Kvasice

Podle Arnoštova testamentu zdědil panství kvasické Hynek Boček z Kunštátu, který je roku 1511 prodal Jiřímu Albrechtovi ze Šternberka na Holešově. V majetku tohoto rodu zůstaly Kvasice až do roku 1546, kdy kvasické statky získal Jan st. z Ludanic. Dalšími majiteli byli jeho synové a po nich Václav z Ludanic a na Helfštýně, ktery zboží kvasické prodal roku 1571 Kašparovi Vyškotovi z Vodník. Tento je však obratem prodal Janovi Kurovskému z Vrchlabí, jehož synovec Havel Kurovský z Vrchlabí je prodal roku 1591 paní Anně z Oberhamu, která poručila Kvasice svému manželovi Adamu Kravařskému z Šlevic. Adam prodal roku 1610 Kvasice za 60.500 zl. mor. Václavu Molovi z Modřevic, který je již roku 1614 prodal za 62.000 zl. mor. evangeliku Jiřímu st. Bruntálskému z Vrbna. Jiří se zůčastnil stavovského povstání, zemřel však ještě před konfiskacemi a královská komora ponechala za náhradu Kvasice vdově Alině Bruntálské z Vrbna. V polovině ledna roku 1621 vyplenili panství kvasické císařští. Alina se znovu provdala za Jana z Rotálu a roku 1636 mu zapsala i Kvasice. V majetku Rotálů zůstávají Kvasice až do roku 1757, kdy se panství dostalo prostřednictvím věna do majetku pánů z Lamberka. Roku 1902, po smrti Leopoldy hr. z Lamberka panství zdědil její syn Jaroslav hr. Thun-Hohenstein. Jaroslav Thun byl švagrem arcivévody rakouského a následníka trůnu Ferdinanda d´Este, který do zdejších lesů často zajížděl na hony.

Zámek Kvasice stojí na místě někdejší tvrze, která je připomínaná poprvé roku 1365 jako sídlo Miloty z Benešova a Kvasic. O podobě tvrze toho mnoho nevíme, jisté však je, že její dobytí husity bylo velmi nesnadné. Za jejich dobývání tvrz vyhořela a bylo nutno ji vystavět od základů, od této doby bývá nazývána i hradem. Ten byl obehnán vodním příkopem, do kterého byla přiváděna voda z rybníků pod bažantnicí. V 80. letech 16. století přebudoval hrad Havel Kurovský z Vrchlabí na renesanční zámek s arkádami, otevřenými do dvora. Rotálové sídlící v Napajedlích, respektive v Holešově, učinili z kvasického zámku jen středisko patrimoniální správy. Zámek se dočkal změn až počátkem 19. století kdy rozsáhlými stavebními úpravami v klasicistním stylu získal dnešní podobu. Roku 1820 byly strženy předhradní budovy a zbytky příkopů i z rybníčkem byly zasypány. K přestavbě vlastní zámecké budovy a zazdění arkád došlo roku 1840. Dnes je zámek v majetku obce a slouží jako domov důchodců.

V polovině 19. století byl kolem zámku vybudován anglický park. V zámeckém parku se nachází asi 300 let starý ořešák černý (obvod kmene 620 cm). Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, stojící na náměstí, dal vystavět Adam hr. Rottál v l. 1730 - 1740, který je pohřben pod hlavním oltářem. Krásná barokní stavba s křížovou dispozicí má tři oltáře a velmi cenný inventář. Zvláště je potřeba vyzdvihnout vynikající obrazy V. V. Reinera. Gotický, dříve farní, nyní hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie pochází z 15. století. Renesanční věž byla vybudována roku 1577 Kunatou Kurovským z Vrchlabí. V místní části obce Krajina se nachází kaple Matky Boží Pomocné, na kopci Vrážisko kaple Matky Boží Bolestné. Při silnici na Novou Dědinu, v lípojírovcové aleji o stáří asi 200 let se nachází křížová cesta.