Obec Břestek se nachází v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji. Žije zde 848 obyvatel. K obci patří osada Chabaně vzdálená od ní asi dva kilometry.
Hledat firmy v obci Břestek
Živé firmy v obci Břestek 13 firem
Břestek č. 14zavřenoBřestek č. 217zavřenoBřestek č. 22zavřenoBřestek č. 127zavřenoBřestek č. 314zavřenoBřestekzavřenoBřestek č. 14zavřenoBřestek č. 316OtevřenoBřestek č. 511OtevřenoBřestek č. 511OtevřenoBřestek č. 383OtevřenoBřestek č. 49dle domluvy
Historie obce Břestek celá historie
Břestek je stará osada, v níž již po roce 1140 kostel spytihněv(s)ký vlastnil 4 popluží. Roku 1389 držel obec Bohuš ze Sazovic, po jehož smrti se rozdělili o ves jeho děti Jan ze Sazovic a Anna, manželka Václava z Morkovic. V letech 1408 až 1411 vlastnil ves Václav z Mozkovic královským dáním. Václavův syn Milota předal v r. 1464 Břestek Mikuláši ze Žákovi a Jindřichovi z Buchlovic. Anežka ze Žákovi přijala na Břestek jako společníky své syny Jiříka, Prokopa, Mikuláše, Hynka a Jana Buchlovické z Domamyslic, leč v r. 1538 držel ves Hynek Podstatský z Prusinovic a pak město Hradiště, které v r. 1549 předalo ves Mikuláši st. Buchlovickému z Domamyslic. Po jeho smrti v r. 1551 jeho synovci Petr, Jiřík a Mikuláš Buchlovičtí z Domamyslic odevzdali Břestek Janovi Dánskému z Domamyslic a od té doby náležel k buchlovickému panství.
Podle urbáře v r. 1611 bylo v Břestku 44 usedlíků, z nichž bylo 7 půlláníků, 6 čtvrtláníků a 31 podsedníků. Z půllánu se platilo o Jiřím 1 zl. A za odůmrť 3 gr., o Václavu stejně, a 1 slepice, na robotě vycházelo 6 půldnů oračky, dva dny ženní roboty, 1 den rubání dřeva a dva dny odvážení dříví k pivovaru a hospodyně předala 4 klubka panské příze. Celkem dostávala vrchnost z obecních gruntů 29 z. 14 gr. 4 den., z odůmrtě 8 zl. 24 gr., 44 slepic na naturáliích, oračky 88 dní, roubání dřeva 44 dní, odvážení dříví 20 dní. Kromě toho poddaní dávali za odúmrť a místo šenkování panského vína ročně 20 slepic a za pastvu vepřů v lesích 17 gr. Vinohradů tu bylo 119 achtelů, z nichž vrchnost dostávala 1 bečku 5 věder a tři mázy zemního a desátku 10 beček. Roboty neměli přesně vyměřeny, museli robotovat, kolik se uznalo za vhodné.
Útrapy 17 století (1604,1624) vyvrcholily v r. 1643, kdy byla obec vypálena, a v r. 1663, kdy částečně lehla popelem, Obraz hrůz ukazuje i lánový rejstřík, podle něhož v r. 1656 bylo pouze 20 usídlených a 24 pustých gruntů. Podle druhé lánské visitace z r. 1669 se shledalo z 18 osedlých 5 pololáníků, 6 čtvrtláníků, zahradník a 6 domkářů bez polí. Nově osedlé byly dva čtvrtlány, zůstávalo 22 starých poustek domkářů bez polí a přibyly od r. 1656 dva nově pusté a zahradník bez polí, kteří utekli. Byly tu také vinice, z nichž 46 a ¼ achtelů bylo obdělaných a 75 achtelů pustých. Vinice se rozkládaly ve dvou horách, Hlavina a Stránská. Naprostá většina polí byla naopak obdělána.Obraz obce se značně zlepšil v 18. století. Podle tereziánského katastru se tu shledalo 383,5 měřice orné půdy, 19,6 měřice zahrad, 136,5měřice vinohradů a luk na 32 fůr sena, tj. 3 lány 34/64 lánů. Na počet chudiny a na vzrůstající sociální diferenciaci ukazuje, že z obce robotovalo 6 půlláníků s dvěma koňmi 3 dny v týdnu, 8 čtvrtláníků dvěma koňmi 2 dny v týdnu, 14 podsedníků jedním pěším 3 dny a 29 podruhů jedním pěším 1 den v týdnu, čili robotou bylo povinno 57 usedlíků.
Podle olomoucké matriky tu bylo v druhé polovině 18. století 330 dospělých a 103 dětí česky mluvících.Obec půlletně platila vrchnosti 18 zl. 12 kr. dávala 34 slepic, 720 vajec a ženy předly 192 liber příze.V r. 1843 byla v provozu vrchnostenská palírna kořalky, produkující 120 věder pálenky, vrchnostenská hospoda a mlýn. Obyvatelstvo si vypomáhalo prací v lesích jako dřevorubci.
V druhé polovině minulého století vyklučením vyrostla uprostřed lesů osada Chabaně. Především se pěstovalo obilí ( v I. tř. výnos 16 měřic pšenice, 18 měřic žita, 19 měříc ječmene a 22 měřic ovsa, 130 měřic brambor), dále pícniny, ve vinicích se získalo z jitra v I tř. 14 věder, ve II. tř. 12 věder středně kvalitního vína.
Obec proslula svým hrnčířstvím a kamenářstvím, které bylo v rozkvětu v 18. a 19. století. Ještě v posledním období bylo známo kamnářství rodiny Hánové, které vyrábělo i jiné keramické výrobky. Zaměstnávalo mezi dvěma válkami 6 dělníků. Menší starý mlýn, připomínaný již v 16 století jako vrchnostenský, byl na začátku druhé světové války zrušen a už nebyl obnoven.Celkový katastr obce obnášel v r. 1900 1406 ha, z nichž 354 ha připadalo na pole, 40 ha na louky, 18 ha na zahrady, 34 ha na vinice, 36 ha na pastviny a899 ha na les, v obci se chovalo 35 koní, 259 kusů skotu a 98 vepřů.
Do katastru obce zasahovaly dva dvory. Dvůr Buchlov byl o výměře 135 ha a náležel Berchtoldům, byl v nájmu bratří Mayů. Při parcelaci v r. 1923 bylo z něho 43 drobných rolníků v Břestku přiděleno 19 ha. Z velehradského velkostatku, který v poslední době vlastnil Katolický podporovací spolek a byl rovněž v nájmu bratří Mayů, zasahovala do katastru část, z níž dostalo při pozemkové reformě 17 místních občanů 5,50 ha půdy. Za první republiky pracovalo v obci mláticí družstvo.
Elektrický proud slouží občanům od r. 1946, místní rozhlas od r. 1951. Raiffeisenka – spořitelní a záloženský spolek – vznikla v r. 1904.Obec utrpěla průchody pruských vojsk v r. 1866 a vniklou choleru, která skosila 17 osob. Je znám cholerový hřbitůvek. Z obce odcházeli do světa pokrývači, zedníci a tesaři, jichž bylo takové množství, že ještě v r. 1924 byli v každém domě, ti přinášeli do obce pokrokové sociální myšlenky a ustavili v r. 1901 místní sociálně demokratickou organizaci, z nich většina v r. 1921 přešla do KSČ, která za první republiky si uchovala silnou pozici.
Sociálně demokratická strana zůstala v obci i nadále početná. Prvenství si uchovávala lidová strana, která o ně soupeřila se stranou agrární. Farou obec náležela k Buchlovicím, s nimiž sledovala své osudy.
V obci je kaple Sedmibolestné Panny Marie z počátku 19. století. Ve školní zahradě je socha sv. Jana Nepomuského.Také školou náležela obec k Buchlovicím. Škola v obci vznikla v r. 1821, později ZŠ 1.-5. ročník, dnes zůstala jen mateřská škola. Nová školní budova byla v obci postavena v r. 1935, v níž je umístěna též mateřská škola. V osadě Chabaně, náležející k Břestku, je budova školy jednotřídní škola-expozitura, postavená v r. 1910. Žáci vyšších ročníků navštěvovali od roku 1921 měšťanskou školu v Buchlovicích, od r. 1946 v Tupesích.
Až do okupace vyvíjel činnost odbor Národní jednoty (1910). DTJ od r. 1933, Dobrovolný hasičský sbor od r. 1921, Sportovní klub od r. 1944.V době okupace skrývali obyvatelé na Chabaních ilegální pracovníky. V koncentračním táboře zahynul 1 občan.Obec byla osvobozena 30 dubna 1945 rumunskými jednotkami. Při osvobozování obce, kterýžto boj trval 22 hodin, padlo 6 rumunských vojáků. Němci ztratili 9 mužů.V r. 1949 hospodařilo zde 210 zemědělských usedlostí, z nichž 33 bylo do 0,5 ha, 54 do 1 ha, 58 do 2 ha, 50 ho 5 ha, 15 do 10 ha. Od r. 1947 bylo v provozu strojní družstvo.
JZD se ustavilo 20. listopadu 1950 s 54 členy 6 ha půdy. Na většinové bylo rozšířeno v r. 1957, po dvou letech pracovalo se 129 členy na 249 hektarech zemědělské půdy, z nichž 170 hektarů bylo orné půdy a 79 ha luk a pastvin. V r. 1960 došlo ke sloučení s družstvem Tupesy v JZD 1. máj. Obojí v r. 1974 se připojilo k JZD Zlechov. Lesy náležejí pod polesí Velehrad a lesní závod Buchlovice.
Po stránce zdravotní náležel Břestek po Buchlovice, od r. 1965 ke zdravotnímu středisku v Tupesích. V r. 1950 z 243 domácností patřilo k dělnictvu 104 k ostatním zaměstnancům 14, k zemědělcům 52, k živnostníkům 17 a k důchodcům 56 osob.
Turisty dodnes vábí tak zvané břestecké skály, vynikající svou monumentalitou. Malebný skalní útvar se stopami prehistorického osídlení. V obci byly starší i mladší neolitické nálezy.
Od r. 1980 společný Národní výbor s Buchlovicemi, kde se nachází i matrika ( od r. 1660). Od roku 1990. je Břestek opět samostatnou obcí. Pozemkové knihy jsou vedeny od r. 1736. Vývoj názvu obce: Přestat 1131, Brzistek 1389, v Břestku 1409, Brzestek 1437, Brzestek – Břestek 1872.Obec má pečeť na pravé straně hrozen a na levé kosíř z roku.
Demografické údaje
OBEC Břestek
Břestek č. 14, 68708, Buchlovice
Osoby
- MgA. Crla Martin, starosta
Kontakty
- 572 595 710
- obecbrestek@seznam.cz
- brestek.cz
Vlajka
1 části obce:
Břestek č. 217zavřenoBřestek č. 22zavřenoBřestek č. 127zavřenoBřestek č. 314zavřenoBřestekzavřenoBřestek č. 14zavřenoBřestek č. 316OtevřenoBřestek č. 511OtevřenoBřestek č. 511OtevřenoBřestek č. 383OtevřenoBřestek č. 49dle domluvy
Historie obce Břestek celá historie
Břestek je stará osada, v níž již po roce 1140 kostel spytihněv(s)ký vlastnil 4 popluží. Roku 1389 držel obec Bohuš ze Sazovic, po jehož smrti se rozdělili o ves jeho děti Jan ze Sazovic a Anna, manželka Václava z Morkovic. V letech 1408 až 1411 vlastnil ves Václav z Mozkovic královským dáním. Václavův syn Milota předal v r. 1464 Břestek Mikuláši ze Žákovi a Jindřichovi z Buchlovic. Anežka ze Žákovi přijala na Břestek jako společníky své syny Jiříka, Prokopa, Mikuláše, Hynka a Jana Buchlovické z Domamyslic, leč v r. 1538 držel ves Hynek Podstatský z Prusinovic a pak město Hradiště, které v r. 1549 předalo ves Mikuláši st. Buchlovickému z Domamyslic. Po jeho smrti v r. 1551 jeho synovci Petr, Jiřík a Mikuláš Buchlovičtí z Domamyslic odevzdali Břestek Janovi Dánskému z Domamyslic a od té doby náležel k buchlovickému panství.
Podle urbáře v r. 1611 bylo v Břestku 44 usedlíků, z nichž bylo 7 půlláníků, 6 čtvrtláníků a 31 podsedníků. Z půllánu se platilo o Jiřím 1 zl. A za odůmrť 3 gr., o Václavu stejně, a 1 slepice, na robotě vycházelo 6 půldnů oračky, dva dny ženní roboty, 1 den rubání dřeva a dva dny odvážení dříví k pivovaru a hospodyně předala 4 klubka panské příze. Celkem dostávala vrchnost z obecních gruntů 29 z. 14 gr. 4 den., z odůmrtě 8 zl. 24 gr., 44 slepic na naturáliích, oračky 88 dní, roubání dřeva 44 dní, odvážení dříví 20 dní. Kromě toho poddaní dávali za odúmrť a místo šenkování panského vína ročně 20 slepic a za pastvu vepřů v lesích 17 gr. Vinohradů tu bylo 119 achtelů, z nichž vrchnost dostávala 1 bečku 5 věder a tři mázy zemního a desátku 10 beček. Roboty neměli přesně vyměřeny, museli robotovat, kolik se uznalo za vhodné.
Útrapy 17 století (1604,1624) vyvrcholily v r. 1643, kdy byla obec vypálena, a v r. 1663, kdy částečně lehla popelem, Obraz hrůz ukazuje i lánový rejstřík, podle něhož v r. 1656 bylo pouze 20 usídlených a 24 pustých gruntů. Podle druhé lánské visitace z r. 1669 se shledalo z 18 osedlých 5 pololáníků, 6 čtvrtláníků, zahradník a 6 domkářů bez polí. Nově osedlé byly dva čtvrtlány, zůstávalo 22 starých poustek domkářů bez polí a přibyly od r. 1656 dva nově pusté a zahradník bez polí, kteří utekli. Byly tu také vinice, z nichž 46 a ¼ achtelů bylo obdělaných a 75 achtelů pustých. Vinice se rozkládaly ve dvou horách, Hlavina a Stránská. Naprostá většina polí byla naopak obdělána.Obraz obce se značně zlepšil v 18. století. Podle tereziánského katastru se tu shledalo 383,5 měřice orné půdy, 19,6 měřice zahrad, 136,5měřice vinohradů a luk na 32 fůr sena, tj. 3 lány 34/64 lánů. Na počet chudiny a na vzrůstající sociální diferenciaci ukazuje, že z obce robotovalo 6 půlláníků s dvěma koňmi 3 dny v týdnu, 8 čtvrtláníků dvěma koňmi 2 dny v týdnu, 14 podsedníků jedním pěším 3 dny a 29 podruhů jedním pěším 1 den v týdnu, čili robotou bylo povinno 57 usedlíků.
Podle olomoucké matriky tu bylo v druhé polovině 18. století 330 dospělých a 103 dětí česky mluvících.Obec půlletně platila vrchnosti 18 zl. 12 kr. dávala 34 slepic, 720 vajec a ženy předly 192 liber příze.V r. 1843 byla v provozu vrchnostenská palírna kořalky, produkující 120 věder pálenky, vrchnostenská hospoda a mlýn. Obyvatelstvo si vypomáhalo prací v lesích jako dřevorubci.
V druhé polovině minulého století vyklučením vyrostla uprostřed lesů osada Chabaně. Především se pěstovalo obilí ( v I. tř. výnos 16 měřic pšenice, 18 měřic žita, 19 měříc ječmene a 22 měřic ovsa, 130 měřic brambor), dále pícniny, ve vinicích se získalo z jitra v I tř. 14 věder, ve II. tř. 12 věder středně kvalitního vína.
Obec proslula svým hrnčířstvím a kamenářstvím, které bylo v rozkvětu v 18. a 19. století. Ještě v posledním období bylo známo kamnářství rodiny Hánové, které vyrábělo i jiné keramické výrobky. Zaměstnávalo mezi dvěma válkami 6 dělníků. Menší starý mlýn, připomínaný již v 16 století jako vrchnostenský, byl na začátku druhé světové války zrušen a už nebyl obnoven.Celkový katastr obce obnášel v r. 1900 1406 ha, z nichž 354 ha připadalo na pole, 40 ha na louky, 18 ha na zahrady, 34 ha na vinice, 36 ha na pastviny a899 ha na les, v obci se chovalo 35 koní, 259 kusů skotu a 98 vepřů.
Do katastru obce zasahovaly dva dvory. Dvůr Buchlov byl o výměře 135 ha a náležel Berchtoldům, byl v nájmu bratří Mayů. Při parcelaci v r. 1923 bylo z něho 43 drobných rolníků v Břestku přiděleno 19 ha. Z velehradského velkostatku, který v poslední době vlastnil Katolický podporovací spolek a byl rovněž v nájmu bratří Mayů, zasahovala do katastru část, z níž dostalo při pozemkové reformě 17 místních občanů 5,50 ha půdy. Za první republiky pracovalo v obci mláticí družstvo.
Elektrický proud slouží občanům od r. 1946, místní rozhlas od r. 1951. Raiffeisenka – spořitelní a záloženský spolek – vznikla v r. 1904.Obec utrpěla průchody pruských vojsk v r. 1866 a vniklou choleru, která skosila 17 osob. Je znám cholerový hřbitůvek. Z obce odcházeli do světa pokrývači, zedníci a tesaři, jichž bylo takové množství, že ještě v r. 1924 byli v každém domě, ti přinášeli do obce pokrokové sociální myšlenky a ustavili v r. 1901 místní sociálně demokratickou organizaci, z nich většina v r. 1921 přešla do KSČ, která za první republiky si uchovala silnou pozici.
Sociálně demokratická strana zůstala v obci i nadále početná. Prvenství si uchovávala lidová strana, která o ně soupeřila se stranou agrární. Farou obec náležela k Buchlovicím, s nimiž sledovala své osudy.
V obci je kaple Sedmibolestné Panny Marie z počátku 19. století. Ve školní zahradě je socha sv. Jana Nepomuského.Také školou náležela obec k Buchlovicím. Škola v obci vznikla v r. 1821, později ZŠ 1.-5. ročník, dnes zůstala jen mateřská škola. Nová školní budova byla v obci postavena v r. 1935, v níž je umístěna též mateřská škola. V osadě Chabaně, náležející k Břestku, je budova školy jednotřídní škola-expozitura, postavená v r. 1910. Žáci vyšších ročníků navštěvovali od roku 1921 měšťanskou školu v Buchlovicích, od r. 1946 v Tupesích.
Až do okupace vyvíjel činnost odbor Národní jednoty (1910). DTJ od r. 1933, Dobrovolný hasičský sbor od r. 1921, Sportovní klub od r. 1944.V době okupace skrývali obyvatelé na Chabaních ilegální pracovníky. V koncentračním táboře zahynul 1 občan.Obec byla osvobozena 30 dubna 1945 rumunskými jednotkami. Při osvobozování obce, kterýžto boj trval 22 hodin, padlo 6 rumunských vojáků. Němci ztratili 9 mužů.V r. 1949 hospodařilo zde 210 zemědělských usedlostí, z nichž 33 bylo do 0,5 ha, 54 do 1 ha, 58 do 2 ha, 50 ho 5 ha, 15 do 10 ha. Od r. 1947 bylo v provozu strojní družstvo.
JZD se ustavilo 20. listopadu 1950 s 54 členy 6 ha půdy. Na většinové bylo rozšířeno v r. 1957, po dvou letech pracovalo se 129 členy na 249 hektarech zemědělské půdy, z nichž 170 hektarů bylo orné půdy a 79 ha luk a pastvin. V r. 1960 došlo ke sloučení s družstvem Tupesy v JZD 1. máj. Obojí v r. 1974 se připojilo k JZD Zlechov. Lesy náležejí pod polesí Velehrad a lesní závod Buchlovice.
Po stránce zdravotní náležel Břestek po Buchlovice, od r. 1965 ke zdravotnímu středisku v Tupesích. V r. 1950 z 243 domácností patřilo k dělnictvu 104 k ostatním zaměstnancům 14, k zemědělcům 52, k živnostníkům 17 a k důchodcům 56 osob.
Turisty dodnes vábí tak zvané břestecké skály, vynikající svou monumentalitou. Malebný skalní útvar se stopami prehistorického osídlení. V obci byly starší i mladší neolitické nálezy.
Od r. 1980 společný Národní výbor s Buchlovicemi, kde se nachází i matrika ( od r. 1660). Od roku 1990. je Břestek opět samostatnou obcí. Pozemkové knihy jsou vedeny od r. 1736. Vývoj názvu obce: Přestat 1131, Brzistek 1389, v Břestku 1409, Brzestek 1437, Brzestek – Břestek 1872.Obec má pečeť na pravé straně hrozen a na levé kosíř z roku.
Demografické údaje
OBEC Břestek
Břestek č. 14, 68708, Buchlovice
Osoby
- MgA. Crla Martin, starosta
Kontakty
- 572 595 710
- obecbrestek@seznam.cz
- brestek.cz
Vlajka
1 části obce:
Břestek č. 22zavřenoBřestek č. 127zavřenoBřestek č. 314zavřenoBřestekzavřenoBřestek č. 14zavřenoBřestek č. 316OtevřenoBřestek č. 511OtevřenoBřestek č. 511OtevřenoBřestek č. 383OtevřenoBřestek č. 49dle domluvy
Historie obce Břestek celá historie
Břestek je stará osada, v níž již po roce 1140 kostel spytihněv(s)ký vlastnil 4 popluží. Roku 1389 držel obec Bohuš ze Sazovic, po jehož smrti se rozdělili o ves jeho děti Jan ze Sazovic a Anna, manželka Václava z Morkovic. V letech 1408 až 1411 vlastnil ves Václav z Mozkovic královským dáním. Václavův syn Milota předal v r. 1464 Břestek Mikuláši ze Žákovi a Jindřichovi z Buchlovic. Anežka ze Žákovi přijala na Břestek jako společníky své syny Jiříka, Prokopa, Mikuláše, Hynka a Jana Buchlovické z Domamyslic, leč v r. 1538 držel ves Hynek Podstatský z Prusinovic a pak město Hradiště, které v r. 1549 předalo ves Mikuláši st. Buchlovickému z Domamyslic. Po jeho smrti v r. 1551 jeho synovci Petr, Jiřík a Mikuláš Buchlovičtí z Domamyslic odevzdali Břestek Janovi Dánskému z Domamyslic a od té doby náležel k buchlovickému panství.
Podle urbáře v r. 1611 bylo v Břestku 44 usedlíků, z nichž bylo 7 půlláníků, 6 čtvrtláníků a 31 podsedníků. Z půllánu se platilo o Jiřím 1 zl. A za odůmrť 3 gr., o Václavu stejně, a 1 slepice, na robotě vycházelo 6 půldnů oračky, dva dny ženní roboty, 1 den rubání dřeva a dva dny odvážení dříví k pivovaru a hospodyně předala 4 klubka panské příze. Celkem dostávala vrchnost z obecních gruntů 29 z. 14 gr. 4 den., z odůmrtě 8 zl. 24 gr., 44 slepic na naturáliích, oračky 88 dní, roubání dřeva 44 dní, odvážení dříví 20 dní. Kromě toho poddaní dávali za odúmrť a místo šenkování panského vína ročně 20 slepic a za pastvu vepřů v lesích 17 gr. Vinohradů tu bylo 119 achtelů, z nichž vrchnost dostávala 1 bečku 5 věder a tři mázy zemního a desátku 10 beček. Roboty neměli přesně vyměřeny, museli robotovat, kolik se uznalo za vhodné.
Útrapy 17 století (1604,1624) vyvrcholily v r. 1643, kdy byla obec vypálena, a v r. 1663, kdy částečně lehla popelem, Obraz hrůz ukazuje i lánový rejstřík, podle něhož v r. 1656 bylo pouze 20 usídlených a 24 pustých gruntů. Podle druhé lánské visitace z r. 1669 se shledalo z 18 osedlých 5 pololáníků, 6 čtvrtláníků, zahradník a 6 domkářů bez polí. Nově osedlé byly dva čtvrtlány, zůstávalo 22 starých poustek domkářů bez polí a přibyly od r. 1656 dva nově pusté a zahradník bez polí, kteří utekli. Byly tu také vinice, z nichž 46 a ¼ achtelů bylo obdělaných a 75 achtelů pustých. Vinice se rozkládaly ve dvou horách, Hlavina a Stránská. Naprostá většina polí byla naopak obdělána.Obraz obce se značně zlepšil v 18. století. Podle tereziánského katastru se tu shledalo 383,5 měřice orné půdy, 19,6 měřice zahrad, 136,5měřice vinohradů a luk na 32 fůr sena, tj. 3 lány 34/64 lánů. Na počet chudiny a na vzrůstající sociální diferenciaci ukazuje, že z obce robotovalo 6 půlláníků s dvěma koňmi 3 dny v týdnu, 8 čtvrtláníků dvěma koňmi 2 dny v týdnu, 14 podsedníků jedním pěším 3 dny a 29 podruhů jedním pěším 1 den v týdnu, čili robotou bylo povinno 57 usedlíků.
Podle olomoucké matriky tu bylo v druhé polovině 18. století 330 dospělých a 103 dětí česky mluvících.Obec půlletně platila vrchnosti 18 zl. 12 kr. dávala 34 slepic, 720 vajec a ženy předly 192 liber příze.V r. 1843 byla v provozu vrchnostenská palírna kořalky, produkující 120 věder pálenky, vrchnostenská hospoda a mlýn. Obyvatelstvo si vypomáhalo prací v lesích jako dřevorubci.
V druhé polovině minulého století vyklučením vyrostla uprostřed lesů osada Chabaně. Především se pěstovalo obilí ( v I. tř. výnos 16 měřic pšenice, 18 měřic žita, 19 měříc ječmene a 22 měřic ovsa, 130 měřic brambor), dále pícniny, ve vinicích se získalo z jitra v I tř. 14 věder, ve II. tř. 12 věder středně kvalitního vína.
Obec proslula svým hrnčířstvím a kamenářstvím, které bylo v rozkvětu v 18. a 19. století. Ještě v posledním období bylo známo kamnářství rodiny Hánové, které vyrábělo i jiné keramické výrobky. Zaměstnávalo mezi dvěma válkami 6 dělníků. Menší starý mlýn, připomínaný již v 16 století jako vrchnostenský, byl na začátku druhé světové války zrušen a už nebyl obnoven.Celkový katastr obce obnášel v r. 1900 1406 ha, z nichž 354 ha připadalo na pole, 40 ha na louky, 18 ha na zahrady, 34 ha na vinice, 36 ha na pastviny a899 ha na les, v obci se chovalo 35 koní, 259 kusů skotu a 98 vepřů.
Do katastru obce zasahovaly dva dvory. Dvůr Buchlov byl o výměře 135 ha a náležel Berchtoldům, byl v nájmu bratří Mayů. Při parcelaci v r. 1923 bylo z něho 43 drobných rolníků v Břestku přiděleno 19 ha. Z velehradského velkostatku, který v poslední době vlastnil Katolický podporovací spolek a byl rovněž v nájmu bratří Mayů, zasahovala do katastru část, z níž dostalo při pozemkové reformě 17 místních občanů 5,50 ha půdy. Za první republiky pracovalo v obci mláticí družstvo.
Elektrický proud slouží občanům od r. 1946, místní rozhlas od r. 1951. Raiffeisenka – spořitelní a záloženský spolek – vznikla v r. 1904.Obec utrpěla průchody pruských vojsk v r. 1866 a vniklou choleru, která skosila 17 osob. Je znám cholerový hřbitůvek. Z obce odcházeli do světa pokrývači, zedníci a tesaři, jichž bylo takové množství, že ještě v r. 1924 byli v každém domě, ti přinášeli do obce pokrokové sociální myšlenky a ustavili v r. 1901 místní sociálně demokratickou organizaci, z nich většina v r. 1921 přešla do KSČ, která za první republiky si uchovala silnou pozici.
Sociálně demokratická strana zůstala v obci i nadále početná. Prvenství si uchovávala lidová strana, která o ně soupeřila se stranou agrární. Farou obec náležela k Buchlovicím, s nimiž sledovala své osudy.
V obci je kaple Sedmibolestné Panny Marie z počátku 19. století. Ve školní zahradě je socha sv. Jana Nepomuského.Také školou náležela obec k Buchlovicím. Škola v obci vznikla v r. 1821, později ZŠ 1.-5. ročník, dnes zůstala jen mateřská škola. Nová školní budova byla v obci postavena v r. 1935, v níž je umístěna též mateřská škola. V osadě Chabaně, náležející k Břestku, je budova školy jednotřídní škola-expozitura, postavená v r. 1910. Žáci vyšších ročníků navštěvovali od roku 1921 měšťanskou školu v Buchlovicích, od r. 1946 v Tupesích.
Až do okupace vyvíjel činnost odbor Národní jednoty (1910). DTJ od r. 1933, Dobrovolný hasičský sbor od r. 1921, Sportovní klub od r. 1944.V době okupace skrývali obyvatelé na Chabaních ilegální pracovníky. V koncentračním táboře zahynul 1 občan.Obec byla osvobozena 30 dubna 1945 rumunskými jednotkami. Při osvobozování obce, kterýžto boj trval 22 hodin, padlo 6 rumunských vojáků. Němci ztratili 9 mužů.V r. 1949 hospodařilo zde 210 zemědělských usedlostí, z nichž 33 bylo do 0,5 ha, 54 do 1 ha, 58 do 2 ha, 50 ho 5 ha, 15 do 10 ha. Od r. 1947 bylo v provozu strojní družstvo.
JZD se ustavilo 20. listopadu 1950 s 54 členy 6 ha půdy. Na většinové bylo rozšířeno v r. 1957, po dvou letech pracovalo se 129 členy na 249 hektarech zemědělské půdy, z nichž 170 hektarů bylo orné půdy a 79 ha luk a pastvin. V r. 1960 došlo ke sloučení s družstvem Tupesy v JZD 1. máj. Obojí v r. 1974 se připojilo k JZD Zlechov. Lesy náležejí pod polesí Velehrad a lesní závod Buchlovice.
Po stránce zdravotní náležel Břestek po Buchlovice, od r. 1965 ke zdravotnímu středisku v Tupesích. V r. 1950 z 243 domácností patřilo k dělnictvu 104 k ostatním zaměstnancům 14, k zemědělcům 52, k živnostníkům 17 a k důchodcům 56 osob.
Turisty dodnes vábí tak zvané břestecké skály, vynikající svou monumentalitou. Malebný skalní útvar se stopami prehistorického osídlení. V obci byly starší i mladší neolitické nálezy.
Od r. 1980 společný Národní výbor s Buchlovicemi, kde se nachází i matrika ( od r. 1660). Od roku 1990. je Břestek opět samostatnou obcí. Pozemkové knihy jsou vedeny od r. 1736. Vývoj názvu obce: Přestat 1131, Brzistek 1389, v Břestku 1409, Brzestek 1437, Brzestek – Břestek 1872.Obec má pečeť na pravé straně hrozen a na levé kosíř z roku.
Demografické údaje
OBEC Břestek
Břestek č. 14, 68708, Buchlovice
Osoby
- MgA. Crla Martin, starosta
Kontakty
- 572 595 710
- obecbrestek@seznam.cz
- brestek.cz
Vlajka
1 části obce:
Břestek č. 127zavřenoBřestek č. 314zavřenoBřestekzavřenoBřestek č. 14zavřenoBřestek č. 316OtevřenoBřestek č. 511OtevřenoBřestek č. 511OtevřenoBřestek č. 383OtevřenoBřestek č. 49dle domluvy
Historie obce Břestek celá historie
Břestek je stará osada, v níž již po roce 1140 kostel spytihněv(s)ký vlastnil 4 popluží. Roku 1389 držel obec Bohuš ze Sazovic, po jehož smrti se rozdělili o ves jeho děti Jan ze Sazovic a Anna, manželka Václava z Morkovic. V letech 1408 až 1411 vlastnil ves Václav z Mozkovic královským dáním. Václavův syn Milota předal v r. 1464 Břestek Mikuláši ze Žákovi a Jindřichovi z Buchlovic. Anežka ze Žákovi přijala na Břestek jako společníky své syny Jiříka, Prokopa, Mikuláše, Hynka a Jana Buchlovické z Domamyslic, leč v r. 1538 držel ves Hynek Podstatský z Prusinovic a pak město Hradiště, které v r. 1549 předalo ves Mikuláši st. Buchlovickému z Domamyslic. Po jeho smrti v r. 1551 jeho synovci Petr, Jiřík a Mikuláš Buchlovičtí z Domamyslic odevzdali Břestek Janovi Dánskému z Domamyslic a od té doby náležel k buchlovickému panství.
Podle urbáře v r. 1611 bylo v Břestku 44 usedlíků, z nichž bylo 7 půlláníků, 6 čtvrtláníků a 31 podsedníků. Z půllánu se platilo o Jiřím 1 zl. A za odůmrť 3 gr., o Václavu stejně, a 1 slepice, na robotě vycházelo 6 půldnů oračky, dva dny ženní roboty, 1 den rubání dřeva a dva dny odvážení dříví k pivovaru a hospodyně předala 4 klubka panské příze. Celkem dostávala vrchnost z obecních gruntů 29 z. 14 gr. 4 den., z odůmrtě 8 zl. 24 gr., 44 slepic na naturáliích, oračky 88 dní, roubání dřeva 44 dní, odvážení dříví 20 dní. Kromě toho poddaní dávali za odúmrť a místo šenkování panského vína ročně 20 slepic a za pastvu vepřů v lesích 17 gr. Vinohradů tu bylo 119 achtelů, z nichž vrchnost dostávala 1 bečku 5 věder a tři mázy zemního a desátku 10 beček. Roboty neměli přesně vyměřeny, museli robotovat, kolik se uznalo za vhodné.
Útrapy 17 století (1604,1624) vyvrcholily v r. 1643, kdy byla obec vypálena, a v r. 1663, kdy částečně lehla popelem, Obraz hrůz ukazuje i lánový rejstřík, podle něhož v r. 1656 bylo pouze 20 usídlených a 24 pustých gruntů. Podle druhé lánské visitace z r. 1669 se shledalo z 18 osedlých 5 pololáníků, 6 čtvrtláníků, zahradník a 6 domkářů bez polí. Nově osedlé byly dva čtvrtlány, zůstávalo 22 starých poustek domkářů bez polí a přibyly od r. 1656 dva nově pusté a zahradník bez polí, kteří utekli. Byly tu také vinice, z nichž 46 a ¼ achtelů bylo obdělaných a 75 achtelů pustých. Vinice se rozkládaly ve dvou horách, Hlavina a Stránská. Naprostá většina polí byla naopak obdělána.Obraz obce se značně zlepšil v 18. století. Podle tereziánského katastru se tu shledalo 383,5 měřice orné půdy, 19,6 měřice zahrad, 136,5měřice vinohradů a luk na 32 fůr sena, tj. 3 lány 34/64 lánů. Na počet chudiny a na vzrůstající sociální diferenciaci ukazuje, že z obce robotovalo 6 půlláníků s dvěma koňmi 3 dny v týdnu, 8 čtvrtláníků dvěma koňmi 2 dny v týdnu, 14 podsedníků jedním pěším 3 dny a 29 podruhů jedním pěším 1 den v týdnu, čili robotou bylo povinno 57 usedlíků.
Podle olomoucké matriky tu bylo v druhé polovině 18. století 330 dospělých a 103 dětí česky mluvících.Obec půlletně platila vrchnosti 18 zl. 12 kr. dávala 34 slepic, 720 vajec a ženy předly 192 liber příze.V r. 1843 byla v provozu vrchnostenská palírna kořalky, produkující 120 věder pálenky, vrchnostenská hospoda a mlýn. Obyvatelstvo si vypomáhalo prací v lesích jako dřevorubci.
V druhé polovině minulého století vyklučením vyrostla uprostřed lesů osada Chabaně. Především se pěstovalo obilí ( v I. tř. výnos 16 měřic pšenice, 18 měřic žita, 19 měříc ječmene a 22 měřic ovsa, 130 měřic brambor), dále pícniny, ve vinicích se získalo z jitra v I tř. 14 věder, ve II. tř. 12 věder středně kvalitního vína.
Obec proslula svým hrnčířstvím a kamenářstvím, které bylo v rozkvětu v 18. a 19. století. Ještě v posledním období bylo známo kamnářství rodiny Hánové, které vyrábělo i jiné keramické výrobky. Zaměstnávalo mezi dvěma válkami 6 dělníků. Menší starý mlýn, připomínaný již v 16 století jako vrchnostenský, byl na začátku druhé světové války zrušen a už nebyl obnoven.Celkový katastr obce obnášel v r. 1900 1406 ha, z nichž 354 ha připadalo na pole, 40 ha na louky, 18 ha na zahrady, 34 ha na vinice, 36 ha na pastviny a899 ha na les, v obci se chovalo 35 koní, 259 kusů skotu a 98 vepřů.
Do katastru obce zasahovaly dva dvory. Dvůr Buchlov byl o výměře 135 ha a náležel Berchtoldům, byl v nájmu bratří Mayů. Při parcelaci v r. 1923 bylo z něho 43 drobných rolníků v Břestku přiděleno 19 ha. Z velehradského velkostatku, který v poslední době vlastnil Katolický podporovací spolek a byl rovněž v nájmu bratří Mayů, zasahovala do katastru část, z níž dostalo při pozemkové reformě 17 místních občanů 5,50 ha půdy. Za první republiky pracovalo v obci mláticí družstvo.
Elektrický proud slouží občanům od r. 1946, místní rozhlas od r. 1951. Raiffeisenka – spořitelní a záloženský spolek – vznikla v r. 1904.Obec utrpěla průchody pruských vojsk v r. 1866 a vniklou choleru, která skosila 17 osob. Je znám cholerový hřbitůvek. Z obce odcházeli do světa pokrývači, zedníci a tesaři, jichž bylo takové množství, že ještě v r. 1924 byli v každém domě, ti přinášeli do obce pokrokové sociální myšlenky a ustavili v r. 1901 místní sociálně demokratickou organizaci, z nich většina v r. 1921 přešla do KSČ, která za první republiky si uchovala silnou pozici.
Sociálně demokratická strana zůstala v obci i nadále početná. Prvenství si uchovávala lidová strana, která o ně soupeřila se stranou agrární. Farou obec náležela k Buchlovicím, s nimiž sledovala své osudy.
V obci je kaple Sedmibolestné Panny Marie z počátku 19. století. Ve školní zahradě je socha sv. Jana Nepomuského.Také školou náležela obec k Buchlovicím. Škola v obci vznikla v r. 1821, později ZŠ 1.-5. ročník, dnes zůstala jen mateřská škola. Nová školní budova byla v obci postavena v r. 1935, v níž je umístěna též mateřská škola. V osadě Chabaně, náležející k Břestku, je budova školy jednotřídní škola-expozitura, postavená v r. 1910. Žáci vyšších ročníků navštěvovali od roku 1921 měšťanskou školu v Buchlovicích, od r. 1946 v Tupesích.
Až do okupace vyvíjel činnost odbor Národní jednoty (1910). DTJ od r. 1933, Dobrovolný hasičský sbor od r. 1921, Sportovní klub od r. 1944.V době okupace skrývali obyvatelé na Chabaních ilegální pracovníky. V koncentračním táboře zahynul 1 občan.Obec byla osvobozena 30 dubna 1945 rumunskými jednotkami. Při osvobozování obce, kterýžto boj trval 22 hodin, padlo 6 rumunských vojáků. Němci ztratili 9 mužů.V r. 1949 hospodařilo zde 210 zemědělských usedlostí, z nichž 33 bylo do 0,5 ha, 54 do 1 ha, 58 do 2 ha, 50 ho 5 ha, 15 do 10 ha. Od r. 1947 bylo v provozu strojní družstvo.
JZD se ustavilo 20. listopadu 1950 s 54 členy 6 ha půdy. Na většinové bylo rozšířeno v r. 1957, po dvou letech pracovalo se 129 členy na 249 hektarech zemědělské půdy, z nichž 170 hektarů bylo orné půdy a 79 ha luk a pastvin. V r. 1960 došlo ke sloučení s družstvem Tupesy v JZD 1. máj. Obojí v r. 1974 se připojilo k JZD Zlechov. Lesy náležejí pod polesí Velehrad a lesní závod Buchlovice.
Po stránce zdravotní náležel Břestek po Buchlovice, od r. 1965 ke zdravotnímu středisku v Tupesích. V r. 1950 z 243 domácností patřilo k dělnictvu 104 k ostatním zaměstnancům 14, k zemědělcům 52, k živnostníkům 17 a k důchodcům 56 osob.
Turisty dodnes vábí tak zvané břestecké skály, vynikající svou monumentalitou. Malebný skalní útvar se stopami prehistorického osídlení. V obci byly starší i mladší neolitické nálezy.
Od r. 1980 společný Národní výbor s Buchlovicemi, kde se nachází i matrika ( od r. 1660). Od roku 1990. je Břestek opět samostatnou obcí. Pozemkové knihy jsou vedeny od r. 1736. Vývoj názvu obce: Přestat 1131, Brzistek 1389, v Břestku 1409, Brzestek 1437, Brzestek – Břestek 1872.Obec má pečeť na pravé straně hrozen a na levé kosíř z roku.
Demografické údaje
OBEC Břestek
Břestek č. 14, 68708, Buchlovice
Osoby
- MgA. Crla Martin, starosta
Kontakty
- 572 595 710
- obecbrestek@seznam.cz
- brestek.cz
Vlajka
1 části obce:
Břestek č. 314zavřenoBřestekzavřenoBřestek č. 14zavřenoBřestek č. 316OtevřenoBřestek č. 511OtevřenoBřestek č. 511OtevřenoBřestek č. 383OtevřenoBřestek č. 49dle domluvy
Historie obce Břestek celá historie
Břestek je stará osada, v níž již po roce 1140 kostel spytihněv(s)ký vlastnil 4 popluží. Roku 1389 držel obec Bohuš ze Sazovic, po jehož smrti se rozdělili o ves jeho děti Jan ze Sazovic a Anna, manželka Václava z Morkovic. V letech 1408 až 1411 vlastnil ves Václav z Mozkovic královským dáním. Václavův syn Milota předal v r. 1464 Břestek Mikuláši ze Žákovi a Jindřichovi z Buchlovic. Anežka ze Žákovi přijala na Břestek jako společníky své syny Jiříka, Prokopa, Mikuláše, Hynka a Jana Buchlovické z Domamyslic, leč v r. 1538 držel ves Hynek Podstatský z Prusinovic a pak město Hradiště, které v r. 1549 předalo ves Mikuláši st. Buchlovickému z Domamyslic. Po jeho smrti v r. 1551 jeho synovci Petr, Jiřík a Mikuláš Buchlovičtí z Domamyslic odevzdali Břestek Janovi Dánskému z Domamyslic a od té doby náležel k buchlovickému panství.
Podle urbáře v r. 1611 bylo v Břestku 44 usedlíků, z nichž bylo 7 půlláníků, 6 čtvrtláníků a 31 podsedníků. Z půllánu se platilo o Jiřím 1 zl. A za odůmrť 3 gr., o Václavu stejně, a 1 slepice, na robotě vycházelo 6 půldnů oračky, dva dny ženní roboty, 1 den rubání dřeva a dva dny odvážení dříví k pivovaru a hospodyně předala 4 klubka panské příze. Celkem dostávala vrchnost z obecních gruntů 29 z. 14 gr. 4 den., z odůmrtě 8 zl. 24 gr., 44 slepic na naturáliích, oračky 88 dní, roubání dřeva 44 dní, odvážení dříví 20 dní. Kromě toho poddaní dávali za odúmrť a místo šenkování panského vína ročně 20 slepic a za pastvu vepřů v lesích 17 gr. Vinohradů tu bylo 119 achtelů, z nichž vrchnost dostávala 1 bečku 5 věder a tři mázy zemního a desátku 10 beček. Roboty neměli přesně vyměřeny, museli robotovat, kolik se uznalo za vhodné.
Útrapy 17 století (1604,1624) vyvrcholily v r. 1643, kdy byla obec vypálena, a v r. 1663, kdy částečně lehla popelem, Obraz hrůz ukazuje i lánový rejstřík, podle něhož v r. 1656 bylo pouze 20 usídlených a 24 pustých gruntů. Podle druhé lánské visitace z r. 1669 se shledalo z 18 osedlých 5 pololáníků, 6 čtvrtláníků, zahradník a 6 domkářů bez polí. Nově osedlé byly dva čtvrtlány, zůstávalo 22 starých poustek domkářů bez polí a přibyly od r. 1656 dva nově pusté a zahradník bez polí, kteří utekli. Byly tu také vinice, z nichž 46 a ¼ achtelů bylo obdělaných a 75 achtelů pustých. Vinice se rozkládaly ve dvou horách, Hlavina a Stránská. Naprostá většina polí byla naopak obdělána.Obraz obce se značně zlepšil v 18. století. Podle tereziánského katastru se tu shledalo 383,5 měřice orné půdy, 19,6 měřice zahrad, 136,5měřice vinohradů a luk na 32 fůr sena, tj. 3 lány 34/64 lánů. Na počet chudiny a na vzrůstající sociální diferenciaci ukazuje, že z obce robotovalo 6 půlláníků s dvěma koňmi 3 dny v týdnu, 8 čtvrtláníků dvěma koňmi 2 dny v týdnu, 14 podsedníků jedním pěším 3 dny a 29 podruhů jedním pěším 1 den v týdnu, čili robotou bylo povinno 57 usedlíků.
Podle olomoucké matriky tu bylo v druhé polovině 18. století 330 dospělých a 103 dětí česky mluvících.Obec půlletně platila vrchnosti 18 zl. 12 kr. dávala 34 slepic, 720 vajec a ženy předly 192 liber příze.V r. 1843 byla v provozu vrchnostenská palírna kořalky, produkující 120 věder pálenky, vrchnostenská hospoda a mlýn. Obyvatelstvo si vypomáhalo prací v lesích jako dřevorubci.
V druhé polovině minulého století vyklučením vyrostla uprostřed lesů osada Chabaně. Především se pěstovalo obilí ( v I. tř. výnos 16 měřic pšenice, 18 měřic žita, 19 měříc ječmene a 22 měřic ovsa, 130 měřic brambor), dále pícniny, ve vinicích se získalo z jitra v I tř. 14 věder, ve II. tř. 12 věder středně kvalitního vína.
Obec proslula svým hrnčířstvím a kamenářstvím, které bylo v rozkvětu v 18. a 19. století. Ještě v posledním období bylo známo kamnářství rodiny Hánové, které vyrábělo i jiné keramické výrobky. Zaměstnávalo mezi dvěma válkami 6 dělníků. Menší starý mlýn, připomínaný již v 16 století jako vrchnostenský, byl na začátku druhé světové války zrušen a už nebyl obnoven.Celkový katastr obce obnášel v r. 1900 1406 ha, z nichž 354 ha připadalo na pole, 40 ha na louky, 18 ha na zahrady, 34 ha na vinice, 36 ha na pastviny a899 ha na les, v obci se chovalo 35 koní, 259 kusů skotu a 98 vepřů.
Do katastru obce zasahovaly dva dvory. Dvůr Buchlov byl o výměře 135 ha a náležel Berchtoldům, byl v nájmu bratří Mayů. Při parcelaci v r. 1923 bylo z něho 43 drobných rolníků v Břestku přiděleno 19 ha. Z velehradského velkostatku, který v poslední době vlastnil Katolický podporovací spolek a byl rovněž v nájmu bratří Mayů, zasahovala do katastru část, z níž dostalo při pozemkové reformě 17 místních občanů 5,50 ha půdy. Za první republiky pracovalo v obci mláticí družstvo.
Elektrický proud slouží občanům od r. 1946, místní rozhlas od r. 1951. Raiffeisenka – spořitelní a záloženský spolek – vznikla v r. 1904.Obec utrpěla průchody pruských vojsk v r. 1866 a vniklou choleru, která skosila 17 osob. Je znám cholerový hřbitůvek. Z obce odcházeli do světa pokrývači, zedníci a tesaři, jichž bylo takové množství, že ještě v r. 1924 byli v každém domě, ti přinášeli do obce pokrokové sociální myšlenky a ustavili v r. 1901 místní sociálně demokratickou organizaci, z nich většina v r. 1921 přešla do KSČ, která za první republiky si uchovala silnou pozici.
Sociálně demokratická strana zůstala v obci i nadále početná. Prvenství si uchovávala lidová strana, která o ně soupeřila se stranou agrární. Farou obec náležela k Buchlovicím, s nimiž sledovala své osudy.
V obci je kaple Sedmibolestné Panny Marie z počátku 19. století. Ve školní zahradě je socha sv. Jana Nepomuského.Také školou náležela obec k Buchlovicím. Škola v obci vznikla v r. 1821, později ZŠ 1.-5. ročník, dnes zůstala jen mateřská škola. Nová školní budova byla v obci postavena v r. 1935, v níž je umístěna též mateřská škola. V osadě Chabaně, náležející k Břestku, je budova školy jednotřídní škola-expozitura, postavená v r. 1910. Žáci vyšších ročníků navštěvovali od roku 1921 měšťanskou školu v Buchlovicích, od r. 1946 v Tupesích.
Až do okupace vyvíjel činnost odbor Národní jednoty (1910). DTJ od r. 1933, Dobrovolný hasičský sbor od r. 1921, Sportovní klub od r. 1944.V době okupace skrývali obyvatelé na Chabaních ilegální pracovníky. V koncentračním táboře zahynul 1 občan.Obec byla osvobozena 30 dubna 1945 rumunskými jednotkami. Při osvobozování obce, kterýžto boj trval 22 hodin, padlo 6 rumunských vojáků. Němci ztratili 9 mužů.V r. 1949 hospodařilo zde 210 zemědělských usedlostí, z nichž 33 bylo do 0,5 ha, 54 do 1 ha, 58 do 2 ha, 50 ho 5 ha, 15 do 10 ha. Od r. 1947 bylo v provozu strojní družstvo.
JZD se ustavilo 20. listopadu 1950 s 54 členy 6 ha půdy. Na většinové bylo rozšířeno v r. 1957, po dvou letech pracovalo se 129 členy na 249 hektarech zemědělské půdy, z nichž 170 hektarů bylo orné půdy a 79 ha luk a pastvin. V r. 1960 došlo ke sloučení s družstvem Tupesy v JZD 1. máj. Obojí v r. 1974 se připojilo k JZD Zlechov. Lesy náležejí pod polesí Velehrad a lesní závod Buchlovice.
Po stránce zdravotní náležel Břestek po Buchlovice, od r. 1965 ke zdravotnímu středisku v Tupesích. V r. 1950 z 243 domácností patřilo k dělnictvu 104 k ostatním zaměstnancům 14, k zemědělcům 52, k živnostníkům 17 a k důchodcům 56 osob.
Turisty dodnes vábí tak zvané břestecké skály, vynikající svou monumentalitou. Malebný skalní útvar se stopami prehistorického osídlení. V obci byly starší i mladší neolitické nálezy.
Od r. 1980 společný Národní výbor s Buchlovicemi, kde se nachází i matrika ( od r. 1660). Od roku 1990. je Břestek opět samostatnou obcí. Pozemkové knihy jsou vedeny od r. 1736. Vývoj názvu obce: Přestat 1131, Brzistek 1389, v Břestku 1409, Brzestek 1437, Brzestek – Břestek 1872.Obec má pečeť na pravé straně hrozen a na levé kosíř z roku.
Demografické údaje
OBEC Břestek
Břestek č. 14, 68708, Buchlovice
Osoby
- MgA. Crla Martin, starosta
Kontakty
- 572 595 710
- obecbrestek@seznam.cz
- brestek.cz
Vlajka
1 části obce:
BřestekzavřenoBřestek č. 14zavřenoBřestek č. 316OtevřenoBřestek č. 511OtevřenoBřestek č. 511OtevřenoBřestek č. 383OtevřenoBřestek č. 49dle domluvy
Historie obce Břestek celá historie
Břestek je stará osada, v níž již po roce 1140 kostel spytihněv(s)ký vlastnil 4 popluží. Roku 1389 držel obec Bohuš ze Sazovic, po jehož smrti se rozdělili o ves jeho děti Jan ze Sazovic a Anna, manželka Václava z Morkovic. V letech 1408 až 1411 vlastnil ves Václav z Mozkovic královským dáním. Václavův syn Milota předal v r. 1464 Břestek Mikuláši ze Žákovi a Jindřichovi z Buchlovic. Anežka ze Žákovi přijala na Břestek jako společníky své syny Jiříka, Prokopa, Mikuláše, Hynka a Jana Buchlovické z Domamyslic, leč v r. 1538 držel ves Hynek Podstatský z Prusinovic a pak město Hradiště, které v r. 1549 předalo ves Mikuláši st. Buchlovickému z Domamyslic. Po jeho smrti v r. 1551 jeho synovci Petr, Jiřík a Mikuláš Buchlovičtí z Domamyslic odevzdali Břestek Janovi Dánskému z Domamyslic a od té doby náležel k buchlovickému panství.
Podle urbáře v r. 1611 bylo v Břestku 44 usedlíků, z nichž bylo 7 půlláníků, 6 čtvrtláníků a 31 podsedníků. Z půllánu se platilo o Jiřím 1 zl. A za odůmrť 3 gr., o Václavu stejně, a 1 slepice, na robotě vycházelo 6 půldnů oračky, dva dny ženní roboty, 1 den rubání dřeva a dva dny odvážení dříví k pivovaru a hospodyně předala 4 klubka panské příze. Celkem dostávala vrchnost z obecních gruntů 29 z. 14 gr. 4 den., z odůmrtě 8 zl. 24 gr., 44 slepic na naturáliích, oračky 88 dní, roubání dřeva 44 dní, odvážení dříví 20 dní. Kromě toho poddaní dávali za odúmrť a místo šenkování panského vína ročně 20 slepic a za pastvu vepřů v lesích 17 gr. Vinohradů tu bylo 119 achtelů, z nichž vrchnost dostávala 1 bečku 5 věder a tři mázy zemního a desátku 10 beček. Roboty neměli přesně vyměřeny, museli robotovat, kolik se uznalo za vhodné.
Útrapy 17 století (1604,1624) vyvrcholily v r. 1643, kdy byla obec vypálena, a v r. 1663, kdy částečně lehla popelem, Obraz hrůz ukazuje i lánový rejstřík, podle něhož v r. 1656 bylo pouze 20 usídlených a 24 pustých gruntů. Podle druhé lánské visitace z r. 1669 se shledalo z 18 osedlých 5 pololáníků, 6 čtvrtláníků, zahradník a 6 domkářů bez polí. Nově osedlé byly dva čtvrtlány, zůstávalo 22 starých poustek domkářů bez polí a přibyly od r. 1656 dva nově pusté a zahradník bez polí, kteří utekli. Byly tu také vinice, z nichž 46 a ¼ achtelů bylo obdělaných a 75 achtelů pustých. Vinice se rozkládaly ve dvou horách, Hlavina a Stránská. Naprostá většina polí byla naopak obdělána.Obraz obce se značně zlepšil v 18. století. Podle tereziánského katastru se tu shledalo 383,5 měřice orné půdy, 19,6 měřice zahrad, 136,5měřice vinohradů a luk na 32 fůr sena, tj. 3 lány 34/64 lánů. Na počet chudiny a na vzrůstající sociální diferenciaci ukazuje, že z obce robotovalo 6 půlláníků s dvěma koňmi 3 dny v týdnu, 8 čtvrtláníků dvěma koňmi 2 dny v týdnu, 14 podsedníků jedním pěším 3 dny a 29 podruhů jedním pěším 1 den v týdnu, čili robotou bylo povinno 57 usedlíků.
Podle olomoucké matriky tu bylo v druhé polovině 18. století 330 dospělých a 103 dětí česky mluvících.Obec půlletně platila vrchnosti 18 zl. 12 kr. dávala 34 slepic, 720 vajec a ženy předly 192 liber příze.V r. 1843 byla v provozu vrchnostenská palírna kořalky, produkující 120 věder pálenky, vrchnostenská hospoda a mlýn. Obyvatelstvo si vypomáhalo prací v lesích jako dřevorubci.
V druhé polovině minulého století vyklučením vyrostla uprostřed lesů osada Chabaně. Především se pěstovalo obilí ( v I. tř. výnos 16 měřic pšenice, 18 měřic žita, 19 měříc ječmene a 22 měřic ovsa, 130 měřic brambor), dále pícniny, ve vinicích se získalo z jitra v I tř. 14 věder, ve II. tř. 12 věder středně kvalitního vína.
Obec proslula svým hrnčířstvím a kamenářstvím, které bylo v rozkvětu v 18. a 19. století. Ještě v posledním období bylo známo kamnářství rodiny Hánové, které vyrábělo i jiné keramické výrobky. Zaměstnávalo mezi dvěma válkami 6 dělníků. Menší starý mlýn, připomínaný již v 16 století jako vrchnostenský, byl na začátku druhé světové války zrušen a už nebyl obnoven.Celkový katastr obce obnášel v r. 1900 1406 ha, z nichž 354 ha připadalo na pole, 40 ha na louky, 18 ha na zahrady, 34 ha na vinice, 36 ha na pastviny a899 ha na les, v obci se chovalo 35 koní, 259 kusů skotu a 98 vepřů.
Do katastru obce zasahovaly dva dvory. Dvůr Buchlov byl o výměře 135 ha a náležel Berchtoldům, byl v nájmu bratří Mayů. Při parcelaci v r. 1923 bylo z něho 43 drobných rolníků v Břestku přiděleno 19 ha. Z velehradského velkostatku, který v poslední době vlastnil Katolický podporovací spolek a byl rovněž v nájmu bratří Mayů, zasahovala do katastru část, z níž dostalo při pozemkové reformě 17 místních občanů 5,50 ha půdy. Za první republiky pracovalo v obci mláticí družstvo.
Elektrický proud slouží občanům od r. 1946, místní rozhlas od r. 1951. Raiffeisenka – spořitelní a záloženský spolek – vznikla v r. 1904.Obec utrpěla průchody pruských vojsk v r. 1866 a vniklou choleru, která skosila 17 osob. Je znám cholerový hřbitůvek. Z obce odcházeli do světa pokrývači, zedníci a tesaři, jichž bylo takové množství, že ještě v r. 1924 byli v každém domě, ti přinášeli do obce pokrokové sociální myšlenky a ustavili v r. 1901 místní sociálně demokratickou organizaci, z nich většina v r. 1921 přešla do KSČ, která za první republiky si uchovala silnou pozici.
Sociálně demokratická strana zůstala v obci i nadále početná. Prvenství si uchovávala lidová strana, která o ně soupeřila se stranou agrární. Farou obec náležela k Buchlovicím, s nimiž sledovala své osudy.
V obci je kaple Sedmibolestné Panny Marie z počátku 19. století. Ve školní zahradě je socha sv. Jana Nepomuského.Také školou náležela obec k Buchlovicím. Škola v obci vznikla v r. 1821, později ZŠ 1.-5. ročník, dnes zůstala jen mateřská škola. Nová školní budova byla v obci postavena v r. 1935, v níž je umístěna též mateřská škola. V osadě Chabaně, náležející k Břestku, je budova školy jednotřídní škola-expozitura, postavená v r. 1910. Žáci vyšších ročníků navštěvovali od roku 1921 měšťanskou školu v Buchlovicích, od r. 1946 v Tupesích.
Až do okupace vyvíjel činnost odbor Národní jednoty (1910). DTJ od r. 1933, Dobrovolný hasičský sbor od r. 1921, Sportovní klub od r. 1944.V době okupace skrývali obyvatelé na Chabaních ilegální pracovníky. V koncentračním táboře zahynul 1 občan.Obec byla osvobozena 30 dubna 1945 rumunskými jednotkami. Při osvobozování obce, kterýžto boj trval 22 hodin, padlo 6 rumunských vojáků. Němci ztratili 9 mužů.V r. 1949 hospodařilo zde 210 zemědělských usedlostí, z nichž 33 bylo do 0,5 ha, 54 do 1 ha, 58 do 2 ha, 50 ho 5 ha, 15 do 10 ha. Od r. 1947 bylo v provozu strojní družstvo.
JZD se ustavilo 20. listopadu 1950 s 54 členy 6 ha půdy. Na většinové bylo rozšířeno v r. 1957, po dvou letech pracovalo se 129 členy na 249 hektarech zemědělské půdy, z nichž 170 hektarů bylo orné půdy a 79 ha luk a pastvin. V r. 1960 došlo ke sloučení s družstvem Tupesy v JZD 1. máj. Obojí v r. 1974 se připojilo k JZD Zlechov. Lesy náležejí pod polesí Velehrad a lesní závod Buchlovice.
Po stránce zdravotní náležel Břestek po Buchlovice, od r. 1965 ke zdravotnímu středisku v Tupesích. V r. 1950 z 243 domácností patřilo k dělnictvu 104 k ostatním zaměstnancům 14, k zemědělcům 52, k živnostníkům 17 a k důchodcům 56 osob.
Turisty dodnes vábí tak zvané břestecké skály, vynikající svou monumentalitou. Malebný skalní útvar se stopami prehistorického osídlení. V obci byly starší i mladší neolitické nálezy.
Od r. 1980 společný Národní výbor s Buchlovicemi, kde se nachází i matrika ( od r. 1660). Od roku 1990. je Břestek opět samostatnou obcí. Pozemkové knihy jsou vedeny od r. 1736. Vývoj názvu obce: Přestat 1131, Brzistek 1389, v Břestku 1409, Brzestek 1437, Brzestek – Břestek 1872.Obec má pečeť na pravé straně hrozen a na levé kosíř z roku.
Demografické údaje
OBEC Břestek
Břestek č. 14, 68708, Buchlovice
Osoby
- MgA. Crla Martin, starosta
Kontakty
- 572 595 710
- obecbrestek@seznam.cz
- brestek.cz
Vlajka
1 části obce:
Břestek č. 14zavřenoBřestek č. 316OtevřenoBřestek č. 511OtevřenoBřestek č. 511OtevřenoBřestek č. 383OtevřenoBřestek č. 49dle domluvy
Historie obce Břestek celá historie
Břestek je stará osada, v níž již po roce 1140 kostel spytihněv(s)ký vlastnil 4 popluží. Roku 1389 držel obec Bohuš ze Sazovic, po jehož smrti se rozdělili o ves jeho děti Jan ze Sazovic a Anna, manželka Václava z Morkovic. V letech 1408 až 1411 vlastnil ves Václav z Mozkovic královským dáním. Václavův syn Milota předal v r. 1464 Břestek Mikuláši ze Žákovi a Jindřichovi z Buchlovic. Anežka ze Žákovi přijala na Břestek jako společníky své syny Jiříka, Prokopa, Mikuláše, Hynka a Jana Buchlovické z Domamyslic, leč v r. 1538 držel ves Hynek Podstatský z Prusinovic a pak město Hradiště, které v r. 1549 předalo ves Mikuláši st. Buchlovickému z Domamyslic. Po jeho smrti v r. 1551 jeho synovci Petr, Jiřík a Mikuláš Buchlovičtí z Domamyslic odevzdali Břestek Janovi Dánskému z Domamyslic a od té doby náležel k buchlovickému panství.
Podle urbáře v r. 1611 bylo v Břestku 44 usedlíků, z nichž bylo 7 půlláníků, 6 čtvrtláníků a 31 podsedníků. Z půllánu se platilo o Jiřím 1 zl. A za odůmrť 3 gr., o Václavu stejně, a 1 slepice, na robotě vycházelo 6 půldnů oračky, dva dny ženní roboty, 1 den rubání dřeva a dva dny odvážení dříví k pivovaru a hospodyně předala 4 klubka panské příze. Celkem dostávala vrchnost z obecních gruntů 29 z. 14 gr. 4 den., z odůmrtě 8 zl. 24 gr., 44 slepic na naturáliích, oračky 88 dní, roubání dřeva 44 dní, odvážení dříví 20 dní. Kromě toho poddaní dávali za odúmrť a místo šenkování panského vína ročně 20 slepic a za pastvu vepřů v lesích 17 gr. Vinohradů tu bylo 119 achtelů, z nichž vrchnost dostávala 1 bečku 5 věder a tři mázy zemního a desátku 10 beček. Roboty neměli přesně vyměřeny, museli robotovat, kolik se uznalo za vhodné.
Útrapy 17 století (1604,1624) vyvrcholily v r. 1643, kdy byla obec vypálena, a v r. 1663, kdy částečně lehla popelem, Obraz hrůz ukazuje i lánový rejstřík, podle něhož v r. 1656 bylo pouze 20 usídlených a 24 pustých gruntů. Podle druhé lánské visitace z r. 1669 se shledalo z 18 osedlých 5 pololáníků, 6 čtvrtláníků, zahradník a 6 domkářů bez polí. Nově osedlé byly dva čtvrtlány, zůstávalo 22 starých poustek domkářů bez polí a přibyly od r. 1656 dva nově pusté a zahradník bez polí, kteří utekli. Byly tu také vinice, z nichž 46 a ¼ achtelů bylo obdělaných a 75 achtelů pustých. Vinice se rozkládaly ve dvou horách, Hlavina a Stránská. Naprostá většina polí byla naopak obdělána.Obraz obce se značně zlepšil v 18. století. Podle tereziánského katastru se tu shledalo 383,5 měřice orné půdy, 19,6 měřice zahrad, 136,5měřice vinohradů a luk na 32 fůr sena, tj. 3 lány 34/64 lánů. Na počet chudiny a na vzrůstající sociální diferenciaci ukazuje, že z obce robotovalo 6 půlláníků s dvěma koňmi 3 dny v týdnu, 8 čtvrtláníků dvěma koňmi 2 dny v týdnu, 14 podsedníků jedním pěším 3 dny a 29 podruhů jedním pěším 1 den v týdnu, čili robotou bylo povinno 57 usedlíků.
Podle olomoucké matriky tu bylo v druhé polovině 18. století 330 dospělých a 103 dětí česky mluvících.Obec půlletně platila vrchnosti 18 zl. 12 kr. dávala 34 slepic, 720 vajec a ženy předly 192 liber příze.V r. 1843 byla v provozu vrchnostenská palírna kořalky, produkující 120 věder pálenky, vrchnostenská hospoda a mlýn. Obyvatelstvo si vypomáhalo prací v lesích jako dřevorubci.
V druhé polovině minulého století vyklučením vyrostla uprostřed lesů osada Chabaně. Především se pěstovalo obilí ( v I. tř. výnos 16 měřic pšenice, 18 měřic žita, 19 měříc ječmene a 22 měřic ovsa, 130 měřic brambor), dále pícniny, ve vinicích se získalo z jitra v I tř. 14 věder, ve II. tř. 12 věder středně kvalitního vína.
Obec proslula svým hrnčířstvím a kamenářstvím, které bylo v rozkvětu v 18. a 19. století. Ještě v posledním období bylo známo kamnářství rodiny Hánové, které vyrábělo i jiné keramické výrobky. Zaměstnávalo mezi dvěma válkami 6 dělníků. Menší starý mlýn, připomínaný již v 16 století jako vrchnostenský, byl na začátku druhé světové války zrušen a už nebyl obnoven.Celkový katastr obce obnášel v r. 1900 1406 ha, z nichž 354 ha připadalo na pole, 40 ha na louky, 18 ha na zahrady, 34 ha na vinice, 36 ha na pastviny a899 ha na les, v obci se chovalo 35 koní, 259 kusů skotu a 98 vepřů.
Do katastru obce zasahovaly dva dvory. Dvůr Buchlov byl o výměře 135 ha a náležel Berchtoldům, byl v nájmu bratří Mayů. Při parcelaci v r. 1923 bylo z něho 43 drobných rolníků v Břestku přiděleno 19 ha. Z velehradského velkostatku, který v poslední době vlastnil Katolický podporovací spolek a byl rovněž v nájmu bratří Mayů, zasahovala do katastru část, z níž dostalo při pozemkové reformě 17 místních občanů 5,50 ha půdy. Za první republiky pracovalo v obci mláticí družstvo.
Elektrický proud slouží občanům od r. 1946, místní rozhlas od r. 1951. Raiffeisenka – spořitelní a záloženský spolek – vznikla v r. 1904.Obec utrpěla průchody pruských vojsk v r. 1866 a vniklou choleru, která skosila 17 osob. Je znám cholerový hřbitůvek. Z obce odcházeli do světa pokrývači, zedníci a tesaři, jichž bylo takové množství, že ještě v r. 1924 byli v každém domě, ti přinášeli do obce pokrokové sociální myšlenky a ustavili v r. 1901 místní sociálně demokratickou organizaci, z nich většina v r. 1921 přešla do KSČ, která za první republiky si uchovala silnou pozici.
Sociálně demokratická strana zůstala v obci i nadále početná. Prvenství si uchovávala lidová strana, která o ně soupeřila se stranou agrární. Farou obec náležela k Buchlovicím, s nimiž sledovala své osudy.
V obci je kaple Sedmibolestné Panny Marie z počátku 19. století. Ve školní zahradě je socha sv. Jana Nepomuského.Také školou náležela obec k Buchlovicím. Škola v obci vznikla v r. 1821, později ZŠ 1.-5. ročník, dnes zůstala jen mateřská škola. Nová školní budova byla v obci postavena v r. 1935, v níž je umístěna též mateřská škola. V osadě Chabaně, náležející k Břestku, je budova školy jednotřídní škola-expozitura, postavená v r. 1910. Žáci vyšších ročníků navštěvovali od roku 1921 měšťanskou školu v Buchlovicích, od r. 1946 v Tupesích.
Až do okupace vyvíjel činnost odbor Národní jednoty (1910). DTJ od r. 1933, Dobrovolný hasičský sbor od r. 1921, Sportovní klub od r. 1944.V době okupace skrývali obyvatelé na Chabaních ilegální pracovníky. V koncentračním táboře zahynul 1 občan.Obec byla osvobozena 30 dubna 1945 rumunskými jednotkami. Při osvobozování obce, kterýžto boj trval 22 hodin, padlo 6 rumunských vojáků. Němci ztratili 9 mužů.V r. 1949 hospodařilo zde 210 zemědělských usedlostí, z nichž 33 bylo do 0,5 ha, 54 do 1 ha, 58 do 2 ha, 50 ho 5 ha, 15 do 10 ha. Od r. 1947 bylo v provozu strojní družstvo.
JZD se ustavilo 20. listopadu 1950 s 54 členy 6 ha půdy. Na většinové bylo rozšířeno v r. 1957, po dvou letech pracovalo se 129 členy na 249 hektarech zemědělské půdy, z nichž 170 hektarů bylo orné půdy a 79 ha luk a pastvin. V r. 1960 došlo ke sloučení s družstvem Tupesy v JZD 1. máj. Obojí v r. 1974 se připojilo k JZD Zlechov. Lesy náležejí pod polesí Velehrad a lesní závod Buchlovice.
Po stránce zdravotní náležel Břestek po Buchlovice, od r. 1965 ke zdravotnímu středisku v Tupesích. V r. 1950 z 243 domácností patřilo k dělnictvu 104 k ostatním zaměstnancům 14, k zemědělcům 52, k živnostníkům 17 a k důchodcům 56 osob.
Turisty dodnes vábí tak zvané břestecké skály, vynikající svou monumentalitou. Malebný skalní útvar se stopami prehistorického osídlení. V obci byly starší i mladší neolitické nálezy.
Od r. 1980 společný Národní výbor s Buchlovicemi, kde se nachází i matrika ( od r. 1660). Od roku 1990. je Břestek opět samostatnou obcí. Pozemkové knihy jsou vedeny od r. 1736. Vývoj názvu obce: Přestat 1131, Brzistek 1389, v Břestku 1409, Brzestek 1437, Brzestek – Břestek 1872.Obec má pečeť na pravé straně hrozen a na levé kosíř z roku.
Demografické údaje
OBEC Břestek
Břestek č. 14, 68708, Buchlovice
Osoby
- MgA. Crla Martin, starosta
Kontakty
- 572 595 710
- obecbrestek@seznam.cz
- brestek.cz
Vlajka
1 části obce:
Břestek č. 316OtevřenoBřestek č. 511OtevřenoBřestek č. 511OtevřenoBřestek č. 383OtevřenoBřestek č. 49dle domluvy
Historie obce Břestek celá historie
Břestek je stará osada, v níž již po roce 1140 kostel spytihněv(s)ký vlastnil 4 popluží. Roku 1389 držel obec Bohuš ze Sazovic, po jehož smrti se rozdělili o ves jeho děti Jan ze Sazovic a Anna, manželka Václava z Morkovic. V letech 1408 až 1411 vlastnil ves Václav z Mozkovic královským dáním. Václavův syn Milota předal v r. 1464 Břestek Mikuláši ze Žákovi a Jindřichovi z Buchlovic. Anežka ze Žákovi přijala na Břestek jako společníky své syny Jiříka, Prokopa, Mikuláše, Hynka a Jana Buchlovické z Domamyslic, leč v r. 1538 držel ves Hynek Podstatský z Prusinovic a pak město Hradiště, které v r. 1549 předalo ves Mikuláši st. Buchlovickému z Domamyslic. Po jeho smrti v r. 1551 jeho synovci Petr, Jiřík a Mikuláš Buchlovičtí z Domamyslic odevzdali Břestek Janovi Dánskému z Domamyslic a od té doby náležel k buchlovickému panství.
Podle urbáře v r. 1611 bylo v Břestku 44 usedlíků, z nichž bylo 7 půlláníků, 6 čtvrtláníků a 31 podsedníků. Z půllánu se platilo o Jiřím 1 zl. A za odůmrť 3 gr., o Václavu stejně, a 1 slepice, na robotě vycházelo 6 půldnů oračky, dva dny ženní roboty, 1 den rubání dřeva a dva dny odvážení dříví k pivovaru a hospodyně předala 4 klubka panské příze. Celkem dostávala vrchnost z obecních gruntů 29 z. 14 gr. 4 den., z odůmrtě 8 zl. 24 gr., 44 slepic na naturáliích, oračky 88 dní, roubání dřeva 44 dní, odvážení dříví 20 dní. Kromě toho poddaní dávali za odúmrť a místo šenkování panského vína ročně 20 slepic a za pastvu vepřů v lesích 17 gr. Vinohradů tu bylo 119 achtelů, z nichž vrchnost dostávala 1 bečku 5 věder a tři mázy zemního a desátku 10 beček. Roboty neměli přesně vyměřeny, museli robotovat, kolik se uznalo za vhodné.
Útrapy 17 století (1604,1624) vyvrcholily v r. 1643, kdy byla obec vypálena, a v r. 1663, kdy částečně lehla popelem, Obraz hrůz ukazuje i lánový rejstřík, podle něhož v r. 1656 bylo pouze 20 usídlených a 24 pustých gruntů. Podle druhé lánské visitace z r. 1669 se shledalo z 18 osedlých 5 pololáníků, 6 čtvrtláníků, zahradník a 6 domkářů bez polí. Nově osedlé byly dva čtvrtlány, zůstávalo 22 starých poustek domkářů bez polí a přibyly od r. 1656 dva nově pusté a zahradník bez polí, kteří utekli. Byly tu také vinice, z nichž 46 a ¼ achtelů bylo obdělaných a 75 achtelů pustých. Vinice se rozkládaly ve dvou horách, Hlavina a Stránská. Naprostá většina polí byla naopak obdělána.Obraz obce se značně zlepšil v 18. století. Podle tereziánského katastru se tu shledalo 383,5 měřice orné půdy, 19,6 měřice zahrad, 136,5měřice vinohradů a luk na 32 fůr sena, tj. 3 lány 34/64 lánů. Na počet chudiny a na vzrůstající sociální diferenciaci ukazuje, že z obce robotovalo 6 půlláníků s dvěma koňmi 3 dny v týdnu, 8 čtvrtláníků dvěma koňmi 2 dny v týdnu, 14 podsedníků jedním pěším 3 dny a 29 podruhů jedním pěším 1 den v týdnu, čili robotou bylo povinno 57 usedlíků.
Podle olomoucké matriky tu bylo v druhé polovině 18. století 330 dospělých a 103 dětí česky mluvících.Obec půlletně platila vrchnosti 18 zl. 12 kr. dávala 34 slepic, 720 vajec a ženy předly 192 liber příze.V r. 1843 byla v provozu vrchnostenská palírna kořalky, produkující 120 věder pálenky, vrchnostenská hospoda a mlýn. Obyvatelstvo si vypomáhalo prací v lesích jako dřevorubci.
V druhé polovině minulého století vyklučením vyrostla uprostřed lesů osada Chabaně. Především se pěstovalo obilí ( v I. tř. výnos 16 měřic pšenice, 18 měřic žita, 19 měříc ječmene a 22 měřic ovsa, 130 měřic brambor), dále pícniny, ve vinicích se získalo z jitra v I tř. 14 věder, ve II. tř. 12 věder středně kvalitního vína.
Obec proslula svým hrnčířstvím a kamenářstvím, které bylo v rozkvětu v 18. a 19. století. Ještě v posledním období bylo známo kamnářství rodiny Hánové, které vyrábělo i jiné keramické výrobky. Zaměstnávalo mezi dvěma válkami 6 dělníků. Menší starý mlýn, připomínaný již v 16 století jako vrchnostenský, byl na začátku druhé světové války zrušen a už nebyl obnoven.Celkový katastr obce obnášel v r. 1900 1406 ha, z nichž 354 ha připadalo na pole, 40 ha na louky, 18 ha na zahrady, 34 ha na vinice, 36 ha na pastviny a899 ha na les, v obci se chovalo 35 koní, 259 kusů skotu a 98 vepřů.
Do katastru obce zasahovaly dva dvory. Dvůr Buchlov byl o výměře 135 ha a náležel Berchtoldům, byl v nájmu bratří Mayů. Při parcelaci v r. 1923 bylo z něho 43 drobných rolníků v Břestku přiděleno 19 ha. Z velehradského velkostatku, který v poslední době vlastnil Katolický podporovací spolek a byl rovněž v nájmu bratří Mayů, zasahovala do katastru část, z níž dostalo při pozemkové reformě 17 místních občanů 5,50 ha půdy. Za první republiky pracovalo v obci mláticí družstvo.
Elektrický proud slouží občanům od r. 1946, místní rozhlas od r. 1951. Raiffeisenka – spořitelní a záloženský spolek – vznikla v r. 1904.Obec utrpěla průchody pruských vojsk v r. 1866 a vniklou choleru, která skosila 17 osob. Je znám cholerový hřbitůvek. Z obce odcházeli do světa pokrývači, zedníci a tesaři, jichž bylo takové množství, že ještě v r. 1924 byli v každém domě, ti přinášeli do obce pokrokové sociální myšlenky a ustavili v r. 1901 místní sociálně demokratickou organizaci, z nich většina v r. 1921 přešla do KSČ, která za první republiky si uchovala silnou pozici.
Sociálně demokratická strana zůstala v obci i nadále početná. Prvenství si uchovávala lidová strana, která o ně soupeřila se stranou agrární. Farou obec náležela k Buchlovicím, s nimiž sledovala své osudy.
V obci je kaple Sedmibolestné Panny Marie z počátku 19. století. Ve školní zahradě je socha sv. Jana Nepomuského.Také školou náležela obec k Buchlovicím. Škola v obci vznikla v r. 1821, později ZŠ 1.-5. ročník, dnes zůstala jen mateřská škola. Nová školní budova byla v obci postavena v r. 1935, v níž je umístěna též mateřská škola. V osadě Chabaně, náležející k Břestku, je budova školy jednotřídní škola-expozitura, postavená v r. 1910. Žáci vyšších ročníků navštěvovali od roku 1921 měšťanskou školu v Buchlovicích, od r. 1946 v Tupesích.
Až do okupace vyvíjel činnost odbor Národní jednoty (1910). DTJ od r. 1933, Dobrovolný hasičský sbor od r. 1921, Sportovní klub od r. 1944.V době okupace skrývali obyvatelé na Chabaních ilegální pracovníky. V koncentračním táboře zahynul 1 občan.Obec byla osvobozena 30 dubna 1945 rumunskými jednotkami. Při osvobozování obce, kterýžto boj trval 22 hodin, padlo 6 rumunských vojáků. Němci ztratili 9 mužů.V r. 1949 hospodařilo zde 210 zemědělských usedlostí, z nichž 33 bylo do 0,5 ha, 54 do 1 ha, 58 do 2 ha, 50 ho 5 ha, 15 do 10 ha. Od r. 1947 bylo v provozu strojní družstvo.
JZD se ustavilo 20. listopadu 1950 s 54 členy 6 ha půdy. Na většinové bylo rozšířeno v r. 1957, po dvou letech pracovalo se 129 členy na 249 hektarech zemědělské půdy, z nichž 170 hektarů bylo orné půdy a 79 ha luk a pastvin. V r. 1960 došlo ke sloučení s družstvem Tupesy v JZD 1. máj. Obojí v r. 1974 se připojilo k JZD Zlechov. Lesy náležejí pod polesí Velehrad a lesní závod Buchlovice.
Po stránce zdravotní náležel Břestek po Buchlovice, od r. 1965 ke zdravotnímu středisku v Tupesích. V r. 1950 z 243 domácností patřilo k dělnictvu 104 k ostatním zaměstnancům 14, k zemědělcům 52, k živnostníkům 17 a k důchodcům 56 osob.
Turisty dodnes vábí tak zvané břestecké skály, vynikající svou monumentalitou. Malebný skalní útvar se stopami prehistorického osídlení. V obci byly starší i mladší neolitické nálezy.
Od r. 1980 společný Národní výbor s Buchlovicemi, kde se nachází i matrika ( od r. 1660). Od roku 1990. je Břestek opět samostatnou obcí. Pozemkové knihy jsou vedeny od r. 1736. Vývoj názvu obce: Přestat 1131, Brzistek 1389, v Břestku 1409, Brzestek 1437, Brzestek – Břestek 1872.Obec má pečeť na pravé straně hrozen a na levé kosíř z roku.
Demografické údaje
OBEC Břestek
Břestek č. 14, 68708, Buchlovice
Osoby
- MgA. Crla Martin, starosta
Kontakty
- 572 595 710
- obecbrestek@seznam.cz
- brestek.cz
Vlajka
1 části obce:
Břestek č. 511OtevřenoBřestek č. 511OtevřenoBřestek č. 383OtevřenoBřestek č. 49dle domluvy
Historie obce Břestek celá historie
Břestek je stará osada, v níž již po roce 1140 kostel spytihněv(s)ký vlastnil 4 popluží. Roku 1389 držel obec Bohuš ze Sazovic, po jehož smrti se rozdělili o ves jeho děti Jan ze Sazovic a Anna, manželka Václava z Morkovic. V letech 1408 až 1411 vlastnil ves Václav z Mozkovic královským dáním. Václavův syn Milota předal v r. 1464 Břestek Mikuláši ze Žákovi a Jindřichovi z Buchlovic. Anežka ze Žákovi přijala na Břestek jako společníky své syny Jiříka, Prokopa, Mikuláše, Hynka a Jana Buchlovické z Domamyslic, leč v r. 1538 držel ves Hynek Podstatský z Prusinovic a pak město Hradiště, které v r. 1549 předalo ves Mikuláši st. Buchlovickému z Domamyslic. Po jeho smrti v r. 1551 jeho synovci Petr, Jiřík a Mikuláš Buchlovičtí z Domamyslic odevzdali Břestek Janovi Dánskému z Domamyslic a od té doby náležel k buchlovickému panství.
Podle urbáře v r. 1611 bylo v Břestku 44 usedlíků, z nichž bylo 7 půlláníků, 6 čtvrtláníků a 31 podsedníků. Z půllánu se platilo o Jiřím 1 zl. A za odůmrť 3 gr., o Václavu stejně, a 1 slepice, na robotě vycházelo 6 půldnů oračky, dva dny ženní roboty, 1 den rubání dřeva a dva dny odvážení dříví k pivovaru a hospodyně předala 4 klubka panské příze. Celkem dostávala vrchnost z obecních gruntů 29 z. 14 gr. 4 den., z odůmrtě 8 zl. 24 gr., 44 slepic na naturáliích, oračky 88 dní, roubání dřeva 44 dní, odvážení dříví 20 dní. Kromě toho poddaní dávali za odúmrť a místo šenkování panského vína ročně 20 slepic a za pastvu vepřů v lesích 17 gr. Vinohradů tu bylo 119 achtelů, z nichž vrchnost dostávala 1 bečku 5 věder a tři mázy zemního a desátku 10 beček. Roboty neměli přesně vyměřeny, museli robotovat, kolik se uznalo za vhodné.
Útrapy 17 století (1604,1624) vyvrcholily v r. 1643, kdy byla obec vypálena, a v r. 1663, kdy částečně lehla popelem, Obraz hrůz ukazuje i lánový rejstřík, podle něhož v r. 1656 bylo pouze 20 usídlených a 24 pustých gruntů. Podle druhé lánské visitace z r. 1669 se shledalo z 18 osedlých 5 pololáníků, 6 čtvrtláníků, zahradník a 6 domkářů bez polí. Nově osedlé byly dva čtvrtlány, zůstávalo 22 starých poustek domkářů bez polí a přibyly od r. 1656 dva nově pusté a zahradník bez polí, kteří utekli. Byly tu také vinice, z nichž 46 a ¼ achtelů bylo obdělaných a 75 achtelů pustých. Vinice se rozkládaly ve dvou horách, Hlavina a Stránská. Naprostá většina polí byla naopak obdělána.Obraz obce se značně zlepšil v 18. století. Podle tereziánského katastru se tu shledalo 383,5 měřice orné půdy, 19,6 měřice zahrad, 136,5měřice vinohradů a luk na 32 fůr sena, tj. 3 lány 34/64 lánů. Na počet chudiny a na vzrůstající sociální diferenciaci ukazuje, že z obce robotovalo 6 půlláníků s dvěma koňmi 3 dny v týdnu, 8 čtvrtláníků dvěma koňmi 2 dny v týdnu, 14 podsedníků jedním pěším 3 dny a 29 podruhů jedním pěším 1 den v týdnu, čili robotou bylo povinno 57 usedlíků.
Podle olomoucké matriky tu bylo v druhé polovině 18. století 330 dospělých a 103 dětí česky mluvících.Obec půlletně platila vrchnosti 18 zl. 12 kr. dávala 34 slepic, 720 vajec a ženy předly 192 liber příze.V r. 1843 byla v provozu vrchnostenská palírna kořalky, produkující 120 věder pálenky, vrchnostenská hospoda a mlýn. Obyvatelstvo si vypomáhalo prací v lesích jako dřevorubci.
V druhé polovině minulého století vyklučením vyrostla uprostřed lesů osada Chabaně. Především se pěstovalo obilí ( v I. tř. výnos 16 měřic pšenice, 18 měřic žita, 19 měříc ječmene a 22 měřic ovsa, 130 měřic brambor), dále pícniny, ve vinicích se získalo z jitra v I tř. 14 věder, ve II. tř. 12 věder středně kvalitního vína.
Obec proslula svým hrnčířstvím a kamenářstvím, které bylo v rozkvětu v 18. a 19. století. Ještě v posledním období bylo známo kamnářství rodiny Hánové, které vyrábělo i jiné keramické výrobky. Zaměstnávalo mezi dvěma válkami 6 dělníků. Menší starý mlýn, připomínaný již v 16 století jako vrchnostenský, byl na začátku druhé světové války zrušen a už nebyl obnoven.Celkový katastr obce obnášel v r. 1900 1406 ha, z nichž 354 ha připadalo na pole, 40 ha na louky, 18 ha na zahrady, 34 ha na vinice, 36 ha na pastviny a899 ha na les, v obci se chovalo 35 koní, 259 kusů skotu a 98 vepřů.
Do katastru obce zasahovaly dva dvory. Dvůr Buchlov byl o výměře 135 ha a náležel Berchtoldům, byl v nájmu bratří Mayů. Při parcelaci v r. 1923 bylo z něho 43 drobných rolníků v Břestku přiděleno 19 ha. Z velehradského velkostatku, který v poslední době vlastnil Katolický podporovací spolek a byl rovněž v nájmu bratří Mayů, zasahovala do katastru část, z níž dostalo při pozemkové reformě 17 místních občanů 5,50 ha půdy. Za první republiky pracovalo v obci mláticí družstvo.
Elektrický proud slouží občanům od r. 1946, místní rozhlas od r. 1951. Raiffeisenka – spořitelní a záloženský spolek – vznikla v r. 1904.Obec utrpěla průchody pruských vojsk v r. 1866 a vniklou choleru, která skosila 17 osob. Je znám cholerový hřbitůvek. Z obce odcházeli do světa pokrývači, zedníci a tesaři, jichž bylo takové množství, že ještě v r. 1924 byli v každém domě, ti přinášeli do obce pokrokové sociální myšlenky a ustavili v r. 1901 místní sociálně demokratickou organizaci, z nich většina v r. 1921 přešla do KSČ, která za první republiky si uchovala silnou pozici.
Sociálně demokratická strana zůstala v obci i nadále početná. Prvenství si uchovávala lidová strana, která o ně soupeřila se stranou agrární. Farou obec náležela k Buchlovicím, s nimiž sledovala své osudy.
V obci je kaple Sedmibolestné Panny Marie z počátku 19. století. Ve školní zahradě je socha sv. Jana Nepomuského.Také školou náležela obec k Buchlovicím. Škola v obci vznikla v r. 1821, později ZŠ 1.-5. ročník, dnes zůstala jen mateřská škola. Nová školní budova byla v obci postavena v r. 1935, v níž je umístěna též mateřská škola. V osadě Chabaně, náležející k Břestku, je budova školy jednotřídní škola-expozitura, postavená v r. 1910. Žáci vyšších ročníků navštěvovali od roku 1921 měšťanskou školu v Buchlovicích, od r. 1946 v Tupesích.
Až do okupace vyvíjel činnost odbor Národní jednoty (1910). DTJ od r. 1933, Dobrovolný hasičský sbor od r. 1921, Sportovní klub od r. 1944.V době okupace skrývali obyvatelé na Chabaních ilegální pracovníky. V koncentračním táboře zahynul 1 občan.Obec byla osvobozena 30 dubna 1945 rumunskými jednotkami. Při osvobozování obce, kterýžto boj trval 22 hodin, padlo 6 rumunských vojáků. Němci ztratili 9 mužů.V r. 1949 hospodařilo zde 210 zemědělských usedlostí, z nichž 33 bylo do 0,5 ha, 54 do 1 ha, 58 do 2 ha, 50 ho 5 ha, 15 do 10 ha. Od r. 1947 bylo v provozu strojní družstvo.
JZD se ustavilo 20. listopadu 1950 s 54 členy 6 ha půdy. Na většinové bylo rozšířeno v r. 1957, po dvou letech pracovalo se 129 členy na 249 hektarech zemědělské půdy, z nichž 170 hektarů bylo orné půdy a 79 ha luk a pastvin. V r. 1960 došlo ke sloučení s družstvem Tupesy v JZD 1. máj. Obojí v r. 1974 se připojilo k JZD Zlechov. Lesy náležejí pod polesí Velehrad a lesní závod Buchlovice.
Po stránce zdravotní náležel Břestek po Buchlovice, od r. 1965 ke zdravotnímu středisku v Tupesích. V r. 1950 z 243 domácností patřilo k dělnictvu 104 k ostatním zaměstnancům 14, k zemědělcům 52, k živnostníkům 17 a k důchodcům 56 osob.
Turisty dodnes vábí tak zvané břestecké skály, vynikající svou monumentalitou. Malebný skalní útvar se stopami prehistorického osídlení. V obci byly starší i mladší neolitické nálezy.
Od r. 1980 společný Národní výbor s Buchlovicemi, kde se nachází i matrika ( od r. 1660). Od roku 1990. je Břestek opět samostatnou obcí. Pozemkové knihy jsou vedeny od r. 1736. Vývoj názvu obce: Přestat 1131, Brzistek 1389, v Břestku 1409, Brzestek 1437, Brzestek – Břestek 1872.Obec má pečeť na pravé straně hrozen a na levé kosíř z roku.
Demografické údaje
OBEC Břestek
Břestek č. 14, 68708, Buchlovice
Osoby
- MgA. Crla Martin, starosta
Kontakty
- 572 595 710
- obecbrestek@seznam.cz
- brestek.cz
Vlajka
1 části obce:
Břestek č. 511OtevřenoBřestek č. 383OtevřenoBřestek č. 49dle domluvy
Historie obce Břestek celá historie
Břestek je stará osada, v níž již po roce 1140 kostel spytihněv(s)ký vlastnil 4 popluží. Roku 1389 držel obec Bohuš ze Sazovic, po jehož smrti se rozdělili o ves jeho děti Jan ze Sazovic a Anna, manželka Václava z Morkovic. V letech 1408 až 1411 vlastnil ves Václav z Mozkovic královským dáním. Václavův syn Milota předal v r. 1464 Břestek Mikuláši ze Žákovi a Jindřichovi z Buchlovic. Anežka ze Žákovi přijala na Břestek jako společníky své syny Jiříka, Prokopa, Mikuláše, Hynka a Jana Buchlovické z Domamyslic, leč v r. 1538 držel ves Hynek Podstatský z Prusinovic a pak město Hradiště, které v r. 1549 předalo ves Mikuláši st. Buchlovickému z Domamyslic. Po jeho smrti v r. 1551 jeho synovci Petr, Jiřík a Mikuláš Buchlovičtí z Domamyslic odevzdali Břestek Janovi Dánskému z Domamyslic a od té doby náležel k buchlovickému panství.
Podle urbáře v r. 1611 bylo v Břestku 44 usedlíků, z nichž bylo 7 půlláníků, 6 čtvrtláníků a 31 podsedníků. Z půllánu se platilo o Jiřím 1 zl. A za odůmrť 3 gr., o Václavu stejně, a 1 slepice, na robotě vycházelo 6 půldnů oračky, dva dny ženní roboty, 1 den rubání dřeva a dva dny odvážení dříví k pivovaru a hospodyně předala 4 klubka panské příze. Celkem dostávala vrchnost z obecních gruntů 29 z. 14 gr. 4 den., z odůmrtě 8 zl. 24 gr., 44 slepic na naturáliích, oračky 88 dní, roubání dřeva 44 dní, odvážení dříví 20 dní. Kromě toho poddaní dávali za odúmrť a místo šenkování panského vína ročně 20 slepic a za pastvu vepřů v lesích 17 gr. Vinohradů tu bylo 119 achtelů, z nichž vrchnost dostávala 1 bečku 5 věder a tři mázy zemního a desátku 10 beček. Roboty neměli přesně vyměřeny, museli robotovat, kolik se uznalo za vhodné.
Útrapy 17 století (1604,1624) vyvrcholily v r. 1643, kdy byla obec vypálena, a v r. 1663, kdy částečně lehla popelem, Obraz hrůz ukazuje i lánový rejstřík, podle něhož v r. 1656 bylo pouze 20 usídlených a 24 pustých gruntů. Podle druhé lánské visitace z r. 1669 se shledalo z 18 osedlých 5 pololáníků, 6 čtvrtláníků, zahradník a 6 domkářů bez polí. Nově osedlé byly dva čtvrtlány, zůstávalo 22 starých poustek domkářů bez polí a přibyly od r. 1656 dva nově pusté a zahradník bez polí, kteří utekli. Byly tu také vinice, z nichž 46 a ¼ achtelů bylo obdělaných a 75 achtelů pustých. Vinice se rozkládaly ve dvou horách, Hlavina a Stránská. Naprostá většina polí byla naopak obdělána.Obraz obce se značně zlepšil v 18. století. Podle tereziánského katastru se tu shledalo 383,5 měřice orné půdy, 19,6 měřice zahrad, 136,5měřice vinohradů a luk na 32 fůr sena, tj. 3 lány 34/64 lánů. Na počet chudiny a na vzrůstající sociální diferenciaci ukazuje, že z obce robotovalo 6 půlláníků s dvěma koňmi 3 dny v týdnu, 8 čtvrtláníků dvěma koňmi 2 dny v týdnu, 14 podsedníků jedním pěším 3 dny a 29 podruhů jedním pěším 1 den v týdnu, čili robotou bylo povinno 57 usedlíků.
Podle olomoucké matriky tu bylo v druhé polovině 18. století 330 dospělých a 103 dětí česky mluvících.Obec půlletně platila vrchnosti 18 zl. 12 kr. dávala 34 slepic, 720 vajec a ženy předly 192 liber příze.V r. 1843 byla v provozu vrchnostenská palírna kořalky, produkující 120 věder pálenky, vrchnostenská hospoda a mlýn. Obyvatelstvo si vypomáhalo prací v lesích jako dřevorubci.
V druhé polovině minulého století vyklučením vyrostla uprostřed lesů osada Chabaně. Především se pěstovalo obilí ( v I. tř. výnos 16 měřic pšenice, 18 měřic žita, 19 měříc ječmene a 22 měřic ovsa, 130 měřic brambor), dále pícniny, ve vinicích se získalo z jitra v I tř. 14 věder, ve II. tř. 12 věder středně kvalitního vína.
Obec proslula svým hrnčířstvím a kamenářstvím, které bylo v rozkvětu v 18. a 19. století. Ještě v posledním období bylo známo kamnářství rodiny Hánové, které vyrábělo i jiné keramické výrobky. Zaměstnávalo mezi dvěma válkami 6 dělníků. Menší starý mlýn, připomínaný již v 16 století jako vrchnostenský, byl na začátku druhé světové války zrušen a už nebyl obnoven.Celkový katastr obce obnášel v r. 1900 1406 ha, z nichž 354 ha připadalo na pole, 40 ha na louky, 18 ha na zahrady, 34 ha na vinice, 36 ha na pastviny a899 ha na les, v obci se chovalo 35 koní, 259 kusů skotu a 98 vepřů.
Do katastru obce zasahovaly dva dvory. Dvůr Buchlov byl o výměře 135 ha a náležel Berchtoldům, byl v nájmu bratří Mayů. Při parcelaci v r. 1923 bylo z něho 43 drobných rolníků v Břestku přiděleno 19 ha. Z velehradského velkostatku, který v poslední době vlastnil Katolický podporovací spolek a byl rovněž v nájmu bratří Mayů, zasahovala do katastru část, z níž dostalo při pozemkové reformě 17 místních občanů 5,50 ha půdy. Za první republiky pracovalo v obci mláticí družstvo.
Elektrický proud slouží občanům od r. 1946, místní rozhlas od r. 1951. Raiffeisenka – spořitelní a záloženský spolek – vznikla v r. 1904.Obec utrpěla průchody pruských vojsk v r. 1866 a vniklou choleru, která skosila 17 osob. Je znám cholerový hřbitůvek. Z obce odcházeli do světa pokrývači, zedníci a tesaři, jichž bylo takové množství, že ještě v r. 1924 byli v každém domě, ti přinášeli do obce pokrokové sociální myšlenky a ustavili v r. 1901 místní sociálně demokratickou organizaci, z nich většina v r. 1921 přešla do KSČ, která za první republiky si uchovala silnou pozici.
Sociálně demokratická strana zůstala v obci i nadále početná. Prvenství si uchovávala lidová strana, která o ně soupeřila se stranou agrární. Farou obec náležela k Buchlovicím, s nimiž sledovala své osudy.
V obci je kaple Sedmibolestné Panny Marie z počátku 19. století. Ve školní zahradě je socha sv. Jana Nepomuského.Také školou náležela obec k Buchlovicím. Škola v obci vznikla v r. 1821, později ZŠ 1.-5. ročník, dnes zůstala jen mateřská škola. Nová školní budova byla v obci postavena v r. 1935, v níž je umístěna též mateřská škola. V osadě Chabaně, náležející k Břestku, je budova školy jednotřídní škola-expozitura, postavená v r. 1910. Žáci vyšších ročníků navštěvovali od roku 1921 měšťanskou školu v Buchlovicích, od r. 1946 v Tupesích.
Až do okupace vyvíjel činnost odbor Národní jednoty (1910). DTJ od r. 1933, Dobrovolný hasičský sbor od r. 1921, Sportovní klub od r. 1944.V době okupace skrývali obyvatelé na Chabaních ilegální pracovníky. V koncentračním táboře zahynul 1 občan.Obec byla osvobozena 30 dubna 1945 rumunskými jednotkami. Při osvobozování obce, kterýžto boj trval 22 hodin, padlo 6 rumunských vojáků. Němci ztratili 9 mužů.V r. 1949 hospodařilo zde 210 zemědělských usedlostí, z nichž 33 bylo do 0,5 ha, 54 do 1 ha, 58 do 2 ha, 50 ho 5 ha, 15 do 10 ha. Od r. 1947 bylo v provozu strojní družstvo.
JZD se ustavilo 20. listopadu 1950 s 54 členy 6 ha půdy. Na většinové bylo rozšířeno v r. 1957, po dvou letech pracovalo se 129 členy na 249 hektarech zemědělské půdy, z nichž 170 hektarů bylo orné půdy a 79 ha luk a pastvin. V r. 1960 došlo ke sloučení s družstvem Tupesy v JZD 1. máj. Obojí v r. 1974 se připojilo k JZD Zlechov. Lesy náležejí pod polesí Velehrad a lesní závod Buchlovice.
Po stránce zdravotní náležel Břestek po Buchlovice, od r. 1965 ke zdravotnímu středisku v Tupesích. V r. 1950 z 243 domácností patřilo k dělnictvu 104 k ostatním zaměstnancům 14, k zemědělcům 52, k živnostníkům 17 a k důchodcům 56 osob.
Turisty dodnes vábí tak zvané břestecké skály, vynikající svou monumentalitou. Malebný skalní útvar se stopami prehistorického osídlení. V obci byly starší i mladší neolitické nálezy.
Od r. 1980 společný Národní výbor s Buchlovicemi, kde se nachází i matrika ( od r. 1660). Od roku 1990. je Břestek opět samostatnou obcí. Pozemkové knihy jsou vedeny od r. 1736. Vývoj názvu obce: Přestat 1131, Brzistek 1389, v Břestku 1409, Brzestek 1437, Brzestek – Břestek 1872.Obec má pečeť na pravé straně hrozen a na levé kosíř z roku.
Demografické údaje
OBEC Břestek
Břestek č. 14, 68708, Buchlovice
Osoby
- MgA. Crla Martin, starosta
Kontakty
- 572 595 710
- obecbrestek@seznam.cz
- brestek.cz
Vlajka
1 části obce:
Břestek č. 383OtevřenoBřestek č. 49dle domluvy
Historie obce Břestek celá historie
Břestek je stará osada, v níž již po roce 1140 kostel spytihněv(s)ký vlastnil 4 popluží. Roku 1389 držel obec Bohuš ze Sazovic, po jehož smrti se rozdělili o ves jeho děti Jan ze Sazovic a Anna, manželka Václava z Morkovic. V letech 1408 až 1411 vlastnil ves Václav z Mozkovic královským dáním. Václavův syn Milota předal v r. 1464 Břestek Mikuláši ze Žákovi a Jindřichovi z Buchlovic. Anežka ze Žákovi přijala na Břestek jako společníky své syny Jiříka, Prokopa, Mikuláše, Hynka a Jana Buchlovické z Domamyslic, leč v r. 1538 držel ves Hynek Podstatský z Prusinovic a pak město Hradiště, které v r. 1549 předalo ves Mikuláši st. Buchlovickému z Domamyslic. Po jeho smrti v r. 1551 jeho synovci Petr, Jiřík a Mikuláš Buchlovičtí z Domamyslic odevzdali Břestek Janovi Dánskému z Domamyslic a od té doby náležel k buchlovickému panství.
Podle urbáře v r. 1611 bylo v Břestku 44 usedlíků, z nichž bylo 7 půlláníků, 6 čtvrtláníků a 31 podsedníků. Z půllánu se platilo o Jiřím 1 zl. A za odůmrť 3 gr., o Václavu stejně, a 1 slepice, na robotě vycházelo 6 půldnů oračky, dva dny ženní roboty, 1 den rubání dřeva a dva dny odvážení dříví k pivovaru a hospodyně předala 4 klubka panské příze. Celkem dostávala vrchnost z obecních gruntů 29 z. 14 gr. 4 den., z odůmrtě 8 zl. 24 gr., 44 slepic na naturáliích, oračky 88 dní, roubání dřeva 44 dní, odvážení dříví 20 dní. Kromě toho poddaní dávali za odúmrť a místo šenkování panského vína ročně 20 slepic a za pastvu vepřů v lesích 17 gr. Vinohradů tu bylo 119 achtelů, z nichž vrchnost dostávala 1 bečku 5 věder a tři mázy zemního a desátku 10 beček. Roboty neměli přesně vyměřeny, museli robotovat, kolik se uznalo za vhodné.
Útrapy 17 století (1604,1624) vyvrcholily v r. 1643, kdy byla obec vypálena, a v r. 1663, kdy částečně lehla popelem, Obraz hrůz ukazuje i lánový rejstřík, podle něhož v r. 1656 bylo pouze 20 usídlených a 24 pustých gruntů. Podle druhé lánské visitace z r. 1669 se shledalo z 18 osedlých 5 pololáníků, 6 čtvrtláníků, zahradník a 6 domkářů bez polí. Nově osedlé byly dva čtvrtlány, zůstávalo 22 starých poustek domkářů bez polí a přibyly od r. 1656 dva nově pusté a zahradník bez polí, kteří utekli. Byly tu také vinice, z nichž 46 a ¼ achtelů bylo obdělaných a 75 achtelů pustých. Vinice se rozkládaly ve dvou horách, Hlavina a Stránská. Naprostá většina polí byla naopak obdělána.Obraz obce se značně zlepšil v 18. století. Podle tereziánského katastru se tu shledalo 383,5 měřice orné půdy, 19,6 měřice zahrad, 136,5měřice vinohradů a luk na 32 fůr sena, tj. 3 lány 34/64 lánů. Na počet chudiny a na vzrůstající sociální diferenciaci ukazuje, že z obce robotovalo 6 půlláníků s dvěma koňmi 3 dny v týdnu, 8 čtvrtláníků dvěma koňmi 2 dny v týdnu, 14 podsedníků jedním pěším 3 dny a 29 podruhů jedním pěším 1 den v týdnu, čili robotou bylo povinno 57 usedlíků.
Podle olomoucké matriky tu bylo v druhé polovině 18. století 330 dospělých a 103 dětí česky mluvících.Obec půlletně platila vrchnosti 18 zl. 12 kr. dávala 34 slepic, 720 vajec a ženy předly 192 liber příze.V r. 1843 byla v provozu vrchnostenská palírna kořalky, produkující 120 věder pálenky, vrchnostenská hospoda a mlýn. Obyvatelstvo si vypomáhalo prací v lesích jako dřevorubci.
V druhé polovině minulého století vyklučením vyrostla uprostřed lesů osada Chabaně. Především se pěstovalo obilí ( v I. tř. výnos 16 měřic pšenice, 18 měřic žita, 19 měříc ječmene a 22 měřic ovsa, 130 měřic brambor), dále pícniny, ve vinicích se získalo z jitra v I tř. 14 věder, ve II. tř. 12 věder středně kvalitního vína.
Obec proslula svým hrnčířstvím a kamenářstvím, které bylo v rozkvětu v 18. a 19. století. Ještě v posledním období bylo známo kamnářství rodiny Hánové, které vyrábělo i jiné keramické výrobky. Zaměstnávalo mezi dvěma válkami 6 dělníků. Menší starý mlýn, připomínaný již v 16 století jako vrchnostenský, byl na začátku druhé světové války zrušen a už nebyl obnoven.Celkový katastr obce obnášel v r. 1900 1406 ha, z nichž 354 ha připadalo na pole, 40 ha na louky, 18 ha na zahrady, 34 ha na vinice, 36 ha na pastviny a899 ha na les, v obci se chovalo 35 koní, 259 kusů skotu a 98 vepřů.
Do katastru obce zasahovaly dva dvory. Dvůr Buchlov byl o výměře 135 ha a náležel Berchtoldům, byl v nájmu bratří Mayů. Při parcelaci v r. 1923 bylo z něho 43 drobných rolníků v Břestku přiděleno 19 ha. Z velehradského velkostatku, který v poslední době vlastnil Katolický podporovací spolek a byl rovněž v nájmu bratří Mayů, zasahovala do katastru část, z níž dostalo při pozemkové reformě 17 místních občanů 5,50 ha půdy. Za první republiky pracovalo v obci mláticí družstvo.
Elektrický proud slouží občanům od r. 1946, místní rozhlas od r. 1951. Raiffeisenka – spořitelní a záloženský spolek – vznikla v r. 1904.Obec utrpěla průchody pruských vojsk v r. 1866 a vniklou choleru, která skosila 17 osob. Je znám cholerový hřbitůvek. Z obce odcházeli do světa pokrývači, zedníci a tesaři, jichž bylo takové množství, že ještě v r. 1924 byli v každém domě, ti přinášeli do obce pokrokové sociální myšlenky a ustavili v r. 1901 místní sociálně demokratickou organizaci, z nich většina v r. 1921 přešla do KSČ, která za první republiky si uchovala silnou pozici.
Sociálně demokratická strana zůstala v obci i nadále početná. Prvenství si uchovávala lidová strana, která o ně soupeřila se stranou agrární. Farou obec náležela k Buchlovicím, s nimiž sledovala své osudy.
V obci je kaple Sedmibolestné Panny Marie z počátku 19. století. Ve školní zahradě je socha sv. Jana Nepomuského.Také školou náležela obec k Buchlovicím. Škola v obci vznikla v r. 1821, později ZŠ 1.-5. ročník, dnes zůstala jen mateřská škola. Nová školní budova byla v obci postavena v r. 1935, v níž je umístěna též mateřská škola. V osadě Chabaně, náležející k Břestku, je budova školy jednotřídní škola-expozitura, postavená v r. 1910. Žáci vyšších ročníků navštěvovali od roku 1921 měšťanskou školu v Buchlovicích, od r. 1946 v Tupesích.
Až do okupace vyvíjel činnost odbor Národní jednoty (1910). DTJ od r. 1933, Dobrovolný hasičský sbor od r. 1921, Sportovní klub od r. 1944.V době okupace skrývali obyvatelé na Chabaních ilegální pracovníky. V koncentračním táboře zahynul 1 občan.Obec byla osvobozena 30 dubna 1945 rumunskými jednotkami. Při osvobozování obce, kterýžto boj trval 22 hodin, padlo 6 rumunských vojáků. Němci ztratili 9 mužů.V r. 1949 hospodařilo zde 210 zemědělských usedlostí, z nichž 33 bylo do 0,5 ha, 54 do 1 ha, 58 do 2 ha, 50 ho 5 ha, 15 do 10 ha. Od r. 1947 bylo v provozu strojní družstvo.
JZD se ustavilo 20. listopadu 1950 s 54 členy 6 ha půdy. Na většinové bylo rozšířeno v r. 1957, po dvou letech pracovalo se 129 členy na 249 hektarech zemědělské půdy, z nichž 170 hektarů bylo orné půdy a 79 ha luk a pastvin. V r. 1960 došlo ke sloučení s družstvem Tupesy v JZD 1. máj. Obojí v r. 1974 se připojilo k JZD Zlechov. Lesy náležejí pod polesí Velehrad a lesní závod Buchlovice.
Po stránce zdravotní náležel Břestek po Buchlovice, od r. 1965 ke zdravotnímu středisku v Tupesích. V r. 1950 z 243 domácností patřilo k dělnictvu 104 k ostatním zaměstnancům 14, k zemědělcům 52, k živnostníkům 17 a k důchodcům 56 osob.
Turisty dodnes vábí tak zvané břestecké skály, vynikající svou monumentalitou. Malebný skalní útvar se stopami prehistorického osídlení. V obci byly starší i mladší neolitické nálezy.
Od r. 1980 společný Národní výbor s Buchlovicemi, kde se nachází i matrika ( od r. 1660). Od roku 1990. je Břestek opět samostatnou obcí. Pozemkové knihy jsou vedeny od r. 1736. Vývoj názvu obce: Přestat 1131, Brzistek 1389, v Břestku 1409, Brzestek 1437, Brzestek – Břestek 1872.Obec má pečeť na pravé straně hrozen a na levé kosíř z roku.
Demografické údaje
OBEC Břestek
Břestek č. 14, 68708, Buchlovice
Osoby
- MgA. Crla Martin, starosta
Kontakty
- 572 595 710
- obecbrestek@seznam.cz
- brestek.cz
Vlajka
1 části obce:
Břestek č. 49dle domluvy
Historie obce Břestek celá historie
Břestek je stará osada, v níž již po roce 1140 kostel spytihněv(s)ký vlastnil 4 popluží. Roku 1389 držel obec Bohuš ze Sazovic, po jehož smrti se rozdělili o ves jeho děti Jan ze Sazovic a Anna, manželka Václava z Morkovic. V letech 1408 až 1411 vlastnil ves Václav z Mozkovic královským dáním. Václavův syn Milota předal v r. 1464 Břestek Mikuláši ze Žákovi a Jindřichovi z Buchlovic. Anežka ze Žákovi přijala na Břestek jako společníky své syny Jiříka, Prokopa, Mikuláše, Hynka a Jana Buchlovické z Domamyslic, leč v r. 1538 držel ves Hynek Podstatský z Prusinovic a pak město Hradiště, které v r. 1549 předalo ves Mikuláši st. Buchlovickému z Domamyslic. Po jeho smrti v r. 1551 jeho synovci Petr, Jiřík a Mikuláš Buchlovičtí z Domamyslic odevzdali Břestek Janovi Dánskému z Domamyslic a od té doby náležel k buchlovickému panství.
Podle urbáře v r. 1611 bylo v Břestku 44 usedlíků, z nichž bylo 7 půlláníků, 6 čtvrtláníků a 31 podsedníků. Z půllánu se platilo o Jiřím 1 zl. A za odůmrť 3 gr., o Václavu stejně, a 1 slepice, na robotě vycházelo 6 půldnů oračky, dva dny ženní roboty, 1 den rubání dřeva a dva dny odvážení dříví k pivovaru a hospodyně předala 4 klubka panské příze. Celkem dostávala vrchnost z obecních gruntů 29 z. 14 gr. 4 den., z odůmrtě 8 zl. 24 gr., 44 slepic na naturáliích, oračky 88 dní, roubání dřeva 44 dní, odvážení dříví 20 dní. Kromě toho poddaní dávali za odúmrť a místo šenkování panského vína ročně 20 slepic a za pastvu vepřů v lesích 17 gr. Vinohradů tu bylo 119 achtelů, z nichž vrchnost dostávala 1 bečku 5 věder a tři mázy zemního a desátku 10 beček. Roboty neměli přesně vyměřeny, museli robotovat, kolik se uznalo za vhodné.
Útrapy 17 století (1604,1624) vyvrcholily v r. 1643, kdy byla obec vypálena, a v r. 1663, kdy částečně lehla popelem, Obraz hrůz ukazuje i lánový rejstřík, podle něhož v r. 1656 bylo pouze 20 usídlených a 24 pustých gruntů. Podle druhé lánské visitace z r. 1669 se shledalo z 18 osedlých 5 pololáníků, 6 čtvrtláníků, zahradník a 6 domkářů bez polí. Nově osedlé byly dva čtvrtlány, zůstávalo 22 starých poustek domkářů bez polí a přibyly od r. 1656 dva nově pusté a zahradník bez polí, kteří utekli. Byly tu také vinice, z nichž 46 a ¼ achtelů bylo obdělaných a 75 achtelů pustých. Vinice se rozkládaly ve dvou horách, Hlavina a Stránská. Naprostá většina polí byla naopak obdělána.Obraz obce se značně zlepšil v 18. století. Podle tereziánského katastru se tu shledalo 383,5 měřice orné půdy, 19,6 měřice zahrad, 136,5měřice vinohradů a luk na 32 fůr sena, tj. 3 lány 34/64 lánů. Na počet chudiny a na vzrůstající sociální diferenciaci ukazuje, že z obce robotovalo 6 půlláníků s dvěma koňmi 3 dny v týdnu, 8 čtvrtláníků dvěma koňmi 2 dny v týdnu, 14 podsedníků jedním pěším 3 dny a 29 podruhů jedním pěším 1 den v týdnu, čili robotou bylo povinno 57 usedlíků.
Podle olomoucké matriky tu bylo v druhé polovině 18. století 330 dospělých a 103 dětí česky mluvících.Obec půlletně platila vrchnosti 18 zl. 12 kr. dávala 34 slepic, 720 vajec a ženy předly 192 liber příze.V r. 1843 byla v provozu vrchnostenská palírna kořalky, produkující 120 věder pálenky, vrchnostenská hospoda a mlýn. Obyvatelstvo si vypomáhalo prací v lesích jako dřevorubci.
V druhé polovině minulého století vyklučením vyrostla uprostřed lesů osada Chabaně. Především se pěstovalo obilí ( v I. tř. výnos 16 měřic pšenice, 18 měřic žita, 19 měříc ječmene a 22 měřic ovsa, 130 měřic brambor), dále pícniny, ve vinicích se získalo z jitra v I tř. 14 věder, ve II. tř. 12 věder středně kvalitního vína.
Obec proslula svým hrnčířstvím a kamenářstvím, které bylo v rozkvětu v 18. a 19. století. Ještě v posledním období bylo známo kamnářství rodiny Hánové, které vyrábělo i jiné keramické výrobky. Zaměstnávalo mezi dvěma válkami 6 dělníků. Menší starý mlýn, připomínaný již v 16 století jako vrchnostenský, byl na začátku druhé světové války zrušen a už nebyl obnoven.Celkový katastr obce obnášel v r. 1900 1406 ha, z nichž 354 ha připadalo na pole, 40 ha na louky, 18 ha na zahrady, 34 ha na vinice, 36 ha na pastviny a899 ha na les, v obci se chovalo 35 koní, 259 kusů skotu a 98 vepřů.
Do katastru obce zasahovaly dva dvory. Dvůr Buchlov byl o výměře 135 ha a náležel Berchtoldům, byl v nájmu bratří Mayů. Při parcelaci v r. 1923 bylo z něho 43 drobných rolníků v Břestku přiděleno 19 ha. Z velehradského velkostatku, který v poslední době vlastnil Katolický podporovací spolek a byl rovněž v nájmu bratří Mayů, zasahovala do katastru část, z níž dostalo při pozemkové reformě 17 místních občanů 5,50 ha půdy. Za první republiky pracovalo v obci mláticí družstvo.
Elektrický proud slouží občanům od r. 1946, místní rozhlas od r. 1951. Raiffeisenka – spořitelní a záloženský spolek – vznikla v r. 1904.Obec utrpěla průchody pruských vojsk v r. 1866 a vniklou choleru, která skosila 17 osob. Je znám cholerový hřbitůvek. Z obce odcházeli do světa pokrývači, zedníci a tesaři, jichž bylo takové množství, že ještě v r. 1924 byli v každém domě, ti přinášeli do obce pokrokové sociální myšlenky a ustavili v r. 1901 místní sociálně demokratickou organizaci, z nich většina v r. 1921 přešla do KSČ, která za první republiky si uchovala silnou pozici.
Sociálně demokratická strana zůstala v obci i nadále početná. Prvenství si uchovávala lidová strana, která o ně soupeřila se stranou agrární. Farou obec náležela k Buchlovicím, s nimiž sledovala své osudy.
V obci je kaple Sedmibolestné Panny Marie z počátku 19. století. Ve školní zahradě je socha sv. Jana Nepomuského.Také školou náležela obec k Buchlovicím. Škola v obci vznikla v r. 1821, později ZŠ 1.-5. ročník, dnes zůstala jen mateřská škola. Nová školní budova byla v obci postavena v r. 1935, v níž je umístěna též mateřská škola. V osadě Chabaně, náležející k Břestku, je budova školy jednotřídní škola-expozitura, postavená v r. 1910. Žáci vyšších ročníků navštěvovali od roku 1921 měšťanskou školu v Buchlovicích, od r. 1946 v Tupesích.
Až do okupace vyvíjel činnost odbor Národní jednoty (1910). DTJ od r. 1933, Dobrovolný hasičský sbor od r. 1921, Sportovní klub od r. 1944.V době okupace skrývali obyvatelé na Chabaních ilegální pracovníky. V koncentračním táboře zahynul 1 občan.Obec byla osvobozena 30 dubna 1945 rumunskými jednotkami. Při osvobozování obce, kterýžto boj trval 22 hodin, padlo 6 rumunských vojáků. Němci ztratili 9 mužů.V r. 1949 hospodařilo zde 210 zemědělských usedlostí, z nichž 33 bylo do 0,5 ha, 54 do 1 ha, 58 do 2 ha, 50 ho 5 ha, 15 do 10 ha. Od r. 1947 bylo v provozu strojní družstvo.
JZD se ustavilo 20. listopadu 1950 s 54 členy 6 ha půdy. Na většinové bylo rozšířeno v r. 1957, po dvou letech pracovalo se 129 členy na 249 hektarech zemědělské půdy, z nichž 170 hektarů bylo orné půdy a 79 ha luk a pastvin. V r. 1960 došlo ke sloučení s družstvem Tupesy v JZD 1. máj. Obojí v r. 1974 se připojilo k JZD Zlechov. Lesy náležejí pod polesí Velehrad a lesní závod Buchlovice.
Po stránce zdravotní náležel Břestek po Buchlovice, od r. 1965 ke zdravotnímu středisku v Tupesích. V r. 1950 z 243 domácností patřilo k dělnictvu 104 k ostatním zaměstnancům 14, k zemědělcům 52, k živnostníkům 17 a k důchodcům 56 osob.
Turisty dodnes vábí tak zvané břestecké skály, vynikající svou monumentalitou. Malebný skalní útvar se stopami prehistorického osídlení. V obci byly starší i mladší neolitické nálezy.
Od r. 1980 společný Národní výbor s Buchlovicemi, kde se nachází i matrika ( od r. 1660). Od roku 1990. je Břestek opět samostatnou obcí. Pozemkové knihy jsou vedeny od r. 1736. Vývoj názvu obce: Přestat 1131, Brzistek 1389, v Břestku 1409, Brzestek 1437, Brzestek – Břestek 1872.Obec má pečeť na pravé straně hrozen a na levé kosíř z roku.
Demografické údaje
OBEC Břestek
Břestek č. 14, 68708, Buchlovice
Osoby
- MgA. Crla Martin, starosta
Kontakty
- 572 595 710
- obecbrestek@seznam.cz
- brestek.cz
Vlajka
1 části obce:
Historie obce Břestek celá historie
Břestek je stará osada, v níž již po roce 1140 kostel spytihněv(s)ký vlastnil 4 popluží. Roku 1389 držel obec Bohuš ze Sazovic, po jehož smrti se rozdělili o ves jeho děti Jan ze Sazovic a Anna, manželka Václava z Morkovic. V letech 1408 až 1411 vlastnil ves Václav z Mozkovic královským dáním. Václavův syn Milota předal v r. 1464 Břestek Mikuláši ze Žákovi a Jindřichovi z Buchlovic. Anežka ze Žákovi přijala na Břestek jako společníky své syny Jiříka, Prokopa, Mikuláše, Hynka a Jana Buchlovické z Domamyslic, leč v r. 1538 držel ves Hynek Podstatský z Prusinovic a pak město Hradiště, které v r. 1549 předalo ves Mikuláši st. Buchlovickému z Domamyslic. Po jeho smrti v r. 1551 jeho synovci Petr, Jiřík a Mikuláš Buchlovičtí z Domamyslic odevzdali Břestek Janovi Dánskému z Domamyslic a od té doby náležel k buchlovickému panství.
Podle urbáře v r. 1611 bylo v Břestku 44 usedlíků, z nichž bylo 7 půlláníků, 6 čtvrtláníků a 31 podsedníků. Z půllánu se platilo o Jiřím 1 zl. A za odůmrť 3 gr., o Václavu stejně, a 1 slepice, na robotě vycházelo 6 půldnů oračky, dva dny ženní roboty, 1 den rubání dřeva a dva dny odvážení dříví k pivovaru a hospodyně předala 4 klubka panské příze. Celkem dostávala vrchnost z obecních gruntů 29 z. 14 gr. 4 den., z odůmrtě 8 zl. 24 gr., 44 slepic na naturáliích, oračky 88 dní, roubání dřeva 44 dní, odvážení dříví 20 dní. Kromě toho poddaní dávali za odúmrť a místo šenkování panského vína ročně 20 slepic a za pastvu vepřů v lesích 17 gr. Vinohradů tu bylo 119 achtelů, z nichž vrchnost dostávala 1 bečku 5 věder a tři mázy zemního a desátku 10 beček. Roboty neměli přesně vyměřeny, museli robotovat, kolik se uznalo za vhodné.
Útrapy 17 století (1604,1624) vyvrcholily v r. 1643, kdy byla obec vypálena, a v r. 1663, kdy částečně lehla popelem, Obraz hrůz ukazuje i lánový rejstřík, podle něhož v r. 1656 bylo pouze 20 usídlených a 24 pustých gruntů. Podle druhé lánské visitace z r. 1669 se shledalo z 18 osedlých 5 pololáníků, 6 čtvrtláníků, zahradník a 6 domkářů bez polí. Nově osedlé byly dva čtvrtlány, zůstávalo 22 starých poustek domkářů bez polí a přibyly od r. 1656 dva nově pusté a zahradník bez polí, kteří utekli. Byly tu také vinice, z nichž 46 a ¼ achtelů bylo obdělaných a 75 achtelů pustých. Vinice se rozkládaly ve dvou horách, Hlavina a Stránská. Naprostá většina polí byla naopak obdělána.Obraz obce se značně zlepšil v 18. století. Podle tereziánského katastru se tu shledalo 383,5 měřice orné půdy, 19,6 měřice zahrad, 136,5měřice vinohradů a luk na 32 fůr sena, tj. 3 lány 34/64 lánů. Na počet chudiny a na vzrůstající sociální diferenciaci ukazuje, že z obce robotovalo 6 půlláníků s dvěma koňmi 3 dny v týdnu, 8 čtvrtláníků dvěma koňmi 2 dny v týdnu, 14 podsedníků jedním pěším 3 dny a 29 podruhů jedním pěším 1 den v týdnu, čili robotou bylo povinno 57 usedlíků.
Podle olomoucké matriky tu bylo v druhé polovině 18. století 330 dospělých a 103 dětí česky mluvících.Obec půlletně platila vrchnosti 18 zl. 12 kr. dávala 34 slepic, 720 vajec a ženy předly 192 liber příze.V r. 1843 byla v provozu vrchnostenská palírna kořalky, produkující 120 věder pálenky, vrchnostenská hospoda a mlýn. Obyvatelstvo si vypomáhalo prací v lesích jako dřevorubci.
V druhé polovině minulého století vyklučením vyrostla uprostřed lesů osada Chabaně. Především se pěstovalo obilí ( v I. tř. výnos 16 měřic pšenice, 18 měřic žita, 19 měříc ječmene a 22 měřic ovsa, 130 měřic brambor), dále pícniny, ve vinicích se získalo z jitra v I tř. 14 věder, ve II. tř. 12 věder středně kvalitního vína.
Obec proslula svým hrnčířstvím a kamenářstvím, které bylo v rozkvětu v 18. a 19. století. Ještě v posledním období bylo známo kamnářství rodiny Hánové, které vyrábělo i jiné keramické výrobky. Zaměstnávalo mezi dvěma válkami 6 dělníků. Menší starý mlýn, připomínaný již v 16 století jako vrchnostenský, byl na začátku druhé světové války zrušen a už nebyl obnoven.Celkový katastr obce obnášel v r. 1900 1406 ha, z nichž 354 ha připadalo na pole, 40 ha na louky, 18 ha na zahrady, 34 ha na vinice, 36 ha na pastviny a899 ha na les, v obci se chovalo 35 koní, 259 kusů skotu a 98 vepřů.
Do katastru obce zasahovaly dva dvory. Dvůr Buchlov byl o výměře 135 ha a náležel Berchtoldům, byl v nájmu bratří Mayů. Při parcelaci v r. 1923 bylo z něho 43 drobných rolníků v Břestku přiděleno 19 ha. Z velehradského velkostatku, který v poslední době vlastnil Katolický podporovací spolek a byl rovněž v nájmu bratří Mayů, zasahovala do katastru část, z níž dostalo při pozemkové reformě 17 místních občanů 5,50 ha půdy. Za první republiky pracovalo v obci mláticí družstvo.
Elektrický proud slouží občanům od r. 1946, místní rozhlas od r. 1951. Raiffeisenka – spořitelní a záloženský spolek – vznikla v r. 1904.Obec utrpěla průchody pruských vojsk v r. 1866 a vniklou choleru, která skosila 17 osob. Je znám cholerový hřbitůvek. Z obce odcházeli do světa pokrývači, zedníci a tesaři, jichž bylo takové množství, že ještě v r. 1924 byli v každém domě, ti přinášeli do obce pokrokové sociální myšlenky a ustavili v r. 1901 místní sociálně demokratickou organizaci, z nich většina v r. 1921 přešla do KSČ, která za první republiky si uchovala silnou pozici.
Sociálně demokratická strana zůstala v obci i nadále početná. Prvenství si uchovávala lidová strana, která o ně soupeřila se stranou agrární. Farou obec náležela k Buchlovicím, s nimiž sledovala své osudy.
V obci je kaple Sedmibolestné Panny Marie z počátku 19. století. Ve školní zahradě je socha sv. Jana Nepomuského.Také školou náležela obec k Buchlovicím. Škola v obci vznikla v r. 1821, později ZŠ 1.-5. ročník, dnes zůstala jen mateřská škola. Nová školní budova byla v obci postavena v r. 1935, v níž je umístěna též mateřská škola. V osadě Chabaně, náležející k Břestku, je budova školy jednotřídní škola-expozitura, postavená v r. 1910. Žáci vyšších ročníků navštěvovali od roku 1921 měšťanskou školu v Buchlovicích, od r. 1946 v Tupesích.
Až do okupace vyvíjel činnost odbor Národní jednoty (1910). DTJ od r. 1933, Dobrovolný hasičský sbor od r. 1921, Sportovní klub od r. 1944.V době okupace skrývali obyvatelé na Chabaních ilegální pracovníky. V koncentračním táboře zahynul 1 občan.Obec byla osvobozena 30 dubna 1945 rumunskými jednotkami. Při osvobozování obce, kterýžto boj trval 22 hodin, padlo 6 rumunských vojáků. Němci ztratili 9 mužů.V r. 1949 hospodařilo zde 210 zemědělských usedlostí, z nichž 33 bylo do 0,5 ha, 54 do 1 ha, 58 do 2 ha, 50 ho 5 ha, 15 do 10 ha. Od r. 1947 bylo v provozu strojní družstvo.
JZD se ustavilo 20. listopadu 1950 s 54 členy 6 ha půdy. Na většinové bylo rozšířeno v r. 1957, po dvou letech pracovalo se 129 členy na 249 hektarech zemědělské půdy, z nichž 170 hektarů bylo orné půdy a 79 ha luk a pastvin. V r. 1960 došlo ke sloučení s družstvem Tupesy v JZD 1. máj. Obojí v r. 1974 se připojilo k JZD Zlechov. Lesy náležejí pod polesí Velehrad a lesní závod Buchlovice.
Po stránce zdravotní náležel Břestek po Buchlovice, od r. 1965 ke zdravotnímu středisku v Tupesích. V r. 1950 z 243 domácností patřilo k dělnictvu 104 k ostatním zaměstnancům 14, k zemědělcům 52, k živnostníkům 17 a k důchodcům 56 osob.
Turisty dodnes vábí tak zvané břestecké skály, vynikající svou monumentalitou. Malebný skalní útvar se stopami prehistorického osídlení. V obci byly starší i mladší neolitické nálezy.
Od r. 1980 společný Národní výbor s Buchlovicemi, kde se nachází i matrika ( od r. 1660). Od roku 1990. je Břestek opět samostatnou obcí. Pozemkové knihy jsou vedeny od r. 1736. Vývoj názvu obce: Přestat 1131, Brzistek 1389, v Břestku 1409, Brzestek 1437, Brzestek – Břestek 1872.Obec má pečeť na pravé straně hrozen a na levé kosíř z roku.
Demografické údaje
Historie obce Břestek celá historie
Břestek je stará osada, v níž již po roce 1140 kostel spytihněv(s)ký vlastnil 4 popluží. Roku 1389 držel obec Bohuš ze Sazovic, po jehož smrti se rozdělili o ves jeho děti Jan ze Sazovic a Anna, manželka Václava z Morkovic. V letech 1408 až 1411 vlastnil ves Václav z Mozkovic královským dáním. Václavův syn Milota předal v r. 1464 Břestek Mikuláši ze Žákovi a Jindřichovi z Buchlovic. Anežka ze Žákovi přijala na Břestek jako společníky své syny Jiříka, Prokopa, Mikuláše, Hynka a Jana Buchlovické z Domamyslic, leč v r. 1538 držel ves Hynek Podstatský z Prusinovic a pak město Hradiště, které v r. 1549 předalo ves Mikuláši st. Buchlovickému z Domamyslic. Po jeho smrti v r. 1551 jeho synovci Petr, Jiřík a Mikuláš Buchlovičtí z Domamyslic odevzdali Břestek Janovi Dánskému z Domamyslic a od té doby náležel k buchlovickému panství.
Podle urbáře v r. 1611 bylo v Břestku 44 usedlíků, z nichž bylo 7 půlláníků, 6 čtvrtláníků a 31 podsedníků. Z půllánu se platilo o Jiřím 1 zl. A za odůmrť 3 gr., o Václavu stejně, a 1 slepice, na robotě vycházelo 6 půldnů oračky, dva dny ženní roboty, 1 den rubání dřeva a dva dny odvážení dříví k pivovaru a hospodyně předala 4 klubka panské příze. Celkem dostávala vrchnost z obecních gruntů 29 z. 14 gr. 4 den., z odůmrtě 8 zl. 24 gr., 44 slepic na naturáliích, oračky 88 dní, roubání dřeva 44 dní, odvážení dříví 20 dní. Kromě toho poddaní dávali za odúmrť a místo šenkování panského vína ročně 20 slepic a za pastvu vepřů v lesích 17 gr. Vinohradů tu bylo 119 achtelů, z nichž vrchnost dostávala 1 bečku 5 věder a tři mázy zemního a desátku 10 beček. Roboty neměli přesně vyměřeny, museli robotovat, kolik se uznalo za vhodné.
Útrapy 17 století (1604,1624) vyvrcholily v r. 1643, kdy byla obec vypálena, a v r. 1663, kdy částečně lehla popelem, Obraz hrůz ukazuje i lánový rejstřík, podle něhož v r. 1656 bylo pouze 20 usídlených a 24 pustých gruntů. Podle druhé lánské visitace z r. 1669 se shledalo z 18 osedlých 5 pololáníků, 6 čtvrtláníků, zahradník a 6 domkářů bez polí. Nově osedlé byly dva čtvrtlány, zůstávalo 22 starých poustek domkářů bez polí a přibyly od r. 1656 dva nově pusté a zahradník bez polí, kteří utekli. Byly tu také vinice, z nichž 46 a ¼ achtelů bylo obdělaných a 75 achtelů pustých. Vinice se rozkládaly ve dvou horách, Hlavina a Stránská. Naprostá většina polí byla naopak obdělána.Obraz obce se značně zlepšil v 18. století. Podle tereziánského katastru se tu shledalo 383,5 měřice orné půdy, 19,6 měřice zahrad, 136,5měřice vinohradů a luk na 32 fůr sena, tj. 3 lány 34/64 lánů. Na počet chudiny a na vzrůstající sociální diferenciaci ukazuje, že z obce robotovalo 6 půlláníků s dvěma koňmi 3 dny v týdnu, 8 čtvrtláníků dvěma koňmi 2 dny v týdnu, 14 podsedníků jedním pěším 3 dny a 29 podruhů jedním pěším 1 den v týdnu, čili robotou bylo povinno 57 usedlíků.
Podle olomoucké matriky tu bylo v druhé polovině 18. století 330 dospělých a 103 dětí česky mluvících.Obec půlletně platila vrchnosti 18 zl. 12 kr. dávala 34 slepic, 720 vajec a ženy předly 192 liber příze.V r. 1843 byla v provozu vrchnostenská palírna kořalky, produkující 120 věder pálenky, vrchnostenská hospoda a mlýn. Obyvatelstvo si vypomáhalo prací v lesích jako dřevorubci.
V druhé polovině minulého století vyklučením vyrostla uprostřed lesů osada Chabaně. Především se pěstovalo obilí ( v I. tř. výnos 16 měřic pšenice, 18 měřic žita, 19 měříc ječmene a 22 měřic ovsa, 130 měřic brambor), dále pícniny, ve vinicích se získalo z jitra v I tř. 14 věder, ve II. tř. 12 věder středně kvalitního vína.
Obec proslula svým hrnčířstvím a kamenářstvím, které bylo v rozkvětu v 18. a 19. století. Ještě v posledním období bylo známo kamnářství rodiny Hánové, které vyrábělo i jiné keramické výrobky. Zaměstnávalo mezi dvěma válkami 6 dělníků. Menší starý mlýn, připomínaný již v 16 století jako vrchnostenský, byl na začátku druhé světové války zrušen a už nebyl obnoven.Celkový katastr obce obnášel v r. 1900 1406 ha, z nichž 354 ha připadalo na pole, 40 ha na louky, 18 ha na zahrady, 34 ha na vinice, 36 ha na pastviny a899 ha na les, v obci se chovalo 35 koní, 259 kusů skotu a 98 vepřů.
Do katastru obce zasahovaly dva dvory. Dvůr Buchlov byl o výměře 135 ha a náležel Berchtoldům, byl v nájmu bratří Mayů. Při parcelaci v r. 1923 bylo z něho 43 drobných rolníků v Břestku přiděleno 19 ha. Z velehradského velkostatku, který v poslední době vlastnil Katolický podporovací spolek a byl rovněž v nájmu bratří Mayů, zasahovala do katastru část, z níž dostalo při pozemkové reformě 17 místních občanů 5,50 ha půdy. Za první republiky pracovalo v obci mláticí družstvo.
Elektrický proud slouží občanům od r. 1946, místní rozhlas od r. 1951. Raiffeisenka – spořitelní a záloženský spolek – vznikla v r. 1904.Obec utrpěla průchody pruských vojsk v r. 1866 a vniklou choleru, která skosila 17 osob. Je znám cholerový hřbitůvek. Z obce odcházeli do světa pokrývači, zedníci a tesaři, jichž bylo takové množství, že ještě v r. 1924 byli v každém domě, ti přinášeli do obce pokrokové sociální myšlenky a ustavili v r. 1901 místní sociálně demokratickou organizaci, z nich většina v r. 1921 přešla do KSČ, která za první republiky si uchovala silnou pozici.
Sociálně demokratická strana zůstala v obci i nadále početná. Prvenství si uchovávala lidová strana, která o ně soupeřila se stranou agrární. Farou obec náležela k Buchlovicím, s nimiž sledovala své osudy.
V obci je kaple Sedmibolestné Panny Marie z počátku 19. století. Ve školní zahradě je socha sv. Jana Nepomuského.Také školou náležela obec k Buchlovicím. Škola v obci vznikla v r. 1821, později ZŠ 1.-5. ročník, dnes zůstala jen mateřská škola. Nová školní budova byla v obci postavena v r. 1935, v níž je umístěna též mateřská škola. V osadě Chabaně, náležející k Břestku, je budova školy jednotřídní škola-expozitura, postavená v r. 1910. Žáci vyšších ročníků navštěvovali od roku 1921 měšťanskou školu v Buchlovicích, od r. 1946 v Tupesích.
Až do okupace vyvíjel činnost odbor Národní jednoty (1910). DTJ od r. 1933, Dobrovolný hasičský sbor od r. 1921, Sportovní klub od r. 1944.V době okupace skrývali obyvatelé na Chabaních ilegální pracovníky. V koncentračním táboře zahynul 1 občan.Obec byla osvobozena 30 dubna 1945 rumunskými jednotkami. Při osvobozování obce, kterýžto boj trval 22 hodin, padlo 6 rumunských vojáků. Němci ztratili 9 mužů.V r. 1949 hospodařilo zde 210 zemědělských usedlostí, z nichž 33 bylo do 0,5 ha, 54 do 1 ha, 58 do 2 ha, 50 ho 5 ha, 15 do 10 ha. Od r. 1947 bylo v provozu strojní družstvo.
JZD se ustavilo 20. listopadu 1950 s 54 členy 6 ha půdy. Na většinové bylo rozšířeno v r. 1957, po dvou letech pracovalo se 129 členy na 249 hektarech zemědělské půdy, z nichž 170 hektarů bylo orné půdy a 79 ha luk a pastvin. V r. 1960 došlo ke sloučení s družstvem Tupesy v JZD 1. máj. Obojí v r. 1974 se připojilo k JZD Zlechov. Lesy náležejí pod polesí Velehrad a lesní závod Buchlovice.
Po stránce zdravotní náležel Břestek po Buchlovice, od r. 1965 ke zdravotnímu středisku v Tupesích. V r. 1950 z 243 domácností patřilo k dělnictvu 104 k ostatním zaměstnancům 14, k zemědělcům 52, k živnostníkům 17 a k důchodcům 56 osob.
Turisty dodnes vábí tak zvané břestecké skály, vynikající svou monumentalitou. Malebný skalní útvar se stopami prehistorického osídlení. V obci byly starší i mladší neolitické nálezy.
Od r. 1980 společný Národní výbor s Buchlovicemi, kde se nachází i matrika ( od r. 1660). Od roku 1990. je Břestek opět samostatnou obcí. Pozemkové knihy jsou vedeny od r. 1736. Vývoj názvu obce: Přestat 1131, Brzistek 1389, v Břestku 1409, Brzestek 1437, Brzestek – Břestek 1872.Obec má pečeť na pravé straně hrozen a na levé kosíř z roku.
OBEC Břestek
Břestek č. 14, 68708, Buchlovice
Osoby
- MgA. Crla Martin, starosta
Kontakty
- 572 595 710
- obecbrestek@seznam.cz
- brestek.cz
Vlajka
