Chyjice

Roku 1546 přestaly být Chyjice samostatným statkem a staly se součástí statku Střevačského. Spolu s ním byly roku 1584 začleněny do Velišského panství, které roku 1606 nabyl Jindřich Matyáš z Thurnu a po něm roku 1622 Albrecht z Valdštejna. Schlikové, na něž přešlo vlastnické právo nad panstvím roku 1635, spravovali Chyjice až do zrušení vrchnostenské správy roku 1848. Již roku 1850, v souvislosti s tehdejší správní reformou, nabyly Chyjice statut samostatné obce, který si udržely až do dnešních dnů.

Největší rozmach Chyjice zažily od roku 1850 do 2. světové války. V roce 1900 zde stálo 102 stavení a žilo 546 obyvatel, v roce 1910 to bylo 529 obyvatel a v roce 1921 473 obyvatel (nyní 2012 - 159). V roce 1894 zde vznikl Sbor dobrovolných hasičů s 18 členy a ihned byla zakoupena vozová stříkačka s příslušenstvím od firmy A. Smekal za 2000 korun. Vznikl zde také v roce 1904 Záložní a spořitelní spolek pro obce Chyjice, Dolany a Keteň. V roce 1928 měl až 125 členů. Touha po vzdělání vedla v roce 1920 také k založení Čtenářské besedy (1928 - 56 členů). Dále v roce 1925 zde byla založena Tělovýchovná jednota Sokol (26 členů) jako pobočka Jednoty jičíněveské. Osamostatnila se v roce 1928 se 42 členy. Nemůžeme opomenout ani průmyslové podniky a živnostníky: motorový mlýn Josef Havíř, motorový mlýn Kateřina Hlavatá, motorová pila Antonín Vavrouš, hostince Jan Havlíček, Josef Hubálovský a Karel Kořínek, truhláři J. Fejfar, V. Sumr, F. Rambousek, kováři J. Cibulka, F. Kučera, obuvníci J. Kučera ml., F. Hartman ml., F. Bryksí, řezník L. Duřt. Na dráhu se chodilo do Jičíněvse a na poštu do Veliše.

V 70. až 90. letech minulého století byly Chyjice přidruženy do správního celku Střevač, ale v roce 1991 se osamostatnily a tomu je tak až dodnes.

Ačkoliv Chyjice leží ve vnitrozemí, překvapí svým charakterem „podhorské vsi“. Formovala se totiž jako potoční ves v úzkém údolí podél břehů říčky Mrliny (dříve Leštiny). Proto je dlouhá asi 2,5 kilometru, zatímco šíře její zástavby dosahuje na mnohých místech sotva 100 metrů. Dlouhé údolí v zářezu říčky Mrliny tvoří na severní straně obce stráň, která byla pro svou bohatost výskytu hájové flóry vyhlášena roku 1990 přírodní památkou „Chyjická stráň“. Tento vegetační pás se táhne směrem od obce Dolany až k chyjickému kostelu sv. Šimona a Judy stojící značně vysoko nad obcí jako dominanta širokého okolí.

Největší památkou v Chyjicích je jednoznačně kostel „sv. Šimona a Judy“. Byl barokně přestavěn v letech 1698 - 1700 schlikovým stavitelem F. Spannbruckerem na místě původního gotického farního kostela připomínaného z roku 1369. Po 2. světové válce začal tento kostel chátrat, až na přelomu tisíciletí byl opraven a převeden do majetku obce. Další památkou je místní škola. Byla založena v roce 1787 pro obce Chyjice, Dolany a Kostelec. Byla umístěna v malém dřevěném domku, kde vyučoval první učitel J. Vitvar 72 dětí. V roce 1825 byla postavena nová kamenná školní budova, která byla v roce 1889 zvýšena o poschodí a stala se dvoutřídní. Dále sem chodily děti z Chyjic a Dolan. Kostelec byl přičleněn k Jičíněvsi. Z dalších památek stojí za zmínku socha Krista s křížem z roku 1772, socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1765, Boží muka z roku 1719 a pomník padlým v 1. světové válce odhalený místním Sokolem v roce 1928.