Hledat firmy v obci Cejle
Živé firmy v obci Cejle 13 firem
Cejle č. 149dle domluvyCejle č. 149dle domluvyCejle č. 100ZavřenoCejle č. 116ZavřenoCejle č. 176Otevřeno 24 hodinCejle č. 31Otevřeno 24 hodinCejle č. 157Otevřeno 24 hodinCejle č. 26ZavřenoCejle č. 41ZavřenoCejle č. 151ZavřenoCejle č. 99dle domluvyCejle č. 45dle domluvy
Historie obce Cejle celá historie
Před dávnými lety byl na území dnešní obce Cejle rozsáhlý prales s listnatými a jehličnatými stromy, ve kterém žila lesní zvěř včetně medvědů a vlků, dnes již vyhubených. Po osazení naší země slovanskými kmeny zabrali naši oblast Zličané z rodu Slavníkovců. Po vyhubení Slavníkovců Přemyslovci v 10. století připadlo toto území českým knížatům.
V roce 1144 byl zdejší kraj od Červené Řečice po Dolní Cerekev darován Vladislavem II. druhému pražskému biskupovi Otovi.
Do krajiny pronikli další Slované, kteří se usazovali podél řek a mýtili a žďářili lesy. Byli povoláni i němečtí kolonisté, aby se oblast zalidnila.
Tehdy byla založena i naše obec Cejle z německého slova Ziele, značící řadu, ulici. Bylo to v roce 1278. O německém sazení Cejle svědčí i názvy polních tratí jejího katastru z doby Marie Terezie:
Hubacker, Štajstajch, Spitzacker, Hrubwiesen, Lausswiessna, Lemerwiessna, Mosswiessna, Mughauf, Sstuzagf atp.
V roce 1390 bylo v Cejli 22 usedlostí, které obývali převážně Němci. Hubel, Mertl, Klügel, Nikel, Rotmunt…..
Jen ve dvou bydleli Češi: Ondřej a Čeč. Obec vlastnila 17 a půl lánů, ze kterých se platilo.
Z jednoho lánu:
32 groše úroku
32 groše berně
1 groš smazného po zaplacení
½ groše podymného (z každého krbu nebo komína)
2 kuřata
džber ovsa
1 obláč lnu
Robotu Cejlečtí nekonali, ale místo ní platili z každého lánu po 3 groších. Vybíralo se na sv. Jiří a Havla. Za zaplacení berně – daně ručil rychtář a někteří majetní a vážení občané. Rychtář měl mimo vybírání berně pravomoc soudní, dozíral na potoky a kde nebyl hajný, zastupoval ho, aby vrchnost neutrpěla škodu na zvěři, ulovené pytláky. Rychtářem v Cejli byl r. 1364 Piligrim, který byl velmi zámožný. Jeho nástupcem byl Mikuláš. V Cejli činila daň za celou ves 9 kop a 20 grošů. K Cejli náležel ještě Vestenhof, dnes Kostelecký dvůr. Pod Cejlí na Jedlovském potoce býval mlýn. Měl svobodu v mletí, ve vedení a spouštění vody, v užívání dovolené a obvyklé cesty. Platební povinnost tohoto mlýna byla 12 grošů ročně.
V roce 1415 byla část řečického arcibiskupství, kam spadala i naše obec, zastavena Jankovi z Chotěnic a do rukou církevních se už nikdy nedostala. Naše obec leží na jižním svahu žulového masivu prahorní Českomoravské vysočiny s nejvyšším vrchem Čeřínkem. Její východní hranici tvoří potůček pramenící ve Štuzajfu, který se u Klepáku vlévá do Jedlovského potoka, a hranice pokračuje dále po potoce až do jeho ústí do řeky Jihlavy. Na severu a západu není přírodních hranic. Sousední obce jsou: Dvorce, Mirošov, Kostelec, Dolní Cerekev, Horní Hutě. Obec je v nadm. výšce 550 – 580 m. V r. 1913 byla postavena silnice z obce k nádraží Cejle – Kostelec.
V roce 1930 bylo v obci 545 obyvatel, z toho 274 mužů a 271 žen. Tenkrát 13 osob neumělo číst a psát. Zaměstnáni byli hlavně v zemědělství a lesnictví. Jiní se zabývali různými řemesly nebo měli živnost. Ve vsi byl kovář, pekař, švec, mlynář, řezník, krejčí, obuvník, kolář, truhlář, bednář, tesař, zedník, zámečník, kameník aj.
Některá jména z 30-tých let minulého století se vyskytují v obci dodnes – Zlatuška, Suchý, Vytiska, Podhorský, Štefl, Ohnsorg, Urban, Roubal, Jilich, Vejvoda, Hromádka, Reitermann, Kovářů, Jelínek, Kohout, Němec, Volf, Cháb, Smrčka, Švíkovský, Veselý, Frantál, Jaroš, Mareš, Svoboda, Pekárek, Pikal, Zeman, Dvořák, Novák, Toman, Kameník, Holzbauer.
Použitá literatura: první a druhý díl kroniky obce Cejle
Zpracovala: Anna Krausová, kronikářka obce Cejle
Demografické údaje
OBEC Cejle
Cejle č. 100, 58851, Batelov
Osoby
- p. Nováková Pavlína, starosta
Kontakty
- 603 218 599
- starostka@cejle.cz
- www.cejle.cz
Vlajka
Cejle č. 149dle domluvyCejle č. 100ZavřenoCejle č. 116ZavřenoCejle č. 176Otevřeno 24 hodinCejle č. 31Otevřeno 24 hodinCejle č. 157Otevřeno 24 hodinCejle č. 26ZavřenoCejle č. 41ZavřenoCejle č. 151ZavřenoCejle č. 99dle domluvyCejle č. 45dle domluvy
Historie obce Cejle celá historie
Před dávnými lety byl na území dnešní obce Cejle rozsáhlý prales s listnatými a jehličnatými stromy, ve kterém žila lesní zvěř včetně medvědů a vlků, dnes již vyhubených. Po osazení naší země slovanskými kmeny zabrali naši oblast Zličané z rodu Slavníkovců. Po vyhubení Slavníkovců Přemyslovci v 10. století připadlo toto území českým knížatům.
V roce 1144 byl zdejší kraj od Červené Řečice po Dolní Cerekev darován Vladislavem II. druhému pražskému biskupovi Otovi.
Do krajiny pronikli další Slované, kteří se usazovali podél řek a mýtili a žďářili lesy. Byli povoláni i němečtí kolonisté, aby se oblast zalidnila.
Tehdy byla založena i naše obec Cejle z německého slova Ziele, značící řadu, ulici. Bylo to v roce 1278. O německém sazení Cejle svědčí i názvy polních tratí jejího katastru z doby Marie Terezie:
Hubacker, Štajstajch, Spitzacker, Hrubwiesen, Lausswiessna, Lemerwiessna, Mosswiessna, Mughauf, Sstuzagf atp.
V roce 1390 bylo v Cejli 22 usedlostí, které obývali převážně Němci. Hubel, Mertl, Klügel, Nikel, Rotmunt…..
Jen ve dvou bydleli Češi: Ondřej a Čeč. Obec vlastnila 17 a půl lánů, ze kterých se platilo.
Z jednoho lánu:
32 groše úroku
32 groše berně
1 groš smazného po zaplacení
½ groše podymného (z každého krbu nebo komína)
2 kuřata
džber ovsa
1 obláč lnu
Robotu Cejlečtí nekonali, ale místo ní platili z každého lánu po 3 groších. Vybíralo se na sv. Jiří a Havla. Za zaplacení berně – daně ručil rychtář a někteří majetní a vážení občané. Rychtář měl mimo vybírání berně pravomoc soudní, dozíral na potoky a kde nebyl hajný, zastupoval ho, aby vrchnost neutrpěla škodu na zvěři, ulovené pytláky. Rychtářem v Cejli byl r. 1364 Piligrim, který byl velmi zámožný. Jeho nástupcem byl Mikuláš. V Cejli činila daň za celou ves 9 kop a 20 grošů. K Cejli náležel ještě Vestenhof, dnes Kostelecký dvůr. Pod Cejlí na Jedlovském potoce býval mlýn. Měl svobodu v mletí, ve vedení a spouštění vody, v užívání dovolené a obvyklé cesty. Platební povinnost tohoto mlýna byla 12 grošů ročně.
V roce 1415 byla část řečického arcibiskupství, kam spadala i naše obec, zastavena Jankovi z Chotěnic a do rukou církevních se už nikdy nedostala. Naše obec leží na jižním svahu žulového masivu prahorní Českomoravské vysočiny s nejvyšším vrchem Čeřínkem. Její východní hranici tvoří potůček pramenící ve Štuzajfu, který se u Klepáku vlévá do Jedlovského potoka, a hranice pokračuje dále po potoce až do jeho ústí do řeky Jihlavy. Na severu a západu není přírodních hranic. Sousední obce jsou: Dvorce, Mirošov, Kostelec, Dolní Cerekev, Horní Hutě. Obec je v nadm. výšce 550 – 580 m. V r. 1913 byla postavena silnice z obce k nádraží Cejle – Kostelec.
V roce 1930 bylo v obci 545 obyvatel, z toho 274 mužů a 271 žen. Tenkrát 13 osob neumělo číst a psát. Zaměstnáni byli hlavně v zemědělství a lesnictví. Jiní se zabývali různými řemesly nebo měli živnost. Ve vsi byl kovář, pekař, švec, mlynář, řezník, krejčí, obuvník, kolář, truhlář, bednář, tesař, zedník, zámečník, kameník aj.
Některá jména z 30-tých let minulého století se vyskytují v obci dodnes – Zlatuška, Suchý, Vytiska, Podhorský, Štefl, Ohnsorg, Urban, Roubal, Jilich, Vejvoda, Hromádka, Reitermann, Kovářů, Jelínek, Kohout, Němec, Volf, Cháb, Smrčka, Švíkovský, Veselý, Frantál, Jaroš, Mareš, Svoboda, Pekárek, Pikal, Zeman, Dvořák, Novák, Toman, Kameník, Holzbauer.
Použitá literatura: první a druhý díl kroniky obce Cejle
Zpracovala: Anna Krausová, kronikářka obce Cejle
Demografické údaje
OBEC Cejle
Cejle č. 100, 58851, Batelov
Osoby
- p. Nováková Pavlína, starosta
Kontakty
- 603 218 599
- starostka@cejle.cz
- www.cejle.cz
Vlajka
Cejle č. 100ZavřenoCejle č. 116ZavřenoCejle č. 176Otevřeno 24 hodinCejle č. 31Otevřeno 24 hodinCejle č. 157Otevřeno 24 hodinCejle č. 26ZavřenoCejle č. 41ZavřenoCejle č. 151ZavřenoCejle č. 99dle domluvyCejle č. 45dle domluvy
Historie obce Cejle celá historie
Před dávnými lety byl na území dnešní obce Cejle rozsáhlý prales s listnatými a jehličnatými stromy, ve kterém žila lesní zvěř včetně medvědů a vlků, dnes již vyhubených. Po osazení naší země slovanskými kmeny zabrali naši oblast Zličané z rodu Slavníkovců. Po vyhubení Slavníkovců Přemyslovci v 10. století připadlo toto území českým knížatům.
V roce 1144 byl zdejší kraj od Červené Řečice po Dolní Cerekev darován Vladislavem II. druhému pražskému biskupovi Otovi.
Do krajiny pronikli další Slované, kteří se usazovali podél řek a mýtili a žďářili lesy. Byli povoláni i němečtí kolonisté, aby se oblast zalidnila.
Tehdy byla založena i naše obec Cejle z německého slova Ziele, značící řadu, ulici. Bylo to v roce 1278. O německém sazení Cejle svědčí i názvy polních tratí jejího katastru z doby Marie Terezie:
Hubacker, Štajstajch, Spitzacker, Hrubwiesen, Lausswiessna, Lemerwiessna, Mosswiessna, Mughauf, Sstuzagf atp.
V roce 1390 bylo v Cejli 22 usedlostí, které obývali převážně Němci. Hubel, Mertl, Klügel, Nikel, Rotmunt…..
Jen ve dvou bydleli Češi: Ondřej a Čeč. Obec vlastnila 17 a půl lánů, ze kterých se platilo.
Z jednoho lánu:
32 groše úroku
32 groše berně
1 groš smazného po zaplacení
½ groše podymného (z každého krbu nebo komína)
2 kuřata
džber ovsa
1 obláč lnu
Robotu Cejlečtí nekonali, ale místo ní platili z každého lánu po 3 groších. Vybíralo se na sv. Jiří a Havla. Za zaplacení berně – daně ručil rychtář a někteří majetní a vážení občané. Rychtář měl mimo vybírání berně pravomoc soudní, dozíral na potoky a kde nebyl hajný, zastupoval ho, aby vrchnost neutrpěla škodu na zvěři, ulovené pytláky. Rychtářem v Cejli byl r. 1364 Piligrim, který byl velmi zámožný. Jeho nástupcem byl Mikuláš. V Cejli činila daň za celou ves 9 kop a 20 grošů. K Cejli náležel ještě Vestenhof, dnes Kostelecký dvůr. Pod Cejlí na Jedlovském potoce býval mlýn. Měl svobodu v mletí, ve vedení a spouštění vody, v užívání dovolené a obvyklé cesty. Platební povinnost tohoto mlýna byla 12 grošů ročně.
V roce 1415 byla část řečického arcibiskupství, kam spadala i naše obec, zastavena Jankovi z Chotěnic a do rukou církevních se už nikdy nedostala. Naše obec leží na jižním svahu žulového masivu prahorní Českomoravské vysočiny s nejvyšším vrchem Čeřínkem. Její východní hranici tvoří potůček pramenící ve Štuzajfu, který se u Klepáku vlévá do Jedlovského potoka, a hranice pokračuje dále po potoce až do jeho ústí do řeky Jihlavy. Na severu a západu není přírodních hranic. Sousední obce jsou: Dvorce, Mirošov, Kostelec, Dolní Cerekev, Horní Hutě. Obec je v nadm. výšce 550 – 580 m. V r. 1913 byla postavena silnice z obce k nádraží Cejle – Kostelec.
V roce 1930 bylo v obci 545 obyvatel, z toho 274 mužů a 271 žen. Tenkrát 13 osob neumělo číst a psát. Zaměstnáni byli hlavně v zemědělství a lesnictví. Jiní se zabývali různými řemesly nebo měli živnost. Ve vsi byl kovář, pekař, švec, mlynář, řezník, krejčí, obuvník, kolář, truhlář, bednář, tesař, zedník, zámečník, kameník aj.
Některá jména z 30-tých let minulého století se vyskytují v obci dodnes – Zlatuška, Suchý, Vytiska, Podhorský, Štefl, Ohnsorg, Urban, Roubal, Jilich, Vejvoda, Hromádka, Reitermann, Kovářů, Jelínek, Kohout, Němec, Volf, Cháb, Smrčka, Švíkovský, Veselý, Frantál, Jaroš, Mareš, Svoboda, Pekárek, Pikal, Zeman, Dvořák, Novák, Toman, Kameník, Holzbauer.
Použitá literatura: první a druhý díl kroniky obce Cejle
Zpracovala: Anna Krausová, kronikářka obce Cejle
Demografické údaje
OBEC Cejle
Cejle č. 100, 58851, Batelov
Osoby
- p. Nováková Pavlína, starosta
Kontakty
- 603 218 599
- starostka@cejle.cz
- www.cejle.cz
Vlajka
Cejle č. 116ZavřenoCejle č. 176Otevřeno 24 hodinCejle č. 31Otevřeno 24 hodinCejle č. 157Otevřeno 24 hodinCejle č. 26ZavřenoCejle č. 41ZavřenoCejle č. 151ZavřenoCejle č. 99dle domluvyCejle č. 45dle domluvy
Historie obce Cejle celá historie
Před dávnými lety byl na území dnešní obce Cejle rozsáhlý prales s listnatými a jehličnatými stromy, ve kterém žila lesní zvěř včetně medvědů a vlků, dnes již vyhubených. Po osazení naší země slovanskými kmeny zabrali naši oblast Zličané z rodu Slavníkovců. Po vyhubení Slavníkovců Přemyslovci v 10. století připadlo toto území českým knížatům.
V roce 1144 byl zdejší kraj od Červené Řečice po Dolní Cerekev darován Vladislavem II. druhému pražskému biskupovi Otovi.
Do krajiny pronikli další Slované, kteří se usazovali podél řek a mýtili a žďářili lesy. Byli povoláni i němečtí kolonisté, aby se oblast zalidnila.
Tehdy byla založena i naše obec Cejle z německého slova Ziele, značící řadu, ulici. Bylo to v roce 1278. O německém sazení Cejle svědčí i názvy polních tratí jejího katastru z doby Marie Terezie:
Hubacker, Štajstajch, Spitzacker, Hrubwiesen, Lausswiessna, Lemerwiessna, Mosswiessna, Mughauf, Sstuzagf atp.
V roce 1390 bylo v Cejli 22 usedlostí, které obývali převážně Němci. Hubel, Mertl, Klügel, Nikel, Rotmunt…..
Jen ve dvou bydleli Češi: Ondřej a Čeč. Obec vlastnila 17 a půl lánů, ze kterých se platilo.
Z jednoho lánu:
32 groše úroku
32 groše berně
1 groš smazného po zaplacení
½ groše podymného (z každého krbu nebo komína)
2 kuřata
džber ovsa
1 obláč lnu
Robotu Cejlečtí nekonali, ale místo ní platili z každého lánu po 3 groších. Vybíralo se na sv. Jiří a Havla. Za zaplacení berně – daně ručil rychtář a někteří majetní a vážení občané. Rychtář měl mimo vybírání berně pravomoc soudní, dozíral na potoky a kde nebyl hajný, zastupoval ho, aby vrchnost neutrpěla škodu na zvěři, ulovené pytláky. Rychtářem v Cejli byl r. 1364 Piligrim, který byl velmi zámožný. Jeho nástupcem byl Mikuláš. V Cejli činila daň za celou ves 9 kop a 20 grošů. K Cejli náležel ještě Vestenhof, dnes Kostelecký dvůr. Pod Cejlí na Jedlovském potoce býval mlýn. Měl svobodu v mletí, ve vedení a spouštění vody, v užívání dovolené a obvyklé cesty. Platební povinnost tohoto mlýna byla 12 grošů ročně.
V roce 1415 byla část řečického arcibiskupství, kam spadala i naše obec, zastavena Jankovi z Chotěnic a do rukou církevních se už nikdy nedostala. Naše obec leží na jižním svahu žulového masivu prahorní Českomoravské vysočiny s nejvyšším vrchem Čeřínkem. Její východní hranici tvoří potůček pramenící ve Štuzajfu, který se u Klepáku vlévá do Jedlovského potoka, a hranice pokračuje dále po potoce až do jeho ústí do řeky Jihlavy. Na severu a západu není přírodních hranic. Sousední obce jsou: Dvorce, Mirošov, Kostelec, Dolní Cerekev, Horní Hutě. Obec je v nadm. výšce 550 – 580 m. V r. 1913 byla postavena silnice z obce k nádraží Cejle – Kostelec.
V roce 1930 bylo v obci 545 obyvatel, z toho 274 mužů a 271 žen. Tenkrát 13 osob neumělo číst a psát. Zaměstnáni byli hlavně v zemědělství a lesnictví. Jiní se zabývali různými řemesly nebo měli živnost. Ve vsi byl kovář, pekař, švec, mlynář, řezník, krejčí, obuvník, kolář, truhlář, bednář, tesař, zedník, zámečník, kameník aj.
Některá jména z 30-tých let minulého století se vyskytují v obci dodnes – Zlatuška, Suchý, Vytiska, Podhorský, Štefl, Ohnsorg, Urban, Roubal, Jilich, Vejvoda, Hromádka, Reitermann, Kovářů, Jelínek, Kohout, Němec, Volf, Cháb, Smrčka, Švíkovský, Veselý, Frantál, Jaroš, Mareš, Svoboda, Pekárek, Pikal, Zeman, Dvořák, Novák, Toman, Kameník, Holzbauer.
Použitá literatura: první a druhý díl kroniky obce Cejle
Zpracovala: Anna Krausová, kronikářka obce Cejle
Demografické údaje
OBEC Cejle
Cejle č. 100, 58851, Batelov
Osoby
- p. Nováková Pavlína, starosta
Kontakty
- 603 218 599
- starostka@cejle.cz
- www.cejle.cz
Vlajka
Cejle č. 176Otevřeno 24 hodinCejle č. 31Otevřeno 24 hodinCejle č. 157Otevřeno 24 hodinCejle č. 26ZavřenoCejle č. 41ZavřenoCejle č. 151ZavřenoCejle č. 99dle domluvyCejle č. 45dle domluvy
Historie obce Cejle celá historie
Před dávnými lety byl na území dnešní obce Cejle rozsáhlý prales s listnatými a jehličnatými stromy, ve kterém žila lesní zvěř včetně medvědů a vlků, dnes již vyhubených. Po osazení naší země slovanskými kmeny zabrali naši oblast Zličané z rodu Slavníkovců. Po vyhubení Slavníkovců Přemyslovci v 10. století připadlo toto území českým knížatům.
V roce 1144 byl zdejší kraj od Červené Řečice po Dolní Cerekev darován Vladislavem II. druhému pražskému biskupovi Otovi.
Do krajiny pronikli další Slované, kteří se usazovali podél řek a mýtili a žďářili lesy. Byli povoláni i němečtí kolonisté, aby se oblast zalidnila.
Tehdy byla založena i naše obec Cejle z německého slova Ziele, značící řadu, ulici. Bylo to v roce 1278. O německém sazení Cejle svědčí i názvy polních tratí jejího katastru z doby Marie Terezie:
Hubacker, Štajstajch, Spitzacker, Hrubwiesen, Lausswiessna, Lemerwiessna, Mosswiessna, Mughauf, Sstuzagf atp.
V roce 1390 bylo v Cejli 22 usedlostí, které obývali převážně Němci. Hubel, Mertl, Klügel, Nikel, Rotmunt…..
Jen ve dvou bydleli Češi: Ondřej a Čeč. Obec vlastnila 17 a půl lánů, ze kterých se platilo.
Z jednoho lánu:
32 groše úroku
32 groše berně
1 groš smazného po zaplacení
½ groše podymného (z každého krbu nebo komína)
2 kuřata
džber ovsa
1 obláč lnu
Robotu Cejlečtí nekonali, ale místo ní platili z každého lánu po 3 groších. Vybíralo se na sv. Jiří a Havla. Za zaplacení berně – daně ručil rychtář a někteří majetní a vážení občané. Rychtář měl mimo vybírání berně pravomoc soudní, dozíral na potoky a kde nebyl hajný, zastupoval ho, aby vrchnost neutrpěla škodu na zvěři, ulovené pytláky. Rychtářem v Cejli byl r. 1364 Piligrim, který byl velmi zámožný. Jeho nástupcem byl Mikuláš. V Cejli činila daň za celou ves 9 kop a 20 grošů. K Cejli náležel ještě Vestenhof, dnes Kostelecký dvůr. Pod Cejlí na Jedlovském potoce býval mlýn. Měl svobodu v mletí, ve vedení a spouštění vody, v užívání dovolené a obvyklé cesty. Platební povinnost tohoto mlýna byla 12 grošů ročně.
V roce 1415 byla část řečického arcibiskupství, kam spadala i naše obec, zastavena Jankovi z Chotěnic a do rukou církevních se už nikdy nedostala. Naše obec leží na jižním svahu žulového masivu prahorní Českomoravské vysočiny s nejvyšším vrchem Čeřínkem. Její východní hranici tvoří potůček pramenící ve Štuzajfu, který se u Klepáku vlévá do Jedlovského potoka, a hranice pokračuje dále po potoce až do jeho ústí do řeky Jihlavy. Na severu a západu není přírodních hranic. Sousední obce jsou: Dvorce, Mirošov, Kostelec, Dolní Cerekev, Horní Hutě. Obec je v nadm. výšce 550 – 580 m. V r. 1913 byla postavena silnice z obce k nádraží Cejle – Kostelec.
V roce 1930 bylo v obci 545 obyvatel, z toho 274 mužů a 271 žen. Tenkrát 13 osob neumělo číst a psát. Zaměstnáni byli hlavně v zemědělství a lesnictví. Jiní se zabývali různými řemesly nebo měli živnost. Ve vsi byl kovář, pekař, švec, mlynář, řezník, krejčí, obuvník, kolář, truhlář, bednář, tesař, zedník, zámečník, kameník aj.
Některá jména z 30-tých let minulého století se vyskytují v obci dodnes – Zlatuška, Suchý, Vytiska, Podhorský, Štefl, Ohnsorg, Urban, Roubal, Jilich, Vejvoda, Hromádka, Reitermann, Kovářů, Jelínek, Kohout, Němec, Volf, Cháb, Smrčka, Švíkovský, Veselý, Frantál, Jaroš, Mareš, Svoboda, Pekárek, Pikal, Zeman, Dvořák, Novák, Toman, Kameník, Holzbauer.
Použitá literatura: první a druhý díl kroniky obce Cejle
Zpracovala: Anna Krausová, kronikářka obce Cejle
Demografické údaje
OBEC Cejle
Cejle č. 100, 58851, Batelov
Osoby
- p. Nováková Pavlína, starosta
Kontakty
- 603 218 599
- starostka@cejle.cz
- www.cejle.cz
Vlajka
Cejle č. 31Otevřeno 24 hodinCejle č. 157Otevřeno 24 hodinCejle č. 26ZavřenoCejle č. 41ZavřenoCejle č. 151ZavřenoCejle č. 99dle domluvyCejle č. 45dle domluvy
Historie obce Cejle celá historie
Před dávnými lety byl na území dnešní obce Cejle rozsáhlý prales s listnatými a jehličnatými stromy, ve kterém žila lesní zvěř včetně medvědů a vlků, dnes již vyhubených. Po osazení naší země slovanskými kmeny zabrali naši oblast Zličané z rodu Slavníkovců. Po vyhubení Slavníkovců Přemyslovci v 10. století připadlo toto území českým knížatům.
V roce 1144 byl zdejší kraj od Červené Řečice po Dolní Cerekev darován Vladislavem II. druhému pražskému biskupovi Otovi.
Do krajiny pronikli další Slované, kteří se usazovali podél řek a mýtili a žďářili lesy. Byli povoláni i němečtí kolonisté, aby se oblast zalidnila.
Tehdy byla založena i naše obec Cejle z německého slova Ziele, značící řadu, ulici. Bylo to v roce 1278. O německém sazení Cejle svědčí i názvy polních tratí jejího katastru z doby Marie Terezie:
Hubacker, Štajstajch, Spitzacker, Hrubwiesen, Lausswiessna, Lemerwiessna, Mosswiessna, Mughauf, Sstuzagf atp.
V roce 1390 bylo v Cejli 22 usedlostí, které obývali převážně Němci. Hubel, Mertl, Klügel, Nikel, Rotmunt…..
Jen ve dvou bydleli Češi: Ondřej a Čeč. Obec vlastnila 17 a půl lánů, ze kterých se platilo.
Z jednoho lánu:
32 groše úroku
32 groše berně
1 groš smazného po zaplacení
½ groše podymného (z každého krbu nebo komína)
2 kuřata
džber ovsa
1 obláč lnu
Robotu Cejlečtí nekonali, ale místo ní platili z každého lánu po 3 groších. Vybíralo se na sv. Jiří a Havla. Za zaplacení berně – daně ručil rychtář a někteří majetní a vážení občané. Rychtář měl mimo vybírání berně pravomoc soudní, dozíral na potoky a kde nebyl hajný, zastupoval ho, aby vrchnost neutrpěla škodu na zvěři, ulovené pytláky. Rychtářem v Cejli byl r. 1364 Piligrim, který byl velmi zámožný. Jeho nástupcem byl Mikuláš. V Cejli činila daň za celou ves 9 kop a 20 grošů. K Cejli náležel ještě Vestenhof, dnes Kostelecký dvůr. Pod Cejlí na Jedlovském potoce býval mlýn. Měl svobodu v mletí, ve vedení a spouštění vody, v užívání dovolené a obvyklé cesty. Platební povinnost tohoto mlýna byla 12 grošů ročně.
V roce 1415 byla část řečického arcibiskupství, kam spadala i naše obec, zastavena Jankovi z Chotěnic a do rukou církevních se už nikdy nedostala. Naše obec leží na jižním svahu žulového masivu prahorní Českomoravské vysočiny s nejvyšším vrchem Čeřínkem. Její východní hranici tvoří potůček pramenící ve Štuzajfu, který se u Klepáku vlévá do Jedlovského potoka, a hranice pokračuje dále po potoce až do jeho ústí do řeky Jihlavy. Na severu a západu není přírodních hranic. Sousední obce jsou: Dvorce, Mirošov, Kostelec, Dolní Cerekev, Horní Hutě. Obec je v nadm. výšce 550 – 580 m. V r. 1913 byla postavena silnice z obce k nádraží Cejle – Kostelec.
V roce 1930 bylo v obci 545 obyvatel, z toho 274 mužů a 271 žen. Tenkrát 13 osob neumělo číst a psát. Zaměstnáni byli hlavně v zemědělství a lesnictví. Jiní se zabývali různými řemesly nebo měli živnost. Ve vsi byl kovář, pekař, švec, mlynář, řezník, krejčí, obuvník, kolář, truhlář, bednář, tesař, zedník, zámečník, kameník aj.
Některá jména z 30-tých let minulého století se vyskytují v obci dodnes – Zlatuška, Suchý, Vytiska, Podhorský, Štefl, Ohnsorg, Urban, Roubal, Jilich, Vejvoda, Hromádka, Reitermann, Kovářů, Jelínek, Kohout, Němec, Volf, Cháb, Smrčka, Švíkovský, Veselý, Frantál, Jaroš, Mareš, Svoboda, Pekárek, Pikal, Zeman, Dvořák, Novák, Toman, Kameník, Holzbauer.
Použitá literatura: první a druhý díl kroniky obce Cejle
Zpracovala: Anna Krausová, kronikářka obce Cejle
Demografické údaje
OBEC Cejle
Cejle č. 100, 58851, Batelov
Osoby
- p. Nováková Pavlína, starosta
Kontakty
- 603 218 599
- starostka@cejle.cz
- www.cejle.cz
Vlajka
Cejle č. 157Otevřeno 24 hodinCejle č. 26ZavřenoCejle č. 41ZavřenoCejle č. 151ZavřenoCejle č. 99dle domluvyCejle č. 45dle domluvy
Historie obce Cejle celá historie
Před dávnými lety byl na území dnešní obce Cejle rozsáhlý prales s listnatými a jehličnatými stromy, ve kterém žila lesní zvěř včetně medvědů a vlků, dnes již vyhubených. Po osazení naší země slovanskými kmeny zabrali naši oblast Zličané z rodu Slavníkovců. Po vyhubení Slavníkovců Přemyslovci v 10. století připadlo toto území českým knížatům.
V roce 1144 byl zdejší kraj od Červené Řečice po Dolní Cerekev darován Vladislavem II. druhému pražskému biskupovi Otovi.
Do krajiny pronikli další Slované, kteří se usazovali podél řek a mýtili a žďářili lesy. Byli povoláni i němečtí kolonisté, aby se oblast zalidnila.
Tehdy byla založena i naše obec Cejle z německého slova Ziele, značící řadu, ulici. Bylo to v roce 1278. O německém sazení Cejle svědčí i názvy polních tratí jejího katastru z doby Marie Terezie:
Hubacker, Štajstajch, Spitzacker, Hrubwiesen, Lausswiessna, Lemerwiessna, Mosswiessna, Mughauf, Sstuzagf atp.
V roce 1390 bylo v Cejli 22 usedlostí, které obývali převážně Němci. Hubel, Mertl, Klügel, Nikel, Rotmunt…..
Jen ve dvou bydleli Češi: Ondřej a Čeč. Obec vlastnila 17 a půl lánů, ze kterých se platilo.
Z jednoho lánu:
32 groše úroku
32 groše berně
1 groš smazného po zaplacení
½ groše podymného (z každého krbu nebo komína)
2 kuřata
džber ovsa
1 obláč lnu
Robotu Cejlečtí nekonali, ale místo ní platili z každého lánu po 3 groších. Vybíralo se na sv. Jiří a Havla. Za zaplacení berně – daně ručil rychtář a někteří majetní a vážení občané. Rychtář měl mimo vybírání berně pravomoc soudní, dozíral na potoky a kde nebyl hajný, zastupoval ho, aby vrchnost neutrpěla škodu na zvěři, ulovené pytláky. Rychtářem v Cejli byl r. 1364 Piligrim, který byl velmi zámožný. Jeho nástupcem byl Mikuláš. V Cejli činila daň za celou ves 9 kop a 20 grošů. K Cejli náležel ještě Vestenhof, dnes Kostelecký dvůr. Pod Cejlí na Jedlovském potoce býval mlýn. Měl svobodu v mletí, ve vedení a spouštění vody, v užívání dovolené a obvyklé cesty. Platební povinnost tohoto mlýna byla 12 grošů ročně.
V roce 1415 byla část řečického arcibiskupství, kam spadala i naše obec, zastavena Jankovi z Chotěnic a do rukou církevních se už nikdy nedostala. Naše obec leží na jižním svahu žulového masivu prahorní Českomoravské vysočiny s nejvyšším vrchem Čeřínkem. Její východní hranici tvoří potůček pramenící ve Štuzajfu, který se u Klepáku vlévá do Jedlovského potoka, a hranice pokračuje dále po potoce až do jeho ústí do řeky Jihlavy. Na severu a západu není přírodních hranic. Sousední obce jsou: Dvorce, Mirošov, Kostelec, Dolní Cerekev, Horní Hutě. Obec je v nadm. výšce 550 – 580 m. V r. 1913 byla postavena silnice z obce k nádraží Cejle – Kostelec.
V roce 1930 bylo v obci 545 obyvatel, z toho 274 mužů a 271 žen. Tenkrát 13 osob neumělo číst a psát. Zaměstnáni byli hlavně v zemědělství a lesnictví. Jiní se zabývali různými řemesly nebo měli živnost. Ve vsi byl kovář, pekař, švec, mlynář, řezník, krejčí, obuvník, kolář, truhlář, bednář, tesař, zedník, zámečník, kameník aj.
Některá jména z 30-tých let minulého století se vyskytují v obci dodnes – Zlatuška, Suchý, Vytiska, Podhorský, Štefl, Ohnsorg, Urban, Roubal, Jilich, Vejvoda, Hromádka, Reitermann, Kovářů, Jelínek, Kohout, Němec, Volf, Cháb, Smrčka, Švíkovský, Veselý, Frantál, Jaroš, Mareš, Svoboda, Pekárek, Pikal, Zeman, Dvořák, Novák, Toman, Kameník, Holzbauer.
Použitá literatura: první a druhý díl kroniky obce Cejle
Zpracovala: Anna Krausová, kronikářka obce Cejle
Demografické údaje
OBEC Cejle
Cejle č. 100, 58851, Batelov
Osoby
- p. Nováková Pavlína, starosta
Kontakty
- 603 218 599
- starostka@cejle.cz
- www.cejle.cz
Vlajka
Cejle č. 26ZavřenoCejle č. 41ZavřenoCejle č. 151ZavřenoCejle č. 99dle domluvyCejle č. 45dle domluvy
Historie obce Cejle celá historie
Před dávnými lety byl na území dnešní obce Cejle rozsáhlý prales s listnatými a jehličnatými stromy, ve kterém žila lesní zvěř včetně medvědů a vlků, dnes již vyhubených. Po osazení naší země slovanskými kmeny zabrali naši oblast Zličané z rodu Slavníkovců. Po vyhubení Slavníkovců Přemyslovci v 10. století připadlo toto území českým knížatům.
V roce 1144 byl zdejší kraj od Červené Řečice po Dolní Cerekev darován Vladislavem II. druhému pražskému biskupovi Otovi.
Do krajiny pronikli další Slované, kteří se usazovali podél řek a mýtili a žďářili lesy. Byli povoláni i němečtí kolonisté, aby se oblast zalidnila.
Tehdy byla založena i naše obec Cejle z německého slova Ziele, značící řadu, ulici. Bylo to v roce 1278. O německém sazení Cejle svědčí i názvy polních tratí jejího katastru z doby Marie Terezie:
Hubacker, Štajstajch, Spitzacker, Hrubwiesen, Lausswiessna, Lemerwiessna, Mosswiessna, Mughauf, Sstuzagf atp.
V roce 1390 bylo v Cejli 22 usedlostí, které obývali převážně Němci. Hubel, Mertl, Klügel, Nikel, Rotmunt…..
Jen ve dvou bydleli Češi: Ondřej a Čeč. Obec vlastnila 17 a půl lánů, ze kterých se platilo.
Z jednoho lánu:
32 groše úroku
32 groše berně
1 groš smazného po zaplacení
½ groše podymného (z každého krbu nebo komína)
2 kuřata
džber ovsa
1 obláč lnu
Robotu Cejlečtí nekonali, ale místo ní platili z každého lánu po 3 groších. Vybíralo se na sv. Jiří a Havla. Za zaplacení berně – daně ručil rychtář a někteří majetní a vážení občané. Rychtář měl mimo vybírání berně pravomoc soudní, dozíral na potoky a kde nebyl hajný, zastupoval ho, aby vrchnost neutrpěla škodu na zvěři, ulovené pytláky. Rychtářem v Cejli byl r. 1364 Piligrim, který byl velmi zámožný. Jeho nástupcem byl Mikuláš. V Cejli činila daň za celou ves 9 kop a 20 grošů. K Cejli náležel ještě Vestenhof, dnes Kostelecký dvůr. Pod Cejlí na Jedlovském potoce býval mlýn. Měl svobodu v mletí, ve vedení a spouštění vody, v užívání dovolené a obvyklé cesty. Platební povinnost tohoto mlýna byla 12 grošů ročně.
V roce 1415 byla část řečického arcibiskupství, kam spadala i naše obec, zastavena Jankovi z Chotěnic a do rukou církevních se už nikdy nedostala. Naše obec leží na jižním svahu žulového masivu prahorní Českomoravské vysočiny s nejvyšším vrchem Čeřínkem. Její východní hranici tvoří potůček pramenící ve Štuzajfu, který se u Klepáku vlévá do Jedlovského potoka, a hranice pokračuje dále po potoce až do jeho ústí do řeky Jihlavy. Na severu a západu není přírodních hranic. Sousední obce jsou: Dvorce, Mirošov, Kostelec, Dolní Cerekev, Horní Hutě. Obec je v nadm. výšce 550 – 580 m. V r. 1913 byla postavena silnice z obce k nádraží Cejle – Kostelec.
V roce 1930 bylo v obci 545 obyvatel, z toho 274 mužů a 271 žen. Tenkrát 13 osob neumělo číst a psát. Zaměstnáni byli hlavně v zemědělství a lesnictví. Jiní se zabývali různými řemesly nebo měli živnost. Ve vsi byl kovář, pekař, švec, mlynář, řezník, krejčí, obuvník, kolář, truhlář, bednář, tesař, zedník, zámečník, kameník aj.
Některá jména z 30-tých let minulého století se vyskytují v obci dodnes – Zlatuška, Suchý, Vytiska, Podhorský, Štefl, Ohnsorg, Urban, Roubal, Jilich, Vejvoda, Hromádka, Reitermann, Kovářů, Jelínek, Kohout, Němec, Volf, Cháb, Smrčka, Švíkovský, Veselý, Frantál, Jaroš, Mareš, Svoboda, Pekárek, Pikal, Zeman, Dvořák, Novák, Toman, Kameník, Holzbauer.
Použitá literatura: první a druhý díl kroniky obce Cejle
Zpracovala: Anna Krausová, kronikářka obce Cejle
Demografické údaje
OBEC Cejle
Cejle č. 100, 58851, Batelov
Osoby
- p. Nováková Pavlína, starosta
Kontakty
- 603 218 599
- starostka@cejle.cz
- www.cejle.cz
Vlajka
Cejle č. 41ZavřenoCejle č. 151ZavřenoCejle č. 99dle domluvyCejle č. 45dle domluvy
Historie obce Cejle celá historie
Před dávnými lety byl na území dnešní obce Cejle rozsáhlý prales s listnatými a jehličnatými stromy, ve kterém žila lesní zvěř včetně medvědů a vlků, dnes již vyhubených. Po osazení naší země slovanskými kmeny zabrali naši oblast Zličané z rodu Slavníkovců. Po vyhubení Slavníkovců Přemyslovci v 10. století připadlo toto území českým knížatům.
V roce 1144 byl zdejší kraj od Červené Řečice po Dolní Cerekev darován Vladislavem II. druhému pražskému biskupovi Otovi.
Do krajiny pronikli další Slované, kteří se usazovali podél řek a mýtili a žďářili lesy. Byli povoláni i němečtí kolonisté, aby se oblast zalidnila.
Tehdy byla založena i naše obec Cejle z německého slova Ziele, značící řadu, ulici. Bylo to v roce 1278. O německém sazení Cejle svědčí i názvy polních tratí jejího katastru z doby Marie Terezie:
Hubacker, Štajstajch, Spitzacker, Hrubwiesen, Lausswiessna, Lemerwiessna, Mosswiessna, Mughauf, Sstuzagf atp.
V roce 1390 bylo v Cejli 22 usedlostí, které obývali převážně Němci. Hubel, Mertl, Klügel, Nikel, Rotmunt…..
Jen ve dvou bydleli Češi: Ondřej a Čeč. Obec vlastnila 17 a půl lánů, ze kterých se platilo.
Z jednoho lánu:
32 groše úroku
32 groše berně
1 groš smazného po zaplacení
½ groše podymného (z každého krbu nebo komína)
2 kuřata
džber ovsa
1 obláč lnu
Robotu Cejlečtí nekonali, ale místo ní platili z každého lánu po 3 groších. Vybíralo se na sv. Jiří a Havla. Za zaplacení berně – daně ručil rychtář a někteří majetní a vážení občané. Rychtář měl mimo vybírání berně pravomoc soudní, dozíral na potoky a kde nebyl hajný, zastupoval ho, aby vrchnost neutrpěla škodu na zvěři, ulovené pytláky. Rychtářem v Cejli byl r. 1364 Piligrim, který byl velmi zámožný. Jeho nástupcem byl Mikuláš. V Cejli činila daň za celou ves 9 kop a 20 grošů. K Cejli náležel ještě Vestenhof, dnes Kostelecký dvůr. Pod Cejlí na Jedlovském potoce býval mlýn. Měl svobodu v mletí, ve vedení a spouštění vody, v užívání dovolené a obvyklé cesty. Platební povinnost tohoto mlýna byla 12 grošů ročně.
V roce 1415 byla část řečického arcibiskupství, kam spadala i naše obec, zastavena Jankovi z Chotěnic a do rukou církevních se už nikdy nedostala. Naše obec leží na jižním svahu žulového masivu prahorní Českomoravské vysočiny s nejvyšším vrchem Čeřínkem. Její východní hranici tvoří potůček pramenící ve Štuzajfu, který se u Klepáku vlévá do Jedlovského potoka, a hranice pokračuje dále po potoce až do jeho ústí do řeky Jihlavy. Na severu a západu není přírodních hranic. Sousední obce jsou: Dvorce, Mirošov, Kostelec, Dolní Cerekev, Horní Hutě. Obec je v nadm. výšce 550 – 580 m. V r. 1913 byla postavena silnice z obce k nádraží Cejle – Kostelec.
V roce 1930 bylo v obci 545 obyvatel, z toho 274 mužů a 271 žen. Tenkrát 13 osob neumělo číst a psát. Zaměstnáni byli hlavně v zemědělství a lesnictví. Jiní se zabývali různými řemesly nebo měli živnost. Ve vsi byl kovář, pekař, švec, mlynář, řezník, krejčí, obuvník, kolář, truhlář, bednář, tesař, zedník, zámečník, kameník aj.
Některá jména z 30-tých let minulého století se vyskytují v obci dodnes – Zlatuška, Suchý, Vytiska, Podhorský, Štefl, Ohnsorg, Urban, Roubal, Jilich, Vejvoda, Hromádka, Reitermann, Kovářů, Jelínek, Kohout, Němec, Volf, Cháb, Smrčka, Švíkovský, Veselý, Frantál, Jaroš, Mareš, Svoboda, Pekárek, Pikal, Zeman, Dvořák, Novák, Toman, Kameník, Holzbauer.
Použitá literatura: první a druhý díl kroniky obce Cejle
Zpracovala: Anna Krausová, kronikářka obce Cejle
Demografické údaje
OBEC Cejle
Cejle č. 100, 58851, Batelov
Osoby
- p. Nováková Pavlína, starosta
Kontakty
- 603 218 599
- starostka@cejle.cz
- www.cejle.cz
Vlajka
Cejle č. 151ZavřenoCejle č. 99dle domluvyCejle č. 45dle domluvy
Historie obce Cejle celá historie
Před dávnými lety byl na území dnešní obce Cejle rozsáhlý prales s listnatými a jehličnatými stromy, ve kterém žila lesní zvěř včetně medvědů a vlků, dnes již vyhubených. Po osazení naší země slovanskými kmeny zabrali naši oblast Zličané z rodu Slavníkovců. Po vyhubení Slavníkovců Přemyslovci v 10. století připadlo toto území českým knížatům.
V roce 1144 byl zdejší kraj od Červené Řečice po Dolní Cerekev darován Vladislavem II. druhému pražskému biskupovi Otovi.
Do krajiny pronikli další Slované, kteří se usazovali podél řek a mýtili a žďářili lesy. Byli povoláni i němečtí kolonisté, aby se oblast zalidnila.
Tehdy byla založena i naše obec Cejle z německého slova Ziele, značící řadu, ulici. Bylo to v roce 1278. O německém sazení Cejle svědčí i názvy polních tratí jejího katastru z doby Marie Terezie:
Hubacker, Štajstajch, Spitzacker, Hrubwiesen, Lausswiessna, Lemerwiessna, Mosswiessna, Mughauf, Sstuzagf atp.
V roce 1390 bylo v Cejli 22 usedlostí, které obývali převážně Němci. Hubel, Mertl, Klügel, Nikel, Rotmunt…..
Jen ve dvou bydleli Češi: Ondřej a Čeč. Obec vlastnila 17 a půl lánů, ze kterých se platilo.
Z jednoho lánu:
32 groše úroku
32 groše berně
1 groš smazného po zaplacení
½ groše podymného (z každého krbu nebo komína)
2 kuřata
džber ovsa
1 obláč lnu
Robotu Cejlečtí nekonali, ale místo ní platili z každého lánu po 3 groších. Vybíralo se na sv. Jiří a Havla. Za zaplacení berně – daně ručil rychtář a někteří majetní a vážení občané. Rychtář měl mimo vybírání berně pravomoc soudní, dozíral na potoky a kde nebyl hajný, zastupoval ho, aby vrchnost neutrpěla škodu na zvěři, ulovené pytláky. Rychtářem v Cejli byl r. 1364 Piligrim, který byl velmi zámožný. Jeho nástupcem byl Mikuláš. V Cejli činila daň za celou ves 9 kop a 20 grošů. K Cejli náležel ještě Vestenhof, dnes Kostelecký dvůr. Pod Cejlí na Jedlovském potoce býval mlýn. Měl svobodu v mletí, ve vedení a spouštění vody, v užívání dovolené a obvyklé cesty. Platební povinnost tohoto mlýna byla 12 grošů ročně.
V roce 1415 byla část řečického arcibiskupství, kam spadala i naše obec, zastavena Jankovi z Chotěnic a do rukou církevních se už nikdy nedostala. Naše obec leží na jižním svahu žulového masivu prahorní Českomoravské vysočiny s nejvyšším vrchem Čeřínkem. Její východní hranici tvoří potůček pramenící ve Štuzajfu, který se u Klepáku vlévá do Jedlovského potoka, a hranice pokračuje dále po potoce až do jeho ústí do řeky Jihlavy. Na severu a západu není přírodních hranic. Sousední obce jsou: Dvorce, Mirošov, Kostelec, Dolní Cerekev, Horní Hutě. Obec je v nadm. výšce 550 – 580 m. V r. 1913 byla postavena silnice z obce k nádraží Cejle – Kostelec.
V roce 1930 bylo v obci 545 obyvatel, z toho 274 mužů a 271 žen. Tenkrát 13 osob neumělo číst a psát. Zaměstnáni byli hlavně v zemědělství a lesnictví. Jiní se zabývali různými řemesly nebo měli živnost. Ve vsi byl kovář, pekař, švec, mlynář, řezník, krejčí, obuvník, kolář, truhlář, bednář, tesař, zedník, zámečník, kameník aj.
Některá jména z 30-tých let minulého století se vyskytují v obci dodnes – Zlatuška, Suchý, Vytiska, Podhorský, Štefl, Ohnsorg, Urban, Roubal, Jilich, Vejvoda, Hromádka, Reitermann, Kovářů, Jelínek, Kohout, Němec, Volf, Cháb, Smrčka, Švíkovský, Veselý, Frantál, Jaroš, Mareš, Svoboda, Pekárek, Pikal, Zeman, Dvořák, Novák, Toman, Kameník, Holzbauer.
Použitá literatura: první a druhý díl kroniky obce Cejle
Zpracovala: Anna Krausová, kronikářka obce Cejle
Demografické údaje
OBEC Cejle
Cejle č. 100, 58851, Batelov
Osoby
- p. Nováková Pavlína, starosta
Kontakty
- 603 218 599
- starostka@cejle.cz
- www.cejle.cz
Vlajka
Cejle č. 99dle domluvyCejle č. 45dle domluvy
Historie obce Cejle celá historie
Před dávnými lety byl na území dnešní obce Cejle rozsáhlý prales s listnatými a jehličnatými stromy, ve kterém žila lesní zvěř včetně medvědů a vlků, dnes již vyhubených. Po osazení naší země slovanskými kmeny zabrali naši oblast Zličané z rodu Slavníkovců. Po vyhubení Slavníkovců Přemyslovci v 10. století připadlo toto území českým knížatům.
V roce 1144 byl zdejší kraj od Červené Řečice po Dolní Cerekev darován Vladislavem II. druhému pražskému biskupovi Otovi.
Do krajiny pronikli další Slované, kteří se usazovali podél řek a mýtili a žďářili lesy. Byli povoláni i němečtí kolonisté, aby se oblast zalidnila.
Tehdy byla založena i naše obec Cejle z německého slova Ziele, značící řadu, ulici. Bylo to v roce 1278. O německém sazení Cejle svědčí i názvy polních tratí jejího katastru z doby Marie Terezie:
Hubacker, Štajstajch, Spitzacker, Hrubwiesen, Lausswiessna, Lemerwiessna, Mosswiessna, Mughauf, Sstuzagf atp.
V roce 1390 bylo v Cejli 22 usedlostí, které obývali převážně Němci. Hubel, Mertl, Klügel, Nikel, Rotmunt…..
Jen ve dvou bydleli Češi: Ondřej a Čeč. Obec vlastnila 17 a půl lánů, ze kterých se platilo.
Z jednoho lánu:
32 groše úroku
32 groše berně
1 groš smazného po zaplacení
½ groše podymného (z každého krbu nebo komína)
2 kuřata
džber ovsa
1 obláč lnu
Robotu Cejlečtí nekonali, ale místo ní platili z každého lánu po 3 groších. Vybíralo se na sv. Jiří a Havla. Za zaplacení berně – daně ručil rychtář a někteří majetní a vážení občané. Rychtář měl mimo vybírání berně pravomoc soudní, dozíral na potoky a kde nebyl hajný, zastupoval ho, aby vrchnost neutrpěla škodu na zvěři, ulovené pytláky. Rychtářem v Cejli byl r. 1364 Piligrim, který byl velmi zámožný. Jeho nástupcem byl Mikuláš. V Cejli činila daň za celou ves 9 kop a 20 grošů. K Cejli náležel ještě Vestenhof, dnes Kostelecký dvůr. Pod Cejlí na Jedlovském potoce býval mlýn. Měl svobodu v mletí, ve vedení a spouštění vody, v užívání dovolené a obvyklé cesty. Platební povinnost tohoto mlýna byla 12 grošů ročně.
V roce 1415 byla část řečického arcibiskupství, kam spadala i naše obec, zastavena Jankovi z Chotěnic a do rukou církevních se už nikdy nedostala. Naše obec leží na jižním svahu žulového masivu prahorní Českomoravské vysočiny s nejvyšším vrchem Čeřínkem. Její východní hranici tvoří potůček pramenící ve Štuzajfu, který se u Klepáku vlévá do Jedlovského potoka, a hranice pokračuje dále po potoce až do jeho ústí do řeky Jihlavy. Na severu a západu není přírodních hranic. Sousední obce jsou: Dvorce, Mirošov, Kostelec, Dolní Cerekev, Horní Hutě. Obec je v nadm. výšce 550 – 580 m. V r. 1913 byla postavena silnice z obce k nádraží Cejle – Kostelec.
V roce 1930 bylo v obci 545 obyvatel, z toho 274 mužů a 271 žen. Tenkrát 13 osob neumělo číst a psát. Zaměstnáni byli hlavně v zemědělství a lesnictví. Jiní se zabývali různými řemesly nebo měli živnost. Ve vsi byl kovář, pekař, švec, mlynář, řezník, krejčí, obuvník, kolář, truhlář, bednář, tesař, zedník, zámečník, kameník aj.
Některá jména z 30-tých let minulého století se vyskytují v obci dodnes – Zlatuška, Suchý, Vytiska, Podhorský, Štefl, Ohnsorg, Urban, Roubal, Jilich, Vejvoda, Hromádka, Reitermann, Kovářů, Jelínek, Kohout, Němec, Volf, Cháb, Smrčka, Švíkovský, Veselý, Frantál, Jaroš, Mareš, Svoboda, Pekárek, Pikal, Zeman, Dvořák, Novák, Toman, Kameník, Holzbauer.
Použitá literatura: první a druhý díl kroniky obce Cejle
Zpracovala: Anna Krausová, kronikářka obce Cejle
Demografické údaje
OBEC Cejle
Cejle č. 100, 58851, Batelov
Osoby
- p. Nováková Pavlína, starosta
Kontakty
- 603 218 599
- starostka@cejle.cz
- www.cejle.cz
Vlajka
Cejle č. 45dle domluvy
Historie obce Cejle celá historie
Před dávnými lety byl na území dnešní obce Cejle rozsáhlý prales s listnatými a jehličnatými stromy, ve kterém žila lesní zvěř včetně medvědů a vlků, dnes již vyhubených. Po osazení naší země slovanskými kmeny zabrali naši oblast Zličané z rodu Slavníkovců. Po vyhubení Slavníkovců Přemyslovci v 10. století připadlo toto území českým knížatům.
V roce 1144 byl zdejší kraj od Červené Řečice po Dolní Cerekev darován Vladislavem II. druhému pražskému biskupovi Otovi.
Do krajiny pronikli další Slované, kteří se usazovali podél řek a mýtili a žďářili lesy. Byli povoláni i němečtí kolonisté, aby se oblast zalidnila.
Tehdy byla založena i naše obec Cejle z německého slova Ziele, značící řadu, ulici. Bylo to v roce 1278. O německém sazení Cejle svědčí i názvy polních tratí jejího katastru z doby Marie Terezie:
Hubacker, Štajstajch, Spitzacker, Hrubwiesen, Lausswiessna, Lemerwiessna, Mosswiessna, Mughauf, Sstuzagf atp.
V roce 1390 bylo v Cejli 22 usedlostí, které obývali převážně Němci. Hubel, Mertl, Klügel, Nikel, Rotmunt…..
Jen ve dvou bydleli Češi: Ondřej a Čeč. Obec vlastnila 17 a půl lánů, ze kterých se platilo.
Z jednoho lánu:
32 groše úroku
32 groše berně
1 groš smazného po zaplacení
½ groše podymného (z každého krbu nebo komína)
2 kuřata
džber ovsa
1 obláč lnu
Robotu Cejlečtí nekonali, ale místo ní platili z každého lánu po 3 groších. Vybíralo se na sv. Jiří a Havla. Za zaplacení berně – daně ručil rychtář a někteří majetní a vážení občané. Rychtář měl mimo vybírání berně pravomoc soudní, dozíral na potoky a kde nebyl hajný, zastupoval ho, aby vrchnost neutrpěla škodu na zvěři, ulovené pytláky. Rychtářem v Cejli byl r. 1364 Piligrim, který byl velmi zámožný. Jeho nástupcem byl Mikuláš. V Cejli činila daň za celou ves 9 kop a 20 grošů. K Cejli náležel ještě Vestenhof, dnes Kostelecký dvůr. Pod Cejlí na Jedlovském potoce býval mlýn. Měl svobodu v mletí, ve vedení a spouštění vody, v užívání dovolené a obvyklé cesty. Platební povinnost tohoto mlýna byla 12 grošů ročně.
V roce 1415 byla část řečického arcibiskupství, kam spadala i naše obec, zastavena Jankovi z Chotěnic a do rukou církevních se už nikdy nedostala. Naše obec leží na jižním svahu žulového masivu prahorní Českomoravské vysočiny s nejvyšším vrchem Čeřínkem. Její východní hranici tvoří potůček pramenící ve Štuzajfu, který se u Klepáku vlévá do Jedlovského potoka, a hranice pokračuje dále po potoce až do jeho ústí do řeky Jihlavy. Na severu a západu není přírodních hranic. Sousední obce jsou: Dvorce, Mirošov, Kostelec, Dolní Cerekev, Horní Hutě. Obec je v nadm. výšce 550 – 580 m. V r. 1913 byla postavena silnice z obce k nádraží Cejle – Kostelec.
V roce 1930 bylo v obci 545 obyvatel, z toho 274 mužů a 271 žen. Tenkrát 13 osob neumělo číst a psát. Zaměstnáni byli hlavně v zemědělství a lesnictví. Jiní se zabývali různými řemesly nebo měli živnost. Ve vsi byl kovář, pekař, švec, mlynář, řezník, krejčí, obuvník, kolář, truhlář, bednář, tesař, zedník, zámečník, kameník aj.
Některá jména z 30-tých let minulého století se vyskytují v obci dodnes – Zlatuška, Suchý, Vytiska, Podhorský, Štefl, Ohnsorg, Urban, Roubal, Jilich, Vejvoda, Hromádka, Reitermann, Kovářů, Jelínek, Kohout, Němec, Volf, Cháb, Smrčka, Švíkovský, Veselý, Frantál, Jaroš, Mareš, Svoboda, Pekárek, Pikal, Zeman, Dvořák, Novák, Toman, Kameník, Holzbauer.
Použitá literatura: první a druhý díl kroniky obce Cejle
Zpracovala: Anna Krausová, kronikářka obce Cejle
Demografické údaje
OBEC Cejle
Cejle č. 100, 58851, Batelov
Osoby
- p. Nováková Pavlína, starosta
Kontakty
- 603 218 599
- starostka@cejle.cz
- www.cejle.cz
Vlajka
Historie obce Cejle celá historie
Před dávnými lety byl na území dnešní obce Cejle rozsáhlý prales s listnatými a jehličnatými stromy, ve kterém žila lesní zvěř včetně medvědů a vlků, dnes již vyhubených. Po osazení naší země slovanskými kmeny zabrali naši oblast Zličané z rodu Slavníkovců. Po vyhubení Slavníkovců Přemyslovci v 10. století připadlo toto území českým knížatům.
V roce 1144 byl zdejší kraj od Červené Řečice po Dolní Cerekev darován Vladislavem II. druhému pražskému biskupovi Otovi.
Do krajiny pronikli další Slované, kteří se usazovali podél řek a mýtili a žďářili lesy. Byli povoláni i němečtí kolonisté, aby se oblast zalidnila.
Tehdy byla založena i naše obec Cejle z německého slova Ziele, značící řadu, ulici. Bylo to v roce 1278. O německém sazení Cejle svědčí i názvy polních tratí jejího katastru z doby Marie Terezie:
Hubacker, Štajstajch, Spitzacker, Hrubwiesen, Lausswiessna, Lemerwiessna, Mosswiessna, Mughauf, Sstuzagf atp.
V roce 1390 bylo v Cejli 22 usedlostí, které obývali převážně Němci. Hubel, Mertl, Klügel, Nikel, Rotmunt…..
Jen ve dvou bydleli Češi: Ondřej a Čeč. Obec vlastnila 17 a půl lánů, ze kterých se platilo.
Z jednoho lánu:
32 groše úroku
32 groše berně
1 groš smazného po zaplacení
½ groše podymného (z každého krbu nebo komína)
2 kuřata
džber ovsa
1 obláč lnu
Robotu Cejlečtí nekonali, ale místo ní platili z každého lánu po 3 groších. Vybíralo se na sv. Jiří a Havla. Za zaplacení berně – daně ručil rychtář a někteří majetní a vážení občané. Rychtář měl mimo vybírání berně pravomoc soudní, dozíral na potoky a kde nebyl hajný, zastupoval ho, aby vrchnost neutrpěla škodu na zvěři, ulovené pytláky. Rychtářem v Cejli byl r. 1364 Piligrim, který byl velmi zámožný. Jeho nástupcem byl Mikuláš. V Cejli činila daň za celou ves 9 kop a 20 grošů. K Cejli náležel ještě Vestenhof, dnes Kostelecký dvůr. Pod Cejlí na Jedlovském potoce býval mlýn. Měl svobodu v mletí, ve vedení a spouštění vody, v užívání dovolené a obvyklé cesty. Platební povinnost tohoto mlýna byla 12 grošů ročně.
V roce 1415 byla část řečického arcibiskupství, kam spadala i naše obec, zastavena Jankovi z Chotěnic a do rukou církevních se už nikdy nedostala. Naše obec leží na jižním svahu žulového masivu prahorní Českomoravské vysočiny s nejvyšším vrchem Čeřínkem. Její východní hranici tvoří potůček pramenící ve Štuzajfu, který se u Klepáku vlévá do Jedlovského potoka, a hranice pokračuje dále po potoce až do jeho ústí do řeky Jihlavy. Na severu a západu není přírodních hranic. Sousední obce jsou: Dvorce, Mirošov, Kostelec, Dolní Cerekev, Horní Hutě. Obec je v nadm. výšce 550 – 580 m. V r. 1913 byla postavena silnice z obce k nádraží Cejle – Kostelec.
V roce 1930 bylo v obci 545 obyvatel, z toho 274 mužů a 271 žen. Tenkrát 13 osob neumělo číst a psát. Zaměstnáni byli hlavně v zemědělství a lesnictví. Jiní se zabývali různými řemesly nebo měli živnost. Ve vsi byl kovář, pekař, švec, mlynář, řezník, krejčí, obuvník, kolář, truhlář, bednář, tesař, zedník, zámečník, kameník aj.
Některá jména z 30-tých let minulého století se vyskytují v obci dodnes – Zlatuška, Suchý, Vytiska, Podhorský, Štefl, Ohnsorg, Urban, Roubal, Jilich, Vejvoda, Hromádka, Reitermann, Kovářů, Jelínek, Kohout, Němec, Volf, Cháb, Smrčka, Švíkovský, Veselý, Frantál, Jaroš, Mareš, Svoboda, Pekárek, Pikal, Zeman, Dvořák, Novák, Toman, Kameník, Holzbauer.
Použitá literatura: první a druhý díl kroniky obce Cejle
Zpracovala: Anna Krausová, kronikářka obce Cejle
Demografické údaje
Historie obce Cejle celá historie
Před dávnými lety byl na území dnešní obce Cejle rozsáhlý prales s listnatými a jehličnatými stromy, ve kterém žila lesní zvěř včetně medvědů a vlků, dnes již vyhubených. Po osazení naší země slovanskými kmeny zabrali naši oblast Zličané z rodu Slavníkovců. Po vyhubení Slavníkovců Přemyslovci v 10. století připadlo toto území českým knížatům.
V roce 1144 byl zdejší kraj od Červené Řečice po Dolní Cerekev darován Vladislavem II. druhému pražskému biskupovi Otovi.
Do krajiny pronikli další Slované, kteří se usazovali podél řek a mýtili a žďářili lesy. Byli povoláni i němečtí kolonisté, aby se oblast zalidnila.
Tehdy byla založena i naše obec Cejle z německého slova Ziele, značící řadu, ulici. Bylo to v roce 1278. O německém sazení Cejle svědčí i názvy polních tratí jejího katastru z doby Marie Terezie:
Hubacker, Štajstajch, Spitzacker, Hrubwiesen, Lausswiessna, Lemerwiessna, Mosswiessna, Mughauf, Sstuzagf atp.
V roce 1390 bylo v Cejli 22 usedlostí, které obývali převážně Němci. Hubel, Mertl, Klügel, Nikel, Rotmunt…..
Jen ve dvou bydleli Češi: Ondřej a Čeč. Obec vlastnila 17 a půl lánů, ze kterých se platilo.
Z jednoho lánu:
32 groše úroku
32 groše berně
1 groš smazného po zaplacení
½ groše podymného (z každého krbu nebo komína)
2 kuřata
džber ovsa
1 obláč lnu
Robotu Cejlečtí nekonali, ale místo ní platili z každého lánu po 3 groších. Vybíralo se na sv. Jiří a Havla. Za zaplacení berně – daně ručil rychtář a někteří majetní a vážení občané. Rychtář měl mimo vybírání berně pravomoc soudní, dozíral na potoky a kde nebyl hajný, zastupoval ho, aby vrchnost neutrpěla škodu na zvěři, ulovené pytláky. Rychtářem v Cejli byl r. 1364 Piligrim, který byl velmi zámožný. Jeho nástupcem byl Mikuláš. V Cejli činila daň za celou ves 9 kop a 20 grošů. K Cejli náležel ještě Vestenhof, dnes Kostelecký dvůr. Pod Cejlí na Jedlovském potoce býval mlýn. Měl svobodu v mletí, ve vedení a spouštění vody, v užívání dovolené a obvyklé cesty. Platební povinnost tohoto mlýna byla 12 grošů ročně.
V roce 1415 byla část řečického arcibiskupství, kam spadala i naše obec, zastavena Jankovi z Chotěnic a do rukou církevních se už nikdy nedostala. Naše obec leží na jižním svahu žulového masivu prahorní Českomoravské vysočiny s nejvyšším vrchem Čeřínkem. Její východní hranici tvoří potůček pramenící ve Štuzajfu, který se u Klepáku vlévá do Jedlovského potoka, a hranice pokračuje dále po potoce až do jeho ústí do řeky Jihlavy. Na severu a západu není přírodních hranic. Sousední obce jsou: Dvorce, Mirošov, Kostelec, Dolní Cerekev, Horní Hutě. Obec je v nadm. výšce 550 – 580 m. V r. 1913 byla postavena silnice z obce k nádraží Cejle – Kostelec.
V roce 1930 bylo v obci 545 obyvatel, z toho 274 mužů a 271 žen. Tenkrát 13 osob neumělo číst a psát. Zaměstnáni byli hlavně v zemědělství a lesnictví. Jiní se zabývali různými řemesly nebo měli živnost. Ve vsi byl kovář, pekař, švec, mlynář, řezník, krejčí, obuvník, kolář, truhlář, bednář, tesař, zedník, zámečník, kameník aj.
Některá jména z 30-tých let minulého století se vyskytují v obci dodnes – Zlatuška, Suchý, Vytiska, Podhorský, Štefl, Ohnsorg, Urban, Roubal, Jilich, Vejvoda, Hromádka, Reitermann, Kovářů, Jelínek, Kohout, Němec, Volf, Cháb, Smrčka, Švíkovský, Veselý, Frantál, Jaroš, Mareš, Svoboda, Pekárek, Pikal, Zeman, Dvořák, Novák, Toman, Kameník, Holzbauer.
Použitá literatura: první a druhý díl kroniky obce Cejle
Zpracovala: Anna Krausová, kronikářka obce Cejle
OBEC Cejle
Cejle č. 100, 58851, Batelov
Osoby
- p. Nováková Pavlína, starosta
Kontakty
- 603 218 599
- starostka@cejle.cz
- www.cejle.cz
Vlajka
