Habry

Živéobce.cz

Habry

Hledat firmy v obci Habry

Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace

Historie obce Habry celá historie

Habry byly prastarou tržní osadou, ležící na zemské stezce která vedla od Prahy na Německý Brod a dále na Moravu. Je rozložena na obou březích Malé Sázavky v Hornosázavské pahorkatině. První písemná zmínka o osadě Habry je již v Kosmově kronice z roku 1101, kdy přes Habry táhl kníže Oldřich se svým vojskem. Z úzké cesty, zvané Haberská stezka, která kdysi vedla pohraničním hvozdem, vytvořily věky širokou obchodní cestu. Jako přirozené centrum obchodníků z širokého okolí byly za vlády Karla IV. v roce 1351 povýšeny na městys s tržním právem a právem užívati vlastního znaku: v červeném štítě starožitný stříbrný klíč, který křižuje běloskvoucí meč se zlatým držadlem. Po roce 1850 se staly sídlem okresního soudu a centrem samosprávního okresu haberského a součástí politického okresu čáslavského. Podle statistických údajů měly Habry v roce 1850 celkem 2.136 obyvatel, avšak za sto let na to počet obyvatel v roce 1950 činil pouze 1.149. V roce 1909 byl městys Habry povýšen na město. Po první světové válce byl zrušen berní a uschovací úřad a po realizaci Košického programu došlo ke zrušení soudního okresu a soudu. Habry přišly o statut města, stavební úřad i o matriku. V roce 1992 byl usnesením ČNR statut města navrácen a později i matrika a stavební úřad. V současné době mají Habry pouze 964 obyvatel a 384 domů.

Památky

1422-Žižkův kamenný stolec na návrší u Habrů, zvané Táborec, 515 m nadmořské výšky

1678-barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie, původně románský z roku 1384

1713-socha sv.Floriána, nacházející se u kostela a fary z roku 1730

1714-socha sv.Jana Nepomuckého, umístěná v nice domu č.p.152

1718-barokní zámek, původně dvoupatrový, sloužící do roku 1992 jako škola

1770-starobylá radnice s věžičkou a hodinami

1825-židovská synagoga, přestavěná v roce 1979 na širokoúhlé kino

1825-kamenný most na státní silnici přes říčku Malá Sázavka

1835-byla založena a vedena kronika města

Rodáci

Ing. Josef Reiter, nar. 22.10.1840, stavitel Palackého mostu v Praze, který byl postaven v roce 1875 dle jeho projektu, dále se podílel na stavbě lanové dráhy na Petřín a Letnou, zemřel 12.12.1903 v Praze, kde je pochován na Olšanském hřbitově.

Dr. Ladislav Chleborád, zakladatel prvního družstevního dělnického hnutí, soustředěného v úředním spolku „OUL“, který byl v tehdejší době největším ve střední Evropě. Dr. Chleborád se narodil 24.11.1839 v Habrech a na sklonku života působil v Rusku, kde byl jmenován státním radou v Petrohradě, kde 29.6.1911 i zemřel. Při zahájení stavby Národního divadla dne 17.5.1868 dr. Chleborád jménem dělnictva poklepal na základní kámen.

Další významný rodák byl židovského původu, poslanec říšské vídeňské rady a pozdější ministr československý pan dr. Adolf Stránský.