Hustopeče, ač město malé, nabízejí množství historických zajímavostí, které by bylo škoda přejít bez zastavení. Největšího stavebního rozkvětu dosáhlo město v období renesance. V Hustopečích jsou zastoupeny stavby gotické, renesanční, barokní.

Hledat firmy v obci Hustopeče, ulice Dukelské nám.
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 495 firem

Perná č. 30112,99 km

Průmyslová 542, Žabčice13,04 km

Nádražní 316, Židlochovice13,17 km

Nesvačilka č. 2013,74 km

Krumvíř č. 3813,77 km

Bulhary č. 28414,00 km

Měnínská 184, Blučina14,27 km

Bošovice č. 10614,41 km

Hlavní 142, Dolní Dunajovice14,48 km

Hlavní 141, Dolní Dunajovice14,54 km

Blučina č. 70014,75 km

Pasohlávky č. 19014,77 km

Bavory č. 16014,90 km

Masarykova 167, Hrušovany u Brna15,01 km

Podivínská 655, Velké Bílovice15,03 km

areál bývalého státního statku 53, Nová Ves, Pohořelice15,06 km

Nová Ves č. 78, Pohořelice15,26 km

Úlehlova 36/49, Podivín15,28 km

Masarykova 309, Čejkovice15,47 km

Brněnská 1024, Pohořelice15,50 km

Historie obce Hustopeče celá historie

Předpoklad, že v lokalitě se pohybovali lovci mamutů z blízkých Dolních Věstonic je naprosto reálný. Období 20000 - 25000 let před Kristem.

Nálezy:

- Neolitická sídliště, konec 4. a počátek 3. tisíciletí před Kristem.

- Kultura zvoncových pohárů, 1800 let před Kristem.

- Únětická kultura 2 000 - 1 500 let před Kristem.

- Bronzová doba (velatická kultura).

- Železná doba.

- Keltské osídlení.

- Římané.

893 - Schwoy v Topografii Moravy uvádí Hustopeče jako opevněné místo, kam se uchýlilo vojsko knížete Svatopluka po vpádu Uhrů na Moravu. (pozn. tehdy snad jen Česká Ves).

1240 - První zprávy o vinicích v Hustopečích (uváděny již jako zeměpanská osada).

1247 - Bruno, olomoucký biskup potvrzuje darování vinic a mlýna v Hustopečích brněnským měšťanem Oldřichem Schwarzem, ženskému klášteru Cella sanctae Mariae (herburský).

1248 - Inocenc IV., papež, potvrzuje klášteru herburskému vinice v Hustopečích a Pouzdřanech. Hustopeče nazývány vsí Vzpersch.

Ze 13. století je původně samostatný kostelík se hřbitovem, později boční kaple chrámu sv. Václava.

1249 - Vilém z Egerberku se podepisuje jako Vilém z Hustopečí (Ustopesch). Toto zboží, stejně jako Břeclav a Zlín, získal od kralevice Přemysla za obranu moravských hranic proti Uhrům.

1261 - Podle údajů v kronikách měli templáři z blízkých Čejkovic dobudovat spodní část chrámu, opevnit jej a uschovat v něm poklad.

1321 - Jan Lucemburský, král, postupuje svůj díl Hustopečí (patrně po templářích) Elišce Rejčce, královně vdově.

1322 - Eliška Rejčka kupuje dvě části Hustopečí od potomků Viléma z Hustopečí (Egerberků).

1323 - Eliška Rejčka zakládá klášter Králové v Brně a dává mu trhovou ves Hustopeče a vsi Starovice a Starovičky.

1324 - Konrad, olomoucký biskup, potvrdil patronát kláštera Králové v Hustopečích.

1327 - Jan Lucemburský, král, osvobodil klášter Králové a jeho poddané od dávek a břemen(vojenská tažení, stavby cest a mostů, hlídky, roboty).

1337 - Jan z Klingenberku rozhodl o sporech hranic vinohradů mezi Hustopečemi, Kurdějovem a Nikolčicemi.

1344 - Hustopeče jsou podřízeny brněnskému městskému právu, předtím měnínskému.

1351 - Jan Jindřich, markrabí, potvrzuje smlouvy na vinice brněnským měšťanům v Hustopečích.

V průběhu 14.století je budována chrámová loď.

1362 - Alžběta, abatyše a celý konvent starobrněnského kláštera potvrzuje, že od Horenského práva hustopečského není žádné odvolání. Listina je kulturní památkou ČR č.78/1.

1367 - Alžběta, abatyše kláštera Králové, zavádí v Hustopečích vinařský řád.

1372 - První zpráva o židech ve městě.

1383 - Berta z Boskovic, abatyše kláštera Králové se zřekla práva odúmrtí pro Hustopeče, Českou Ves, Starovice a Starovičky. Obyvatelé mohli odkázat v závěti majetek komu chtěli.

XV.století:

1405 - V rajhradském klášteře zápis o vlastnictví vinic v Hustopečích, postupně i kláštery z Čech a Moravy.

1407 - Poddaní Jindřicha z Lichtenštejnů přepadli Hustopeče, pobrali dobytek z klášterního dvora i poddaným a 32 lidí zajali.

1408 - Kateřina, abatyše kláštera Králové, uděluje městské radě a rychtáři plnou moc osvobození od platů těm, kteří osadí pusté domy a vinice v Hustopečích.

1410 - Jošt, markrabě moravský, potvrzuje konání trhů na sv.Havla (16.října).

1413 - Herburský klášter v Brně daruje brněnským dominikánům vinici v Hustopečích.

1415 - Petr z Dačic, probošt kláštera Králové, zakládá vinici u České Vsi a prodává ji hustopečskému měšťanu Ledererovi.

- Při vojenských střetech markrabat Jošta a Prokopa je zpustošena Česká Ves.

- Alžběta, abatyše kláštera Králové, zvyšuje osvobození od platů na 20 let všem, kdo osadí zpustlou Českou Ves.

1418 - Nejstarší pečeť města - vinná větévka se třemi hrozny, vinařským nožem a motykou.

1422 - Husité táhnoucí na Břeclav se utábořili na předměstí (Tábory).

1457 - Jiří z Poděbrad, král, jede na sjezd do Holiče. V Hustopečích se připojuje do průvodu o 400 koních rakouský feudál Oldřich Einzinger.

1458 - Jiří z Poděbrad, král, povoluje druhý výroční trh na sv.Prokopa (4.července).

1464 - Jiří z Poděbrad, král, potvrzuje městu jeho privilegia, stará městská a horenská práva. Listina je kulturní památkou ČR č.78/2.

1467 - Viktorin z Poděbrad, syn krále, přepadl s vojskem skupinu brněnských měšťanů (1 500 osob a 2000 vozů s vínem).

1476 - První doložené cechy ve městě, výrobci motyk a bednáři.

1480 - Písemná zmínka o založení špitálu - nemocnice.

1483 - Zástupci Hustopečí, Židlochovic a Brna jednali o vyšším horenském právu.

1486 - Václav z Ludanic na Veveří zprostředkoval urovnání sporů mezi Hustopečemi a Kurdějovem zastoupených Markétou z Donína, abatyší kláštera Králové a Vilémem z Pernštejna.

1496 - Vladislav II., král, potvrzuje privilegia města a vinohradní výsady.

- Přestavba kaple sv.Jana a vročení fresky objevené v roce 1927 za oltářem.

- Při městském špitále založena kaple sv.Ducha.

XVI.století:

1501 - Ulit zvon pro kostel v Hustopečích.

1505 - Markéta, abatyše kláštera Králové, darovala městu vinice na roční úrok.

1510 - Vladislav II., král, dal městu právo opevnit je hradbami a vybírat mýto.

1512 - Postaven nový presbytář chrámu v pozdně gotickém slohu.

1523 - Ludvík, král, potvrzuje městu privilegia.

1524 - Kryštof Wissinger, rychtář, vlastní dům v Klášterní ulici (portál v Mrštíkově ulici).

1526 - Ludvík, král, svolal sjezd moravských stavů do Hustopečí (pomoc Moravanů proti Turkům).

1528 - Ferdinand I., král, potvrzuje privilegia města a ustavuje třicátkový úřad.

1530-1535 - Do města přichází první dvě skupiny novokřtěnců ze Slavkova a Rosic.

- Mimo katolíků jsou zde i luteráni a pikardi.

- Děti chodí do školy ve Starovicích (luterský sedlák Jahn).

1554 - Kateřina Haugwitzová z Biskupic, abatyše kláštera Králové, povoluje zřízení městské kuchyně pro dělníky na vinicích a návštěvníky trhů.

1557 - Ferdinand I., král, potvrdil právo odúmrtí.

1558 - Město půjčuje králi Ferdinandovi I. 1 000 zlatých.

1564 - Spor města s Českou Vsí, která si uchovala samosprávu.

1565 - Maxmilián II., římský císař a král, potvrzuje privilegia města.

1571 - Poprava čtyř vrahů a lupičů.

1572 - Maxmilián II., římský císař a král, povyšuje Hustopeče na město s právem třetího trhu (na sv.Nikodéma), uděluje mu znak a právo pečetit červeným voskem. Listina je kulturní památkou ČR č.78/3.

1575 - Postavena zděná šibenice za městem.

1578 - Potvrzení vincourského cechu.

1579 - Rudolf II., král, potvrzuje privilegia města.

- Založení řeznického cechu.

- Matouš Jemnický z Wořešína, úředník kláštera Králové kupuje v Hustopečích dům na Táborech (zbořen 1992).

- Zbudovány renesanční domy na náměstí (Vašinovi, U Synků, a další).

1580 - Město je zatopeno při průtrži mračen.

1584 - Rozina Kundratka, abatyše kláštera Králové, uděluje právo prodeje soli a dřeva na radnici, vyváření piva v určených domech a postupuje městu pastviska na Ochsenberku a Fleckenberku.

- Postavena věž kostela.

- Město přistavělo ke kuchyni kovárnu a domky pro kováře.

1586 - Ustaven soukenický cech s právem týdenního trhu se sukny.

- Založen cech zámečníků, stolařů a sklenářů.

1587 - Šindelová krytina věže je nahrazena mědí a věž zvýšena o 4 sáhy.

1590 - Odnětí kostela luteránům a obnovení katolických bohoslužeb.

1593 - Rudolf II., král, potvrzuje privilegia a právo čtvrtečního trhu.

1595 - Postavena renesanční kašna na náměstí za 2 000 florénů - zlatých.

1598 - Ustaven cech pekařů podle olomouckého vzoru.

- Rudolf II., císař a král, odebírá majetek klášteru Králové v Hustopečích a dává jej Adolfu ze Schwarcenberku za dobytí Rábu (majetek nebyl převzat).

1599 - Rudolf II., císař a král, prodává Hustopeče, Starovice a Starovičky Karlu Maxmiliánovi a Gundakarovi z Lichtenštejnu.

XVII.století:

1600 - Karel Eusebius z Lichtenštejnu vydává městský řád.

1604 - Ve městě vypukla morová epidemie.

1605 - První vpád Bočkajovců (Uhrů) do města.

1607 - Falkenštejnské vinařské právo zrušeno na žádost moravských stavů.

- Kníže Patzowski žádá město o 9 000 zlatých výpalného, většina obyvatel je vyvražděna.

1610 - Poprava mydláře Konráda Koblitsche na náměstí za krádež hroznů.

1614 - Požár Kovářské ulice včetně městské brány (Kollárova).

1615 - Matyáš, císař a král, potvrzuje privilegia. Listina je kulturní památkou ČR č. 78/4

1617 - Karel Eusebius z Lichtenštejnu dává osadit na Kovářskou bránu svůj znak a půlorloj.

1618 - Vyhnání novokřtěnců z města.

1619 - Gábor Bethlen napadl město a žádá 15 000 zlatých výpalného, město i s okolím zpustošeno.

1620 - Ve městě se znovu usazují Židé.

- Město půjčilo moravským stavům 5 000 zlatých k nelibosti císaře.

1621 - Poslední část novokřtěnců se stěhuje do Levár a Sobotiště.

- Založení matrik.

1623 - Gábor Bethlen požaduje nové výpalné ve výši 51 7000 zlatých. Odvlečeno mnoho žen a dětí.

1624 - Ve městě táboří císařské vojsko a zabaví i to málo, co ještě zbylo.

- Po dobu nájezdů jsou trhy překládány do Valtic.

1629 - Ditrichštejn, kardinál, gubernátor Moravy stvrzuje výsady dobytčích trhů.

1634 - Nový požár Kovářské ulice.

1643 - Dobytčí trhy přeloženy do Mikulova.

- Do města vniklo lstí 3 000 Švédů a vyplenili je stejně jako i Kurdějov.

1644 - Vznik nových cechů - krejčovský, obuvnický, řeznický.

1645 - Město znovu dobyto Švédy (Torstenson) a vybráno 9 000 zlatých výpalného.

1650 - Při velké vichřici byla stržena báň z věže.

1651 - Při odchodu vojsk vypukl mor, na který zemřelo 40% obyvatelstva.

- Vypuzení Židů z města.

1656 - První lánová vizitace (soupis půdy).

1663 - Vpád Tatarů do města, 360 obyvatel zabito, 300 odvlečeno do zajetí, zničeny pole, sady a vinice.

1669 - Vyzvednutí templářského pokladu z úkrytu v kostele.

1671 - Spor radnice s knížetem z Lichtenštejnu - dvojvládí na radnici.

1673 - Po vpádech zůstalo jen 126 osedlých domů, 65 pustých.

1678 - Poprava ženy, která hodila své dítě do studny.

1679 - Vídeňský poštovní dostavník usmrtil při průjezdu několik lidí.

- Na morovou epidemii umírá několik set lidí (40% obyvatel).

1683 - Imrich Tökely, velitel kuruců v uherském vojsku, znovu drancuje město.

1684 - Požár hostince "U zlatého orla" v České vsi zničil 36 domů (autobusové nádraží).

1690 - Stavba kaple sv.Rocha na Křížovém kopci.

1696 - Poprava bednáře, měšťana, usvědčeného vraha a lupiče.

- Procházející císařské vojsko zabavilo všechno zbylé obilí a víno.

- Rozvoj soukenického řemesla příchodem nových obyvatel z Moravské Třebové.

XVIII.století:

1701 - Od požáru městského špitálu shořela celá Nová ulice (Nerudova).

1705 - Mikuláš Berecteny a Ladislav Oczkay, kuruci, vyzývají před branami města ke vzdání, město se ubránilo, padl jeden člověk.

1708 - Neobyčejně tuhá zima, sklizeň hroznů při vytápěných nádobách, trhliny na stromech v šíři dlaně.

1712 - Při dobytčím moru uhynulo ve městě 900 kusů.

1713 - Nová epidemie moru, zemřely desítky lidí.

1718 - Karel VI., císař, potvrzuje městu všechna dosavadní privilegia.

1719 - Velká neúroda, drahota, obyvatelé se živí jen zeleninou a ovocem.

- Poprava pastevce za krádež, pověšen za městem na hrušce.

1722 - Velký požár zničil 84 domů včetně špitálu a radnice.

1724 - Výjimečně úrodné roky ve vinicích.

1727 - Nejvyšší roční výnos z vinic, 2 107 beček (bečka = 565 litrů).

1731 - Druhá vlna kruté zimy, na jaře krupobití a povodně.

- Poprava bednářského tovaryše.

- Založeny pozemkové knihy.

1734 - Velká loupež na náměstí.

1736 - Zbudování morového sloupu na náměstí.

1737 - Bída a utrpení po vydání robotného patentu.

1738 - Poprava sedmi lupičů za krádež na náměstí.

1742 - Esterházyho husaři přepadli Prusy v Hustopečích.

1749 - Císařovna Marie Terezie ruší třicátkový úřad pro vnitrozemský dobytek.

- Postavení sochy sv.Jana Nepomuckého (původně před farou).

1751 - Spory mezi měšťany a vojsky okupační pruské armády.

- Požár na Dlouhém Cejlu zničil celou ulici (Herbenova).

1756 - Příchod piaristů do města.

1757 - Výstavba piaristické reálky (1757 - 1770).

- Založena nová kniha horenská.

1762 - Přívod vody dřevěným potrubím do kašny před piaristickou reálkou.

1773 - Zřízena velká ovocná zahrada (100 stromů) při piaristické reálce.

1780 - Zrušení starého hřbitova kolem kostela a zřízen nový za městem.

- Zobrazení města na kresbě panoramatu s popisem.

1782 - Josef II., císař a král český, povoluje konat dva výroční trhy.

1783 - Město mělo regulovaný magistrát.

1784 - Počet obyvatel ve městě byl 2 158, z toho 328 dětí, 312 domů.

1793 - Zbudován kamenný kříž u kostela.

XIX.století:

1805 - Město obsazeno francouzským vojskem až do roku 1806.

1809 - Nové obsazení města Francouzi (pobyt Napoleona 19.9.).

1811 - Staré kasárny rozděleny na 6 parcel (Jiráskova).

1813 - První případy cholery ve městě.

1819 - Vyhořel špitál a Kovářská ulice (Kollárova).

1820 - Rekonstrukce starého dřevěného potrubí vodovodu.

1824 - Zboření městských bran a likvidace hradeb.

- Oheň znovu zničil Dlouhý Cejl (Herbenova).

1829 - Hustopeče municipiálním městem.

1830 - Zrušení městského hrdelního soudu.

1831 - Na choleru umírá 18 lidí.

1834 - Budování tratě Vídeň - Brno.

1837 - Zřízení poštovní stanice.

1839 - Renovace kaple sv.Rocha na Křížovém kopci.

1840 - Založena první moravská továrna na zpracování sladkého dřeva.

1842 - Přestavba původní radnice (nad stávající).

1843 - Podle sčítání 2 906 obyvatel a 376 domů.

1848 - Při zrušení roboty ustavena Národní garda a zasazeny lípy svobody na náměstí.

- Výstavba nové školy (náměstí TGM).

1849 - Ve městě zřízen kolegiální soud, úřad podkrajský. Ustavena posádka husarů s divizním velitelstvím.

1850 - Náměstí vydlážděno kamenem z pavlovského lomu (za 9 000 zlatých).

- Ustaveno c.k. okresní hejtmanství pro soudní okresy Hustopeče, Břeclav, Židlochovice a Klobouky.

- Vydán požární řád města.

1851 - Upraveny kasárny pro četnictvo (vedle staré lékárny, Mrštíkova ulice).

1855 - Postavena hasičská zbrojnice s věží.

1856 - Oprava věže kostela (barokní podoba).

- Otevřena pokračovací škola pro řemesla a obchod.

1857 - Požár z České Vsi zničil i Panskou ulici a náměstí.

1859 - Zrušení cechů, liberalizace koncesí a řemesel.

1860 - Založena pamětní kniha města.

1861 - T.G.Masaryk studuje na piaristické reálce (1861 - 1863).

1865 - Velká průtrž mračen se zatopením a velkými škodami.

1866 - Ve městě ubytováno 6 000 pruských vojáků.

1869 - Podle sčítání 3 106 obyvatel a 522 domů.

1870 - Zřízena německá reálka.

- Založen židovský hřbitov.

1873 - Ustavení městské spořitelny.

1880 - Druhá továrna na sladké dřevo (parní pohon).

- Postavení židovské synagogy a školy.

- Založení kazatelské stanice církve evangelické.

- Ludvík Masaryk kupuje tiskárnu, kterou provozuje do roku 1894.

1883 - Přístavba k budově německé zemské reálky (dívčí škola).

1891 - Založen český čtenářský spolek.

1893 - První česká národní slavnost "Na zámečku" (nám. TGM).

1894 - Výstavba lokální dráhy v délce 7 km do Hustopečí.

- První české ochotnické divadelní představení (28.3., hra Staří blázni, režie Filip Kuber, opona A.Mucha).

1895 - Ustavení české Rolnické záložny (plakát A.Mucha).

- Filip Kuber zakládá Slovanské listy.

XX.století:

1900 - 1938: Sílící činnost české menšiny ve městě

1900 - Při sčítání bylo 3 603 obyvatel, 3 257 Němců, 380 Čechů, 588 domů, 2 743 ha.

- Postavení kostela církve čs. bratrské, evangelické.

1902 - Zahájení opravy kostela (likvidace barokní střechy věže s dřevěným ochozem).

- První objev révokazu.

1906 - Stavba nové radnice za 200.000 korun.

1907 - Volby do říšského sněmu.

1908 - Založen odbor Národní jednoty pro jihozápadní Moravu.

1909 - Ustavující schůze odboru Ústřední matice školské. 15.srpna povoleno otevření české školy.

- Počátky nacionalistických štvanic českých dětí.

- Zdemolování vnitřního zařízení Národního domu Němci.

- Protestní tábory lidu v českém okolí.

1911 - Rozvoj českých spolků (Sokol, Komenský, Čtenářský spolek).

- Vznik prvního českého úvěrního ústavu.

1912 - Spory s německým vedením města o přestěhování české školy.

1917 - Snesení kostelních zvonů pro válečné účely.

1918 - Zprávy o vzniku ČSR až 29.října z novin.

- Přípis městského zastupitelstva o připojení k Rakousku.

- Obsazení města Slováckou brigádou se dvěma kulomety na náměstí.

1919 - Otevření českého gymnázia

1922 - Elektrifikace města.

1923 - Zřízení českého státního gymnázia

1924 - Otevřena česká veřejná knihovna.

1925 - Změna názvu města z Hustopeč na Hustopeče.

- Zavedení autobusové dopravy mezi městem a nádražím (dnes Šakvice).

1926 - Založení české občanské záložny.

- Postaveno 30 nových domů a dva činžovní domy s 12 byty.

- Zahájeno dláždění ulic města.

1928 - Železniční neštěstí v Zaječí (23 mrtvých a 100 zraněných).

1929 - Postaven chudobinec za 160.000 Kčs.

- Místní lokálku provozuje L.Redlich, prodejem jízdenek na státní dráhu vznikl vůči státu dluh 2 miliony Kč (nebyl uhrazen).

1930 - Zavedení autobusové dopravy do Mikulova.

- Otevření nového českého státního gymnázia (dnes Nemocnice).

- Při sčítání bylo 3 719 obyvatel, 1 862 Němců, 1 715 Čechů a 142 cizinců.

1933 - Sadová úprava Křížového kopce.

- Stavba nové Rolnické záložny (výzdoba J.Obšil, rodák, akademický malíř).

1934 - Zrušení tradičních obilních trhů.

- Poprvé zvolen český starosta (MUDR.František Hošek).

1936 - Nadprůměrná úroda ve vinicích (z 1 ha 30q hroznů).

- Stavba obilního skladiště u nádraží.

1937 - Stavba české měšťanské školy a budovy okresního soudu.

- Aktivizace hustopečských henleinovců.

1938 - Slavnosti henleinovců pod prapory SdP (březen a 1.máj).

- 8.října okupuje město německá branná moc.

1938 - 1944: Německá okupace města

1938 - Místní Němec vysekal na Masarykově náměstí Lípu svobody.

- Městskou kroniku vedl K. M. von Levetzow v nacionalistickém duchu.

- Komisařem města jmenován JUDr. Robert Schwach.

- Deportace židů do Mikulova.

- Ve městě vznikají oddíly SA a SS.

- Změny v názvech ulic a náměstí /SA Strasse, A.Hitler Platz, K. Henlein Platz/.

- 27. 10. A. Hitler v Mikulově.

- Přeměna SdP na NSDAP /Nacionálně soc. německá strana práce/.

- Do města přijel říšský vedoucí Seys Inquart /bývalý Čech Čtvrtečka/ se 120 novináři z Vídně.

- Cenové relace - bílé víno 3,80 - 4,00 Kčs, červené 2,80 - 3,40 Kčs, v přepočtu na marky 75 feniků za litr.

- Pokus o přeměnu novostavby záložny na německý dům neprošel.

1939 - Odtržení města od českého zázemí se projevilo zánikem trhů, úřady byly přeloženy do Mikulova, kam byla zřízena autobusová linka.

- Hustopeče začleněny do župy Niederdonau.

- 17. 3. vytvoření protektorátu Čechy a Morava.

- Návštěva A. Hitlera v Brně.

- Po silných bouřkách velké záplavy ve městě.

- Zavedení potravinových lístků a nařízení o zatemnění města.

- Komisařským starostou města Rudolf Ludwig, ředitel školy.

1940 - Mimořádné sněhové bouře.

- Přemístění pomníků padlých z I. sv. války z Herbenovy ul. do parčíku před školu.

- Ve Vídni zemřel starosta Ludwig, nástupcem Wiktor Henrich.

- Po odchodu mužů do armády nastupují pracovní povinnost studenti, úředníci a především francouzští zajatci.

- Příjezd 740 Němců z Besarábie, ubytováni ve školách a bývalém okresním hejtmanství.

- Výsadba množství ovocných stromů a moruší pro pěstování bource morušového k získání hedvábí na padáky.

1941 - Mimořádné mrazy a sněhové vánice přerušily na týden dopravu a spojení.

- Velký úhyn zvěře mrazy a nedostatkem potravy.

- Při tání sněhu zaplavení nižších částí města.

- Zborcení řady obytných domů a sklepů podmáčením základů.

- Besarábci uznáni jako plnoprávní Němci, postupně přesunuti na dobytá území v Polsku.

- Starostou města jmenován JUDr. Anton Oberleitner.

- Obyvatelstvo odevzdává zimní oděvy a kožešiny pro armádu.

- Příchod nové skupiny 400 přesídlenců z Besarábie.

1942 - Opakování mimořádně tuhé zimy.

- Odvody ročníku 1924.

- Poslední skupina Besarábců odjíždí na dobytá území Ukrajiny a Ruska.

1943 - První vzpomínková slavnost na padlé vojáky ve válce.

- Ubývá záznamů v kronice, jsou nahrazovány výstřižky z novin o historii města.

1944 - Za tento rok již nebyly vedeny žádné záznamy.

1945 - 1948: Období poválečného rozvoje

Mimo rok 1945, který byl zpracován dodatečně na základě vzpomínek účastníků, nebyla vedena městská kronika až do roku 1956. Rekonstrukce významnějších událostí ve městě byla zpracována z dobového materiálu a ústního podání pamětníků.

1945 - V katastru města padlo 358 sovětských vojáků, kteří byli provizorně pohřbeni na osmi místech ve městě. Budova německé reálky byla krátkodobě upravena na vojenskou polní nemocnici.Ještě v den osvobození, tj. 16. dubna, byl ustaven revoluční národní výbor v čele s B. Varadinkem.

- Válečnými škodami bylo zničeno 36 budov, těžce poškozeno 69 objektů a lehce 174 budovy. Střelbou byla poškozena věž radnice a loď kostela.

- O život přišlo 8 osob německé národnosti.

- Začínají první útěky místních nacistů do Rakouska.

- První veřejná schůze dne 26. 4. za účasti 75 občanů zvolila 30ti členný národní výbor s předsedou B. Varadinkem, tajemníkem B. Frýbort.

- Byly vydány první české potravinové lístky pro Čechy i Němce.

- 1. května byly otevřeny první obchody.

- Městem procházelo množství německých zajatců směrem na Slovensko.

- 21. 5. byla ustavující schůze pléna okres. národního výboru pro Hustopečsko, Kloboucko, a Židlochovsko s předsedou B. Novotným.

- 21. 6. byla dekretem vyhlášena konfiskace německého majetku, včetně Lichtenštejnského panství v Lednici.

- Přiděleno 133 zemědělských usedlostí s 1 317 ha půdy a 31 živností z původních 137, byly ustaveny národní správy.

- Při nových volbách 6. 8. byl předsedou městského národního výboru zvolen J. Sedláček.

1946 - Značný pohyb obyvatelstva z vnitrozemí do pohraničních oblastí.

- Soustředění německého obyvatelstva v budově německé reálky.

- Z bývalého okresu bylo odsunuto 3 180 osob. Ve městě zůstalo 33 antifašistů a 137 osob ze smíšených manželství a přestárlých.

- Postupná obnova chodu města ve všech oblastech.

- Za městem založen hřbitov sovětských vojáků z hustopečského a části mikulovského okresu. Pohřbeno celkem 1 875 vojen. osob.

- Obnovení všech původních národních a církevních svátků.

- V prvních volbách do NS zvítězila Národ. socialist. strana s 367 hlasy.

- Komunistická strana - 352

- Čs. strana lidová - 288

- Čs. strana soc. demokrat. - 191

- Vyhlášení dvouletého plánu obnovy a rozvoje 1946 - 1948.

1947 - Po dlouhé a mrazivé zimě se projevil nedostatek paliva.

- V létě katastrofální sucho, nedostatek krmiva a nutné porážky i chovného dobytka. Návštěva prezidenta E. Beneše v Brumovicích s účastí žáků a studentů našich škol.

- Obnovení činnosti loutkového divadla a založení zahrádkářského spolku.

- Zřízen městský rozhlas.

1948 - 26. 2. ustaven okresní a městský akční výbor se 22 členy.

- Po politických změnách předsedou MěNV O. Halouzka, předsedou ONV F. Hrubeš.

- Přejmenování nádraží Hustopeče na hlavní trati na Šakvice stanice.

- Město získalo příspěvek 259 000 Kčs jako podporu zemědělství postiženému suchem.

- Značný pohyb obyvatelstva, útěky z vyrabovaných usedlostí, ale také pro neznalost zemědělské výroby a vinařství.

- Z místních 31 živností vytvořeny podniky (Hustroj, Komunální podnik, Stavební podnik).

- Výstavba prvních bytových jednotek v dnešní Javorové ulici.

1949 - Ustaven nový hustopečský okres zmenšený o 27 obcí, stal se součástí brněnského kraje.

- Zrušení Okresních školních rad, Okresní péče o mládež, Okresní berní správy a Berního úřadu.

- Zakládání mandloňových sadů.

- Zřízení obvodního zdravotního střediska.

- Výrazná redukce ploch vinic pro neznalost obdělávání.

- Zřízení traktorové stanice na bývalém velkostatku (dnes veterinární Úřad).

1950 - 1959: Poválečná obnova a budování

1950 - Počet obyvatel města 2 652, z toho 2 578 Čechů a 74 Němců.

- Založení zemědělského družstva, během roku všechny tři typy se 106 členy.

- Výstavba závodu Fruta, výroba ovocných šťáv a konzervárna.

- Vybudování samoobsluhy Jednota v Javorové ulici.

- Osazení prvních hydrantů na vodu ve městě.

- Zbudování retenční nádrže a rybníku na Štinkavce.

- Začaly vycházet místní Zemědělské noviny.

- Rozdělení okresu Hustopeče - část okres Židlochovice, část Břeclav.

- Na vybavení zemědělského útulku pro děti věnovala M.Nováková z Prahy 5 000 Kčs.

1951 - Úpravy stodol pro hromadné ustájení dobytka (ul. Sv. Čecha a Šafaříkova).

1952 - Zahájení adaptací čs. gymnázia pro okresní nemocnici.

- Přemístění stát. traktorové stanice do nových objektů před městem.

- Ukončení výroby cukrovinek a pendreků v bývalé továrně Wurffel n.s.

- Zemědělské družstvo má ve stavu 300 ks skotu, 40 koní, 550 vepřů a 2 300 ks drůbeže.

- Zřízení metanové stanice na Brněnské ulici a plnění tlak. nádob.

1953 - Po projevu A. Zápotockého vystupování členů z družstva (omezení potravin. lístků a šatenek).

- Vlakové neštěstí u Šakvic (120 mrtvých).

- Měnovou reformou stanovena hodnota pracovní jednotky v družstvu na 10,- Kčs.

- Veřejný protest několika občanů proti měnové reformě (1 : 5 a 1 : 50).

1954 - Soukromí zemědělci obhospodařují 672 ha půdy.

- Zřízení státního statku a budování farmy u silnice do Bojanovic (668 ha).

- Vodovodní síť města plně zprovozněna.

- Závod Drukov změněn na Jihokov.

1955 - Postupná obnova vinařství a sadařství.

- Zakládání zahrádkářských kolonií.

1956 - Zahájena výuka ve zvláštní škole.

1957 - Založení urnového háje za hřbitovem sovět. vojáků.

- Počet obyvatel 3 200, 820 domů, 5 studní, 10 ha sadů, 11 km veřejného osvětlení.

- Ze závodu Fruta Strojírny potravinářského průmyslu.

- Volby do národních výborů.

- Zahájena výstavba sportovního stadionu.

- Přelet sovětské družice nad městem zachycen radioamatéry.

- Asijská chřipka postihla mládež.

- Postupná plynofikace města.

- První televizor ve městě.

1958 - Kolem trati brigádnicky vysazeno 800 vrb a 500 topolů.

- Zrušení tzv. Sokolské zahrady v Brněnské ulici ve prospěch rozšíření Jihokovu.

- Stavba autoservisu Jihokovu při vjezdu do města.

- Zahájení provozu autoškoly Svazarmu.

1958 - Zpracování nového územního plánu města (VUT Brno).

- Radioklub navázal spojení s Novým Yorkem.

- Likvidace domů ulice B. Němcové pro výstavbu autobusového nádraží.

- Televizory vlastní 300 občanů města.

- Úprava dlažby náměstí v hodnotě 250 000 Kčs.

- Místní telefonní ústředna má 224 účastníků.

1959 - Ustavení melioračního družstva.

- Zahájení stavby veterinární nemocnice a hotelu.

- První fotbalový zápas na novém hřišti ve sportovním areálu.

- Družba města se slovenským městem Modra.

- Ukončení socializace zemědělství ve městě i okrese.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.