Hledat firmy v obci Hluboké Dvory
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Živé firmy v obci Hluboké Dvory 1 firma

OBEC Hluboké Dvory - Hluboké Dvory č. 40

Historie obce Hluboké Dvory celá historie

Obec Hluboké Dvory leží 11 km severovýchodně od Tišnova ve směru na Černou Horu.

Její katastr tvoří plochá vrchovina s hlubokými údolními zářezy potoka Lubě a

jeho přítoků. Nadmořská výška území této podhorské zemědělské obce s poměrně

výrazným podílem lesů zvolna narůstá od 300 m n. m. na jihu až do nejvyšší

hodnoty 492 m n. m. v severní části. Geomorfologicky spadá do žernovnické hrásti,

která je součástí Brněnské vrchoviny. Dnešní dvojslovnou podobu názvu dostala

obec, původně nazývaná pouze Hluboké, až po správní reformě v roce 1960, kdy byla

přeřazena z tehdy zrušeného okresu Tišnov do okresu Blansko, kde se nacházelo

několik obcí s tímto názvem a bylo třeba je rozlišit.

Krajina, ve které vznikla ve středověku ves Hluboké, nepatří do jádra

nejstaršího sídelního území na Tišnovsku, ale bezprostředně s ním sousedí. Pobyt

pravěkého člověka je zde bezpečně doložen již ve starší době kamenné, další

nálezy pocházejí z mladší doby kamenné. Z následujících období je v literatuře

uváděn sporný nález keramiky z mladší doby železné a nález římské mince.

Středověké osídlení tohoto regionu začalo s postupným pronikáním člověka z hustě

obydlených nížin kolem řek do výše položených zalesněných oblastí. První písemná

zmínka o obci Hluboké v podobě - in villa Hluboke - je z roku 1349 a je spojena

s listinnou produkcí vladyckého rodu pánů z Trmačova. V listině s tímto vročením

daroval Havel z Trmačova své manželce Přibce a dětem svým mimo jiné v Hlubokém 3

lány se vším příslušenstvím. Tvrz Trmačov, někdy také nazývanou hradem,

postavili příslušníci tohoto vladyckého rodu necelý jeden kilometr jižně od

dnešní obce. K roku 1305 se po Trmačovu psal vladyka Ondřej, tvrz je výslovně

připomínaná mezi lety 1350 a 1418 a pravděpodobně následkem husitských válek a

po nich válek Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem je k roku 1466 uváděna již

jako pustá. Kámen získávaný z této zříceniny posloužil později v mnoha případech

obyvatelům blízké obce Hluboké jako cenný stavební materiál na stavbu domů a

dalších objektů. Do dnešních dnů se dochoval hluboký příkop vymezující prostor

tvrze a torzo kruhové věže, chránící malý jednopatrový palác v nároží. Zřícenina

je dnes státem chráněnou kulturní památkou. V těsné blízkosti tvrze Trmačov

stála stejnojmenná osada, která rovněž zpustla a následně zanikla v 15. století.

S osudy trmačovské tvrze a jejími majiteli je bezprostředně spojeno nejstarší

období historie Hlubokého. Po zániku vladyckého rodu pánů z Trmačova byla obec

postupně rozdělena na 3 části, které přešly do majetku panství lomnického,

černohorského a boskovického. Život tehdejších obyvatel ovlivňovaly nejen vztahy

s vrchností a robotní povinnosti, ale i různé události, epidemie a pobyty cizích

vojsk.

Z tohoto pohledu patřilo k nejhorším období třicetileté války. Konkrétnější obraz o velikosti a rozvoji obce přinášejí až statistické soupisy obyvatel a domů z 19. století. Údaj z roku 1850

uvádí v Hlubokém 218 obyvatel, další sčítání o dvacet let později v roce 1869

zaznamenává nejen 220 obyvatel, ale i 34 domů.

Konec 19. století byl pro obec významný z pohledu územně - správního. Nejprve

došlo v roce 1882 k oddělení Hlubokého od sousední osady Lubě, se kterou tvořilo

původně společnou politickou obec. O 16 let později v roce 1898 bylo vyhověno

žádosti místního obecního zastupitelstva a obec byla převedena z politického

okresu Boskovice do okresu Tišnov. Až do roku 1892, kdy byla v Hlubokém

postavena vlastní školní budova, chodily děti do školy v sousedním Uníně. Rovněž po církevní linii patřila obec do tamější farnosti. Naproti tomu poštovní spojení se světem zajišťoval úřad v Černé Hoře.

Z pohledu hospodářského rozvoje stojí za připomenutí pokusy o dolování hnědého uhlí ve

třech lokalitách katastru kolem poloviny 19. století a postupné vysazování ovocných

stromů a celých sadů, které v pozdějších desetiletích až do poloviny 20. století

dotvářely charakteristické zelené panoráma obce.

S prosazováním nových myšlenek ve společnosti na konci 19. a počátku 20. století

se také v Hlubokém začala rozvíjet kulturní a osvětová činnost. Vedle již

existující vlastní školy k tomu zejména přispělo založení hasičského sboru v

roce 1912, který kromě svého hlavního poslání pořádal různé výlety, divadelní

představení a další podobné akce.

Těžké období prožívali obyvatelé Hlubokého v letech 1. světové války. Z

celkového počtu 41 mužů odvedených na frontu 3 padli, 2 zemřeli na následky

války po návratu domů a několik dalších strávilo část válečných událostí v

zajetí. Dva občané se domů vrátili jako příslušníci československých legií :

Josef Pokorný z Itálie a František Trtílek z Ruska. Velké utrpení spojené s

bídou a hladem prožívali také ostatní občané, a to nejen z důvodu chybějící

mužské populace, ale zejména pro četné konfiskace, odvody a omezující lístkový

systém.

Vytoužený konec války přinesl i vznik samostatného československého státu.

Zpráva o převratu se do obce dostala až 29. října a obyvatelé jí uvěřili až po

potvrzení listonošem, který sem denně docházel z Černé Hory. Na počest vzniku

nové republiky pak vysadili lípu nedaleko školní budovy.

Dvě desetiletí v novém státě přinesla i na Tišnovsku postupující industrializaci

a nárůst počtu živností, třicátá léta však poznamenala velká hospodářská krize.

Poklidný život v Hlubokém, narušovaný občas přírodními katastrofami a požáry,

výrazně proměnil až stavební ruch na přelomu let 1930 - 1931, kdy na žádost

místního zastupitelstva byla připravována elektrifikace obce. Tzv. " Slavnost

prvního rozsvícení ", v rámci které byl do obecní sítě puštěn první proud, se konala 2. února 1931. Pro obec to byla jedna z nejvýznamnějších událostí 20. století, která zásadním způsobem ovlivnila a dodnes ovlivňuje kvalitu života všech obyvatel.

Na rozdíl od prvního světového válečného konfliktu nebyli obyvatelé Čech a

Moravy v letech 20 světové války bezprostředními účastníky či svědky válečných

událostí. Přesto německá okupace výrazně a často i velmi krutě zasáhla do jejich

životů. Válečné roky jsou v Hlubokém spojeny se stavební činností. Katastrálním

územím obce totiž měla procházet - v konečné fázi vzhledem k vývoji války

nedokončená - říšská dálnice spojující Vratislav přes Brno s Vídní. V

závěrečném období válečného běsnění se staly lesy v okolí obce jedním z center

partyzánského odporu vůči okupantům na Tišnovsku. Dokladem toho je pomník

odhalený příslušníkům Třetí československé úderné roty v roce 1946 v lesním

komplexu v jihovýchodní části katastru.

Po krátkém období poválečného nadšení a obnovy přišel rok 1948 a nastolení

komunistického režimu, který zásadním způsobem narušil a změnil dosavadní

ustálený a stoletími prověřený způsob života včetně hospodářských a sociálních

poměrů. Administrativní zásahy vládnoucí elity se smutně podepsaly i v Hlubokém,

které bylo po zrušení tišnovského okresu v roce 1960 pod nově přiděleným názvem

Hluboké Dvory přeřazeno do okresu Blansko. Společná žádost vedení tří

sousedících obcí - Hlubokých Dvorů, Rohozce a Unína alespoň o symbolický návrat

k Tišnovu přeřazením do okresu Brno-venkov byla v roce 1964 zamítnuta. Další,

ještě citelnější zásah přišel v roce 1976, kdy obec ztratila svoji samostatnost

a s dalšími 3 sloučenými obcemi byla spravována společným Místním národním

výborem v Rohozci.

Zcela se změnily také vlastnické vztahy. Od počátku vedený nátlak na soukromé

zemědělce ke společnému hospodaření vyústil v založení jednotného zemědělského

družstva v Hlubokém v roce 1952. Rozvoj zemědělské velkovýroby na straně jedné a

direktivní slučování na straně druhé vedly i v této oblasti v 70. letech ke

ztrátě samostatnosti a předání vedení družstva mimo obec. Navíc socialistický

způsob hospodaření poznamenal velmi citelně krajinu kolem obce, až už

rozoráváním mezí v prvním období nebo pozdější likvidací nádherných ovocných

sadů. Nejvýrazněji ale ve svých důsledcích zasáhla komunistická totalita

sociální vazby a myšlení lidí. Dalším direktivním zásahem byla v roce 1962

zrušena v Hlubokých Dvorech škola. Nejen tímto rozhodnutím byl narušen tradiční

společenský život obce, aktivita a iniciativa lidí. Mnozí z nich také odcházeli

z obce za prací a lepšími podmínkami a vymoženostmi moderní doby.

Obrat do vlastnických vztahů a naději pro nový rozvoj obce přinesly až

společenské změny po listopadových událostech v roce 1989. Hluboké Dvory dostaly

zpět svoji samostatnost, což občané potvrdili v prvních svobodných komunálních

volbách v roce 1990. Dnes žije v obci 75 trvale bydlících obyvatel, kteří jsou

po poslední správní reformě občany Jihomoravského kraje a svoje úřední

záležitosti vyřizují po více než 40 letech opět v Tišnově.

Dějiny obce v datech

1349 První písemná zmínka o obci Hluboké. V listině s tímto vročením daroval Havel z

Trmačova své manželce Přibce a dětem svým mimo jiné v Hlubokém 3 lány

se vším příslušenstvím

1350 Bratři Hanuš, Havel a Mikuláš z Trmačova drželi půl tvrze v Trmačově a díl

Hlubokého

1371 Domaslav a Přech z Trmačova prodávají Mikuláši z Trmačova tvrz a dvůr v Trmačově

1390 Vaněk (zemřel r.1423, jeho manželkou byla Marta Meziříčská z Lomnice) držel

hrad a městečko Černou Horu, ... díl Hlubokého, Trmačova a Lažan, ...

1407 Bratři Petr a Mikuláš z Trmačova prodávají tvrz a ves Trmačov a patronát v

Uníně Přechovi z Trmačova

1466 Trmačov je uváděn jako pustý

1481 Jan Babka z Senice odkazuje Markvartovi z Lomnice pustý hrad Trmačov, poddané v

Uníně a člověka v Hlubokém

1838 Stavba kapličky

1848 Epidemie cholery

1849 -1855 Pokusy kopání hnědého uhlí

1854 -1868 Vysázení ovocného stromoví od Nového Dvora k Číhadlu, Vybudování kamenného tarasu proti č. 13, 6 a 37 Zřízena studna "Krb"

1874 Shořela stavení č. 25, 26, 31, 37 a 39

1882 Oddělení Hlubokého od společné obce politické s Lubí

1892 Postavena škola

1893 Stavba silnice od Hlubokého na hranici unínského katastru

1901 Stavba silnice z Rohozce do Unína a dále k silnici z Hlubokého

1904 Zřízení četnické stanice v Uníně s působností i pro Hluboké

1905 Zcelování velkostatkářských lesů

1910 Učitel Ladislav Kučera jmenován čestným občanem obce

1911 Vyhořela "panská" stodola (patřila velkostatku Černá Hora)

1912 Založen dobrovolný hasičský sbor

1914 Postaveno hasičské skladiště (nynější č. 55)

28.4.1917 Odebrán zvon z kapličky pro válečné účely

29.10.1918 Zasazena lípa mezi školou a stavením č.2 na počest vzniku Československa

1919 Kolkování bankovek

1920 Koupě nového zvonu do kapličky a jeho posvěcení

29.6.1921 Silná bouře s krupobitím, velké škody

1922 Pomoc místních hasičů při velké povodni na potoce Lubě

10.8.1924 Založena Pamětní kniha obce Hlubokého

1925 Přidělení půdy zabrané velkostatkářům místním rolníkům

1928/29 Krutá zima

1931 Stavba elektrického vedení, do obce přiveden elektrický proud; 2.2.1931

slavnost prvního rozsvícení

1931 Vybudování prvního vodovodu (na konci obce směrem k Unínu)

1932 Zaknihování pozemků přidělených Státním pozemkovým úřadem v roce 1925

1934 Suchý rok

1935 Rozšíření rybníka s postavením opěrného zdiva a vydlážděním dna kamenem

25.1.1938 Pozorována polární zář

1939 Začala stavba autostrády z Vratislavi přes Brno do Vídně

1940 Nařízeny dodávky zemědělských produktů

1940 Odstraňování krátkých vln z rozhlasových přijímačů z rozhodnutí protektorátních

úřadů

1941 Nařízeny noční protipožární hlídky během žní

25.4.1945 Vesnice plná ustupujícího německého vojska

9.5.1945 Konec 2.světové války, příjezd rumunské a sovětské armády

24.8.1945 Utvořen Místní národní výbor

1947 Katastrofální sucho

1.10.1949 Zrušeno přídělové hospodářství na potraviny

1951 Nátlak na soukromé zemědělce ke vstupu do JZD

1.1.1952 Zaveden v obci úřad tajemníka k vedení administrativy

1952 Založeno Jednotné zemědělské družstvo

1953 Zrušeny poslední potravinové lístky, zavedeny jednotné ceny

1962 Zrušení školy

1962 Přijetí nového honebního zákona (sloučení honební společnosti z katastrů Unín,

Hluboké Dvory a Rohozec)

1964 Zamítnutí žádosti Unína, Hlubokých Dvorů a Rohozce o přiřazení k okresu

Brno-venkov

1972 Sloučení JZD Unín, Rohozec, Bukovice, Zhoř a Hluboké Dvory do JZD "Rozvoj",

Rohozec

1972-1976 Stavba protipožární nádrže

1975 Vytrhán v květu celý velký sad i menší sady kolem obce

1975 Sloučení 10 obcí do JZD "Rozvoj" Brnov-Jeneč

1.1.1976 Obnoveny zápisy v kronice obce

1976 Obnovena fasáda na kapličce

1976 Oprava a uvedení do provozu sociálního zařízení v místním pohostinství (nynější

č.56)

1976 Ustavení společného Místního národního výboru v Rohozci (pro obce Rohozec,

Hluboké Dvory, Bukovice, Unín a Zhoř)

1977 Dokončena oprava požární zbrojnice a kanalizace v uličce (domy č.15,16 a 21)

1977 Do státního seznamu nemovitých kulturných památek zapsána zřícenina hradu Trmačov

1.1.1978 Sloučení JZD "Rozvoj" Brnov-Jeneč a JZD "ČSSP" Lipůvka do JZD "Rozvoj"

Brnov-Lipůvka

1978 Dokončena točna pro autobusy s čekárnou

1980 Stavba sociálního zařízení v parku, oprava střechy na autobusové garáži

1981 Stavba sociálního zařízení a skladu při prodejně potravin, stavba

prefabrikované garáže

1982 Oprava mostu přes potok u protipožární nádrže, oprava budovy školy

1984 Udělení pamětních medailí za odbojovou činnost Antonínu Kotoučkovi z č. 5 a

Eduardu Chlupovi z č. 46

1985 Dokončení opěrné panelové zdi mezi domy č.21 a č.25

1986 Dokončení opravy budovy bývalé školy

13.9.1988 Obcí projíždí poprvé účastníci každoroční automobilové soutěže Rallye

Vysočina

1990 Zahájeny měřičské práce pro vyhotovení základní mapy obce

1993 Nová fasáda na budově školy

28.1.1994 Bouřka a silný vítr - vyvráceny velké plochy lesa

1994 Nová plechová střecha na kapličce

1995 Rekonstrukce hlavního elektrického vedení z Rohozce do obce

1997 Oprava budovy obecního úřadu

1998 Budování nového telefonního rozvodu

1999 Obecní lesy převedeny od vojenských lesů na obec

2000 Dokončení tenisového hřiště

2001 Oprava prodejny potravin

2002 Finanční pomoc povodněmi postižené obci Kly

2002 Stavba zesilovače mobilní sítě u bývalých kasáren

2002 Zaveden v obci zemní plyn

2002 Rekonstrukce místního rozhlasu

2003 Předán do užívání nový veřejný vodovod pro celou obec

2004 Udělení znaku a vlajky obci Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR

srpen 2004 Oslavy 655. výročí 1. písemné zmínky o obci

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.