Bystřička

Koncem 13. století si podle pověsti si vybudovali na vrchu Klenov svůj hrad Freundsberg templáři. Stával na samotném vrcholu kopce a dosud se horní části skály říká Zámčiska. Připomínán je pouze roku 1308. Nezachovaly se z něj žádné zbytky.

Obec Bystřička vznikla na potoku stejného jména pasekářskou kolonizací poddaných z Růžďky v polovině 17. století. Na tomto místě již dříve stála zaniklá a zpustlá obec Svojanov, ta byla připomínána již před rokem 1505.

Jako ves se Bystřička poprvé připomíná roku 1647, kdy byla založena vsetínským pánem Mikulášem Pázmánym. Do poloviny minulého století byla Bystřička charakteristickou zemědělskou obcí. Později se rozšířily některé druhy domácí výroby, typické pro Valašsko: výroba křiváků (kapesních nožů) a dřevěného zemědělského nářadí. Roku 1770 se připomíná pod Klenovem lom na vápenec a pec na pálení vápna.

V roce 1834 žilo v Bystřičce 371 obyvatel.

V roce 1880 měla Bystřička 67 domů a 429 obyvatel. Patřila do okresu vsetínského, hejtmanství valašskomeziříčského, pod faru v Růžďce a pošta byla v Jablůnce.

Roku 1883 byla zřízena samostatná škola. Roku 1981 připadla pod školu v Růžďce.

Roku 1910 měla Bystřička 532 obyvatel.

V letech 1908 - 1912 byla vybudována údolní přehrada.

V roce 1951 poprvé založeno zemědělské družstvo, které se brzy rozpadlo.

V roce 1959 zřízena v obci pošta. V tomto roce bylo podruhé založeno zemědělské družstvo.

Roku 1977 otevřena mateřská školka.

V roce 1980 zaujímal katastr obce rozlohu 951 ha. Počet obyvatel 940.

V roce 1996 povodně (desetiletá voda).

V roce 1997 obec Bystřička postižena povodněmi (stoletá voda).

971 obyvatel podle posledního sčítání lidu (1991).