Perlou v kyšické návsi je kaple zasvěcená svatému Vavřinci, postavená v pozdně barokním slohu v roce 1829 namísto původní dřevěné zvonice. Náves byla osázena lipami a kaštany.

Hledat firmy v obci Kyšice, ulice Dýšinská
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 596 firem

Dýšina č. 3021,78 km

Vesnická 26/4, Červený Hrádek, Plzeň2,14 km

Zemská 230, Ejpovice2,34 km

Červenohrádecká 396/9, Červený Hrádek, Plzeň2,77 km

Plzeňská 293, Dýšina2,89 km

Školní 229, Dýšina3,28 km

Staroplzenecká 177, Letkov3,33 km

Rokycanská 1424/128, Doubravka, Plzeň3,69 km

Rokycanská 1385/130, Doubravka, Plzeň3,70 km

Národní 212/12, Újezd, Plzeň3,73 km

Hřbitovní 1419/35, Doubravka, Plzeň4,19 km

Hřbitovní 996/33, Doubravka, Plzeň4,23 km

Hřbitovní 1426/31, Doubravka, Plzeň4,25 km

Uhelná 541, Chrást4,35 km

Plzeňská 149, Chrást4,41 km

tř. Čs. odboje 595, Chrást4,50 km

Rokycanská 1319/90, Doubravka, Plzeň4,56 km

nám. Čsl. legií 640, Chrást4,60 km

Mohylová 1443/92, Doubravka, Plzeň4,61 km

Mohylová 1200/90, Doubravka, Plzeň4,77 km

Historie obce Kyšice celá historie

Kyšice dostaly název od osobního jména Kych - Kýcha - Kyša, podobně jako Dýšina, Dýcha - Dýša.

Nejstarší zpráva o Kyšicích je z roku 1336, kdy upsal plzeňský měštěnín Pavel řádu františkánů plat ze 3 lánů v Kyšicích, a to po 72 groších z lánu a dáván byl i u příštích majitelů. Roku 1379 držel jednu část Jindřich z Pístova a druhá patřila ke Smědčicům.

Roku 1381 se připomíná Petr z Kyšic a roku 1389 držitelé zemanského dvorce bratři Petr a Oldřich. Na rozhraní 14. století vzniká poplatnost tří dvorů ke kostelu sv. Petra a Pavla pod hradem Řebříkem u Zbiroha, který patřil královské komoře a tato odevzdala hrad zástavním právem Petru Praseti z Chrástu. Tento poddané zle tiskl, až byli voláni i před útrpné právo na hrad Zbiroh.

V Ottově naučném slovníku se připomíná ves Kyšice pustá a tak je domněnka, že prvé Kyšice stály, kde se dodnes říká ve starých Kyšicích (snad u Nouzova) a teprve v 15. století se postavily nynější Kyšice.

Před 400 lety se těžila u Kyšic železná ruda a tavila se v Klabavě a Rokycanech. Ve 30leté válce doly zanikly a těžba byla obnovena roku 1662, nákladem V. Šírera, hraběte Vratislava z Mitrovic na Mirošově a panství zbirožském. Kyšická ruda byla dobrá, že týdně vynášela 100 centrů surového železa a to dalo podnět obci plzeňské, která těžbu rozšířila a stavěla hutě v Horomyslicích. Zisk dolů tehdy činil 10 000 zlatých. Pracovalo se tu ještě na údržbě před první světovou válkou, kdy byly doly uzavřeny.

Roku 1669 žádá rychtář a celá obec kyšická, aby jim bylo dopřáno forování rudy, nikoli cizozemským a v jejich prospěch bylo také vyhověno.

V mohylách u Kyšic na poli Randovském byl nalezen roku 1694 zlatý kotouč a vyoráno 28 těžkých dukátů.

V paměti setrvává památný tábor lidu v roce 1869, pořádaný na Skalkách u Kyšic proti rostoucímu vystěhovalectví. Sjelo se sem na 20 000 lidí. Venkované v krojích a pestrých banderiích, družičky v bílém s červenými živůtky, selky v malebných krojích Plzeňska. Zpívaly se národní písně za účasti vlády a národních činitelů. Po dojemných a přesvědčivých referátech byla přečtena a odeslána rezoluce. Tato událost přinesla své ovoce.

V roce 1904 v dubnu byla v Kyšicích taková průtrž mračen, že voda vystoupila na cestě do Dýšiny do výše 70 cm, strhla hráz u Nouzovského mlýna, kde se od té doby nemele.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.