Hledat firmy v obci Dolní Chvatliny
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Živé firmy v lokalitě Dolní Chvatliny 5 firem

OBEC Dolní Chvatliny - Dolní Chvatliny č. 4Fotografie u firmy

FRAJA - Horní Chvatliny č. 19, Dolní Chvatliny

ČESKÉ LAVIČKY s.r.o. - Dolní Chvatliny č. 35

MŠ DRÁČEK Dolní Chvatliny - Dolní Chvatliny č. 26

ZEMĚDĚLSKÉ OBCHODNÍ DRUŽSTVO DOLNÍ CHVATLINY - Dolní Chvatliny č. 31

Historie obce Dolní Chvatliny celá historie

Za starodávna se obě obce nazývaly Chvatlina. Dějepisné zprávy sahají do XIII. století, ale nedá se určit, které z osad se týkají. Již v roce 1250 se připomíná Přibyslav z Chvatliny, roku 1295 se jmenuje Tas z Chvatlin jako svědek při určování hranic Ratají nad Sázavou. Roku 1318 Lidéř z Chvatliny a Markvart z Chvatliny, jinak z Kamenice. Později byla zbudována ve Chvatlině Dolejší tvrz, ke které patřil díl Chvatliny Hořejší, ale ostatní díly této vsi drželi okolní vladykové. Tak roku 1359 platili kostelu v Dolních Chvatlinách Albrecht z Chvatlin, Jarozněv z Pecek, Peslín Bohuslavův, měštěnín pražský z rodu Olbramoviců a Markéta s Ofkou, vdovy z Bečvář. V roce 1368 platili z Chvatlin 10 kop grošů oltáři Navštívení Panny Marie v kostele svatého Víta na Hradě pražském.

Dvůr poplužní ve Chvatlině s dědinou, pastvinami, rybníky, luhy, sady a lesem v Nesměni koupil roku 1369 od Ježka z Chvatliny za 70 kop grošů Vavřinec z Mlékovic a synové jej drželi ještě roku 1390. Roku 1381 zemřel ve Chvatlině Soběn a roku 1386 Vesel. Štěpán z Chvatliny prodal roku 1396 nějaké usedlosti kostelu v Třebovli. Platy ve Chvatlinách zapsala do zemských desek roku 1407 paní Lidmila Kaplířka ze Sulevic bakaláři Klementovi z Roudnice a to dluh 280 kop. Z rodu vladyků zdejších byl zajisté také Bohuněk, farář Svojšický, který s panošem Janem ze Střímelic roku 1413 ke kaplanství zdejšímu platil.

Od roku 1386 byly rozděleny Chvatliny na Hořejší a Dolejší. Souvislejší zprávy o tvrzi v Dolní Chvatlině počínají v XV. století. V tom čase "seděli" na Chvatlině Jindřich z Tatec a Otík z Lozy. Tento byl od roku 1427 předtím hejtmanem vojska Táborského a Sirotčího, roku 1430 hejtmanoval na Nymburce a v létech 1431 - 1432 vedl s Čapkem ze Sán válečné tažení ve Slezsku, v Lužici i na Moravě. Téhož roku 8. září vydal ze sněmu v Kutné Hoře s Čapkem ze Sán ve jménu všech obcí království českého, i markrabství Moravského dopis k velmistru řádu křížovníků Pruských, v němž mu vytýká nepřátelství ve spolku s králem polským.

Císař Zikmund, sháněje pomocníky válečné, zapsal Chvatlinu roku 1421 Mikuláši z Církvice, ale tu zabrali kouřimští, kterým to císař Zikmund roku 1436 potvrdil. Dne 2. dubna 1440 odkázal Václav z Miletína, měšťan, plat 4 kop v Chvatlině Hořejší i Dolejší manželce Důře s dcerami, zejména Markétě, ženě Prokopa písaře, Aničce a Kačce. Rukojmí platu jmenují se Jan z Přeboz a Pavel z Cerhenic.

Od Jindřicha z Tatec i Otíka z Lozy koupil dědictví ve Chvatlině Hořejší i Dolejší, tvrzí, dvorem poplužním, dvory kmetcí s platy, s lukami, lesy, potoky, rybníky, sady, porostlinami, kurmi, v Mančicích 2 kopami grošů platu věčného, nadací kostelní roku 1447 Duchek Šváb z Chvatliny, praotec vladyčího rodu Švábů z Chvatliny.

Roku 1454 postoupil Bedřich ze Stážnice ve Chvatlinách 3 lidi Vaňka, Kubce a Jana, kteří platili ročního úroku 6 kop 22 groše ročního úroku králi Jiřímu z Poděbrad. Roku 1462, 15. dubna poručil Václav z Květova, měštěnín, dědiny a platy dědičné i komorní v Dobřeni, Chvatlině, Pňově i Libodřicích manželce své Zuzaně a synům Janovi, Václavovi, Bohuslavovi a Danielovi, jakož i dítěti, jímž těhotna. Král Vladislav potvrdil dne 4. října 1475 zápis Chvatliny Janovi z Soutic na Týně. Tento díl dostal potom Bartoš z Práchňan. Potom roku 1480 21. prosince, odkázal Ondřej Maustytl, měšťan, v Dolejších i Hořejších Chvatlinách Kartuši, dcerám svým, na rovný díl. Paní Machnu měl za manželku Duchek Šváb z Chvatliny, syn Václavův.

Jmenovaný statek prodal potom Duchek roku 1506 Majdaleně ze Strašnic a jejím dědicům za 1109 kop 15 grošů. Ta se vdala za Jana Šlechtu ze Všehrd, majíc po něm později dvůr Otelec (asi Votelež), dům v Kouřimi a tvrz Podmokly. Roku 1509 jmenuje se na jejím díle Benda, rychtář z Chvatliny a roku 1539 patřilo z rychty v Dolní Chvatlině 35 kop grošů gruntovních peněz Křížoví, člověku pana Jana z Šelnberka, který o ně paní Majdaleně často upomínal.

Některé části Chvatlin drželi roku 1503 Tomáš Horňátecký z Dobročovic a Mikuláš Popel z Vesce a na Drahobudicích, kteří se soudili o pobrání svršků po faráři Matějovi. V té době měl díl Dolejší a Hořejší Chvatliny Bartoš z Práchňan, měštěnín z Kutné Hory a po jeho smrti se v roce 1513 ujal dědictví Mikuláš z Prachňan. Na díle tom se jmenuje roku 1517 Machel, Hospodka a Kovář, kteří byli dlužní Matěji Zemanovi 14 kop a 17 korců pšenice, dále Žáček z Dolní Chvatliny dluhuje l0 kop. Pan Mikuláš roku 1533 prodal svůj podíl v Dolejší Chvatlině ze Sobučicí paní Majdaleně ze Strašnic.

Toho roku měla tato paní při s Adamem z Říčan a Zásmuk, protože jeho maštalíř a sladovník s Vokem z Říčan krčmu v Hořejších Chvatlinách mocně vybíjeli, při čemž Jakub Fousek, čeledín její byl zbit, že byl sotva živ a krčmář zavražděn. Potom zase roku 1541 ji pohnal Smil Myška ze Žlunic a na Hrádku Poděhusích, že "ona vkládá se v tu polovici kostelního, kteráž jemu náleží". Brzy potom napsala paní Majdaléna svoje poslední pořízení učinivší poručnicí dětí i statku Kuňku ze Sedčic, manželku syna svého Václava. Tato prodala roku 1544 v Dolejší Chvatlině tvrz s dvorem poplužním, ves celou s polovicí podací a co měla v Hořejší Chvatlině, za 1377 a půl kopy grošů českých Adamovi z Říčan a Zásmuk majiteli zásmuckého panství. Tvrz se jmenuje ve Chvatlině ještě při dělení Zásmuk roku 1565, ale pak zašla. Odtud měnily Chvatliny pány dle Zásmuk. Byla uváděna ves Dolní Chvatlina, díly ve vsi Horní Chvatliny a dvůr v Dolních Chvatlinách s kovárnou, taktéž s dalšími vesnicemi a dvory, což zdědil syn Zdislav z Říčan, který oženiv se s Kateřinou z Chřínova byl povahy prudké, jak nejedná příhoda svědčí. Roku 1573 v Sobočicích mrskal přes hlavu prutem Jiříka Měděnce z Ratibořic, roku 1576 poddaného pana Jiříka Voděradského ze Suchdola, který k němu s poselstvím přišel pěstí zbil a roku 1583 maje u sebe Jindřicha Byšického, jej sklenicí hozenou okrvavil. Ovdověl a oženil se podruhé roku 1583 s Markétou z Libečkova, ale záhy po sňatku zemřel. Rozmařilým životem svoje statky nemálo zadlužil. Proto zboží zásmucké bylo prodáno na dluh 27000 kop grošů českých Janovi Vchynskému ze Vchynic, purkrabí karlštejnskému roku 1584 od synů Zdislavových. Tento nový majitel Zásmuk a okolí byl znám řečmi smělými a vzdorovitostí, již proti císaři Rudolfu II. roku 1586. Popíral právo císařovo jmenovati děkana na Karlštejně, což prý stavům přísluší. Byl pohnán před soud komorní pro uražení velebnosti královské. Musil v pokoření dvakrát na kolena padnout, aby obdržel odpuštění. Nicméně byl zbaven svého úřadu. Byl později obviněn z podvedení zápisu v deskách zemských, což se mu nepodařilo vyvrátiti. Zemřel 27. dubna 1599 náhle, že se i o otrávení mluvilo. Po jeho smrti zdědil zásmucko syn Václav. Byl jako otec zuřivým nepřítelem císaře Rudolfa II., byl i mužem pyšným, obojitným, neupřímným a nepoctivým. Stěžovali si na něho hejtmané krajští, dal se do služeb Rudolfova bratra Matyáše, jehož byl roku 1598 komorníkem. Kul pikle a pomluvy, až byl roku 1616 odsouzen ztrátou cti a hrdla, ale z milosti císařské osvobozen a uvězněn na zámku v Kladsku. Uprchl a po bitvě na Bílé Hoře kupoval konfiskované statky, ale celé nezaplatil. Zemřel v roce 1626 v Brně.

Rod Vchyňských hospodařil na zásmucku až do roku 1635, kdy 11. června jej prodal pro dluhy Václavu Michnovi z Vacínova. V těch časech války třicetileté pustošily i celé okolí a tento majetek nezůstal v rukou majitele dlouho. Dne 23. prosince l637 prodal hrabě Václav Michna z Vacínova, Janu Rudolfu hraběti ze Šternberka panství zásmucké za 95000 kop míšeňských. Při tomto uvádí se i Dolejší a Hořejší Chvatliny, jakož i tvrz při Hošticích, s poli, luhem a mlýnem. Po válce třicetileté roku 1654 byla v obou vsích většina usedlostí pustých. Dřívější výměry polí, převedeny na dnešní: věrtel= 719,33 m2 a sirých = 2877 m2 = nynější korec = asi 29 arů.