Dominantu města tvoří farní kostel sv. Alžběty Uherské, u něhož stojí Mariánský sloup. V blízkosti Cvikova se nachází kopec Kalvárie s kaplemi křížové cesty a zřícenina hradu Milštejn.

Hledat firmy v obci Cvikov
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Firmy v obci Cvikov
Živé firmy - počet: 184, obec Cvikov

AJETO-CZECH GLASS CRAFT spol. s r.o. - Lindava č. 167, Cvikov

ANNA LESCHINGEROVÁ - Vančurova 237, Cvikov II, Cvikov

AUTOBAZAR CVIKOV - Pivovarská 308, Cvikov II, Cvikov

AUXILIA POHŘEBNÍ SLUŽBA - Československé armády 137, Cvikov I, Cvikov

AZ LEŠENÍ-MOBILNÍ PLOTY,STAVEBNÍ VÝTAHY - Tovární 417, Cvikov II, Cvikovweb

BALÁZS GABRIEL - Smetanova 357, Cvikov II, Cvikov

BENEŠ ANTONÍN - Cvikov II č. 2, Cvikov

BERÁNEK JIŘÍ - Ústavní 451, Cvikov II, Cvikov

BERÁNEK PETR - Komenského 295, Cvikov II, Cvikov

BETYS TRUHLÁŘSTVÍ-CVIKOV - Tovární 15, Cvikov I, Cvikov

BOHUSLAV ZDENĚK - Nábřežní 22, Cvikov II, Cvikov

BRÁZDA JAROSLAV - Sad 5. května 472, Cvikov I, Cvikov

BURŠÍK MILAN s.r.o. - Martinovo údolí 416, Cvikov II, Cvikov

ČESKÁ POŠTA Cvikov, s.p. - Komenského 308, Cvikov I, Cvikov

ČESKÁ POŠTA Lindava, s.p. - Lindava č. 278, Cvikov

ČESKÁ SPOŘITELNA Cvikov - Jiráskova 96, Cvikov I, Cvikov

ČESKÝ KYNOLOGICKÝ SVAZ Cvikov - Cvikov I, Cvikov

ČESKÝ RYBÁŘSKÝ SVAZ, MO Cvikov - Husova 296, Cvikov I, Cvikov

DANA GROMANNOVÁ - Sídliště 560, Cvikov II, Cvikov

DAVID JANATA - Mánesova 539, Cvikov II, Cvikov

Posledně opravené/vložené firmy:zobrazit více

INVA odštěpný závod KALAK - Československé armády 4, Cvikov I, Cvikov

MĚSTO Cvikov - Náměstí Osvobození 63, Cvikov I, CvikovwebFotografie u firmy

Dominantu města tvoří farní kostel sv. Alžběty Uherské, u něhož stojí Mariánský sloup. V blízkosti Cvikova se nachází kopec Kalvárie s kaplemi křížové cesty a zřícenina hradu Milštejn.

POLARCARS - Komenského 514, Cvikov II, Cvikovweb

Zajistíme nákup, prodej, dovoz ojetých osobních vozů VOLVO, servis osobních vozů VOLVO. Odtah osobních vozů pro naše zákazníky.

Historie obce Cvikov celá historie

Cvikov jako osada byl založen ve 13. století v rozšířeném údolí po obou stranách Boberského potoka, první zmínka o Cvikovu pochází z roku 1352: v rejstříku popérského desátku "Registra decimarum papalium 77" je uváděn jako Czwykaia. Na město byl Cvikov povýšen roku 1391. Před rokem 1352 zde již byl farní kostel. Patřil k panství milštejnskému a poté k zákupskému. Ve 14. století to bylo obchod a řemesla soustřeďující městečko na obchodní cestě z Lípy do Žitavy. Roku 1346 se tu na ní uvádí kamenný most přes potok. Už v r. 1572 byla ve Cvikově škola. Roku 1634 město vyhořelo. Roku 1680 vypukla morová epidemie. V roce 1680 vypukla na panství rebelie sedláků. Do Cvikova se uchýlilo 1.200 vzbouřenců z 20 obcí. Na Zeleném vrchu se bránili dva dny přesile vojsk generála Piccolominiho. Místní obyvatelé se zúčastnili i vzpoury v r. 1775. Kostel sv. Alžběty má gotickorenesanční trojlodí. Byl přestavěn v letech 1553 - 1558 Benedettem Fervim ve stylu pozdní gotiky a počátku renesance. Znovu byl přestavěn v r. 1726. Věž byla postavena v letech 1578 - 1580 z pískovce Dutého kamene. Dnešní podobu získal kostel renovací v r. 1868. Na svorníku žebrové klenby je Berkovský znak. Roku 1728 byla vybudována Křížová cesta - Kalvárie (437 m.n.m.), nedávno obnovená se zasklenými reliéfními obrazy a sochami. Při pravidelných pašijových hrách zde účinkovalo až 600 herců a sjíždělo se zde na tisíce diváků. Město trpělo průtahy vojsk ve 30leté válce i r. 1778. Roku 1850 byla otevřena budova soudu a pozemských knih. Na přelomu 19. století je zaznamenán největší rozvoj města. Život města významně ovlivňovala Pražsko-Žitavská silnice, zřízená Vratislavem II. Nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím bylo tkalcovství. Pro tkalce zde byla i učňovská škola. Dále se zde zušlechžovalo sklo rytím a broušením. Při soutoku Svorského a Boberského potoka v ul. Martinovo údolí zřídil v r. 1834 Leopold Martin (odtud místní název) léčebné lázně s rašelinovými a sirnými koupelemi, vodní kůrou a parními lázněmi. Za 2. světové války se ve zdejší textilce vyráběly letecké padáky. V okolí působila odbojová skupina Waltro, jejíž čeští, němečtí i sovětští příslušníci se ukrývali mj. i v jeskyni u Drnovce. Ve městě se dochovala řada pěkných lidových staveb. Na hřbitově jsou náhrobky od sloupského sochaře J. Maxe.

Místní část Drnovec je ves na jižním úpatí Zeleného vrchu, mezi Cvikovem a Kunraticemi. Roku 1391 uváděna jako Grina ves, též Agrina. Usuzuje se, že vznikla kolem staré a záhy zaniklé sklářské hutě. Byla zde kaple, dnes zbořená. Před 2. svět. válkou zde byla sklářská huť. V blízkosti se nachází lesní kaple, postavená uprostřed lesů na okraji útvaru Dutý kámen.

Místní část Trávník je podhorská ves na východním úpatí Trávnického vrchu v Lužických horách. Podle starého názvu (r. 1391 jako Krazhart) se usuzuje na vznik osídlení v souvislosti se sklářskou hutí. Později zde převládalo tkalcovství. Je zde pozdně barokní kostel. V okolí je barokní kaple sv. Rodiny z 2. pol. 18. století. Jižně od obce je sloup se soškou P. Marie. V současnosti slouží obec Trávník k rekreačním účelům.

Místní část Naděje je uprostřed lesů položená horská a především rekreační ves východně od Milštejna. Osídlení tu patrně vzniklo v souvislosti se zdejší sklářskou hutí, později s důlním podnikáním v okolí (těžilo se zde stříbro a železná ruda), jako ves se uvádí r. 1612. Její jméno vzniklo snad převzetím názvu místní sloje. Roku 1706 však vrchnost už nedala souhlas k pokračování těžby. Roku 1874 si bratři Israelové z Drážďan pronajali lom v masívu Milštejna a k němu postavili v Naději továrnu na opracování mlýnských kamenů - žernovů. Jižně při cestě do Trávníku stojí kaple z r. 1821, na oltáři pozdně barokní sousoší sv. Anny Samotřetí z 1. pol. 19. století. Severně 1 km je rekreační osada Hamr, kde na Hamerském potoku stávala původně stoupa na drcení v okolí těžené rudy, která se potom dopravovala do blízkých tavíren. Později tu byl mlýn a pila (r. 1754). V roce 1938 zde byla postavena přehrada Naděje pro pohon pily v osadě Hamr.

Místní část Lindava je přípotoční ves v údolí Svitávky, táhnoucí se od ústí Boberského potoka (zprava) k jihu, kde na ni navazuje místní část Svitava severně od vrchu Ortel. První zmínka o Lindavě pochází z r. 1391, náležela k milštejnskému panství Berků z Dubé. V dubnu 1577 cestoval přes Lindavu císař Rudolf II., když vedlejšími cestami unikal před morem z Prahy do Žitavy. Roku 1757 zde Rakušané napadli ustupující Prusy, r. 1813 se v okolí strhly šarvátky rakouských husarů s Napoleonovými polskými hulány. Zemědělství na přilehlých odlesněných svazích bylo záhy doplňováno výrobou: kdysi tu na potoku stával hamr na železnou rudu, patrně těženou v okolí, koncem 18. století tu bylo 29 bělidel příze a plátna, pozdější textilní továrny a další provozy. V letech 1756 - 1760 zde byla vybudována zrcadlárna, po Sloupu druhá v kraji. V letech 1699 - 1702 byl na místě starého dřevěného kostelíka postaven barokní kostel sv. Petra a Pavla, původně dřevěná věž byla v r. 1859 nahrazena dnešní kamennou, současná pseudobarokní úprava je z r. 1915, uvnitř barokní kamenná křtitelnice z počátku 18. stol. Lindava si zachovala mnoho původních roubených staveb vesnického rázu, např. patrový dům čp. 210 s mansardovou střechou, nověji upravený, na klasicistně zdobeném portálu je letopočet 1804. V současnost je zde největším závodem světově proslulá sklárna Ajeto.

Místní část Svitava je přípotoční ves v údolí Svitávky jižně od Lužických hor. Širší zemědělsky využívané svahy tu přecházejí do sevřenějšího zalesněného údolí. Osada se poprvé připomíná k r. 1525. Stával zde hamr na železnou rudu, později přeměněný na mlýn. Roku 1639 byl v obci krečam (krajové označení pro rychtu či fojtství). Narodil se tu hudebník Josef Strobach (1731 - 1794), kapelník v Praze a přítel Mozartův. Byl jedním z početného muzikantského rodu Strobachů v kraji. V obci byla v r. 1725 postavena kaple Nanebevst. P. Marie. Západně v zalesněném sedle mezi Slavíčkem a Šišákem je Záhořínská kaple (podle nejbližší osady Záhořín) sv. Františka Seraf., postavená r. 1740 místo dřívějšího barokního sloupu. Ve Svitavě a v jejím okolí jsou proslulé pískovcové jeskyně, využívané jako přírodní sklady ovoce a zeleniny.

Nedílnou součástí historie města a jeho okolí jsou báje a pověsti, které naleznete v oddíle obecných informací.

MĚSTO Cvikov

Náměstí Osvobození 63, Cvikov I, Cvikov, 47154, Cvikov

Osoby

  • JUDr. Švehla Jaroslav, starosta

Kontakty