Hluboká

Po hranicích katastru se rozkládají pásy lesů, které jsou většinou smrkové a smíšené. Ve staré kronice pana Oldřicha Müllera se píše, “ ….. v lese pod brdskou silnicí na “Solilově louce“ skryta je pod vysokými smrky mělká studánka a vypravuje se že v těchto místech straší …..“

V této kronice je též uvedeno, že v obci měla být odbočka řádu jesuitského jehož sídlo a zároveň modlitebna se nacházelo v domě č.p. 1, který zde doposud stojí.

Do r. 1905 byla obec Hluboká přiškolena do Perálce. Již v roce 1879, kdy školní obec Perálec byla nucena stavět novou školu, rozhodly se obce Hluboká a Střítež zřídit si vlastní školu. Ačkoliv žádost byla odůvodněna vzdáleností a neschůdností cesty v zimním období nebyla stavba školy povolena a politická obec Hluboká byla nucena přispět na novo školu v Perálci 1600 zlatých. Když potom bylo nutno v roce 1903 provést rekonstrukci této budovy, zasadili se zdejší občané s tehdejším starostou panem Josefem Havlíčkem o zřízení školy v Hluboké.Tato byla v letech 1904-1905 postavena a 6.10. 1905 se zde začalo vyučovat. Vyučovalo se zde celá léta až do roku 1974, kdy byla tato uzavřena a v děti dojíždějí autobusem do Perálce.

V roce 1903 počala se stavěti silnice od Vlčího hrdla přes Hlubokou a Brdo do Dolů.

Dne 23. ledna 1907 bylo pocítěno v našem kraji zemětřesení. o deváté hodině večerní bylo slyšeti zvuk jakoby těžkého vozu.

Při cestě k Brdu asi v místech výškové kóty 462, postavili r. 1907 zdejší občané kříž ke cti a chvále boží. Druhý kříž stojí u cesty k Rychmburku od roku 1916.

Na počátku 1. světové války v neděli 23. července 1914 přijel do obce úředník z Vysokého Mýta s mobilizační vyhláškou a k vojenským útvarům povolal z Hluboké a ze Stříteže 51 mužů a později byli odvedeni další.

První zprávy o prohlášení samostatné republiky přinesl tehdejší obecní starosta 28. října 1918 odpoledne.

Pomník padlým v 1. světové válce byl postaven v roce 1924 ve středu obce u cesty vedoucí ke škole nad tehdejší obecní studánkou “ Roubenkou.“ Místo zdejší občané upravili osázeli a umístili zde sochu Čechie jež drží ověnčený znak naší republiky. Na pomníku jsou vyryta jména 17 vojínů, kteří se nevrátili z této války.

V červnu roku 1920 došlo k ustavení místního osvětového sboru, jenž spolu se školou a Čtenářsko-ochotnickým spolkem řídil kulturní život v obci.

V roce 1922 – 1923 proběhla stavba silnice z Hluboké na Střítež.

9. červenec 1929 se stal velkým svátkem vysokomýtského okresu (do tohoto naše obce tehdy patřily). Toho dne navštívil Vysoké Mýto prezident T.G. Masaryk . I zdejší občané jeli hlavu státu pozdravit na třech ozdobených žebřiňácích.

V úterý večer dne 25. ledna 1938 byla pozorována místními občany neobvykle silná polární záře. Záře se táhla po obloze k západu jako obrovský rozžhavený mrak, formující se místy sloupovitě v záhybech. Někteří lidé toto považovali za předzvěst druhé světové války.

Historie obce Střítež:

Historii Stříteže popisuje ve své kronice rychtář Jan Daniel Spanihel. Zachycuje dobu přibližně od roku 1787 a žádá, aby s pamětní knihou slušně a opatrně se zacházelo, aby nepřišla k zamazání a roztrhání, aby se do ní nic nepravdivého nezapisovalo, ale jen svědomitá pravda. Kniha je v současné době ve státním archívu Chruzdim, kde na ní jsou prováděny restaurátorské práce.

V roce 1815 došlo k vystavění nové cesty ke Hluboké.

Dne 3. dubna 1817 se uděluje Stříteži od vrchnosti rychtářské právo. Toto bylo nutno zaplatit z obecní pokladny v tzv. šajnech nebo ve stříbře. Dříve rychtářské právo ve Stříteži nebylo a tak v případě rozepří mezi sousedy střítežskými a hlubockými (ze strany ze strany hrochovotýnecké) , chodilo se žalovat do Libeciny, kdež tamním rychtářem byli porovnáni.

V roce 1821vystavěli na Stíteži sušárnu lnu nebo-li, jak se dříve říkalo pazdernu.

V roce 1827 bylo direktorem panství hrochovotýneckého přísně zakázáno obecní peníze zbytečně utráceti, bez potřeby propíjeti a mezi sebou se o ně rozdělovati, jak často ve vsích zvykem bývalo. Vyšší nařízení o té věci bylo vydáno již roku 1804, kdfyž ještě panství císařské bylo, ale úřad na toto nedohlédl a tak se s obecními penězi všelijaké darebnosti vedly.

Posvícení ve Stříteži slavívalo se od pradávna v neděli po sv. Václavu, ale v roce 1829 bylo obecními radními rozhodnuto odsunout toto na neděli před svátkem Všech svatých. (2.11.) . Poněvadž slavením posvícení promeškalo se mnoho času potřebného k polním pracím, uznali všichni sousedé odložení posvícení jako prospěšné, neboť jak v kronice čteme, může spíše počkati posvícení než polní práce.

Za císaře Františka I. , královéhradeckého biskupa Hanta, prvního direktora panství Kozlíka, byl přičiněním sousedů a nákladem obecním postaven v roce 1831 ve Stíteži sv. Kříž. Do kříže byl vydlabán otvor a v něm byly uschovány pamětní listiny zabalené v kůži. Daleko, široko neměli takového kříže s krásným obloukem. V pondělí svatodušní toho roku přišlo sem velké procesí z Rychmburku a naplnilo Střítež takovým počtem lidu, že to vzbuzovalo všeobecný podiv. V závěru této kapitoly stěžuje si střítežský kronikář na rychmburské poutníky, jichž měl plné stavení, div že je nezbořili, ubrániti se jim nemohl, všechen truňk vypili a ještě mnoho oudrbků ve vsi mezi sousedy nedělali, že nic nedostali.Polovice truňku měla být pro střitežské sousedy, a proto pro příští léta doporučuje, aby rychmburským dávala se zavdaná již v Rychmburku.

V roce 1833 si ve Stříteži postavili zvonici a koupili na ni zvon v Hradci Králové těžký 45 liber. Poprvé se zvonilo 15. srpna 1833. V ten den došlo sem procesí pro změnu perálecké.

Podle svědectví starých předků je ve Stíteži nejstarší chalupa č. 4.

Po Janu Spanihelovi stal se ve Stříteži rychtářem 28.3.1937 Jan Dejdar z č. 12.

V roce 1848 zvolili si ve Stříteži prvního nočního hlídače.

Na základě zákona ze dne 7. září 1848 byly zrušeny v roce 1850 císařským nařízením všechny úřady vrchnostenské a místo rychtářů se volili starostové . Obec Střítež a obec Hluboká byly sloučeny v jednu politickou obec, ale katastry si ponechaly obce každá zvlášť a toto je zachováno dodnes. Střítež starostenství se odřekla a tudíž došlo ke zvolení společného starosty z Hluboké. Rokem 1850 končí zápis kroniky rychtáře Jana Daniela Spanihela ze Stříteže a dále je již historie Stříteže zaznamenávána do knihy politické obce Hluboké, kterou sepsal řídící učitel pan Müller z Hluboké a do následujících kronik Hluboké.