Bylany

FRANIŠEK MUSIL Ústav historických věd Vysoké školy pedagogické v Hradci Králové

První zmínka o vsi Bylany je z roku 1421, kdy byl jejím pánem Václav Klektaj, syn Jakuba, kterému Bylany koupil za jeho peníze Olbram z Poličky od Vavřince z Mětic.

Po husitských válkách byl krátký čas pánem Bylan husitský hejtman Diviš Bořekz Miletínka a po něm jeho bratr Jetřich, který byl i pánem Přelouče.V polovině 15. století vládl v Bylanech Jan Hroch z Mezilesic, který byl roku 1448 ve vojsku Jiřího z Poděbrad při dobývání Prahy. V roce 1454 byl majitelem Mikuláš z Bochova a z Mezilesic. Jeho syn Štěpán z Bochova prodal Bylany roku 1493 Mikuláši z Holohlav. Krátce po tomto prodeji byly Bylany rozděleny na dvě části. Jednu vlastnil Michal Slavata, který ji roku 1495 prodal panu Vilémovi z Pernštejna a na Pardubicích a druhou Andělové z Ronovce a na Morašicích. Počátkem 15. století byli pány prvního dílu Bylan Švikové z Lukonos, z nichž Adam prodal ves v úterý po sv. Jiří roku 1554 za 520 kop grošů českých purkmistru a radě města Heřmanova Městce.

Byli to Jakub Hora, jehož grunt zůstal pustý až do roku 1658, kdy jej ujal Jan Hora a Martin Kasalický, jehož grunt ujal roku 1650 Jiřík Honzečka. Největší grunt v Bylanech měl v této době Václav Vlk , který byl oceněn na 800 kop, dále grunt Jana Pochobradského na 450 kop a Jana Klada na 650 kop. Ve mlýně byl tehdy Martin Vorel, který mlýn ujal v roce 1644 a obci zaplatil závdavek 58 kop.

Dle soupisu z roku 1654 bylo v Bylanech na heřmano městeckém dílu šest sedláků a tři chalupníci. Ze sedláků měl Václav Vlk 80 korců polí, Jan Pochobradský 50, Jiří Honzička 70, Václav Klas 80, Jacob Fritz 70, Martin Vorel 36. Ve mlýně bylo jedno složení. Z chalupníků měl Jan Vosmažil 19 korců, Jiří Horan 12 a Martin Maryško 16 korců.

První zmínka o jediné krčmě. V 16. století byla v Bylanech jediná krčma výsadní na morašickém dílu, o které je první zmínka z roku 1543. Měla však nevalnou pověst.

Roku 1543 zde byl krčmářem a zároveň rychtářem Šimon. Jak vyplývá ze zápisů heřmanoměstecké černé knihy, krčmář Šimon olupoval pocestné a přechovávalzloděje a lupiče. Pro ilustraci jeden zápis: "Léta 1553, ve středu po památce sv. Ondřeje, Jan Hlávka, syn Štěpána z Křižanovic, vyznal, že nejprvepři tom byl v neděli před památkou sv. Kateřiny u vsi Bylan, když jsou loupili a posekali tovaryše ševcovské Samka z Jičína, Šimona z Košic s Daňkem, krejčím z Řestok, a Šimonem, synem Jakuba Štěrby z Lánů od Morašic, a Janem Šelpou, schovancem Machovým z Bořetického mlýna, že Jan Šepla vzal šavli od tovaryše ševcovského a že chtěl je pobíti. A to krčmář viděl a Daňka schoval. Dále, že krčmář přechovává Vaška a Jana Špitavu, kteří bývají u Mikuláše Habrovce v Lánech s nějakým Vávrou.A co pokradou, on krčmář přijímá." Krčmář Šimon byl později usvědčen a odsouzen k smrti. Roku 1565 se odvolal k pražskému apelačnímu soudu, ovšem výsledek neznáme.

V morašickém dílu měl Matěj Krčmář 62 korců, Jan Radouš 80, Pavel Kříž 75, Jan Vaněček 62 a Adam Charvát 80.

Městečtí měli s bylanskými leckdy dosti starostí, hlavně při urovnávání sousedských sporů. Tak například dne 5. července 1731 "předstoupil a před purkmistra v místě radním města Heřmanova Městce a celý vzácný magistrát Václav Nežádal, mlynář bylanský, stížnost sobě veda proti Václavu Vlkovi, rychtáři bylanskému, kterak dne včerejšího v Bylanech v hospodě při truňku nesousedsky se poznali, a to pro dost mizerné příčiny, které magistrátu předestřeli. A on to ve své uvážení vzal, že nejenom neslušnými horlivými slovy jeden druhého pokáral, a nýbrž také i bitím se do sebe pustili, kde posléze Václav Vlk jemu Janu Nežádalovi na těle jeho košili a halstuch roztrhal a jeho ohrozil. Pro kterýžto přestupek jedna i druhá strana od magistrátu kárána a pak Václav Vlk pokutu za škodu na košili a halstuchu jemu Václavu Nežádalovi učiněnou 1 zl. 30 kr. k složení povinován jest. Posléze obě strany pod pokutou 10 kop míš. k záduší sv. Bartoloměje reversem se zavázali pokoj zachovati a podpisem revers ten stvrdili".

Z této doby jsou zmámi sedláci, patřící k morašickému dílu Bylan. Byli to: Pavel Kropáček, Mach Řízek, Jeronym Štěrba, Šimon Šíp, Jan Řeháků, Mikuláš Ryček, MikulášHabrovec, Václav Mareš, Mikuláš Machanů, Jan Žebík. Městečtí páni si nepřáli, aby jejich poddaní chodili do morašické hospody, protože jim ucházel zisk z prodaného piva a krčmářových daní, proto roku 1560 postavili v Bylanech novou hospodu.Od té doby byly v Bylanech dvě hospody. I na druhém dílu Bylan bylo deset sedláků, z kterých roku 1621 několik odešlo do ciziny pro náboženství, zanechávajíce zde své chalupy prázdné.

Podle Josefínského katastru robotovalo na městském dílu pět sedláků s trojspřežím týdně po třech dnech a dva chalupníci posílali na robotu pěšáky rovněž po tři dny v týdnu. V roce 1910 měly Bylany 71 domů s 575 obyvateli.