Erpužice

Z výše uvedených kusých zpráv plyne, že nemáme prakticky žádnou možnost zjistit, co kteří majitelé vlastně v Erpužicích drželi. Jasné je pouze to, že ves byla rozdělena na několik dílů, zřejmě o nestejné velikosti, pouze k roku 1415 existuje přesnější zpráva, že Habard z Erpužic snad totožný s předcházejícím, několikrát jmenovaným Habardem, prodal Divišovi z Plezomi „in Erperziczich curia arature cum agris“, tedy poplužní dvůr s polností. Je však zřejmé, že někteří majitelé Erpužic pocházeli z široce rozvětveného rodu pánů z Hrádku, sídlícího na nedalekém stejnojmenném hradě. Byl to již Bušek, připomínaný k rokům 1405 a 1413 a píšící se posléze roku 1416 jako Bušek z Hrádku seděním na Erpužicích a připomínaný ještě roku 1425. Ještě k roku 1417 pak máme další zprávy o Půtovi a Janovi „de Erpuzicz“, ale opět o nich nevíme nic bližšího.

Erpužice tak byly rozděleny na několik dílů, na jednom z nich seděl Bušek a druhý vlastnil Diviš z Plezomi, o ostatních sice nic nevíme, ale jistě existovaly. Diviš nebo jeho stejnojmenný syn se připomíná ještě roku 1445, kdy na svém majetku „…in Erpisiczich curia arature cum agris…“ zapsal věno své manželky Ančky ve výši 15 kop grošů. K roku 1434 se dále připomíná „…senioris Busskonis de Hradek residentis in Erpuzicz…“ tedy Bušek starší, ale dále nám zprávy mizejí a až roku 1460 v pramenech vystupuje Jan z Hrádku seděním ve „verpižicích“. Snad byl potomkem výše uvedeného Buška, ale prokázáno to není.

Další zprávy o majitelích jsou ještě více útřžkovité. K roku 1507 se připomíná Linhart z Hrádku a v Erpužicích roku 1509 Linhart Makvart z Vespeřic, zřejmě totožný s předchozím. Roku 1544 si pak nechal Jan Markvart z Hrádku zapsat do obnovených zemských desek svůj majetek „we wsy Spirzicze dworu poplužního s poplužim wsy tudiž a dwory kmetczy s platem což tu ma…“s dalším příslušenstvím mimo ves. Roku 1577 Jan nejstarší Markvart z Hrádku “a na Spirziczych“ přiznal dluh Janovi Markvartovi z Hrádku a na Nekmíři a Únějovicích a postoupil mu svůj majetek „ w wsi spirzicze czož tu ma s poddaczym kostelnim…“ k rokům 1590 a 1602 máme zprávy o Kryštofovi a Divišovi Markvartům z Hrádku a Erpužic. To však již byly Erpužice připojeny k Trpístům a poslední dva jmenovaní pouze dosazovali kněze ke kostelu.