola v obci fungovala již v 18. století a měla přes 80 dětí. Novou budovu školy vystavěli v roce 1812 z pověření jaroslavické vrchnosti. Tato dvojtřídka byla německá. Veřejná farní knihovna existovala již v minulém století. Založil ji a vydržoval místní farář. Společenských spolků v obci nebylo mnoho, pouze spolek zpěvácký.
V roce 1976 byla v obci základní škola zrušena. Děti chodí do sousedního Šatova. Z budovy školy se stala mateřská škola. Dojíždějí do ní i děti ze sousedních Havraníků.
Přehled obyvatelstva:
r. 1800 - 624 duší
r. 1834 - 572 duší v 88 domech
r. 1890 - 613 duší v l06 domech
r. 1900 - 615 duší v 112 domech (600 Němců - pouhých 15 Čechů)
r. 1995 - 271 duší v 92 domech
r. 1998 - 268 duší v 93 domech
r. 2000 - 293 duší v 102 domech
Demografické údaje
OBEC Hnanice
Znojemská 113, Hnanice, 66902, Znojmo 2
Osoby
- Bc. Dvořák Martin, starosta
Kontakty
- 515 232 133
- podatelna@obechnanice.cz
- www.obechnanice.cz
Vlajka
1 části obce:
10 ulic:
Sklepní ul., Hnanicezavřenonám. sv. Wolfganga 27, Hnanicezavřeno
Historie obce Hnanice celá historie
Obec Hnanice ležící při státní hranici s Rakouskem je starobylá obec a nalézá se jižně od Znojma ve vinorodém kraji. Obec se rozkládá v pahorkovité kotlině podél potoka Daníže: první písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1201.
Městečko Hnanice bývalo tržním střediskem na moravsko - rakouské hranici, což dokumentují privilegia udělená obci na sklonku 18. století. Bylo prototypem vesnice bez valné perspektivy, poznamenané negativními důsledky vývoje v pohraničí po roce 1945. Teprve před nedávnem se před ní otevřely nové možnosti rozvoje, především znovu otevřením hraničního přechodu Hnanice - Mitterretzbach, ale i vyhlášením Národního parku Podyjí, na jehož východním okraji se obec nachází.
Od nepaměti zde vedla obchodní stezka z Prahy přes Jihlavu do Vídně. Původní obec měla slovanské obyvatelstvo, o čemž svědčí základ jejího názvu. Hnanice se však dosídlovaly již za vlády Karla IV. německými přistěhovalci. Přísun německého obyvatelstva pokračoval během panování.Habsburků do té míry, že postupně české obyvatelstvo zůstalo v menšině.
O dějinách obce Hnanice je uváděno ve Vlastivědě moravské z r. 1904 od kronikáře F. V. Peřinky následující:
"Místní jméno jest původem slovanské. Vychází se z toho, že znamená místo, kde byl zemský nepřítel hnán ze země přes zemské hranice. Založení obce se traduje k roku 1201 podle louckého dějepisce Troschla. Podle jeho zápisu je to první zmínka, kdy
R u d g e r u s , Miles de Gnanlicz, daroval Louckému klášteru desátky všech svých vinic ve Hnanicích, tehdy Gnadlersdorf.
Roku 1284 byla obec potvrzena biskupem olomouckým Dětřichem k příslušenství fary šatovské.
Dominantou obce byl a zůstává i nyní chrám svatého Wolfganga, v jehož nejstarší části je studánka, k níž se váže legenda o jistém rytíři, který byl postižen ztrátou zraku a po otření očí vodou ze studánky znovu zrak nabyl. Když pak později oslepl jeho kůň a on ho zavedl také ke studni, aby se uzdravil, kůň zrak nabyl a rytíř znovu oslepl. Na paměť této událost visí nad studnou dvě středověké podkovy patřící snad tomuto koni.
Roku 1480 počali poutníci k léčivé studánce u svatého Wolfganga ve Hnanicích skládati příspěvky, almužny a milodary, aby založen z nich byl kostel. Roku 1482 olomoucká kapitola odpírala klášteru v Louce, který jako patron a dominikální vrchnost měl stavěti chrám, celou čtvrtinu sebraných milodarů a almužen. Vznikl spor, který rozhodla papežská stolice. Papež Sixtus IV. vyhověl prosbě opata Louckého a spor byl vyřešen ve prospěch kláštera v roce 1484.
Chrám byl dokončen v nynější podobě a velikosti roku 1487. Vysvěcen byl pak 3. srpna 1510 Martinem, biskupem Nikopolským. V chrámu jsou 3 lodi:
- hlavní oltář sv. Wolfganga barokního slohu
- oltář svaté Anny
- oltář svatého Jana Nepomuckého. Tyto tři oltáře se datují již z roku 1657.
Zvony v kostele byly tři. Prostřední byl lit zvonařem Jiříkem z Brna v roce 1840. Největší pak v roce 1650 a nejmenší v roce 1747.
V roce 1777 obdržel kostel z Říma privilej plnomocných odpustků na dobu 7 let.
V roce 1898 byl kostel znovu vydlážděn, vyčištěn, pustá již kaple sv. Wolfganga opravena a opatřena nejnutnějším inventářem. Za zmínku stojí i to, že za Třicetileté války byl chrám vypálen, střecha shořela a na klenbě stála voda plných 10 let. Divoké kachny zde hnízdily. Když bylo po válce, byl chrám opravován a z obav, aby se nezřítilo klenutí, bylo toto sneseno a vybudováno nové. Bohužel po této válce byl chrám barokizován.
Roku 1541 byla obec postoupena majiteli Jaroslavic, panu Vilému z Kunžaku."
Císařské listiny vztahující se k obci Hnanice:
30. srpna 1743 uděluje císařovna Marie Terezie městečku Hnanice právo týdenního trhu, který se odnepaměti odbýval v sobotu
19. září 1781 potvrzuje císař Josef II. právo týdenního trhu
24. října 1792 potvrzuje toto právo i císař František II.
Existuje v kompletním otisku i pečeti obce Hnanice z roku 1749. Originál - otisk pečetě do vosku, je uložen v Zemském archívu v Brně a nese nápis v německé řeči "SIGIL .DES .MARKTS. GNADLERS.-DORF" přeloženo do češtiny: pečeť městečka Hnanice.
Od června 1998 má obec svůj znak a prapor. Základem obou indicií je svatý Wolfgang.
Katastr obce zabíral r.1896 750 ha, 3 ary půdy, z toho obci patřilo 6 ha 21 arů polí. Pozemková výměra katastru Hnanic v současné době činí 779 ha. Rozkládá se v oblasti, kde se nalézá množství vínorodých poloh, které se táhnou jižně od Znojma a od celého údolního ohybu řeky Dyje až k rakouským hranicím. Srdcem tohoto vinařství byl právě pás, který se táhl těsně při rakouské hranici přes Hnanice po Jaroslavice.
K charakteristickým stavbám ve Hnanicích patřily vinné sklepy. Stavěly se při okrajích současných nebo již zaniklých vinohradů a stavby těchto sklepů se sdružily v souvislý celek po obou stranách cesty v jihozápadní části obce, dnes ulice Sklepní. Sklepy byly vyhloubené z větší části pod úrovní terénu a vyzděné kamenem nebo cihlami, obvykle s cihlovou klenbou. Základním půdorysným tvarem zdejších sklepů je obdélník o různé šířce a délce. I v Hnanicích, podobně jako na celém Znojemsku a blízkém Mikulovsku, vytváří vinné sklepy systém chodeb navazujících kolmo na sebe.
Škola v obci fungovala již v 18. století a měla přes 80 dětí. Novou budovu školy vystavěli v roce 1812 z pověření jaroslavické vrchnosti. Tato dvojtřídka byla německá. Veřejná farní knihovna existovala již v minulém století. Založil ji a vydržoval místní farář. Společenských spolků v obci nebylo mnoho, pouze spolek zpěvácký.
V roce 1976 byla v obci základní škola zrušena. Děti chodí do sousedního Šatova. Z budovy školy se stala mateřská škola. Dojíždějí do ní i děti ze sousedních Havraníků.
Přehled obyvatelstva:
r. 1800 - 624 duší
r. 1834 - 572 duší v 88 domech
r. 1890 - 613 duší v l06 domech
r. 1900 - 615 duší v 112 domech (600 Němců - pouhých 15 Čechů)
r. 1995 - 271 duší v 92 domech
r. 1998 - 268 duší v 93 domech
r. 2000 - 293 duší v 102 domech
Demografické údaje
OBEC Hnanice
Znojemská 113, Hnanice, 66902, Znojmo 2
Osoby
- Bc. Dvořák Martin, starosta
Kontakty
- 515 232 133
- podatelna@obechnanice.cz
- www.obechnanice.cz
Vlajka
1 části obce:
10 ulic:
nám. sv. Wolfganga 27, Hnanicezavřeno
Historie obce Hnanice celá historie
Obec Hnanice ležící při státní hranici s Rakouskem je starobylá obec a nalézá se jižně od Znojma ve vinorodém kraji. Obec se rozkládá v pahorkovité kotlině podél potoka Daníže: první písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1201.
Městečko Hnanice bývalo tržním střediskem na moravsko - rakouské hranici, což dokumentují privilegia udělená obci na sklonku 18. století. Bylo prototypem vesnice bez valné perspektivy, poznamenané negativními důsledky vývoje v pohraničí po roce 1945. Teprve před nedávnem se před ní otevřely nové možnosti rozvoje, především znovu otevřením hraničního přechodu Hnanice - Mitterretzbach, ale i vyhlášením Národního parku Podyjí, na jehož východním okraji se obec nachází.
Od nepaměti zde vedla obchodní stezka z Prahy přes Jihlavu do Vídně. Původní obec měla slovanské obyvatelstvo, o čemž svědčí základ jejího názvu. Hnanice se však dosídlovaly již za vlády Karla IV. německými přistěhovalci. Přísun německého obyvatelstva pokračoval během panování.Habsburků do té míry, že postupně české obyvatelstvo zůstalo v menšině.
O dějinách obce Hnanice je uváděno ve Vlastivědě moravské z r. 1904 od kronikáře F. V. Peřinky následující:
"Místní jméno jest původem slovanské. Vychází se z toho, že znamená místo, kde byl zemský nepřítel hnán ze země přes zemské hranice. Založení obce se traduje k roku 1201 podle louckého dějepisce Troschla. Podle jeho zápisu je to první zmínka, kdy
R u d g e r u s , Miles de Gnanlicz, daroval Louckému klášteru desátky všech svých vinic ve Hnanicích, tehdy Gnadlersdorf.
Roku 1284 byla obec potvrzena biskupem olomouckým Dětřichem k příslušenství fary šatovské.
Dominantou obce byl a zůstává i nyní chrám svatého Wolfganga, v jehož nejstarší části je studánka, k níž se váže legenda o jistém rytíři, který byl postižen ztrátou zraku a po otření očí vodou ze studánky znovu zrak nabyl. Když pak později oslepl jeho kůň a on ho zavedl také ke studni, aby se uzdravil, kůň zrak nabyl a rytíř znovu oslepl. Na paměť této událost visí nad studnou dvě středověké podkovy patřící snad tomuto koni.
Roku 1480 počali poutníci k léčivé studánce u svatého Wolfganga ve Hnanicích skládati příspěvky, almužny a milodary, aby založen z nich byl kostel. Roku 1482 olomoucká kapitola odpírala klášteru v Louce, který jako patron a dominikální vrchnost měl stavěti chrám, celou čtvrtinu sebraných milodarů a almužen. Vznikl spor, který rozhodla papežská stolice. Papež Sixtus IV. vyhověl prosbě opata Louckého a spor byl vyřešen ve prospěch kláštera v roce 1484.
Chrám byl dokončen v nynější podobě a velikosti roku 1487. Vysvěcen byl pak 3. srpna 1510 Martinem, biskupem Nikopolským. V chrámu jsou 3 lodi:
- hlavní oltář sv. Wolfganga barokního slohu
- oltář svaté Anny
- oltář svatého Jana Nepomuckého. Tyto tři oltáře se datují již z roku 1657.
Zvony v kostele byly tři. Prostřední byl lit zvonařem Jiříkem z Brna v roce 1840. Největší pak v roce 1650 a nejmenší v roce 1747.
V roce 1777 obdržel kostel z Říma privilej plnomocných odpustků na dobu 7 let.
V roce 1898 byl kostel znovu vydlážděn, vyčištěn, pustá již kaple sv. Wolfganga opravena a opatřena nejnutnějším inventářem. Za zmínku stojí i to, že za Třicetileté války byl chrám vypálen, střecha shořela a na klenbě stála voda plných 10 let. Divoké kachny zde hnízdily. Když bylo po válce, byl chrám opravován a z obav, aby se nezřítilo klenutí, bylo toto sneseno a vybudováno nové. Bohužel po této válce byl chrám barokizován.
Roku 1541 byla obec postoupena majiteli Jaroslavic, panu Vilému z Kunžaku."
Císařské listiny vztahující se k obci Hnanice:
30. srpna 1743 uděluje císařovna Marie Terezie městečku Hnanice právo týdenního trhu, který se odnepaměti odbýval v sobotu
19. září 1781 potvrzuje císař Josef II. právo týdenního trhu
24. října 1792 potvrzuje toto právo i císař František II.
Existuje v kompletním otisku i pečeti obce Hnanice z roku 1749. Originál - otisk pečetě do vosku, je uložen v Zemském archívu v Brně a nese nápis v německé řeči "SIGIL .DES .MARKTS. GNADLERS.-DORF" přeloženo do češtiny: pečeť městečka Hnanice.
Od června 1998 má obec svůj znak a prapor. Základem obou indicií je svatý Wolfgang.
Katastr obce zabíral r.1896 750 ha, 3 ary půdy, z toho obci patřilo 6 ha 21 arů polí. Pozemková výměra katastru Hnanic v současné době činí 779 ha. Rozkládá se v oblasti, kde se nalézá množství vínorodých poloh, které se táhnou jižně od Znojma a od celého údolního ohybu řeky Dyje až k rakouským hranicím. Srdcem tohoto vinařství byl právě pás, který se táhl těsně při rakouské hranici přes Hnanice po Jaroslavice.
K charakteristickým stavbám ve Hnanicích patřily vinné sklepy. Stavěly se při okrajích současných nebo již zaniklých vinohradů a stavby těchto sklepů se sdružily v souvislý celek po obou stranách cesty v jihozápadní části obce, dnes ulice Sklepní. Sklepy byly vyhloubené z větší části pod úrovní terénu a vyzděné kamenem nebo cihlami, obvykle s cihlovou klenbou. Základním půdorysným tvarem zdejších sklepů je obdélník o různé šířce a délce. I v Hnanicích, podobně jako na celém Znojemsku a blízkém Mikulovsku, vytváří vinné sklepy systém chodeb navazujících kolmo na sebe.
Škola v obci fungovala již v 18. století a měla přes 80 dětí. Novou budovu školy vystavěli v roce 1812 z pověření jaroslavické vrchnosti. Tato dvojtřídka byla německá. Veřejná farní knihovna existovala již v minulém století. Založil ji a vydržoval místní farář. Společenských spolků v obci nebylo mnoho, pouze spolek zpěvácký.
V roce 1976 byla v obci základní škola zrušena. Děti chodí do sousedního Šatova. Z budovy školy se stala mateřská škola. Dojíždějí do ní i děti ze sousedních Havraníků.
Přehled obyvatelstva:
r. 1800 - 624 duší
r. 1834 - 572 duší v 88 domech
r. 1890 - 613 duší v l06 domech
r. 1900 - 615 duší v 112 domech (600 Němců - pouhých 15 Čechů)
r. 1995 - 271 duší v 92 domech
r. 1998 - 268 duší v 93 domech
r. 2000 - 293 duší v 102 domech
Demografické údaje
OBEC Hnanice
Znojemská 113, Hnanice, 66902, Znojmo 2
Osoby
- Bc. Dvořák Martin, starosta
Kontakty
- 515 232 133
- podatelna@obechnanice.cz
- www.obechnanice.cz
Vlajka
1 části obce:
10 ulic:
Historie obce Hnanice celá historie
Obec Hnanice ležící při státní hranici s Rakouskem je starobylá obec a nalézá se jižně od Znojma ve vinorodém kraji. Obec se rozkládá v pahorkovité kotlině podél potoka Daníže: první písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1201.
Městečko Hnanice bývalo tržním střediskem na moravsko - rakouské hranici, což dokumentují privilegia udělená obci na sklonku 18. století. Bylo prototypem vesnice bez valné perspektivy, poznamenané negativními důsledky vývoje v pohraničí po roce 1945. Teprve před nedávnem se před ní otevřely nové možnosti rozvoje, především znovu otevřením hraničního přechodu Hnanice - Mitterretzbach, ale i vyhlášením Národního parku Podyjí, na jehož východním okraji se obec nachází.
Od nepaměti zde vedla obchodní stezka z Prahy přes Jihlavu do Vídně. Původní obec měla slovanské obyvatelstvo, o čemž svědčí základ jejího názvu. Hnanice se však dosídlovaly již za vlády Karla IV. německými přistěhovalci. Přísun německého obyvatelstva pokračoval během panování.Habsburků do té míry, že postupně české obyvatelstvo zůstalo v menšině.
O dějinách obce Hnanice je uváděno ve Vlastivědě moravské z r. 1904 od kronikáře F. V. Peřinky následující:
"Místní jméno jest původem slovanské. Vychází se z toho, že znamená místo, kde byl zemský nepřítel hnán ze země přes zemské hranice. Založení obce se traduje k roku 1201 podle louckého dějepisce Troschla. Podle jeho zápisu je to první zmínka, kdy
R u d g e r u s , Miles de Gnanlicz, daroval Louckému klášteru desátky všech svých vinic ve Hnanicích, tehdy Gnadlersdorf.
Roku 1284 byla obec potvrzena biskupem olomouckým Dětřichem k příslušenství fary šatovské.
Dominantou obce byl a zůstává i nyní chrám svatého Wolfganga, v jehož nejstarší části je studánka, k níž se váže legenda o jistém rytíři, který byl postižen ztrátou zraku a po otření očí vodou ze studánky znovu zrak nabyl. Když pak později oslepl jeho kůň a on ho zavedl také ke studni, aby se uzdravil, kůň zrak nabyl a rytíř znovu oslepl. Na paměť této událost visí nad studnou dvě středověké podkovy patřící snad tomuto koni.
Roku 1480 počali poutníci k léčivé studánce u svatého Wolfganga ve Hnanicích skládati příspěvky, almužny a milodary, aby založen z nich byl kostel. Roku 1482 olomoucká kapitola odpírala klášteru v Louce, který jako patron a dominikální vrchnost měl stavěti chrám, celou čtvrtinu sebraných milodarů a almužen. Vznikl spor, který rozhodla papežská stolice. Papež Sixtus IV. vyhověl prosbě opata Louckého a spor byl vyřešen ve prospěch kláštera v roce 1484.
Chrám byl dokončen v nynější podobě a velikosti roku 1487. Vysvěcen byl pak 3. srpna 1510 Martinem, biskupem Nikopolským. V chrámu jsou 3 lodi:
- hlavní oltář sv. Wolfganga barokního slohu
- oltář svaté Anny
- oltář svatého Jana Nepomuckého. Tyto tři oltáře se datují již z roku 1657.
Zvony v kostele byly tři. Prostřední byl lit zvonařem Jiříkem z Brna v roce 1840. Největší pak v roce 1650 a nejmenší v roce 1747.
V roce 1777 obdržel kostel z Říma privilej plnomocných odpustků na dobu 7 let.
V roce 1898 byl kostel znovu vydlážděn, vyčištěn, pustá již kaple sv. Wolfganga opravena a opatřena nejnutnějším inventářem. Za zmínku stojí i to, že za Třicetileté války byl chrám vypálen, střecha shořela a na klenbě stála voda plných 10 let. Divoké kachny zde hnízdily. Když bylo po válce, byl chrám opravován a z obav, aby se nezřítilo klenutí, bylo toto sneseno a vybudováno nové. Bohužel po této válce byl chrám barokizován.
Roku 1541 byla obec postoupena majiteli Jaroslavic, panu Vilému z Kunžaku."
Císařské listiny vztahující se k obci Hnanice:
30. srpna 1743 uděluje císařovna Marie Terezie městečku Hnanice právo týdenního trhu, který se odnepaměti odbýval v sobotu
19. září 1781 potvrzuje císař Josef II. právo týdenního trhu
24. října 1792 potvrzuje toto právo i císař František II.
Existuje v kompletním otisku i pečeti obce Hnanice z roku 1749. Originál - otisk pečetě do vosku, je uložen v Zemském archívu v Brně a nese nápis v německé řeči "SIGIL .DES .MARKTS. GNADLERS.-DORF" přeloženo do češtiny: pečeť městečka Hnanice.
Od června 1998 má obec svůj znak a prapor. Základem obou indicií je svatý Wolfgang.
Katastr obce zabíral r.1896 750 ha, 3 ary půdy, z toho obci patřilo 6 ha 21 arů polí. Pozemková výměra katastru Hnanic v současné době činí 779 ha. Rozkládá se v oblasti, kde se nalézá množství vínorodých poloh, které se táhnou jižně od Znojma a od celého údolního ohybu řeky Dyje až k rakouským hranicím. Srdcem tohoto vinařství byl právě pás, který se táhl těsně při rakouské hranici přes Hnanice po Jaroslavice.
K charakteristickým stavbám ve Hnanicích patřily vinné sklepy. Stavěly se při okrajích současných nebo již zaniklých vinohradů a stavby těchto sklepů se sdružily v souvislý celek po obou stranách cesty v jihozápadní části obce, dnes ulice Sklepní. Sklepy byly vyhloubené z větší části pod úrovní terénu a vyzděné kamenem nebo cihlami, obvykle s cihlovou klenbou. Základním půdorysným tvarem zdejších sklepů je obdélník o různé šířce a délce. I v Hnanicích, podobně jako na celém Znojemsku a blízkém Mikulovsku, vytváří vinné sklepy systém chodeb navazujících kolmo na sebe.
Škola v obci fungovala již v 18. století a měla přes 80 dětí. Novou budovu školy vystavěli v roce 1812 z pověření jaroslavické vrchnosti. Tato dvojtřídka byla německá. Veřejná farní knihovna existovala již v minulém století. Založil ji a vydržoval místní farář. Společenských spolků v obci nebylo mnoho, pouze spolek zpěvácký.
V roce 1976 byla v obci základní škola zrušena. Děti chodí do sousedního Šatova. Z budovy školy se stala mateřská škola. Dojíždějí do ní i děti ze sousedních Havraníků.
Přehled obyvatelstva:
r. 1800 - 624 duší
r. 1834 - 572 duší v 88 domech
r. 1890 - 613 duší v l06 domech
r. 1900 - 615 duší v 112 domech (600 Němců - pouhých 15 Čechů)
r. 1995 - 271 duší v 92 domech
r. 1998 - 268 duší v 93 domech
r. 2000 - 293 duší v 102 domech
Demografické údaje
Historie obce Hnanice celá historie
Obec Hnanice ležící při státní hranici s Rakouskem je starobylá obec a nalézá se jižně od Znojma ve vinorodém kraji. Obec se rozkládá v pahorkovité kotlině podél potoka Daníže: první písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1201.
Městečko Hnanice bývalo tržním střediskem na moravsko - rakouské hranici, což dokumentují privilegia udělená obci na sklonku 18. století. Bylo prototypem vesnice bez valné perspektivy, poznamenané negativními důsledky vývoje v pohraničí po roce 1945. Teprve před nedávnem se před ní otevřely nové možnosti rozvoje, především znovu otevřením hraničního přechodu Hnanice - Mitterretzbach, ale i vyhlášením Národního parku Podyjí, na jehož východním okraji se obec nachází.
Od nepaměti zde vedla obchodní stezka z Prahy přes Jihlavu do Vídně. Původní obec měla slovanské obyvatelstvo, o čemž svědčí základ jejího názvu. Hnanice se však dosídlovaly již za vlády Karla IV. německými přistěhovalci. Přísun německého obyvatelstva pokračoval během panování.Habsburků do té míry, že postupně české obyvatelstvo zůstalo v menšině.
O dějinách obce Hnanice je uváděno ve Vlastivědě moravské z r. 1904 od kronikáře F. V. Peřinky následující:
"Místní jméno jest původem slovanské. Vychází se z toho, že znamená místo, kde byl zemský nepřítel hnán ze země přes zemské hranice. Založení obce se traduje k roku 1201 podle louckého dějepisce Troschla. Podle jeho zápisu je to první zmínka, kdy
R u d g e r u s , Miles de Gnanlicz, daroval Louckému klášteru desátky všech svých vinic ve Hnanicích, tehdy Gnadlersdorf.
Roku 1284 byla obec potvrzena biskupem olomouckým Dětřichem k příslušenství fary šatovské.
Dominantou obce byl a zůstává i nyní chrám svatého Wolfganga, v jehož nejstarší části je studánka, k níž se váže legenda o jistém rytíři, který byl postižen ztrátou zraku a po otření očí vodou ze studánky znovu zrak nabyl. Když pak později oslepl jeho kůň a on ho zavedl také ke studni, aby se uzdravil, kůň zrak nabyl a rytíř znovu oslepl. Na paměť této událost visí nad studnou dvě středověké podkovy patřící snad tomuto koni.
Roku 1480 počali poutníci k léčivé studánce u svatého Wolfganga ve Hnanicích skládati příspěvky, almužny a milodary, aby založen z nich byl kostel. Roku 1482 olomoucká kapitola odpírala klášteru v Louce, který jako patron a dominikální vrchnost měl stavěti chrám, celou čtvrtinu sebraných milodarů a almužen. Vznikl spor, který rozhodla papežská stolice. Papež Sixtus IV. vyhověl prosbě opata Louckého a spor byl vyřešen ve prospěch kláštera v roce 1484.
Chrám byl dokončen v nynější podobě a velikosti roku 1487. Vysvěcen byl pak 3. srpna 1510 Martinem, biskupem Nikopolským. V chrámu jsou 3 lodi:
- hlavní oltář sv. Wolfganga barokního slohu
- oltář svaté Anny
- oltář svatého Jana Nepomuckého. Tyto tři oltáře se datují již z roku 1657.
Zvony v kostele byly tři. Prostřední byl lit zvonařem Jiříkem z Brna v roce 1840. Největší pak v roce 1650 a nejmenší v roce 1747.
V roce 1777 obdržel kostel z Říma privilej plnomocných odpustků na dobu 7 let.
V roce 1898 byl kostel znovu vydlážděn, vyčištěn, pustá již kaple sv. Wolfganga opravena a opatřena nejnutnějším inventářem. Za zmínku stojí i to, že za Třicetileté války byl chrám vypálen, střecha shořela a na klenbě stála voda plných 10 let. Divoké kachny zde hnízdily. Když bylo po válce, byl chrám opravován a z obav, aby se nezřítilo klenutí, bylo toto sneseno a vybudováno nové. Bohužel po této válce byl chrám barokizován.
Roku 1541 byla obec postoupena majiteli Jaroslavic, panu Vilému z Kunžaku."
Císařské listiny vztahující se k obci Hnanice:
30. srpna 1743 uděluje císařovna Marie Terezie městečku Hnanice právo týdenního trhu, který se odnepaměti odbýval v sobotu
19. září 1781 potvrzuje císař Josef II. právo týdenního trhu
24. října 1792 potvrzuje toto právo i císař František II.
Existuje v kompletním otisku i pečeti obce Hnanice z roku 1749. Originál - otisk pečetě do vosku, je uložen v Zemském archívu v Brně a nese nápis v německé řeči "SIGIL .DES .MARKTS. GNADLERS.-DORF" přeloženo do češtiny: pečeť městečka Hnanice.
Od června 1998 má obec svůj znak a prapor. Základem obou indicií je svatý Wolfgang.
Katastr obce zabíral r.1896 750 ha, 3 ary půdy, z toho obci patřilo 6 ha 21 arů polí. Pozemková výměra katastru Hnanic v současné době činí 779 ha. Rozkládá se v oblasti, kde se nalézá množství vínorodých poloh, které se táhnou jižně od Znojma a od celého údolního ohybu řeky Dyje až k rakouským hranicím. Srdcem tohoto vinařství byl právě pás, který se táhl těsně při rakouské hranici přes Hnanice po Jaroslavice.
K charakteristickým stavbám ve Hnanicích patřily vinné sklepy. Stavěly se při okrajích současných nebo již zaniklých vinohradů a stavby těchto sklepů se sdružily v souvislý celek po obou stranách cesty v jihozápadní části obce, dnes ulice Sklepní. Sklepy byly vyhloubené z větší části pod úrovní terénu a vyzděné kamenem nebo cihlami, obvykle s cihlovou klenbou. Základním půdorysným tvarem zdejších sklepů je obdélník o různé šířce a délce. I v Hnanicích, podobně jako na celém Znojemsku a blízkém Mikulovsku, vytváří vinné sklepy systém chodeb navazujících kolmo na sebe.
Škola v obci fungovala již v 18. století a měla přes 80 dětí. Novou budovu školy vystavěli v roce 1812 z pověření jaroslavické vrchnosti. Tato dvojtřídka byla německá. Veřejná farní knihovna existovala již v minulém století. Založil ji a vydržoval místní farář. Společenských spolků v obci nebylo mnoho, pouze spolek zpěvácký.
V roce 1976 byla v obci základní škola zrušena. Děti chodí do sousedního Šatova. Z budovy školy se stala mateřská škola. Dojíždějí do ní i děti ze sousedních Havraníků.
Přehled obyvatelstva:
r. 1800 - 624 duší
r. 1834 - 572 duší v 88 domech
r. 1890 - 613 duší v l06 domech
r. 1900 - 615 duší v 112 domech (600 Němců - pouhých 15 Čechů)
r. 1995 - 271 duší v 92 domech
r. 1998 - 268 duší v 93 domech
r. 2000 - 293 duší v 102 domech
OBEC Hnanice
Znojemská 113, Hnanice, 66902, Znojmo 2
Osoby
- Bc. Dvořák Martin, starosta
Kontakty
- 515 232 133
- podatelna@obechnanice.cz
- www.obechnanice.cz
Vlajka
