Citov

Domácí dává 2 vědra piva, a to jedno za cenu, jak se v pivovaře prodává, druhé v ceně šenkovní, cizí dává 3 vědra, polovici v pivovarní a polovici v šenkovní ceně; pak 2 libry krouceného a 2 loty šňupavého tabáku, 40 domácích neb 80 kupovaných tvarůžků, 2 pecny domácího chleba, máz rosolky a máz prosté kořalky, obecnímu úřadu 80 kr.

Obec Citov leží v rovinatém území úrodné krajiny Hané, přibližně 10 km západně od Přerova, na levém břehu jednoho říčního ramene Moravy zvaného Morávka. Po mlýn citovský jmenuje se rameno Moravy Sokolářka, od mlýna sluje Halužka.

Citov byl lidským sídlištěm již v pravěkých dobách, jak zde svými archeologickými nálezy prokázal známý badatel Antonín Telička. Nalezeny byly staré hroby, popelnice, bronzové nástroje a také zlaté římské mince.

Zprávy o Citově známe z roku 1283, kdy Milíč z Citova vystupuje jako svědek v listině, kterou olomoucký biskup Dětřich potvrdil klášteru svatého Jakuba v Olomouci držbu vsi Trávník.

Od roku 1290 Citov náležel klášteru dominikánek u svaté Kateřiny v Olomouci, které zde v 60 letech 18 století postavily jako své letní sídlo barokní zámek. Vrchnosti zde patřil mlýn, sladovna a pivovar, ve kterém se uvařilo 1126 sudů piva ročně.

Citovským se v dobách vlády klášterní příliš dobře nevedlo. Často se bouřili proti vrchnosti pro útisky v robotách a platech, pro rušení odúmrtního práva a zvláště pro odnímání jim niv a rolí. Největší vzbouření v obci bylo roku 1756 při kterém se vyznamenaly hlavně citovské ženy.

Po zrušení kláštera v roce 1782 připadl Citov náboženskému fondu a královská komora jej přidělila pod správu rokytnickou. Téhož roku prodal c. k. dvorský komisař svob. pán Kaschnitz panský mlýn v Citově za 500 zl., hospodu za 50 zl. a 5 stavebních míst po 10 zl.

Když v roce 1827 koupili od královské komory panství Citov bratři Jan a František Pauspertlové z Drachenthalu, odprodali hned v panské zahradě 26 stavebních míst.Tobiáš Pauspertl z Drachenthalu dal dosavadní zámeckou budovu stojící u panského dvora strhnout a na jejím místě postavit za 60.000 zl. empírový zámek. Stavbu provedl stavitel Rosa z Kroměříže a byla dokončena v roce 1845. Od Pauspertlů zdědili zámek v roce 1908 rytíři de Navarrové, kteří jej vlastnili až do roku 1945.

Farní chrám svatého Jiří z roku 1735 byl roku 1805 rozšířen přístavbou od kazatelny za oltář. Mlynář Matěj Melkus dal svým nákladem zbudovati oratoř a sakristii a na velký zvon přispěl 200 zl., farníci dali 100 zl. Bývalý trámový strop byl sklenut a nové pneumatické varhany postavil Neusser z Nového Jičína. Byly to tehdy první varhany toho druhu na Moravě. V roce 1878 zvýšena věž, na kterou byly instalovány 4 zvony, ulité v roce 1894 Petrem Hilzerem ve Vídeňském Novém Městě. Faráři se střídali často. Ves bývala přifařena do Kokor. Roku 1765 zde byla zřízena lokalie, roku 1784 povýšena na kuracii a roku 1860 na faru. Vydržovala ji Matice náboženská, velkostatkář citovský a obec.

Vodní mlýn zdejší jest z nejstarších na Moravě, měnil však třikrát místo pro povodně způsobené Moravou. Za částí ohradní zídky od náhonu v čele mlýna je umístěna kamenná zídka s nápisem MaTeS MELkuS DaL STavěT 812.

Triviální farní škola byla zřízena roku 1765 dle zakládací listiny ze dne 20.října 1765 pro Citov a Brodek. Do tohoto roku byl Citov přiškolen do Kokor. Zakladatem školy a jejím patronem byl konvent kláštera svaté Kateřiny v Olomouci. Roku 1848 byl patronem školy sv. p. Tomáš Pauspertl z Drachenthalu. Vyučovalo se v letech 1765 - 1781 v čísle 103. Roku 1781 byla postavena škola na místě budovy školní, která později pro větší počet žactva nepostačovala. Proto byla roku 1786 přestavěna a roku 1859 znovu opravena. V obci byla později na novém místě v sousedství zdejšího hřbitova postavená nová škola. Dle pamětní desky umístěné na chodbě, byla tato školní budova vystavěna roku 1891 nákladem obce citovské a obětavostí Pavly Hevinové de Navarre, patronky školy. Roku 1895 byla rozšířena na dvojtřídní. Byla to tehdy jediná patronátní škola na Moravě, takže patronu příslušelo právo presentační místo nadučitele.

V Citově také působil čtenářsko-pěvecký spolek Svatopluk, založený roku 1883, který měl svou knihovnu.

Obec Citov pamatuje i větší živelné pohromy. Roku 1853 na svátek svatého Petra a Pavla krupobití zavinilo velkou neúrodu. Rovněž 24.května 1865 a 24.července 1886 byla úroda krupobitím zničena. Roku 1831 řádila zde cholera. V roce 1856 postihla obec veliká povodeň způsobená protrhnutím hrází Bečvy a Kokůrky. Dne 15.července 1866 byla svedena v okolí i Citově samém bitka s Prusy. Toho roku zemřelo v Citově cholerou 34 osob. Také mnozí Prusové zde zemřeli touž nemocí a někteří padli v boji. Byli pohřbeni na zdejším hřbitově.

Rozvoje obce se osudově dotkla železnice postavená v roce 1841, která měla stanici v sousedním Brodku, žijícím dosud ve stínu Citova. Význam Citova nevzrostl ani po roce 1850, kdy se stal samostatnou obcí v okrese Přerov.