Dolany

Tak se uvedeném roce 1406 objevuje jako nájemce Eliška Škopková z Dubé. Okolo roku 1430 získal ves s tvrzí páni z Valdeka. Od svých příbuzných vyplatil velmistr křížovníků s červenou hvězdou Oldřich Medek z Valdeka ves Dolánky na protějším břehu Vltavy. Stalo se tak v letech 1454 - 1455. Křížovnický majetek v Dolanech byl pak opět zastavován drobné šlechtě. Zbytek Dolan údajně připadl ke statku Chvatěruby, který vlastnili Zajícové z Házmburka. Tato část pak byla vyplacena a připojena k Tursku, které bylo v držení zmíněných křížovníků. Jeden ze zástavních držitelů Zikmund Chvatěrubský z Lestkova na přelomu 50. a 60. let 16. století vracel tvrz a ves Dolany zpět křížovníkům. Jiná část Dolan s dvorem patřila v 16. století Štrouchům z Chlumku a pak byla připojena k Míkovicím (dnes část Kralup n. Vl.), které drželi Boryňové ze Lhoty. Vrchnostenskou správu ukončilo zrušení nevolnictví v roce 1848. Na konci 19. století byly Dolany příslušné k politickému okresu Velvary a k hejtmanství Slaný. V té době se staly proslulými "dolanské švestky" pocházející z obce Dolany.

O JMÉNU

Zkoumáním významu jména obce je hledána možnost vytvořit znak mluvící, kterým je nejvíce oceňovaný. Takový znak je vytvořen tak, aby bylo ve shodě znamení, či symbol ve štítu se jménem.

V průběhu historie se podoba jména obce nijak neměnila a už první zmínka dokládá podobu shodnou s dnešním tvarem: Przibislaus de Dolan (1318), ves Dolany (1438), Dolany (1890).

Výklad významu názvu obce byl jazykovědci vyložen následovně: Jméno Dolany vzniklo příponou -jan- ze staročeského apelativu dól (latinsky "fovea", "vallis" - fovea = jáma na chytání zvěře, vallis = údolí; německy "die Grube" = jáma, dolík, důlek, důl, či "die Tal" = údolí, novočesky "důl". Jméno označovalo původně obyvatele "dolu". Tomuto výkladu také nasvědčuje poloha vsí s tímto jménem u řek, potoků a v údolích (v České republice je osmnáct obcí se jménem Dolany).

S ohledem na výklad významu názvu jména obce lze vytvořit znak, který by se blížil ke znaku mluvícímu.

O ZNAKU PRAMENY DOLOŽENÝCH NEJSTARŠÍCH MAJITELŮ DOLAN

V pramenech se obec poprvé připomíná v roce 1318 ve spojení se jménem vladyky Přibyslava z Dolan. Heraldická literatura (A. Sedláček, Českomoravská heraldika II., Praha 1925, s. 114) píše, že z Dolan se píše rod, jehož příslušníci byly předkové vladyckého a od 18. století panského rodu Mladotů ze Solopisk (Solopysky nad Černošicemi u Prahy). K těmto předkům patří Ješek Prosinka z Dolan (1337), jeho syn Vaněk z Prosinic. Ti používali ve znaku kosmé nebo šikmé břevno a na něm tři hvězdy - barevnost známa není. Stejným znakem pečetil v roce 1395 Oldřich z Dolan a v roce 1398 Eliška z Dolan. Mladotové ze Solopisk užívali červeného štítu se stříbrným kosmým břevnem, na kterém jsou položeny tři černé routy za sebou. S ohledem na skutečnost, že ve znaku vladyků z Dolan jsou na břevně hvězdy, lze předpokládat, že ty nebudou jiné než stříbrné nebo zlaté. Při dodržení heraldických pravidel lze uvažovat o barvě kosmého, či šikmého břevna jako o červeném s ohledem na znak Mladotů, či modré, resp. zelené (? - u nás málo užívaná barva), nebo černé (pro své druhotné významy barva spíše odmitaná).

V polovině 14. století a pak v následujících snad dvou stovkách let byli majiteli vsi pražští křížovníci s červenou hvězdou, kteří v Tursku měli komendu. Křížovníci s červenou hvězdou byli jediným rytířským řádem vzniklým na české půdě. V roce 1233 jej založila sv. Anežka Česká, dcera krále Přemysla Otakara I. Znakem řádu byl černý štít a v něm červený osmihrotý kříž nad červenou šestihrotou hvězdou. V souladu s platnými heraldickými pravidly nelze zobrazit u nových znaků červené figury na černém štítě a u znaku uvedeného rytířského řádu, který je stále užíván, nelze jej použít ve znaku obce jinak než v podobě umenšené, nebo pozměněné.