Dobrochov

Zažloutlé stránky kronik a archívů vyprávějí o historii obcí okresu Prostějov. Ne každá obec má tak dlouhou historii jako obec Dobrochov. Vždyť nejstarší záznam o Dobrochovu pochází z roku 1131.

Podle tohoto záznamu měl metropolitní kostel olomoucký jedno popluží “v Dobrochouicich“. Před 650 lety, tedy v roce 1348 věnoval pan Lambert z Rájce 5 a půl lánů a popluží dědičně své manželce Ance, snad aby ji pevněji připoutal i její srdce ke svému.

Na Dobrochovské lány a dvory měli vůbec zálusk manželky šlechticů. Anna z Otaslavic dostala od svého manžela Ješka Pušky z Kunštátu v roce 1377 ves Dobrochov s jedním zpupným statkem a potomek pana Ješka – Erhard Puška z Kunštátu a Otaslavic – zajistil v roce 1418 věno své manželce Kateřině na 15 lánech, 2 krčmách 8 činžovních chalupách.

Dobrochovští občané měnili často své domácí pány a paní – Machna z Valdštejna, Ctibora z Cimburka, Ladislava z Boskovic a konečně Jana z Pernštejna, který v roce 1542 přenechal Dobrochov Prostějovu. Po 300 let až do roku 1848 zůstal Dobrochov poddanskou vesnicí města Prostějova.

Do roku 1850 dohlížel na život v Dobrochově vrchnostenský rychtář, na správě obecních záležitostí se podílel volený purkmistr. Své písemnosti obec stvrzovala vlastní pečetí. Bohužel, do dnešní doby se dochoval pouze otisk pečetě. Uprostřed je zobrazen dub, opis zní: „DIEDINA DOBROCHOW 1668“.

Proč název Dobrochov

O názvu obce byly zaznamenány dvě různé pověsti.

Podle první bohatá paní zabloudila při lovu v lesích. Byla vlídně přijata v jedné z chaloupek, kde bylo o ní dobře pečováno. Jako dík za tuto péči slíbila, že na onom místě vystaví vesnici, kterou nazve jménem Dobrochov, protože se o ní dobře postarali.

Jiná pověst zase vypráví, že se za hrozné války uschovali tři bohaté paní v původních chaloupkách, byly od lidí dobře obslouženy, občané se dobře chovali – odtud Dobrochov.

A další zajímavosti

Před rokem 1867 bylo v obci 28 čtvrtláníků, průměrně po 45 měřicích polností, 25 domků, hostinec na č. 9 a druhý zájezdní hostinec v čísle č. 33 zvaný “Fajka“, který byl zřízen knížetem Ditrichsteinem v roce 1726. Název fajka vznikl prý od toho, že v dřívějších dobách byla v hostinci veliká fajfka, mající 7 trysek, do níž se vešly na jedno nacpání 4 balíčky tabáku a z níž společně kouřili.

V listinách nacházíme pojmenování částí obce jako: Dědina, Chalópke, Fajka, názvy polí: Vrche, Padělke, Lopate, Kozi ružke, Kluče, Vinohrade. Z názvu místních tratí lze pak usuzovat, že Dobrochov byl ryze českou obcí.

V Dobrochově byly dva obchody se smíšeným zbožím a jeden obchod s dobytkem. Zbytek lidí se živil řemeslem a to: krejčovstvím, obuvnictvím, zednictvím, nádeničením, službou u bohatých rolníků, část lidí chodila do lomů v Kobeřicích a Brodku.

Podle starých zápisů usuzujeme, že na místě dnešní obce musely býti mohutné lesy dubové. Posledním pozůstatkem těchto lesů byl starý dub, který stál na východní straně za osadou podél cesty na pozemcích “Dlouhé Kluče“. Tento dub měl šest metrů v objemu, jehož vnitřek byl vypráchnivělý, dutý prostor byl takový, že „…tři dorostlé osoby se v něm pohodlně skrýti mohly…“ V roce 1850 počal vadnout, byl ořezán, načež znovu vyhnal haluze značné velikosti a každým rokem ho v koruně přibývalo. Roku 1862 udeřil do něho blesk, vnitřek úplně vyhořel, jen kůra zůstala a proto neuschl. Roku 1865 byla jedné noci veliká bouře, která jej na tři kusy roztříštila. Jeho stáří se odhadovalo na 600 let. Na tomto dubě visel od nepaměti malý obrázek Panny Marie. Tento obraz o zmíněné bouři byl nalezen několik metrů od dubu na poli bez porušení.

V dnešní době na tomto místě stojí kamenný kříž, do něhož je obraz zasazen. Tento kamenný kříž byl postaven v roce 1882 a vedle něho byly zasazeny dvě lípy. Jedna z těchto lip byla stářím natolik poškozena, že nevydržela nápor veliké vichřice, která se prohnala obcí dne 19. listopadu 2004, zlámala se a při pádu poškodila druhou lípu natolik, že i ta musela být pokácena. Namísto lip byly na stejném místě zasazeny dva duby. Bohužel padající lípa poškodila i kamenný kříž, že tento musel být odvezen na opravu do Olomouce, kde byl opraven restaurátorem Ing. Werkmannem nákladem 130 000,- Kč.

Již zmiňovaný obraz má souvislost s tím, že obyvatelé Dobrochova každoročně na svátek Panny Marie (8. září) chodili procesím na pouť do nedalekého Pivína. V popisu hejtmanství prostějovského z roku 1898, na straně 64 se píše, že „Jako zvláštnost budiž připomenuto, že na svátek Panny Marie, připadajícím na 8. září, mají obyvatelé Dobrochova studenou kuchyni. Toho dne se v místě netopí ani oheň se nerozžehne. Zvyk ten vztahuje se k minulým dobám, kdy byly vypravovány slavnostní průvody do Pivína. Přihodilo se jednou, když poutníci se ocitli za osadou, že zpozorovali vznik požáru v Dobrochově. Těm, kteří se vrátili domů, statky shořely, kdežto oněm, kteří se dále ubírali, zůstal majetek neporušen. Na památku toho učiněn slib, dle něhož zdrží se obyvatelé výše nadepsaného dne teplých pokrmů.“ Tento zvyk se udržoval v obci ještě po druhé světové válce. Zanikl tak, jako zanikly slavné průvody do Pivína, neboť od pradávné doby v den 8. září o pouti v Pivíně se při hrubé mši vždy ohlašovalo, že “…tato mše svatá byla sloužena za počestnou obec Dobrochov….“ Škoda, že i tento fakt zmizel.

Jiná pověst, která se vztahuje k dubu je tato: Jedné noci ponocný, který chodil po vsi a hlídal obec, zašel až k dubu. Tu najednou zpozoroval, že z dubu svítí oči velkého draka. Zbouřil celou obec. Občané se vydali ozbrojeni k dubu, aby draka zabili. Když se k dubu přiblížili, stalo se, že z dubu vyskočil černý kocour. Od té doby se dobrochovským posměšně říkalo “Dobrochovští draci“.

Staré zápisy jsou však popsány i událostmi smutnými. Nejednou řádil v obci mor, nejednou se přehnala Dobrochovem válka. Zvláště za války o rakouské dědictví v roce 1742 zakusili obyvatelé obce veliká příkoří. Podobného příkoří se nasytili občané v roce 1866, kdy v Dobrochově bylo přes 2000 mužů pruského vojska. V zápisech se praví, že zde mělo mít vojsko odpočinek, ale druhého dne po příchodu byl vydán rychlý rozkaz k odchodu. Příčinou byl přepilovaný telegrafní drát nedaleko hostince Fajky. V listinách se dočítáme, že drát poškodil Antonín Hošek. Vojsko ho usilovně hledalo, ale nenašlo.

V roce 1866 řádila v obci cholera, které podlehlo 40 občanů. Tito občané byli pochováni nedaleko lesíku Doubravka při tehdejší polní cestě do Brodku. Na pohřebišti až do vzniku JZD stál dřevěný kříž. Škoda, že se tento kříž z tohoto místa ztratil a pietní místo tak zaniklo.

Obec Dobrochov má nadmořskou výšku 237 m.n.m. Rozloha půdy je 253 ha.