Nečtiny

Tato původně česká obec má bohatou a pestrou minulost, neboť ležela na staré královské spojnici mezi Prahou a Norimberkem, v blízkosti hradu Preitensteina plnícího ve své době pravděpodobně roli jednoho z vojenských strategických bodů chránících cestu. Pozůstatky tohoto hradu, založeného r. 1330 Oldřichem Pluhem, jsou nejúplnějším a nejdochovanějším z původního systému tří hradů, svědkem významného období obce.

Nečtiny, tehdy již královský majetek, jsou postupně zastavovány různým šlechtickým rodům, z nichž nejznámnější jsou Gryspekové z Gryspachu, dále Kokořovci ovládající panství od r. 1637. Poslední držitel panství se stává v roce 1838 belgicko-francouzsko-rakouský rod Mensdorf-Pouilly, který zde hospodařil až do roku 1945.

Za dlouhé období vlády šlechtických rodů se zachovala řada památek, z nichž mezi nejvýznamnější patří novogotický zámek, rodinná hrobka sv. Terezie rodu Mensdorf-Poilly, filiální kostel sv. Anny stojící vedle chudinského špitálu. Dominantou okolí je barokní kostel sv. Jakuba Většího stojící nad Nečtinami. Za zmínku stojí i nečtinská renesanční radnice - památka na bývalou měšťanskou slávu či některé stavby s cennými prvky venkovské architekury v Nečtinech či Březíně. Zde se dochoval i kostel sv. Bartoloměje.

Dnešní Nečtinsko je perspektivní málo dotčené území s velkým přírodním potenciálem a kulturní krajinou. Od roku 1990 formuluje svou novou podobu a pozici pro plnohodnotný život obyvatelstva. V roce 1992 byla na základě vypracovné urbanistické studie schválen Program obnovy, který byl formulován na základě zjištěných faktů, věcných připomínek a finančních možnostech obce.

V roce 2002 byla provedena aktualizace Programu obnovy obce Nečtiny, dokumentu, který na jedné straně prezentuje a hodnotí desetiletý vývoj obnovy a na straně druhé vymezuje další směr s cílem zapojit do obnovného procesu co nejširší spektrum obyvatelstva.