Felbabka

Nedaleko vsi na západním svahu vrchu Ostrého se dolovala železná ruda, čemuž svědčí zbytek šachet, propadlá štola.

První zprávy o dolování u Ostrého jsou z let kolem roku 1750.

Počátky obce Felbabky

První písemná zmínka pochází z roku 1657, kdy zde stál zájezdní hostinec, později myslivna. Postupně se rozrostla ze samoty

na osadu jako součást Rpet. Společně patřily pod jinecké, od roku 1806 pod hořovické panství.

Felbabka se osamostatnila roku 1954.

Pověsti

Ve skutečnosti zdejší pozemky získal vysloužilí poddůstojník, šikovatel, čili německy feldwebel. A právě od jeho hodnostního označení pochází zkomolený název vesničky Felbabky.

V 17. – 18. století, v době častých válek se velmi často stávalo, že násilím naverbovaní vojáci z vojny utíkali a skrývali se, aby nemuseli sloužit. V místě nynější Felbabky byly v té době asi tři domky: myslivna, hospoda a malá usedlost. Jeden ze zběhů prý našel útočiště v jedné z chalup. Pronásledovatelé mu byli v patách. Téměř vysílený muž vběhl do stavení a požádal o šaty na přestrojení. Protože po ruce byly jen šaty ženské, rychle je oblékl, šátek stáhl hluboko do obličeje a začal zametat zápraží. V chalupě byla patrně dcera na vdávání nebo vdova, a tak bývalý voják, který se představil jménem Feld, v ní našel zalíbení. Zůstal a stal se zde hospodářem. Z jeho převleku vznikla přezdívka – Feld – bába, Feldbabka a nakonec Felbabka.

Na vyprávění je možná trochu pravdy, což potvrzují zápisy o Feldbábovi v Jinecké matrice a okolních obcích. (Rejkovice, Křešín, Rpety) už kolem roku 1694.

Významné osobnosti

JAN VÁŇA

"... byť z rodičů prostých vzešel a ve Felbabce, osadě nepatrné u Hořovic jako syn horolezcův (patrně horníkův) se narodil (podle Marie Mayerové, román Siréna). Ten v blízkosti kladenského zámku nalezl zdroj černého uhlí, stal se hormistrem a báňským ředitelem tamějších dolů- prakticky jejich zakladatelem.

HAMPACHR

Známý sportovec, boxer, který si zde u lesa Mejtka nechal postavit chatu, trénoval tu a trávil odpočinek. Chata a zahrada mají dodnes název Hampachrovna.

KAREL KOLÁŘ – SEZIMA

(1876-1949)

Vrchní finanční rada v Praze. Přijížděl sem do svého domku a jeho velkou láskou byly brdské hvozdy. Bojoval všemi silami proti vojenské střelnici, avšak marně. Jeho přátelé si ho proto dobírali a poslali mu poštou rýmovačku: "Třeba ryješ jako krt, udržal tvůj elán zvrt. Kam by s kanóny se vrt? Kdybys běhal jako chrt od Velcí až na Padrt z celých Brd zbude prd! Psáno v jedenáct a čtvrt!"

Sezimovo dílo je inspirováno brdským krajem a poslední dílo, trilogie,

"Z mého života" zachycuje i výseky dění felbabských dnů a událostí.

OTOMAR KORBELÁŘ

Naproti pres silnici ke Křešínu trávil své volno velmi známý herec divadelní i filmový a jeho přátelé herci Nový, Dohnal, H. Vítová, A. Mandlová a jiní.

Rád chodil do vsi na pivo do hospody u Šmídu. Stal se také rádcem místním divadelním ochotníkům.

Tisk článku