Březnice

Hospodářství

Roku 1670 žilo v Březnici 26 usedlých. V plovině 18. století platila obec majiteli panství 123 zlatých a 10 krejcarů ročního platu, 15 zlatých a 40 krejcarů z pasek.

Podle Tereziánského katastru měla obec na počátku druhé poloviny 18. století 44 chalup. Rolníci obhospodařovali 726 měřic orné půdy, zbytek tvořily zahrady a pastviny. Týdenní robota na panských polích byla následujcí: 9 sedláků se dvěma koňmi muselo na robotu 3 dny v týdnu, 3 čtvrtlátníci se dvěma voly, 1 den a 1 pěší. 3 chalupníci byli povinni robotovat 2 dny s jedním pěším.

Obyvatelstvo

Matrika byla vedena od roku 1779 v obci, od roku 1964 ve Zlíně.

Obyvatelé se živili převážně zemědělstvím. Vceňovací operáty z roku 1844 uvádějí, že ze 180 rodin se 177 zabývá zamědělskou výrobou.

Chudí obyvatelé chodili za prací do okolních panských dvorů, ale i do Brna, Bratislavy. Později pracovali ve sladovnách, pivovarech a cukrovarech po celé Moravě a také ve Vídni. V obci byl mlýn, z řemesel jsou zaznamenáni tkalci. V 19. století známečník, obuvníci, zedník, kovář, kožešník, punčochář a krejčí.

Obyvatelé Březnice se zúčastnili Valašských povstání v letech 1620 - 1644. Jeden z nich - Adamec - byl po potlačení vzpoury odsouzen k trestu oběšením.

Centrem odboje se stala obec i během II. světové války. Do aktivního odporu proti fašistům se mimo členů odbojové skupiny zapojila i celá řada obyvatel vesnice.

Celkem se do odboje zapojilo 59 obyvatel obce, z nichž 38 bylo vězněno v nacistických věznicích a koncentracích a 19 bylo popraveno nebo umučeno. V roce 1955 byl na Kříbech vybudován památník odboje, který připomíná tragédii březnických občanů.

Kostel

Kostel sv. Bartoloměje s pozdně gotickým jádrem je chráněnou památkou. Je jedním z nejstarších na Moravě a první zmínky o něm jsou už v roce 1437. K roku 1437 se uvádí též farní beneficium a patronátní právo - to znamená, že již tehdy zde stál kostel a fara. Osudy kostela byly značně proměnlivé. Roku 1570 přešel do rukou českých bratří, ale již roku 1619 byl kostelem luteránským. Znovu však přešel do správy katolické církve. V 19. století byl přestavěn.

Původní fara zanikla za třicetileté války, v roce 1779 zde byla zřízena expozitura, až v roce 1858 znovu zřízen farní úřad, který spadal do děkanství napajedelského.

Podle sčítání lidu z roku 1921 a 1930 byli občané Březnice převážně římskokatolického vyznání, jen nepatrný počet obyvatel se hlásil k československé církvi, několik občanů uvádělo, že jsou bez vyznání