K založení muzea v Komárově došlo 8. dubna 1934 skupinou dobrovolných pracovníků. 1. září 1935 bylo muzeum slavnostně otevřeno v prostorách bývalého zámku. Dle nového muzejního zákona z roku 2006 bylo třeba zajistit chod muzea, postarat se o expozici

Hledat firmy v obci Komárov, ulice Buzulucká
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 306 firem

Tlustice č. 345,07 km

Klostermannova 814/10, Hořovice5,45 km

Kařez č. 2145,57 km

Kařez č. 1855,66 km

K Nemocnici 1106/14, Hořovice5,71 km

Cheznovice č. 75,87 km

Za Dálnicí 510, Žebrák6,18 km

Za Dálnicí 601, Žebrák6,78 km

Skandinávská 991, Žebrák6,84 km

Těně č. 877,53 km

Cekov č. 237,61 km

Tovární 220, Žebrák7,78 km

Sládkova 219, Zbiroh8,09 km

Týček č. 478,20 km

Zámostí 422, Zbiroh8,32 km

Sládkova 246, Zbiroh8,34 km

Majerové 44, Zbiroh8,42 km

Muchova 554, Zbiroh8,44 km

Masarykovo náměstí 41, Zbiroh8,44 km

Masarykovo náměstí 626, Zbiroh8,46 km

Historie obce Komárov celá historie

Nejstarší zpráva o komárovské vsi pochází z roku 1263. V roce 1917 povýšil císař Karel I. Komárov na městys a udělil mu městský znak v jehož symbolech je zobrazen erb Pešíků z Komárova i místní hornická a hutnická tradice.

K erbu Pešíků se váže následující pověst. Za panování Vladislava II. patřil komárovský statek vladykovi jménem Diva. Ten byl se svým zbrojnošem Pešíkem, v řadách českého vojska, účastníkem bojů u italského Milána. Oba upadli do zajetí a k sobě přikovaní čekali na popravu. Aby pomohl svému pánu k útěku, nechal si Pešík uříznout nohu. Nepřítel ocenil jeho statečný čin, nechal jej vyléčit a propustil ze zajetí. Doma byl Pešík za svoji věrnost povýšen do rytířského stavu, získal komárovské panství a nosil výstižné erbovní znamení.

Pešíkové vlastnili Komárov včetně hutí, kde se již od 13. století zpracovávala železná ruda vytěžená v okolí, až do roku 1602. Potom přešel do majetku Jindřicha Otty z Losu, jednoho z českých pánů, kteří byli v roce 1621 popraveni na Staroměstském náměstí v Praze. Jeho majetek byl zkonfiskován a Komárov patřil až do roku 1902 do vlastnictví šlechty na hořovickém panství.

Komárovské hutě dosáhly největšího rozkvětu počátkem 19. století. Jejich slévárny byly v té době nejpřednějším závodem tohoto druhu v celé rakouské monarchii. Proslulé byly především vysoko ceněné předměty z umělecké litiny. Na slavné tradici slévárenské výroby byl ve 20. století postupně vybudován významný strojírenský závod. Od roku 1962 je s Komárovem sloučena stará hornická obec Kleštěnice, kde se důlní podniká již od 14. století.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.