Hledat firmy v obci Bruntál
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Firmy v obci Bruntál
Posledně opravené/vložené firmy:zobrazit více

GRONKY CAR-AUTOSERVIS A PNEUSERVIS - Vrchlického 1976/10a, Bruntálweb

GRONKY car s.r.o. komplexní nabídka servisních služeb pro osobní i dodávkové automobily. Autoservis a pneuservis.

FIDES BRUNTÁL-PRACOVNÍ ODĚVY, spol. s r.o. - tř. Práce 1964/3, Bruntálweb

Český výrobce pracovních oděvů www.fidesbruntal.cz.

ALFA PLASTIK, a.s. - Opavská 1435/45, Bruntál

Historie obce Bruntál celá historie

Město Bruntál, z hlediska institucionálního pravděpodobně nejstarší město na území České republiky, je poprvé zmiňováno v tzv. Uničovské listině krále Přemysla Otakara I. z roku 1223. Z této listiny vyplývá, že Bruntál byl založen kolem roku 1213 jako vůbec první osada s magdeburským městským právem v českých zemích. Tato skutečnost se odrazila ve výjimečném postavení Bruntálu, který byl až do roku 1352 odvolací stolicí pro všechna města s magdeburským městským právem na severní Moravě, mezi jinými i pro královské město Olomouc či pro Opavu. . Důvodem založení města byla snaha Přemyslovců zajistit tuto dosud neobydlenou část Jeseníků s jeho rudným bohatstvím pro český stát. Svědčí o tom značně excentrické založení města daleko na sever od hlavní sídelní oblasti, kterým však byla zajištěna převaha Přemyslovců v této oblasti a které zablokovalo kolonizační plány vratislavských biskupů.

Otázkou zůstává, kde byl Bruntál počátkem 13. století lokován. Vzhledem k existenci pozdně románského kostela v blízkém Starém Městě je usuzováno, že původně byl Bruntál založen právě v těchto místech, a teprve později, kolem poloviny 13. století, přenesen na strategicky výhodnější místo na mírném návrší obtékaném ze tří stran Černým potokem. Zřetelný kolonizační půdorys města přitom potvrzuje, že zde bylo postaveno tzv. na zeleném drnu. Bruntál byl založen jako město horní a těžba drahých kovů a později železné rudy v jeho okolí byla hlavním zdrojem jeho prosperity až do 17. století. Tuto skutečnost odrážel i městský znak, který již ve svém nejstarším známém vyobrazení na listině z roku 1287 obsahuje postavu horníka.

Město profitovalo i z výhodné polohy na živé spojnici vnitrozemí Moravy se Slezskem a záhy zde byla zřízena mýtní stanice a bylo vybíráno clo. Důležitý byl i rozvoj řemeslné výroby, která měla zajištěna odbytiště v rámci tzv. mílového práva. . Pro hospodářský i politický rozvoj města byla vedle městských práv významná i řada výsad, udělených mu královnou Kunhutou v roce 1279 a opavskými vévody Mikulášem I. roku 1305 a jeho synem Mikulášem II. v roce 1325.

Jedním z nejdůležitějších privilegií bylo ustanovení o městské samosprávě. K roku 1348 jsou ve městě doloženi vedle městského fojta (advocatus, iudex), zastupujícího vrchnost, i 4 radní (consules) a 7 konšelů (iurati). Bruntál se stal centrem a zázemím kolonizace celé oblasti zdejší oblasti Jeseníků. Jeho význam podtrhuje i skutečnost, že sám bruntálský fojt Bertold inicioval v roce 1267 založení nynější obce Světlá.

Bruntál byl původně zeměpanským majetkem, zprvu moravských markrabat a od roku 1318 opavských knížat. Po rozdělení Opavska v roce 1377 náležel k západní části vévodství, z které se posléze konstituovalo krnovské knížectví. S výjimkou let 1384 - 1390, kdy Bruntál vlastnil opolský kníže Vladislav, byla až do sklonku 15. století jeho pány krnovská knížata z rodu Přemyslovců. . Více než samotná přemyslovská knížata však měli na život města větší vliv bezprostřední zástupci vrchnosti - fojtové či správci celé oblasti. K nim patřil ve 30. letech 15. století Jiří z Bruntálu, v polovině 15. století Bernard Bírka z Násile či v 70. letech téhož století Stošové.

V roce 1474 získal Bruntál do zástavního držení přívrženec uherského a českého krále Matyáše Korvína Jan z Vrbna, jehož synové získali v roce 1506 město i s celým správním obvodem jako svobodné panství do přímého vlastnictví. Pánové z Vrbna zaujali významné postavení v životě stavovské obce vévodství opavského i markrabství moravského - členové rodu zastávali významné zemské úřady a Hynek starší z Vrbna (1582 - 1596), nejvýznamnější člen rodu, získal v roce 1589 hodnost moravského zemského hejtmana. Pro město samotné však vláda Vrbnů znamenala ztrátu řadu privilegií, neustálé omezování svobod a zvyšování povinností. Nespokojenost bruntálských měšťanů vyústila v roce 1556 ve vzpouru, po jejímž potlačení Bruntál ztratil většinu výsad svobodného horního města.

Přesto prožíval Bruntál v 16. století období rozkvětu. Významně se rozvíjela cechovní výroba: v roce 1522 vznikl cech bruntálských tkalců, významný byl cech pekařský, k roku 1602 je doložen cech krejčovský a roku 1612 cech řeznický. Poloha Bruntálu na živé spojnici vnitrozemí českých zemí se slezskou oblastí z něj učinila významné centrum obchodu. V roce 1535 udělil král Ferdinand I. Bruntálu právo konat dva jarmarky ročně, roku 1558 právo konat nový jarmark a týdenní trh, v roce 1577 mu císař Rudolf II. udělil právo na další jarmark.

V 16. století se změnila i tvář města, které bylo přebudováno v renesančním slohu a lépe opevněno vybudováním nových bašt. Jan starší z Vrbna zahájil v polovině století renesanční přestavbu bruntálského zámku. Úprav se dočkal i farní kostel, ke kterému v roce 1585 přistavěl Hynek starší rodinnou hrobku s kaplí.

Ve 2. polovině 16. století vzniklo Nisské předměstí, kde byl v roce 1584 založen nový špitál. Město mělo lázně i školu, která je doložena k roku 1560. V polovině 16. století přešli pánové z Vrbna k luterství, což vyjadřoval i luterský církevní, školní a oddací řád pro panství Bruntál z roku 1592. Na bruntálském zámku byla zřízena protestantská tiskárna, ve které byla vytištěna i proslulá česká evangelická Postila opavského kněze Martina Filadelfa Zámrského. Za vlády pánů z Vrbna hostilo město ve svých zdech několik panovníků: v roce 1515 polského krále Zikmunda, bratra českého krále Vladislava II., v roce 1577 císaře Rudolfa II., v letech 1608 a 1611 krále Matyáše a v roce 1620 „ zimního“ krále Friedricha Falckého.

V roce 1621 byl Bruntál Janu z Vrbna a na Heralticích za účast v protihabsburském povstání zkonfiskován a s panstvím předán Řádu německých rytířů. Skutečnou moc na panství v zastoupení velmistra řádu měl místodržící, kterých se v Bruntále po dobu trvání tohoto úřadu, tj. v letech 1625 - 1820, vystřídalo třináct. Řád německých rytířů přebíral město a panství na počátku Třicetileté války, která způsobila Bruntálu nesmírné škody a jeho velký úpadek. Od listopadu 1621 do února 1622 držela město posádka Jana Jiřího Krnovského, v únoru 1622 byl obsazen císařskými spojenci Sasy. Roku 1626 ho téměř bez boje dobyli Dánové, kteří přitom zajali místodržícího Jiřího Viléma z Elkershausenu. Ve čtyřicátých letech 17. století Bruntál několikrát dobyli a vyplenili Švédové - v roce 1642 vojska generála Torstensona, v roce 1643 vojáci Wrangelovi, roku 1645 jednotky generála Königsmarcka a v roce 1648 muži generála Müllera.

Město, které v roce 1643 vyhořelo, bylo kromě tíživých kontribucí a drancujících posádek postiženo i morovými epidemiemi, a to v roce 1633 a 1647, kterým podlehla polovina jeho obyvatel.

Bruntálští byli navíc vystaveni násilné rekatolizaci, kterou Řád německých rytířů zahájil bezprostředně po převzetí panství. Již v roce 1623 byl do Bruntálu uveden katolický farář a od roku 1625 zde působili opavští jezuité.

Nová vrchnost usilovala už v průběhu války o obnovu zpustošeného města a panství a oživení válkou rozvráceného hospodářství. V zájmu překonání katastrofálních hospodářských poměrů upustil v roce 1630 řád od vymáhání dluhů a v roce 1672 vydal velmistr Řádu německých rytířů Jan Kašpar z Ampringenu tzv. Velké privilegium, kterým poskytoval úlevy při těžbě z panských lesů na obnovu domů a zničených veřejných zařízení, omezil počet robot a povinnosti poddaných. Ve snaze o oživení výroby ve městě byly podporovány cechy - v roce 1669 tak například obdrželi svá privilegia bruntálští punčocháři. Velká pozornost byla věnována rozvoji železářské výroby na panství zakládáním nových hamrů. Hospodářská obnova po třicetileté válce oživila ve městě i stavební činnost: zámek těžce poškozený při vpádech Švédů byl opraven a částečně upraven, věž farního kostela získala osmibokou nástavbu, ve které bývala strážnice, a barokní kopuli, na Nisském předměstí byla v roce 1674 vysvěcena nová kaple sv. Michala a na Uhlířském vrchu byla postavena v letech 1653 - 1655 kaple Panny Marie Pomocné.

Přes poválečnou obnovu Bruntál již nedosáhl postavení, bohatství ani významu, který měl v předbělohorském období. Původní lesk mu nevrátilo ani vynětí bruntálského panství z lenní příslušnosti k Opavskému knížectví a jeho povýšení na samostatné stavovské panství (status minor), lenně podřízené přímo ústřední slezské vládě ve Vratislavi, ani jeho dočasné povýšení na knížectví v letech 1682 - 1684. V 18. století město postihla řada katastrof, které ho přivedly do hlubokého úpadku. V roce 1714 decimoval obyvatele Bruntálu orientální mor, který dodnes připomíná sloup Nejsvětější Trojice z roku 1715 na náměstí. Další mor si vybral své oběti v roce 1739. Po velkém požáru v roce 1748 následovalo o rok později rozsáhlé krupobití. Skutečnou tragédií však byl požár v roce 1764, v jehož průběhu nevyhořely pouze zámek, piaristická kolej a 30 domů. Bruntálu se nevyhnuly útrapy válek slezských (1740 - 1742, 1744 - 1745), války sedmileté (1756 - 1763) i války o dědictví bavorské (1778 - 1779), kdy byl v Bruntále zřízen štáb císařských armád. Přes nesmírně těžké poměry byla v tomto období výrazným způsobem změněna podoba města výstavbou řady budov v barokním slohu. Nejrozsáhlejší a nejvýznamnější stavbou v této době byla výstavba piaristické koleje s kostelem v letech 1731 - 1752 v souvislosti se zřízením piaristického gymnázia, působícího v Bruntále do roku 1777. Barokně byl upravován i farní kostel, ke kterému byly přistavěny boční kaple a upravena věž.

V letech 1755 až 1758 byl na místě původní poutní kaple na Uhlířském vrchu postaven barokní kostel a v letech 1766 - 1772 byl barokně přestavěn zámek.

Barokní podobu také získaly měšťanské domy na náměstí. Radnice, domy v severovýchodní části náměstí či budova dnešní umělecké školy však již byly koncem 18. a v první třetině 19. století přestavěny klasicistně či empírově.

Zajímavou epizodou v životě města na přelomu 18. a 19. století byl vznik zámecké kapely a ochotnického divadla, ve kterém působil Josef František Krones, otec slavné bruntálské rodačky, oblíbené vídeňské herečky a operní zpěvačky Terezie Kronesové (1801 až 1830).

Nový rozmach přinesl městu nástup průmyslové výroby koncem 18. a v 19. století. Bruntál, ve kterém vznikla řada továren, orientujících se převážně na textilní výrobu, patřil v polovině 19. století k nejdůležitějším střediskům lnářského průmyslu v českém Slezsku. V zájmu rozvíjejícího se průmyslu byla modernizována silniční síť a v roce 1872 bylo město napojeno na železniční trať Olomouc - Opava. Druhá polovina 19. století je rovněž obdobím vzniku řady středních a odborných škol. V roce 1866 zde byla zřízena řemeslnicko - živnostenská škola, roku 1877 státní odborná škola tkalcovská a v roce 1908 zemědělská škola. V roce 1871 bylo nakrátko otevřeno gymnázium, které bylo definitivně obnoveno v roce 1908 jako vyšší gymnázium, přeměněné následujícího roku na státní reálné gymnázium. Rostoucí význam města se zákonitě projevil i v jeho postavení, kdy se po zrušení patrimoniální správy v polovině 19. století stalo sídlem okresního úřadu a okresního soudu.

I v 19. století se měnila tvářnost města - již v letech 1823 - 1826 byly zbořeny městské brány a následně hradby, byla postavena řada objektů továren i veřejných budov. V roce 1841 byl postaven klášter sester Řádu německých rytířů (dnes OA a SZeŠ), v letech 1883 až 1887 evangelický kostel u Kobylího rybníka, v letech 1883 - 1884 veřejná nemocnice a roku 1898 nemocnice Řádu německých rytířů (dnes OP VZP ). Pro školy, které v 19. století v Bruntále vznikly či byly obnoveny, byly stavěny nové budovy - tkalcovská škola získala novou budovu v roce 1897 (objekt naproti KB), zemědělská škola v roce 1908 (dnes hygienická stanice), gymnázium v roce 1912. V roce 1904 byla postavena nová budova nádraží, v roce 1905 elektrárna a v letech 1911 - 1912 vznikl komplex pivovaru, lihovaru, sladovny a likérky na Jesenické ulici (pozdější Seliko).

Po první světové válce byla v Bruntále československá státní moc nastolena až koncem prosince 1918 po potlačení pokusu o připojení města v rámci tzv. provincie Sudetenland k Rakousku. Negativní vztah bruntálských občanů k Československu vedl v dalších letech k řadě nepokojů, které si v roce 1919 a 1922 vyžádaly i lidské oběti.

V této době se v Bruntále konstituovala aktivní česká menšina. Do města přišli čeští úředníci, vojáci a železničáři, jejichž kulturní a společenský život se soustředil do několika organizací. Nejvýznamnější byla pobočka Matice opavské pracující v Bruntále od svého založení v roce 1921 pod názvem Vzdělávací spolek Praděd. Významná byla i činnost Sokola a Svazu českých turistů. V Bruntále byly otevřeny i české školy - v roce 1924 mateřská škola, v roce 1925 státní obecná a v roce 1930 i státní matiční škola měšťanská.

I v meziválečném období pokračoval stavební rozvoj města. Bylo postaveno na 480 nových budov, řada starších byla upravena a rekonstruována. K nejvýraznějším objektům z období 1. Československé republiky patří budova Arcibiskupského chlapeckého semináře (dnes MOG a ZŠ - Petrin), postavená v letech 1924 - 1926. V roce 1928 byla rozšířena veřejná nemocnice, v roce 1931 byla dostavěna budova české menšinové školy (dnes MŠ Komenského). Z třicátých let pochází rovněž tzv. stará budova okresního úřadu či bruntálská kasárna.

Od počátku 30. let 20. století podléhalo německé obyvatelstvo města stále znatelněji sílícímu nacionalismu, aby se posléze zcela ztotožnilo s nacistickou ideologií, reprezentovanou Sudetoněmeckou stranou Konráda Henleina. Vývoj vyvrcholil v dramatických dnech podzimu 1938 - koncem září 1938 se pokusili bruntálští Němci povstáním převzít moc ve městě. Československá armáda ještě obnovila pořádek, ale již zakrátko, po mnichovském diktátu, byl Bruntál obsazen německým vojskem.

V letech druhé světové války místní obyvatelstvo zůstalo zcela loajální k nacistické Německé říši. Ve městě byly zřízeny zajatecké tábory a tábory pracovní jako pobočky koncentračních táborů. V květnu 1945 bylo město osvobozeno Rudou armádou, v průběhu let 1945 až 1946 osídleno českým obyvatelstvem. Nadále zůstalo jako okresní město významným centrem oblasti. Negativně se však projevila likvidace textilního průmyslu v 50. letech, neboť zmizel tradiční zdroj obživy obyvatel.

Ve snaze nahradit úbytek pracovních příležitostí a stabilizovat osídlení byly ve městě vybudovány nové průmyslové podniky - automobilové opravny, lisovny nových hmot, Dakon, Dřevosloh či hydrometalurgický závod.

Léta po 2.světové válce zásadním způsobem ovlivnila vzhled Bruntálu. Od počátku šedesátých let byla zbořena celá řada budov, aby uvolnila místo výstavbě nových sídlišť, budov administrativních (nová budova okresního národního výboru, ředitelství státních statků, budova OV ČSTV, budova Podniku výpočetní techniky MZ - dnes Úřadu práce), sportovních (sportovní hala, krytý bazén), školních (I a III. základní škola, střední odborné učiliště stavební, střední průmyslová škola, mateřské školy) či kulturních (nové kino), provozovnám služeb a obchodu.

Počátkem 90. let 20. století nastal nová etapa ve vývoji Bruntálu. Přes problémy související s politickou a ekonomickou transformací si udržel své postavení významného politického, správního, ekonomického, vzdělávacího a kulturního centra celé oblasti. Rozvojem soukromého sektoru a příchodem nových firem, zejména OSRAMu a Linasetu počátkem 21. století, se podařilo překonat období zániku či stagnace řady průmyslových podniků, které v nových podmínkách tržního hospodářství nebyly schopny konkurence. Rostoucí význam města potvrdilo i otevření pobočky Vysoké školy podnikání v roce 2004, zřízení expozice městského muzea v roce 2006, uzavření řady partnerských smluv s evropskými městy či historicky vůbec první návštěva prezidenta České republiky Václava Havla v roce 1995. Rekonstrukcí řady památkových i dalších objektů, hlavního i Zámeckého náměstí se Bruntál, jehož historické jádro je od roku 1992 městskou památkovou zónou, stává stále atraktivnějším turistickým cílem, který je díky své poloze zároveň i vhodným východiskem pro poznání překrásné krajiny Nízkého i blízkého Hrubého Jeseníku.

MĚSTO Bruntál

Nádražní 994/20, Bruntál, 79201, Bruntál 1

Osoby

  • Ing. Rys Petr, MBA., starosta

Kontakty