Broumov

Počátky Broumova jsou spojeny s působením nejstaršího mužského řeholního řádu na území Čech - břevnovskými benediktýny. Ti v roce 1213 získali darem od krále Přemysla Otakara I. území dnešního Broumovska a Policka s malou osadou benediktinských poustevníků a dřevěným kostelem P. Marie na místě nazvaném Police a o čtyřicet let později zahájili jeho kolonizaci. Zatímco polická část vznikajícího klášterního dominia byla osídlena poddanými z vnitrozemí Čech, kolonizace Broumovska byla součástí mohutné německé kolonizační vlny, která ve 13. stol. zalidnila mimo jiné i sousední Slezsko a Kladsko. Organizaci osídlení Broumovska svěřil břevnovský opat podnikatelům - lokátorům, kteří si přivedli zemědělce, rozdělili lesní půdu, vyměřili katastry obcí a stali se držiteli svobodných statků a vykonavateli nižších soudních pravomocí - fojty.

Pravděpodobně v roce 1255 byl na ostrohu nad pravým břehem Stěnavy založen Broumov jako správní centrum a jediné místo na panství vyhrazené obchodu a řemeslné výrobě. V roce 1266 opat Martin odkoupil od fojta Wichera, snad hlavního organizátora kolonizace Broumovska, za 200 hřiven stříbra dědičná práva na broumovské fojtství se dvěma domy na tržišti, dvorem na předměstí a všemi k němu náležejícími pozemky.

Mezi broumovskými řemeslníky získali již v prvních letech existence městečka významné postavení soukeníci. V roce 1275 jim král Přemysl Otakar II. udělil privilegium na výrobu a prodej sukna a soukenická produkce brzy přerostla omezené potřeby místního trhu. Byl tak předznamenán charakter budoucího hospodářského rozvoje Broumova a položeny základy tradice textilní produkce orientované na export.

Po Přemyslově smrti na Moravském poli se na dobu svého života zmocnil spolu s Kladskem i Broumovska kníže Jindřich IV. Vratislavský. Po roce 1290 bylo panství vráceno benediktinům, ale potíže s obhájením pozemkového vlastnictví na slezských hranicích pokračovaly i nadále. Roku 1300 proti opatově moci povstali držitelé broumovského a několika vesnických fojtství a plenění klášterních majetku téměř stočlennou loupežnickou družinou se podařilo zakončit až s pomocí vojenského zásahu spřátelených šlechticů. Před rokem 1331 král Jan Lucemburský zastavil všechny příjmy z broumovského panství na úhradu svých dluhů doživotně příslušníkům kladského šlechtického rodu Pannewitzů.