Dolní Krupá

Podle jedné z verzí vzniklo jméno Dolní Krupá podle stoup na výrobu krup, které byly postaveny při potoku a zároveň díky obyvatelům zabývajícím se krupařským řemeslem. Další možnost odvození názvu obce podává historik Profous ve svém díle O místních jménech v Čechách. Říká, že přídavným jménem Krupá byla ve staročeštině označována velká ves nebo hrubá skála. V neposlední řadě je nutné zmínit ještě možnost odvození dnešního názvu od německého Grube, což znamenalo jámu nebo důl a takových útvarů bylo v okolí v době rozkvětu hor stříbrných mnoho.

Obecně se tedy vznik obce datuje k první polovině 13. století a již v roce zde 1307 byl vystaven první dřevěný kostelík. O několik desítek let později zde Maxmilián a jeho bratr Rodolf Trčka postavil dolnokrupský zámek.

Od roku 1664 byla Dolní Krupá ve vlastnictví rodu Henrichů z Lowenfelsu, za nichž byl roku 1683 vystavěn nový zděný kostel namísto původního dřevěného. O bohatou výzdobu zdejšího kostela se pak postaral baron tadeáš Schonowitz. Z doby jeho působení pravděpodobně pochází i freska v zámecké hale, znázorňující výjevy ze života Panny Marie, některé přestavby zámecké budovy a zanechali po sobě památku i tím, že pořídili pro Krupou dvě barokní sochy a to sv. Anny (naproti zámku) a sv. Jana Nepomuckého, jež stojí na hrázi rybníka, obě pochází z roku 1750.

Značně důležitý je i údaj o začátcích dolnokrupské školy. Souvislé školní vyučování zde začalo asi v roce 1727, kdy byla zásluhou vrchnosti upravena zádušní chalupa (pravděpodobně původní stará fara). Roku 1840 daruje škole měšťan František Lamprecht osm knih, jež byly v té době vysoce ceněnou hodnotou, a dává základ školní žákovské knihovně.

Roku 1843 baron Karel Mladot rozděluje školu na dvě třídy. První umisťuje v západním křídle zámku, druhá zůstává ve staré zádušní chalupě. Baron si však stále uvědomuje její nedostatky a klíčí v něm myšlenka postavit školu novou. Povolení ke stavbě získává roku 1858 a v roce 1861 v ní zahajuje vyučování.

Ani Dolní Krupé se nevyhnuly živelné pohromy. V roce 1890 to byly mnohé, vesměs založené požáry a téhož roku Dolní Krupou a její blízké okolí postihlo silné krupobití, které zničilo veškerou úrodu a způsobilo bídu obyvatel. Krup napadlo takové množství, že ještě čtvrtý den zůstávaly ležet v 50cm vrstvě. Další krutá rána postihla obec v srpnu roku 1892 v podobě velkého požáru, opět založeného. Oheň tehdy zničil polovinu obce i s kostelem, ve kterém roztavil 5 velkých kostelních zvonů, zlikvidoval veškerou sklizenou úrodu, většinu hospodářských zvířat, dokonce si vyžádal i lidský život.

Do klopotného života krupských obyvatel těžce zasáhla i první světová válka. Bylo zmobilizováno 103 mužů z Dolní Krupé a 22 mužů z Chrasti, z nichž se jich 20 nevrátilo. Těmto obětem byl z příspěvků místních občanů v roce 1922 postaven pomník v blízkosti kostela. Z příspěvků obyvatel byly o dva roky později opatřeny i tři nové kostelní zvony namísto původních pěti zničených při požáru.

V roce 1938 rozpínající se fašismus zasáhl i české země a rozpoutal druhou světovou válku, která pro celou naši zem znamenala velmi těžkou zkoušku. Každá vesnice, tedy i Dolní Krupá, šla potom dobou války s nadějí v porážku okupantů. Pro náš lid bylo velkou oporou vědomí, že v oblasti Českomoravské vrchoviny působí škody nepříteli několik partyzánských skupin. V řadách těchto partyzánů byli i občané Dolní Krupé a několik jich prožívalo i hrůzu nacistických žalářů. Na zuření heydrichiády doplatili dva lidské životy z obce.

Očištěním vlasti od okupantů začal i v Dolní krupé pulsovat čilý život. Byl opraven polozhroucený kamený most, dvě polorozpadlé lávky přes potok byly nahrazeny novými. Opravila se škola, do jejích tříd byl zakoupen nový nábytek a zřídila se nově i školní kancelář. Doplnila se knihovna o velké množství nových svazků, potok protékající obcí byl sveden do cementových rour, středem obce byla vybudována nová kanalizace.Nadšení obyvatelé v obnově obce neopomenou ani na v té době již poloviční zříceninu zámku a budují z něj kulturní dům, v němž jsou obnoveny i rozpadávající se historické památky.

Roku 1952 pak začíná klíčit myšlenka družstevního hospodaření a tak je 13. září 1952 založeno první Jednotné zemědělské družstvo, jež plní svoji významnou funkci v obci dodnes