Chvalčov

O tom, kdy skutečně vznikla vesnice Chvalčov a Chvalčova Lhota toho mnoho nevíme, a tak je to u většiny obcí v naší zemi. Jistotu o existenci té které obce dávají až psané záznamy a v nich se jména Chvalčova a sousední Lhoty objevují vedle sebe v roce 1369. K tomuto roku se váže následující zápis v zemských deskách brněnských: Heralt z Bučovic získává od Bočka z Kunštátu osadu Lhotka, ležící mezi Bystřicí a Chvalčovem. Ačkoliv literatura a jiné prameny uvádí jiné roky prvních zmínek, přikláníme se k letopočtu 1369 jako k roku 1. doložené zmínky o naší obci. A to právě z důvodu, že tady jsou poprvé zmíněny obě části obce. Posléze v latinském zápisu r.1447 čteme „Chwaliczow“ a „Lhotka“ a tak se to opakuje i v 16.století a také později. Teprve od 17. století se začíná objevovat také pojmenování Chvalčov tak, jak je dnes obvyklé.

Historie naší obce je spojena s obřanským hradem a bystřickým panstvím. Spolu s ním prodělala všechny vzestupy i pády, zažila změny majitelů a pánů.

V roce 1555 získal v rámci bystřického panství Chvalčov Přemek z Víckova. Po jeho smrti se stal majitelem panství Vilém z Víckova, následovala jeho sestra Bohunka, která jej v roce 1613 vložila do rukou svého manžela Václava Bítovského z Bítova. Václav Bítovský se aktivně zapojil do stavovského povstání, a tak musel uprchnout do ciziny a jeho majetek byl konfiskován. Panství získal hrabě Jan Rottal, který byl horlivým katolíkem a svou víru prosazoval i na získaném panství.

Doba třicetileté války poznamenala Bystřicko a okolí hrůzným způsobem. Kraj byl vypleněn lisovčíky, nechvalně proslulými polskými žoldnéři. Po bitvě na Bílé Hoře procházela krajem císařská vojska, která vystřídali odbojní Valaši. Vypalování a drancování nemělo konce, následky byly děsivé-zničená města, vypálené vesnice. Obyvatelé se ukrývali v lesích, kde mnozí zemřeli hladem a zimou.

V roce 1674 byl sepsán v každé vsi a městě na panství hraběte Jana Rottala soupis usedlostí. Chvalčova Lhota a Chvalčov jsou uvedeny společně, celkově 35 gruntů, z toho 31 osedlých a 4 pusté. Tehdejší občané Chvalčova byli vedeni především jako poddaní, robota byla běžná věc. Povinná byla například tzv. pěší robota, kdy chodili poddaní pěšky pracovat na panskou chmelnici v Prusinovicích.

V 19. století dochází k významnému kulturnímu a ekonomickému rozmachu celého regionu. Následují velké společenské a historické změny, 20. Století poznamenalo historii obce hrůzami obou světových válek. Obě války stály naše občany mnoho obětí, rodiny zůstávaly bez živitele, bez majetku. Následující období socialismu vyvolalo mnoho nadějí, přineslo jak rozvoj, tak úpadek.