Bratřejov trvale patřil k majetku kláštera Smilheim ve Vizovicích. Neblaze se do historie vizovického panství zapsal Zdeněk Kavka z Říčan, který se stal jeho majitelem po r. 1567. Tak utiskoval své poddané, že si stěžovali na svého pána až u císaře.
Hledat firmy v obci Bratřejov, část obce Bratřejov
Živé firmy v obci Bratřejov, část obce Bratřejov 10 firem
Bratřejov č. 121Bratřejov č. 226OtevřenoBratřejov č. 206OtevřenoBratřejov č. 117OtevřenoBratřejov č. 95OtevřenoBratřejov č. ul.OtevřenoBratřejov č. 13OtevřenoBratřejov č. 297OtevřenoNa Chrámečném 158, BratřejovOtevřeno
Historie obce Bratřejov celá historie
I když první písemná zmínka o obci pochází až z roku 1468, osídlení zde existovalo daleko dřív. Na vrcholu hory Kláštov(754 m), která se vypíná jihovýchodně od Bratřejova a k níž se váží místní pověsti, jsou dodnes zbytky staroslovanského hradiště(nálezy z doby kultury popelnicových polí a z doby hradištní). Bratřejov trvale patřil k majetku kláštera Smilheim ve Vizovicích. Neblaze se do historie vizovického panství zapsal Zdeněk Kavka z Říčan, který se stal jeho majitelem po roce 1567. Tak utiskoval své poddané, že ti si stěžovali na svého pána až u císaře. Mezi těmi, kteří podali stížnost, byli i lidé z Bratřejova. Spor dopadl v roce1573 tak, že poddaní z Bratřejova mohli podle práva využívat lesy, pole, louky i kluče k pasení dobytka. Les Chlášťov (Klášťov) připadl panu Kavkovi z Říčan.
V 17. století trpěl Bratřejov válečnými událostmi třicetileté války i nájezdy povstalců z Uher. Hned na počátku 17.století to byl vpád bočkajovců na Moravu při němž byl kraj kolem Vizovic zle popleněn. Obzvláště špatně se vedlo bratřejovským poddaným v roce 1623 při vpádu uherských žoldnéřů Gábora Bethlena na Valašsko, při němž byl Bratřejov z větší části vypálen a nájezdníci odehnali všecek dobytek. Při následné neůrodě docházelo k tomu, že mnozí chalupníci, ale i sedláci, opouštěli své domovy a odcházeli jinam za lepší obživou.
Tresty a represálie provázely také porážku valašských povstalců v roce 1644 u Vsetína. K povstání se přidali i poddaní z Bratřejova a po jeho porážce bylo 7 bratřejovských sedláků popraveno(6oběšeno a 1 čtvrcen). Tři padli v boji u Martinic a Jan Hejtmánek a Jura Durbalec uprchli před trestem za hranice(pravděpodobně na Slovensko). Kraj se ještě nevzpamatoval z válečných událostí a už přišla nová pohroma v podobě vpádu Turků. Na podzim roku 1663 bylo v Bratřejově zabito 50 lidí a 7 domů vypáleno.
Počátkem 18. století bylo Vizovicko vystaveno novým válečným útrapám- tak zvaným kuruckým vpádům. Tehdy se prý obyvatelé Bratřejova ukrývali po několik let v horách a svá pole obdělávali jen v noci. Prusko-rakouská válka v roce 1866 nepostihla obec přímo válečnými operacemi, ale procházející vojska, která si zde doplňovala zásoby, zavlekla sem obávanou choleru. V roce1847 zuřila v Bratřejově epidemie hlavničky.
Náboženské poměry v době pobělohorské byly v Bratřejově obdobné jako v celém kraji. Obyvatelstvo od dob husitských odpadalo od katolictví a přiklánělo se z velké části k vyznání evangelickému(luteráni). V době rekatolizace vyznávalo svou víru většinou tajně.Když jezuitští kazatelé chtěli zjistit všechny tajné evangelíky v kraji a vyhlásili v roce 1777 ve Vizovicích zprávu, že byla udělena náboženská svoboda, přihlásila se z Bratřejova k evangelickému vyznání více jak polovina obyvatelstva. Když vyšlo najevo, že se jedná o podvod, byla vyslána do Uherského Hradiště delegace, která požadovala náboženskou svobodu. Její členové byli uvězněni, mezi nimi i Jan Říha z Bratřejova. Skutečné náboženské uvolnění přinesl až toleranční patent v roce 1781.
V roce 1585 bylo v Bratřejově 32 usedlostí, a to zákupní rychta, 5 pololánů, 13 čtvrtlánů, 10 podsedků a 3 mlýny. V roce 1673 zde byl vystavěn nový panský dvůr, v němž podle soupisu z roku1675 bylo chováno 34 kusů dobytka. V roce 1739 prodal v Bratřejově majitel vizovického panství svobodný pán z Minkvicburku Durbalkovský grunt Jiřímu Dubčákovi za dědičnou zákupní rychtu. Podle urbáře vizovického panství z r. 1755 bylo v Bratřejově 13 sedláků, 7 velkých podsedníků, 9 malých podsedníků a 22 chalupníků.
V prosinci 1799 byl ukončen dlouho se vlekoucí spor mezi obcí vizovickou, bratřejovskou a ubelskou o les zvaný Ubelská chrasť rozdělením lesa mezi všechny 3 obce. V roce 1790 žilo v Bratřejově 481 osob v 79 domech. Podle sčítání z roku 1843 to bylo 546 osob-259 mužů a 287 žen, které tvořily 125 rodin obývajících 101 domů. Všechny rodiny se zaměstnávaly zemědělstvím, průmyslové živnosti zde nebyly. V katastru obce v té době byly 4 mlýny a 3 pily.
Obec byla vždy čistě česká. Z hlediska příslušnosti obyvatelstva k náboženskému vyznání se poměr ustálil na polovině katolíků a na polovině evangelíků. Tak tomu bylo podle údajů z roku 1900, v r. 1921 to bylo 381 katolíků a 350 evangelíků(2 osoby byly jiného vyznání a 1bez vyznání), v roce 1930 bylo v Bratřejově 370 katolíků, 376 evangelíků a 8 obyvatel bylo bez vyznání, jinověřec není v té době uveden žádný.
Až do zrušení patrimoniální správy patřil Bratřejov k panství Vizovice. Po zřízení nových správních institucí připadl v roce 1850 k soudnímu okresu vizovickému, kam patřil až do roku 1949. Nadřízeným orgánem v oblasti politické správy bylo pro Bratřejov v letech 1850-1855 okresní hejtmanství v Uherském Brodě, pak do roku 1868 okresní úřad ve Vizovicích a v letech 1868-1935 okresní hejtmanství holešovské. Po zřízení politického okresu Zlín v roce 1935 přešel Bratřejov pod správu tohoto okresu až do roku 1949. Pak následoval JNV Gottwaldov,od roku 1954 ONV Gottwaldov-venkov a od roku 1960 ONV Gottwaldov.Od roku 1990 je to opět okres Zlín.
Demografické údaje
Obec Bratřejov
Bratřejov č. 226, 76312, Vizovice
Osoby
- p. Zicha Richard, starosta
Kontakty
- 577 458 226
- bratrejov@volny.cz
- www.obec-bratrejov.cz
Vlajka
1 části obce:
Bratřejov č. 226OtevřenoBratřejov č. 206OtevřenoBratřejov č. 117OtevřenoBratřejov č. 95OtevřenoBratřejov č. ul.OtevřenoBratřejov č. 13OtevřenoBratřejov č. 297OtevřenoNa Chrámečném 158, BratřejovOtevřeno
Historie obce Bratřejov celá historie
I když první písemná zmínka o obci pochází až z roku 1468, osídlení zde existovalo daleko dřív. Na vrcholu hory Kláštov(754 m), která se vypíná jihovýchodně od Bratřejova a k níž se váží místní pověsti, jsou dodnes zbytky staroslovanského hradiště(nálezy z doby kultury popelnicových polí a z doby hradištní). Bratřejov trvale patřil k majetku kláštera Smilheim ve Vizovicích. Neblaze se do historie vizovického panství zapsal Zdeněk Kavka z Říčan, který se stal jeho majitelem po roce 1567. Tak utiskoval své poddané, že ti si stěžovali na svého pána až u císaře. Mezi těmi, kteří podali stížnost, byli i lidé z Bratřejova. Spor dopadl v roce1573 tak, že poddaní z Bratřejova mohli podle práva využívat lesy, pole, louky i kluče k pasení dobytka. Les Chlášťov (Klášťov) připadl panu Kavkovi z Říčan.
V 17. století trpěl Bratřejov válečnými událostmi třicetileté války i nájezdy povstalců z Uher. Hned na počátku 17.století to byl vpád bočkajovců na Moravu při němž byl kraj kolem Vizovic zle popleněn. Obzvláště špatně se vedlo bratřejovským poddaným v roce 1623 při vpádu uherských žoldnéřů Gábora Bethlena na Valašsko, při němž byl Bratřejov z větší části vypálen a nájezdníci odehnali všecek dobytek. Při následné neůrodě docházelo k tomu, že mnozí chalupníci, ale i sedláci, opouštěli své domovy a odcházeli jinam za lepší obživou.
Tresty a represálie provázely také porážku valašských povstalců v roce 1644 u Vsetína. K povstání se přidali i poddaní z Bratřejova a po jeho porážce bylo 7 bratřejovských sedláků popraveno(6oběšeno a 1 čtvrcen). Tři padli v boji u Martinic a Jan Hejtmánek a Jura Durbalec uprchli před trestem za hranice(pravděpodobně na Slovensko). Kraj se ještě nevzpamatoval z válečných událostí a už přišla nová pohroma v podobě vpádu Turků. Na podzim roku 1663 bylo v Bratřejově zabito 50 lidí a 7 domů vypáleno.
Počátkem 18. století bylo Vizovicko vystaveno novým válečným útrapám- tak zvaným kuruckým vpádům. Tehdy se prý obyvatelé Bratřejova ukrývali po několik let v horách a svá pole obdělávali jen v noci. Prusko-rakouská válka v roce 1866 nepostihla obec přímo válečnými operacemi, ale procházející vojska, která si zde doplňovala zásoby, zavlekla sem obávanou choleru. V roce1847 zuřila v Bratřejově epidemie hlavničky.
Náboženské poměry v době pobělohorské byly v Bratřejově obdobné jako v celém kraji. Obyvatelstvo od dob husitských odpadalo od katolictví a přiklánělo se z velké části k vyznání evangelickému(luteráni). V době rekatolizace vyznávalo svou víru většinou tajně.Když jezuitští kazatelé chtěli zjistit všechny tajné evangelíky v kraji a vyhlásili v roce 1777 ve Vizovicích zprávu, že byla udělena náboženská svoboda, přihlásila se z Bratřejova k evangelickému vyznání více jak polovina obyvatelstva. Když vyšlo najevo, že se jedná o podvod, byla vyslána do Uherského Hradiště delegace, která požadovala náboženskou svobodu. Její členové byli uvězněni, mezi nimi i Jan Říha z Bratřejova. Skutečné náboženské uvolnění přinesl až toleranční patent v roce 1781.
V roce 1585 bylo v Bratřejově 32 usedlostí, a to zákupní rychta, 5 pololánů, 13 čtvrtlánů, 10 podsedků a 3 mlýny. V roce 1673 zde byl vystavěn nový panský dvůr, v němž podle soupisu z roku1675 bylo chováno 34 kusů dobytka. V roce 1739 prodal v Bratřejově majitel vizovického panství svobodný pán z Minkvicburku Durbalkovský grunt Jiřímu Dubčákovi za dědičnou zákupní rychtu. Podle urbáře vizovického panství z r. 1755 bylo v Bratřejově 13 sedláků, 7 velkých podsedníků, 9 malých podsedníků a 22 chalupníků.
V prosinci 1799 byl ukončen dlouho se vlekoucí spor mezi obcí vizovickou, bratřejovskou a ubelskou o les zvaný Ubelská chrasť rozdělením lesa mezi všechny 3 obce. V roce 1790 žilo v Bratřejově 481 osob v 79 domech. Podle sčítání z roku 1843 to bylo 546 osob-259 mužů a 287 žen, které tvořily 125 rodin obývajících 101 domů. Všechny rodiny se zaměstnávaly zemědělstvím, průmyslové živnosti zde nebyly. V katastru obce v té době byly 4 mlýny a 3 pily.
Obec byla vždy čistě česká. Z hlediska příslušnosti obyvatelstva k náboženskému vyznání se poměr ustálil na polovině katolíků a na polovině evangelíků. Tak tomu bylo podle údajů z roku 1900, v r. 1921 to bylo 381 katolíků a 350 evangelíků(2 osoby byly jiného vyznání a 1bez vyznání), v roce 1930 bylo v Bratřejově 370 katolíků, 376 evangelíků a 8 obyvatel bylo bez vyznání, jinověřec není v té době uveden žádný.
Až do zrušení patrimoniální správy patřil Bratřejov k panství Vizovice. Po zřízení nových správních institucí připadl v roce 1850 k soudnímu okresu vizovickému, kam patřil až do roku 1949. Nadřízeným orgánem v oblasti politické správy bylo pro Bratřejov v letech 1850-1855 okresní hejtmanství v Uherském Brodě, pak do roku 1868 okresní úřad ve Vizovicích a v letech 1868-1935 okresní hejtmanství holešovské. Po zřízení politického okresu Zlín v roce 1935 přešel Bratřejov pod správu tohoto okresu až do roku 1949. Pak následoval JNV Gottwaldov,od roku 1954 ONV Gottwaldov-venkov a od roku 1960 ONV Gottwaldov.Od roku 1990 je to opět okres Zlín.
Demografické údaje
Obec Bratřejov
Bratřejov č. 226, 76312, Vizovice
Osoby
- p. Zicha Richard, starosta
Kontakty
- 577 458 226
- bratrejov@volny.cz
- www.obec-bratrejov.cz
Vlajka
1 části obce:
Bratřejov č. 206OtevřenoBratřejov č. 117OtevřenoBratřejov č. 95OtevřenoBratřejov č. ul.OtevřenoBratřejov č. 13OtevřenoBratřejov č. 297OtevřenoNa Chrámečném 158, BratřejovOtevřeno
Historie obce Bratřejov celá historie
I když první písemná zmínka o obci pochází až z roku 1468, osídlení zde existovalo daleko dřív. Na vrcholu hory Kláštov(754 m), která se vypíná jihovýchodně od Bratřejova a k níž se váží místní pověsti, jsou dodnes zbytky staroslovanského hradiště(nálezy z doby kultury popelnicových polí a z doby hradištní). Bratřejov trvale patřil k majetku kláštera Smilheim ve Vizovicích. Neblaze se do historie vizovického panství zapsal Zdeněk Kavka z Říčan, který se stal jeho majitelem po roce 1567. Tak utiskoval své poddané, že ti si stěžovali na svého pána až u císaře. Mezi těmi, kteří podali stížnost, byli i lidé z Bratřejova. Spor dopadl v roce1573 tak, že poddaní z Bratřejova mohli podle práva využívat lesy, pole, louky i kluče k pasení dobytka. Les Chlášťov (Klášťov) připadl panu Kavkovi z Říčan.
V 17. století trpěl Bratřejov válečnými událostmi třicetileté války i nájezdy povstalců z Uher. Hned na počátku 17.století to byl vpád bočkajovců na Moravu při němž byl kraj kolem Vizovic zle popleněn. Obzvláště špatně se vedlo bratřejovským poddaným v roce 1623 při vpádu uherských žoldnéřů Gábora Bethlena na Valašsko, při němž byl Bratřejov z větší části vypálen a nájezdníci odehnali všecek dobytek. Při následné neůrodě docházelo k tomu, že mnozí chalupníci, ale i sedláci, opouštěli své domovy a odcházeli jinam za lepší obživou.
Tresty a represálie provázely také porážku valašských povstalců v roce 1644 u Vsetína. K povstání se přidali i poddaní z Bratřejova a po jeho porážce bylo 7 bratřejovských sedláků popraveno(6oběšeno a 1 čtvrcen). Tři padli v boji u Martinic a Jan Hejtmánek a Jura Durbalec uprchli před trestem za hranice(pravděpodobně na Slovensko). Kraj se ještě nevzpamatoval z válečných událostí a už přišla nová pohroma v podobě vpádu Turků. Na podzim roku 1663 bylo v Bratřejově zabito 50 lidí a 7 domů vypáleno.
Počátkem 18. století bylo Vizovicko vystaveno novým válečným útrapám- tak zvaným kuruckým vpádům. Tehdy se prý obyvatelé Bratřejova ukrývali po několik let v horách a svá pole obdělávali jen v noci. Prusko-rakouská válka v roce 1866 nepostihla obec přímo válečnými operacemi, ale procházející vojska, která si zde doplňovala zásoby, zavlekla sem obávanou choleru. V roce1847 zuřila v Bratřejově epidemie hlavničky.
Náboženské poměry v době pobělohorské byly v Bratřejově obdobné jako v celém kraji. Obyvatelstvo od dob husitských odpadalo od katolictví a přiklánělo se z velké části k vyznání evangelickému(luteráni). V době rekatolizace vyznávalo svou víru většinou tajně.Když jezuitští kazatelé chtěli zjistit všechny tajné evangelíky v kraji a vyhlásili v roce 1777 ve Vizovicích zprávu, že byla udělena náboženská svoboda, přihlásila se z Bratřejova k evangelickému vyznání více jak polovina obyvatelstva. Když vyšlo najevo, že se jedná o podvod, byla vyslána do Uherského Hradiště delegace, která požadovala náboženskou svobodu. Její členové byli uvězněni, mezi nimi i Jan Říha z Bratřejova. Skutečné náboženské uvolnění přinesl až toleranční patent v roce 1781.
V roce 1585 bylo v Bratřejově 32 usedlostí, a to zákupní rychta, 5 pololánů, 13 čtvrtlánů, 10 podsedků a 3 mlýny. V roce 1673 zde byl vystavěn nový panský dvůr, v němž podle soupisu z roku1675 bylo chováno 34 kusů dobytka. V roce 1739 prodal v Bratřejově majitel vizovického panství svobodný pán z Minkvicburku Durbalkovský grunt Jiřímu Dubčákovi za dědičnou zákupní rychtu. Podle urbáře vizovického panství z r. 1755 bylo v Bratřejově 13 sedláků, 7 velkých podsedníků, 9 malých podsedníků a 22 chalupníků.
V prosinci 1799 byl ukončen dlouho se vlekoucí spor mezi obcí vizovickou, bratřejovskou a ubelskou o les zvaný Ubelská chrasť rozdělením lesa mezi všechny 3 obce. V roce 1790 žilo v Bratřejově 481 osob v 79 domech. Podle sčítání z roku 1843 to bylo 546 osob-259 mužů a 287 žen, které tvořily 125 rodin obývajících 101 domů. Všechny rodiny se zaměstnávaly zemědělstvím, průmyslové živnosti zde nebyly. V katastru obce v té době byly 4 mlýny a 3 pily.
Obec byla vždy čistě česká. Z hlediska příslušnosti obyvatelstva k náboženskému vyznání se poměr ustálil na polovině katolíků a na polovině evangelíků. Tak tomu bylo podle údajů z roku 1900, v r. 1921 to bylo 381 katolíků a 350 evangelíků(2 osoby byly jiného vyznání a 1bez vyznání), v roce 1930 bylo v Bratřejově 370 katolíků, 376 evangelíků a 8 obyvatel bylo bez vyznání, jinověřec není v té době uveden žádný.
Až do zrušení patrimoniální správy patřil Bratřejov k panství Vizovice. Po zřízení nových správních institucí připadl v roce 1850 k soudnímu okresu vizovickému, kam patřil až do roku 1949. Nadřízeným orgánem v oblasti politické správy bylo pro Bratřejov v letech 1850-1855 okresní hejtmanství v Uherském Brodě, pak do roku 1868 okresní úřad ve Vizovicích a v letech 1868-1935 okresní hejtmanství holešovské. Po zřízení politického okresu Zlín v roce 1935 přešel Bratřejov pod správu tohoto okresu až do roku 1949. Pak následoval JNV Gottwaldov,od roku 1954 ONV Gottwaldov-venkov a od roku 1960 ONV Gottwaldov.Od roku 1990 je to opět okres Zlín.
Demografické údaje
Obec Bratřejov
Bratřejov č. 226, 76312, Vizovice
Osoby
- p. Zicha Richard, starosta
Kontakty
- 577 458 226
- bratrejov@volny.cz
- www.obec-bratrejov.cz
Vlajka
1 části obce:
Bratřejov č. 117OtevřenoBratřejov č. 95OtevřenoBratřejov č. ul.OtevřenoBratřejov č. 13OtevřenoBratřejov č. 297OtevřenoNa Chrámečném 158, BratřejovOtevřeno
Historie obce Bratřejov celá historie
I když první písemná zmínka o obci pochází až z roku 1468, osídlení zde existovalo daleko dřív. Na vrcholu hory Kláštov(754 m), která se vypíná jihovýchodně od Bratřejova a k níž se váží místní pověsti, jsou dodnes zbytky staroslovanského hradiště(nálezy z doby kultury popelnicových polí a z doby hradištní). Bratřejov trvale patřil k majetku kláštera Smilheim ve Vizovicích. Neblaze se do historie vizovického panství zapsal Zdeněk Kavka z Říčan, který se stal jeho majitelem po roce 1567. Tak utiskoval své poddané, že ti si stěžovali na svého pána až u císaře. Mezi těmi, kteří podali stížnost, byli i lidé z Bratřejova. Spor dopadl v roce1573 tak, že poddaní z Bratřejova mohli podle práva využívat lesy, pole, louky i kluče k pasení dobytka. Les Chlášťov (Klášťov) připadl panu Kavkovi z Říčan.
V 17. století trpěl Bratřejov válečnými událostmi třicetileté války i nájezdy povstalců z Uher. Hned na počátku 17.století to byl vpád bočkajovců na Moravu při němž byl kraj kolem Vizovic zle popleněn. Obzvláště špatně se vedlo bratřejovským poddaným v roce 1623 při vpádu uherských žoldnéřů Gábora Bethlena na Valašsko, při němž byl Bratřejov z větší části vypálen a nájezdníci odehnali všecek dobytek. Při následné neůrodě docházelo k tomu, že mnozí chalupníci, ale i sedláci, opouštěli své domovy a odcházeli jinam za lepší obživou.
Tresty a represálie provázely také porážku valašských povstalců v roce 1644 u Vsetína. K povstání se přidali i poddaní z Bratřejova a po jeho porážce bylo 7 bratřejovských sedláků popraveno(6oběšeno a 1 čtvrcen). Tři padli v boji u Martinic a Jan Hejtmánek a Jura Durbalec uprchli před trestem za hranice(pravděpodobně na Slovensko). Kraj se ještě nevzpamatoval z válečných událostí a už přišla nová pohroma v podobě vpádu Turků. Na podzim roku 1663 bylo v Bratřejově zabito 50 lidí a 7 domů vypáleno.
Počátkem 18. století bylo Vizovicko vystaveno novým válečným útrapám- tak zvaným kuruckým vpádům. Tehdy se prý obyvatelé Bratřejova ukrývali po několik let v horách a svá pole obdělávali jen v noci. Prusko-rakouská válka v roce 1866 nepostihla obec přímo válečnými operacemi, ale procházející vojska, která si zde doplňovala zásoby, zavlekla sem obávanou choleru. V roce1847 zuřila v Bratřejově epidemie hlavničky.
Náboženské poměry v době pobělohorské byly v Bratřejově obdobné jako v celém kraji. Obyvatelstvo od dob husitských odpadalo od katolictví a přiklánělo se z velké části k vyznání evangelickému(luteráni). V době rekatolizace vyznávalo svou víru většinou tajně.Když jezuitští kazatelé chtěli zjistit všechny tajné evangelíky v kraji a vyhlásili v roce 1777 ve Vizovicích zprávu, že byla udělena náboženská svoboda, přihlásila se z Bratřejova k evangelickému vyznání více jak polovina obyvatelstva. Když vyšlo najevo, že se jedná o podvod, byla vyslána do Uherského Hradiště delegace, která požadovala náboženskou svobodu. Její členové byli uvězněni, mezi nimi i Jan Říha z Bratřejova. Skutečné náboženské uvolnění přinesl až toleranční patent v roce 1781.
V roce 1585 bylo v Bratřejově 32 usedlostí, a to zákupní rychta, 5 pololánů, 13 čtvrtlánů, 10 podsedků a 3 mlýny. V roce 1673 zde byl vystavěn nový panský dvůr, v němž podle soupisu z roku1675 bylo chováno 34 kusů dobytka. V roce 1739 prodal v Bratřejově majitel vizovického panství svobodný pán z Minkvicburku Durbalkovský grunt Jiřímu Dubčákovi za dědičnou zákupní rychtu. Podle urbáře vizovického panství z r. 1755 bylo v Bratřejově 13 sedláků, 7 velkých podsedníků, 9 malých podsedníků a 22 chalupníků.
V prosinci 1799 byl ukončen dlouho se vlekoucí spor mezi obcí vizovickou, bratřejovskou a ubelskou o les zvaný Ubelská chrasť rozdělením lesa mezi všechny 3 obce. V roce 1790 žilo v Bratřejově 481 osob v 79 domech. Podle sčítání z roku 1843 to bylo 546 osob-259 mužů a 287 žen, které tvořily 125 rodin obývajících 101 domů. Všechny rodiny se zaměstnávaly zemědělstvím, průmyslové živnosti zde nebyly. V katastru obce v té době byly 4 mlýny a 3 pily.
Obec byla vždy čistě česká. Z hlediska příslušnosti obyvatelstva k náboženskému vyznání se poměr ustálil na polovině katolíků a na polovině evangelíků. Tak tomu bylo podle údajů z roku 1900, v r. 1921 to bylo 381 katolíků a 350 evangelíků(2 osoby byly jiného vyznání a 1bez vyznání), v roce 1930 bylo v Bratřejově 370 katolíků, 376 evangelíků a 8 obyvatel bylo bez vyznání, jinověřec není v té době uveden žádný.
Až do zrušení patrimoniální správy patřil Bratřejov k panství Vizovice. Po zřízení nových správních institucí připadl v roce 1850 k soudnímu okresu vizovickému, kam patřil až do roku 1949. Nadřízeným orgánem v oblasti politické správy bylo pro Bratřejov v letech 1850-1855 okresní hejtmanství v Uherském Brodě, pak do roku 1868 okresní úřad ve Vizovicích a v letech 1868-1935 okresní hejtmanství holešovské. Po zřízení politického okresu Zlín v roce 1935 přešel Bratřejov pod správu tohoto okresu až do roku 1949. Pak následoval JNV Gottwaldov,od roku 1954 ONV Gottwaldov-venkov a od roku 1960 ONV Gottwaldov.Od roku 1990 je to opět okres Zlín.
Demografické údaje
Obec Bratřejov
Bratřejov č. 226, 76312, Vizovice
Osoby
- p. Zicha Richard, starosta
Kontakty
- 577 458 226
- bratrejov@volny.cz
- www.obec-bratrejov.cz
Vlajka
1 části obce:
Bratřejov č. 95OtevřenoBratřejov č. ul.OtevřenoBratřejov č. 13OtevřenoBratřejov č. 297OtevřenoNa Chrámečném 158, BratřejovOtevřeno
Historie obce Bratřejov celá historie
I když první písemná zmínka o obci pochází až z roku 1468, osídlení zde existovalo daleko dřív. Na vrcholu hory Kláštov(754 m), která se vypíná jihovýchodně od Bratřejova a k níž se váží místní pověsti, jsou dodnes zbytky staroslovanského hradiště(nálezy z doby kultury popelnicových polí a z doby hradištní). Bratřejov trvale patřil k majetku kláštera Smilheim ve Vizovicích. Neblaze se do historie vizovického panství zapsal Zdeněk Kavka z Říčan, který se stal jeho majitelem po roce 1567. Tak utiskoval své poddané, že ti si stěžovali na svého pána až u císaře. Mezi těmi, kteří podali stížnost, byli i lidé z Bratřejova. Spor dopadl v roce1573 tak, že poddaní z Bratřejova mohli podle práva využívat lesy, pole, louky i kluče k pasení dobytka. Les Chlášťov (Klášťov) připadl panu Kavkovi z Říčan.
V 17. století trpěl Bratřejov válečnými událostmi třicetileté války i nájezdy povstalců z Uher. Hned na počátku 17.století to byl vpád bočkajovců na Moravu při němž byl kraj kolem Vizovic zle popleněn. Obzvláště špatně se vedlo bratřejovským poddaným v roce 1623 při vpádu uherských žoldnéřů Gábora Bethlena na Valašsko, při němž byl Bratřejov z větší části vypálen a nájezdníci odehnali všecek dobytek. Při následné neůrodě docházelo k tomu, že mnozí chalupníci, ale i sedláci, opouštěli své domovy a odcházeli jinam za lepší obživou.
Tresty a represálie provázely také porážku valašských povstalců v roce 1644 u Vsetína. K povstání se přidali i poddaní z Bratřejova a po jeho porážce bylo 7 bratřejovských sedláků popraveno(6oběšeno a 1 čtvrcen). Tři padli v boji u Martinic a Jan Hejtmánek a Jura Durbalec uprchli před trestem za hranice(pravděpodobně na Slovensko). Kraj se ještě nevzpamatoval z válečných událostí a už přišla nová pohroma v podobě vpádu Turků. Na podzim roku 1663 bylo v Bratřejově zabito 50 lidí a 7 domů vypáleno.
Počátkem 18. století bylo Vizovicko vystaveno novým válečným útrapám- tak zvaným kuruckým vpádům. Tehdy se prý obyvatelé Bratřejova ukrývali po několik let v horách a svá pole obdělávali jen v noci. Prusko-rakouská válka v roce 1866 nepostihla obec přímo válečnými operacemi, ale procházející vojska, která si zde doplňovala zásoby, zavlekla sem obávanou choleru. V roce1847 zuřila v Bratřejově epidemie hlavničky.
Náboženské poměry v době pobělohorské byly v Bratřejově obdobné jako v celém kraji. Obyvatelstvo od dob husitských odpadalo od katolictví a přiklánělo se z velké části k vyznání evangelickému(luteráni). V době rekatolizace vyznávalo svou víru většinou tajně.Když jezuitští kazatelé chtěli zjistit všechny tajné evangelíky v kraji a vyhlásili v roce 1777 ve Vizovicích zprávu, že byla udělena náboženská svoboda, přihlásila se z Bratřejova k evangelickému vyznání více jak polovina obyvatelstva. Když vyšlo najevo, že se jedná o podvod, byla vyslána do Uherského Hradiště delegace, která požadovala náboženskou svobodu. Její členové byli uvězněni, mezi nimi i Jan Říha z Bratřejova. Skutečné náboženské uvolnění přinesl až toleranční patent v roce 1781.
V roce 1585 bylo v Bratřejově 32 usedlostí, a to zákupní rychta, 5 pololánů, 13 čtvrtlánů, 10 podsedků a 3 mlýny. V roce 1673 zde byl vystavěn nový panský dvůr, v němž podle soupisu z roku1675 bylo chováno 34 kusů dobytka. V roce 1739 prodal v Bratřejově majitel vizovického panství svobodný pán z Minkvicburku Durbalkovský grunt Jiřímu Dubčákovi za dědičnou zákupní rychtu. Podle urbáře vizovického panství z r. 1755 bylo v Bratřejově 13 sedláků, 7 velkých podsedníků, 9 malých podsedníků a 22 chalupníků.
V prosinci 1799 byl ukončen dlouho se vlekoucí spor mezi obcí vizovickou, bratřejovskou a ubelskou o les zvaný Ubelská chrasť rozdělením lesa mezi všechny 3 obce. V roce 1790 žilo v Bratřejově 481 osob v 79 domech. Podle sčítání z roku 1843 to bylo 546 osob-259 mužů a 287 žen, které tvořily 125 rodin obývajících 101 domů. Všechny rodiny se zaměstnávaly zemědělstvím, průmyslové živnosti zde nebyly. V katastru obce v té době byly 4 mlýny a 3 pily.
Obec byla vždy čistě česká. Z hlediska příslušnosti obyvatelstva k náboženskému vyznání se poměr ustálil na polovině katolíků a na polovině evangelíků. Tak tomu bylo podle údajů z roku 1900, v r. 1921 to bylo 381 katolíků a 350 evangelíků(2 osoby byly jiného vyznání a 1bez vyznání), v roce 1930 bylo v Bratřejově 370 katolíků, 376 evangelíků a 8 obyvatel bylo bez vyznání, jinověřec není v té době uveden žádný.
Až do zrušení patrimoniální správy patřil Bratřejov k panství Vizovice. Po zřízení nových správních institucí připadl v roce 1850 k soudnímu okresu vizovickému, kam patřil až do roku 1949. Nadřízeným orgánem v oblasti politické správy bylo pro Bratřejov v letech 1850-1855 okresní hejtmanství v Uherském Brodě, pak do roku 1868 okresní úřad ve Vizovicích a v letech 1868-1935 okresní hejtmanství holešovské. Po zřízení politického okresu Zlín v roce 1935 přešel Bratřejov pod správu tohoto okresu až do roku 1949. Pak následoval JNV Gottwaldov,od roku 1954 ONV Gottwaldov-venkov a od roku 1960 ONV Gottwaldov.Od roku 1990 je to opět okres Zlín.
Demografické údaje
Obec Bratřejov
Bratřejov č. 226, 76312, Vizovice
Osoby
- p. Zicha Richard, starosta
Kontakty
- 577 458 226
- bratrejov@volny.cz
- www.obec-bratrejov.cz
Vlajka
1 části obce:
Bratřejov č. ul.OtevřenoBratřejov č. 13OtevřenoBratřejov č. 297OtevřenoNa Chrámečném 158, BratřejovOtevřeno
Historie obce Bratřejov celá historie
I když první písemná zmínka o obci pochází až z roku 1468, osídlení zde existovalo daleko dřív. Na vrcholu hory Kláštov(754 m), která se vypíná jihovýchodně od Bratřejova a k níž se váží místní pověsti, jsou dodnes zbytky staroslovanského hradiště(nálezy z doby kultury popelnicových polí a z doby hradištní). Bratřejov trvale patřil k majetku kláštera Smilheim ve Vizovicích. Neblaze se do historie vizovického panství zapsal Zdeněk Kavka z Říčan, který se stal jeho majitelem po roce 1567. Tak utiskoval své poddané, že ti si stěžovali na svého pána až u císaře. Mezi těmi, kteří podali stížnost, byli i lidé z Bratřejova. Spor dopadl v roce1573 tak, že poddaní z Bratřejova mohli podle práva využívat lesy, pole, louky i kluče k pasení dobytka. Les Chlášťov (Klášťov) připadl panu Kavkovi z Říčan.
V 17. století trpěl Bratřejov válečnými událostmi třicetileté války i nájezdy povstalců z Uher. Hned na počátku 17.století to byl vpád bočkajovců na Moravu při němž byl kraj kolem Vizovic zle popleněn. Obzvláště špatně se vedlo bratřejovským poddaným v roce 1623 při vpádu uherských žoldnéřů Gábora Bethlena na Valašsko, při němž byl Bratřejov z větší části vypálen a nájezdníci odehnali všecek dobytek. Při následné neůrodě docházelo k tomu, že mnozí chalupníci, ale i sedláci, opouštěli své domovy a odcházeli jinam za lepší obživou.
Tresty a represálie provázely také porážku valašských povstalců v roce 1644 u Vsetína. K povstání se přidali i poddaní z Bratřejova a po jeho porážce bylo 7 bratřejovských sedláků popraveno(6oběšeno a 1 čtvrcen). Tři padli v boji u Martinic a Jan Hejtmánek a Jura Durbalec uprchli před trestem za hranice(pravděpodobně na Slovensko). Kraj se ještě nevzpamatoval z válečných událostí a už přišla nová pohroma v podobě vpádu Turků. Na podzim roku 1663 bylo v Bratřejově zabito 50 lidí a 7 domů vypáleno.
Počátkem 18. století bylo Vizovicko vystaveno novým válečným útrapám- tak zvaným kuruckým vpádům. Tehdy se prý obyvatelé Bratřejova ukrývali po několik let v horách a svá pole obdělávali jen v noci. Prusko-rakouská válka v roce 1866 nepostihla obec přímo válečnými operacemi, ale procházející vojska, která si zde doplňovala zásoby, zavlekla sem obávanou choleru. V roce1847 zuřila v Bratřejově epidemie hlavničky.
Náboženské poměry v době pobělohorské byly v Bratřejově obdobné jako v celém kraji. Obyvatelstvo od dob husitských odpadalo od katolictví a přiklánělo se z velké části k vyznání evangelickému(luteráni). V době rekatolizace vyznávalo svou víru většinou tajně.Když jezuitští kazatelé chtěli zjistit všechny tajné evangelíky v kraji a vyhlásili v roce 1777 ve Vizovicích zprávu, že byla udělena náboženská svoboda, přihlásila se z Bratřejova k evangelickému vyznání více jak polovina obyvatelstva. Když vyšlo najevo, že se jedná o podvod, byla vyslána do Uherského Hradiště delegace, která požadovala náboženskou svobodu. Její členové byli uvězněni, mezi nimi i Jan Říha z Bratřejova. Skutečné náboženské uvolnění přinesl až toleranční patent v roce 1781.
V roce 1585 bylo v Bratřejově 32 usedlostí, a to zákupní rychta, 5 pololánů, 13 čtvrtlánů, 10 podsedků a 3 mlýny. V roce 1673 zde byl vystavěn nový panský dvůr, v němž podle soupisu z roku1675 bylo chováno 34 kusů dobytka. V roce 1739 prodal v Bratřejově majitel vizovického panství svobodný pán z Minkvicburku Durbalkovský grunt Jiřímu Dubčákovi za dědičnou zákupní rychtu. Podle urbáře vizovického panství z r. 1755 bylo v Bratřejově 13 sedláků, 7 velkých podsedníků, 9 malých podsedníků a 22 chalupníků.
V prosinci 1799 byl ukončen dlouho se vlekoucí spor mezi obcí vizovickou, bratřejovskou a ubelskou o les zvaný Ubelská chrasť rozdělením lesa mezi všechny 3 obce. V roce 1790 žilo v Bratřejově 481 osob v 79 domech. Podle sčítání z roku 1843 to bylo 546 osob-259 mužů a 287 žen, které tvořily 125 rodin obývajících 101 domů. Všechny rodiny se zaměstnávaly zemědělstvím, průmyslové živnosti zde nebyly. V katastru obce v té době byly 4 mlýny a 3 pily.
Obec byla vždy čistě česká. Z hlediska příslušnosti obyvatelstva k náboženskému vyznání se poměr ustálil na polovině katolíků a na polovině evangelíků. Tak tomu bylo podle údajů z roku 1900, v r. 1921 to bylo 381 katolíků a 350 evangelíků(2 osoby byly jiného vyznání a 1bez vyznání), v roce 1930 bylo v Bratřejově 370 katolíků, 376 evangelíků a 8 obyvatel bylo bez vyznání, jinověřec není v té době uveden žádný.
Až do zrušení patrimoniální správy patřil Bratřejov k panství Vizovice. Po zřízení nových správních institucí připadl v roce 1850 k soudnímu okresu vizovickému, kam patřil až do roku 1949. Nadřízeným orgánem v oblasti politické správy bylo pro Bratřejov v letech 1850-1855 okresní hejtmanství v Uherském Brodě, pak do roku 1868 okresní úřad ve Vizovicích a v letech 1868-1935 okresní hejtmanství holešovské. Po zřízení politického okresu Zlín v roce 1935 přešel Bratřejov pod správu tohoto okresu až do roku 1949. Pak následoval JNV Gottwaldov,od roku 1954 ONV Gottwaldov-venkov a od roku 1960 ONV Gottwaldov.Od roku 1990 je to opět okres Zlín.
Demografické údaje
Obec Bratřejov
Bratřejov č. 226, 76312, Vizovice
Osoby
- p. Zicha Richard, starosta
Kontakty
- 577 458 226
- bratrejov@volny.cz
- www.obec-bratrejov.cz
Vlajka
1 části obce:
Bratřejov č. 13OtevřenoBratřejov č. 297OtevřenoNa Chrámečném 158, BratřejovOtevřeno
Historie obce Bratřejov celá historie
I když první písemná zmínka o obci pochází až z roku 1468, osídlení zde existovalo daleko dřív. Na vrcholu hory Kláštov(754 m), která se vypíná jihovýchodně od Bratřejova a k níž se váží místní pověsti, jsou dodnes zbytky staroslovanského hradiště(nálezy z doby kultury popelnicových polí a z doby hradištní). Bratřejov trvale patřil k majetku kláštera Smilheim ve Vizovicích. Neblaze se do historie vizovického panství zapsal Zdeněk Kavka z Říčan, který se stal jeho majitelem po roce 1567. Tak utiskoval své poddané, že ti si stěžovali na svého pána až u císaře. Mezi těmi, kteří podali stížnost, byli i lidé z Bratřejova. Spor dopadl v roce1573 tak, že poddaní z Bratřejova mohli podle práva využívat lesy, pole, louky i kluče k pasení dobytka. Les Chlášťov (Klášťov) připadl panu Kavkovi z Říčan.
V 17. století trpěl Bratřejov válečnými událostmi třicetileté války i nájezdy povstalců z Uher. Hned na počátku 17.století to byl vpád bočkajovců na Moravu při němž byl kraj kolem Vizovic zle popleněn. Obzvláště špatně se vedlo bratřejovským poddaným v roce 1623 při vpádu uherských žoldnéřů Gábora Bethlena na Valašsko, při němž byl Bratřejov z větší části vypálen a nájezdníci odehnali všecek dobytek. Při následné neůrodě docházelo k tomu, že mnozí chalupníci, ale i sedláci, opouštěli své domovy a odcházeli jinam za lepší obživou.
Tresty a represálie provázely také porážku valašských povstalců v roce 1644 u Vsetína. K povstání se přidali i poddaní z Bratřejova a po jeho porážce bylo 7 bratřejovských sedláků popraveno(6oběšeno a 1 čtvrcen). Tři padli v boji u Martinic a Jan Hejtmánek a Jura Durbalec uprchli před trestem za hranice(pravděpodobně na Slovensko). Kraj se ještě nevzpamatoval z válečných událostí a už přišla nová pohroma v podobě vpádu Turků. Na podzim roku 1663 bylo v Bratřejově zabito 50 lidí a 7 domů vypáleno.
Počátkem 18. století bylo Vizovicko vystaveno novým válečným útrapám- tak zvaným kuruckým vpádům. Tehdy se prý obyvatelé Bratřejova ukrývali po několik let v horách a svá pole obdělávali jen v noci. Prusko-rakouská válka v roce 1866 nepostihla obec přímo válečnými operacemi, ale procházející vojska, která si zde doplňovala zásoby, zavlekla sem obávanou choleru. V roce1847 zuřila v Bratřejově epidemie hlavničky.
Náboženské poměry v době pobělohorské byly v Bratřejově obdobné jako v celém kraji. Obyvatelstvo od dob husitských odpadalo od katolictví a přiklánělo se z velké části k vyznání evangelickému(luteráni). V době rekatolizace vyznávalo svou víru většinou tajně.Když jezuitští kazatelé chtěli zjistit všechny tajné evangelíky v kraji a vyhlásili v roce 1777 ve Vizovicích zprávu, že byla udělena náboženská svoboda, přihlásila se z Bratřejova k evangelickému vyznání více jak polovina obyvatelstva. Když vyšlo najevo, že se jedná o podvod, byla vyslána do Uherského Hradiště delegace, která požadovala náboženskou svobodu. Její členové byli uvězněni, mezi nimi i Jan Říha z Bratřejova. Skutečné náboženské uvolnění přinesl až toleranční patent v roce 1781.
V roce 1585 bylo v Bratřejově 32 usedlostí, a to zákupní rychta, 5 pololánů, 13 čtvrtlánů, 10 podsedků a 3 mlýny. V roce 1673 zde byl vystavěn nový panský dvůr, v němž podle soupisu z roku1675 bylo chováno 34 kusů dobytka. V roce 1739 prodal v Bratřejově majitel vizovického panství svobodný pán z Minkvicburku Durbalkovský grunt Jiřímu Dubčákovi za dědičnou zákupní rychtu. Podle urbáře vizovického panství z r. 1755 bylo v Bratřejově 13 sedláků, 7 velkých podsedníků, 9 malých podsedníků a 22 chalupníků.
V prosinci 1799 byl ukončen dlouho se vlekoucí spor mezi obcí vizovickou, bratřejovskou a ubelskou o les zvaný Ubelská chrasť rozdělením lesa mezi všechny 3 obce. V roce 1790 žilo v Bratřejově 481 osob v 79 domech. Podle sčítání z roku 1843 to bylo 546 osob-259 mužů a 287 žen, které tvořily 125 rodin obývajících 101 domů. Všechny rodiny se zaměstnávaly zemědělstvím, průmyslové živnosti zde nebyly. V katastru obce v té době byly 4 mlýny a 3 pily.
Obec byla vždy čistě česká. Z hlediska příslušnosti obyvatelstva k náboženskému vyznání se poměr ustálil na polovině katolíků a na polovině evangelíků. Tak tomu bylo podle údajů z roku 1900, v r. 1921 to bylo 381 katolíků a 350 evangelíků(2 osoby byly jiného vyznání a 1bez vyznání), v roce 1930 bylo v Bratřejově 370 katolíků, 376 evangelíků a 8 obyvatel bylo bez vyznání, jinověřec není v té době uveden žádný.
Až do zrušení patrimoniální správy patřil Bratřejov k panství Vizovice. Po zřízení nových správních institucí připadl v roce 1850 k soudnímu okresu vizovickému, kam patřil až do roku 1949. Nadřízeným orgánem v oblasti politické správy bylo pro Bratřejov v letech 1850-1855 okresní hejtmanství v Uherském Brodě, pak do roku 1868 okresní úřad ve Vizovicích a v letech 1868-1935 okresní hejtmanství holešovské. Po zřízení politického okresu Zlín v roce 1935 přešel Bratřejov pod správu tohoto okresu až do roku 1949. Pak následoval JNV Gottwaldov,od roku 1954 ONV Gottwaldov-venkov a od roku 1960 ONV Gottwaldov.Od roku 1990 je to opět okres Zlín.
Demografické údaje
Obec Bratřejov
Bratřejov č. 226, 76312, Vizovice
Osoby
- p. Zicha Richard, starosta
Kontakty
- 577 458 226
- bratrejov@volny.cz
- www.obec-bratrejov.cz
Vlajka
1 části obce:
Bratřejov č. 297OtevřenoNa Chrámečném 158, BratřejovOtevřeno
Historie obce Bratřejov celá historie
I když první písemná zmínka o obci pochází až z roku 1468, osídlení zde existovalo daleko dřív. Na vrcholu hory Kláštov(754 m), která se vypíná jihovýchodně od Bratřejova a k níž se váží místní pověsti, jsou dodnes zbytky staroslovanského hradiště(nálezy z doby kultury popelnicových polí a z doby hradištní). Bratřejov trvale patřil k majetku kláštera Smilheim ve Vizovicích. Neblaze se do historie vizovického panství zapsal Zdeněk Kavka z Říčan, který se stal jeho majitelem po roce 1567. Tak utiskoval své poddané, že ti si stěžovali na svého pána až u císaře. Mezi těmi, kteří podali stížnost, byli i lidé z Bratřejova. Spor dopadl v roce1573 tak, že poddaní z Bratřejova mohli podle práva využívat lesy, pole, louky i kluče k pasení dobytka. Les Chlášťov (Klášťov) připadl panu Kavkovi z Říčan.
V 17. století trpěl Bratřejov válečnými událostmi třicetileté války i nájezdy povstalců z Uher. Hned na počátku 17.století to byl vpád bočkajovců na Moravu při němž byl kraj kolem Vizovic zle popleněn. Obzvláště špatně se vedlo bratřejovským poddaným v roce 1623 při vpádu uherských žoldnéřů Gábora Bethlena na Valašsko, při němž byl Bratřejov z větší části vypálen a nájezdníci odehnali všecek dobytek. Při následné neůrodě docházelo k tomu, že mnozí chalupníci, ale i sedláci, opouštěli své domovy a odcházeli jinam za lepší obživou.
Tresty a represálie provázely také porážku valašských povstalců v roce 1644 u Vsetína. K povstání se přidali i poddaní z Bratřejova a po jeho porážce bylo 7 bratřejovských sedláků popraveno(6oběšeno a 1 čtvrcen). Tři padli v boji u Martinic a Jan Hejtmánek a Jura Durbalec uprchli před trestem za hranice(pravděpodobně na Slovensko). Kraj se ještě nevzpamatoval z válečných událostí a už přišla nová pohroma v podobě vpádu Turků. Na podzim roku 1663 bylo v Bratřejově zabito 50 lidí a 7 domů vypáleno.
Počátkem 18. století bylo Vizovicko vystaveno novým válečným útrapám- tak zvaným kuruckým vpádům. Tehdy se prý obyvatelé Bratřejova ukrývali po několik let v horách a svá pole obdělávali jen v noci. Prusko-rakouská válka v roce 1866 nepostihla obec přímo válečnými operacemi, ale procházející vojska, která si zde doplňovala zásoby, zavlekla sem obávanou choleru. V roce1847 zuřila v Bratřejově epidemie hlavničky.
Náboženské poměry v době pobělohorské byly v Bratřejově obdobné jako v celém kraji. Obyvatelstvo od dob husitských odpadalo od katolictví a přiklánělo se z velké části k vyznání evangelickému(luteráni). V době rekatolizace vyznávalo svou víru většinou tajně.Když jezuitští kazatelé chtěli zjistit všechny tajné evangelíky v kraji a vyhlásili v roce 1777 ve Vizovicích zprávu, že byla udělena náboženská svoboda, přihlásila se z Bratřejova k evangelickému vyznání více jak polovina obyvatelstva. Když vyšlo najevo, že se jedná o podvod, byla vyslána do Uherského Hradiště delegace, která požadovala náboženskou svobodu. Její členové byli uvězněni, mezi nimi i Jan Říha z Bratřejova. Skutečné náboženské uvolnění přinesl až toleranční patent v roce 1781.
V roce 1585 bylo v Bratřejově 32 usedlostí, a to zákupní rychta, 5 pololánů, 13 čtvrtlánů, 10 podsedků a 3 mlýny. V roce 1673 zde byl vystavěn nový panský dvůr, v němž podle soupisu z roku1675 bylo chováno 34 kusů dobytka. V roce 1739 prodal v Bratřejově majitel vizovického panství svobodný pán z Minkvicburku Durbalkovský grunt Jiřímu Dubčákovi za dědičnou zákupní rychtu. Podle urbáře vizovického panství z r. 1755 bylo v Bratřejově 13 sedláků, 7 velkých podsedníků, 9 malých podsedníků a 22 chalupníků.
V prosinci 1799 byl ukončen dlouho se vlekoucí spor mezi obcí vizovickou, bratřejovskou a ubelskou o les zvaný Ubelská chrasť rozdělením lesa mezi všechny 3 obce. V roce 1790 žilo v Bratřejově 481 osob v 79 domech. Podle sčítání z roku 1843 to bylo 546 osob-259 mužů a 287 žen, které tvořily 125 rodin obývajících 101 domů. Všechny rodiny se zaměstnávaly zemědělstvím, průmyslové živnosti zde nebyly. V katastru obce v té době byly 4 mlýny a 3 pily.
Obec byla vždy čistě česká. Z hlediska příslušnosti obyvatelstva k náboženskému vyznání se poměr ustálil na polovině katolíků a na polovině evangelíků. Tak tomu bylo podle údajů z roku 1900, v r. 1921 to bylo 381 katolíků a 350 evangelíků(2 osoby byly jiného vyznání a 1bez vyznání), v roce 1930 bylo v Bratřejově 370 katolíků, 376 evangelíků a 8 obyvatel bylo bez vyznání, jinověřec není v té době uveden žádný.
Až do zrušení patrimoniální správy patřil Bratřejov k panství Vizovice. Po zřízení nových správních institucí připadl v roce 1850 k soudnímu okresu vizovickému, kam patřil až do roku 1949. Nadřízeným orgánem v oblasti politické správy bylo pro Bratřejov v letech 1850-1855 okresní hejtmanství v Uherském Brodě, pak do roku 1868 okresní úřad ve Vizovicích a v letech 1868-1935 okresní hejtmanství holešovské. Po zřízení politického okresu Zlín v roce 1935 přešel Bratřejov pod správu tohoto okresu až do roku 1949. Pak následoval JNV Gottwaldov,od roku 1954 ONV Gottwaldov-venkov a od roku 1960 ONV Gottwaldov.Od roku 1990 je to opět okres Zlín.
Demografické údaje
Obec Bratřejov
Bratřejov č. 226, 76312, Vizovice
Osoby
- p. Zicha Richard, starosta
Kontakty
- 577 458 226
- bratrejov@volny.cz
- www.obec-bratrejov.cz
Vlajka
1 části obce:
Na Chrámečném 158, BratřejovOtevřeno
Historie obce Bratřejov celá historie
I když první písemná zmínka o obci pochází až z roku 1468, osídlení zde existovalo daleko dřív. Na vrcholu hory Kláštov(754 m), která se vypíná jihovýchodně od Bratřejova a k níž se váží místní pověsti, jsou dodnes zbytky staroslovanského hradiště(nálezy z doby kultury popelnicových polí a z doby hradištní). Bratřejov trvale patřil k majetku kláštera Smilheim ve Vizovicích. Neblaze se do historie vizovického panství zapsal Zdeněk Kavka z Říčan, který se stal jeho majitelem po roce 1567. Tak utiskoval své poddané, že ti si stěžovali na svého pána až u císaře. Mezi těmi, kteří podali stížnost, byli i lidé z Bratřejova. Spor dopadl v roce1573 tak, že poddaní z Bratřejova mohli podle práva využívat lesy, pole, louky i kluče k pasení dobytka. Les Chlášťov (Klášťov) připadl panu Kavkovi z Říčan.
V 17. století trpěl Bratřejov válečnými událostmi třicetileté války i nájezdy povstalců z Uher. Hned na počátku 17.století to byl vpád bočkajovců na Moravu při němž byl kraj kolem Vizovic zle popleněn. Obzvláště špatně se vedlo bratřejovským poddaným v roce 1623 při vpádu uherských žoldnéřů Gábora Bethlena na Valašsko, při němž byl Bratřejov z větší části vypálen a nájezdníci odehnali všecek dobytek. Při následné neůrodě docházelo k tomu, že mnozí chalupníci, ale i sedláci, opouštěli své domovy a odcházeli jinam za lepší obživou.
Tresty a represálie provázely také porážku valašských povstalců v roce 1644 u Vsetína. K povstání se přidali i poddaní z Bratřejova a po jeho porážce bylo 7 bratřejovských sedláků popraveno(6oběšeno a 1 čtvrcen). Tři padli v boji u Martinic a Jan Hejtmánek a Jura Durbalec uprchli před trestem za hranice(pravděpodobně na Slovensko). Kraj se ještě nevzpamatoval z válečných událostí a už přišla nová pohroma v podobě vpádu Turků. Na podzim roku 1663 bylo v Bratřejově zabito 50 lidí a 7 domů vypáleno.
Počátkem 18. století bylo Vizovicko vystaveno novým válečným útrapám- tak zvaným kuruckým vpádům. Tehdy se prý obyvatelé Bratřejova ukrývali po několik let v horách a svá pole obdělávali jen v noci. Prusko-rakouská válka v roce 1866 nepostihla obec přímo válečnými operacemi, ale procházející vojska, která si zde doplňovala zásoby, zavlekla sem obávanou choleru. V roce1847 zuřila v Bratřejově epidemie hlavničky.
Náboženské poměry v době pobělohorské byly v Bratřejově obdobné jako v celém kraji. Obyvatelstvo od dob husitských odpadalo od katolictví a přiklánělo se z velké části k vyznání evangelickému(luteráni). V době rekatolizace vyznávalo svou víru většinou tajně.Když jezuitští kazatelé chtěli zjistit všechny tajné evangelíky v kraji a vyhlásili v roce 1777 ve Vizovicích zprávu, že byla udělena náboženská svoboda, přihlásila se z Bratřejova k evangelickému vyznání více jak polovina obyvatelstva. Když vyšlo najevo, že se jedná o podvod, byla vyslána do Uherského Hradiště delegace, která požadovala náboženskou svobodu. Její členové byli uvězněni, mezi nimi i Jan Říha z Bratřejova. Skutečné náboženské uvolnění přinesl až toleranční patent v roce 1781.
V roce 1585 bylo v Bratřejově 32 usedlostí, a to zákupní rychta, 5 pololánů, 13 čtvrtlánů, 10 podsedků a 3 mlýny. V roce 1673 zde byl vystavěn nový panský dvůr, v němž podle soupisu z roku1675 bylo chováno 34 kusů dobytka. V roce 1739 prodal v Bratřejově majitel vizovického panství svobodný pán z Minkvicburku Durbalkovský grunt Jiřímu Dubčákovi za dědičnou zákupní rychtu. Podle urbáře vizovického panství z r. 1755 bylo v Bratřejově 13 sedláků, 7 velkých podsedníků, 9 malých podsedníků a 22 chalupníků.
V prosinci 1799 byl ukončen dlouho se vlekoucí spor mezi obcí vizovickou, bratřejovskou a ubelskou o les zvaný Ubelská chrasť rozdělením lesa mezi všechny 3 obce. V roce 1790 žilo v Bratřejově 481 osob v 79 domech. Podle sčítání z roku 1843 to bylo 546 osob-259 mužů a 287 žen, které tvořily 125 rodin obývajících 101 domů. Všechny rodiny se zaměstnávaly zemědělstvím, průmyslové živnosti zde nebyly. V katastru obce v té době byly 4 mlýny a 3 pily.
Obec byla vždy čistě česká. Z hlediska příslušnosti obyvatelstva k náboženskému vyznání se poměr ustálil na polovině katolíků a na polovině evangelíků. Tak tomu bylo podle údajů z roku 1900, v r. 1921 to bylo 381 katolíků a 350 evangelíků(2 osoby byly jiného vyznání a 1bez vyznání), v roce 1930 bylo v Bratřejově 370 katolíků, 376 evangelíků a 8 obyvatel bylo bez vyznání, jinověřec není v té době uveden žádný.
Až do zrušení patrimoniální správy patřil Bratřejov k panství Vizovice. Po zřízení nových správních institucí připadl v roce 1850 k soudnímu okresu vizovickému, kam patřil až do roku 1949. Nadřízeným orgánem v oblasti politické správy bylo pro Bratřejov v letech 1850-1855 okresní hejtmanství v Uherském Brodě, pak do roku 1868 okresní úřad ve Vizovicích a v letech 1868-1935 okresní hejtmanství holešovské. Po zřízení politického okresu Zlín v roce 1935 přešel Bratřejov pod správu tohoto okresu až do roku 1949. Pak následoval JNV Gottwaldov,od roku 1954 ONV Gottwaldov-venkov a od roku 1960 ONV Gottwaldov.Od roku 1990 je to opět okres Zlín.
Demografické údaje
Obec Bratřejov
Bratřejov č. 226, 76312, Vizovice
Osoby
- p. Zicha Richard, starosta
Kontakty
- 577 458 226
- bratrejov@volny.cz
- www.obec-bratrejov.cz
Vlajka
1 části obce:
Historie obce Bratřejov celá historie
I když první písemná zmínka o obci pochází až z roku 1468, osídlení zde existovalo daleko dřív. Na vrcholu hory Kláštov(754 m), která se vypíná jihovýchodně od Bratřejova a k níž se váží místní pověsti, jsou dodnes zbytky staroslovanského hradiště(nálezy z doby kultury popelnicových polí a z doby hradištní). Bratřejov trvale patřil k majetku kláštera Smilheim ve Vizovicích. Neblaze se do historie vizovického panství zapsal Zdeněk Kavka z Říčan, který se stal jeho majitelem po roce 1567. Tak utiskoval své poddané, že ti si stěžovali na svého pána až u císaře. Mezi těmi, kteří podali stížnost, byli i lidé z Bratřejova. Spor dopadl v roce1573 tak, že poddaní z Bratřejova mohli podle práva využívat lesy, pole, louky i kluče k pasení dobytka. Les Chlášťov (Klášťov) připadl panu Kavkovi z Říčan.
V 17. století trpěl Bratřejov válečnými událostmi třicetileté války i nájezdy povstalců z Uher. Hned na počátku 17.století to byl vpád bočkajovců na Moravu při němž byl kraj kolem Vizovic zle popleněn. Obzvláště špatně se vedlo bratřejovským poddaným v roce 1623 při vpádu uherských žoldnéřů Gábora Bethlena na Valašsko, při němž byl Bratřejov z větší části vypálen a nájezdníci odehnali všecek dobytek. Při následné neůrodě docházelo k tomu, že mnozí chalupníci, ale i sedláci, opouštěli své domovy a odcházeli jinam za lepší obživou.
Tresty a represálie provázely také porážku valašských povstalců v roce 1644 u Vsetína. K povstání se přidali i poddaní z Bratřejova a po jeho porážce bylo 7 bratřejovských sedláků popraveno(6oběšeno a 1 čtvrcen). Tři padli v boji u Martinic a Jan Hejtmánek a Jura Durbalec uprchli před trestem za hranice(pravděpodobně na Slovensko). Kraj se ještě nevzpamatoval z válečných událostí a už přišla nová pohroma v podobě vpádu Turků. Na podzim roku 1663 bylo v Bratřejově zabito 50 lidí a 7 domů vypáleno.
Počátkem 18. století bylo Vizovicko vystaveno novým válečným útrapám- tak zvaným kuruckým vpádům. Tehdy se prý obyvatelé Bratřejova ukrývali po několik let v horách a svá pole obdělávali jen v noci. Prusko-rakouská válka v roce 1866 nepostihla obec přímo válečnými operacemi, ale procházející vojska, která si zde doplňovala zásoby, zavlekla sem obávanou choleru. V roce1847 zuřila v Bratřejově epidemie hlavničky.
Náboženské poměry v době pobělohorské byly v Bratřejově obdobné jako v celém kraji. Obyvatelstvo od dob husitských odpadalo od katolictví a přiklánělo se z velké části k vyznání evangelickému(luteráni). V době rekatolizace vyznávalo svou víru většinou tajně.Když jezuitští kazatelé chtěli zjistit všechny tajné evangelíky v kraji a vyhlásili v roce 1777 ve Vizovicích zprávu, že byla udělena náboženská svoboda, přihlásila se z Bratřejova k evangelickému vyznání více jak polovina obyvatelstva. Když vyšlo najevo, že se jedná o podvod, byla vyslána do Uherského Hradiště delegace, která požadovala náboženskou svobodu. Její členové byli uvězněni, mezi nimi i Jan Říha z Bratřejova. Skutečné náboženské uvolnění přinesl až toleranční patent v roce 1781.
V roce 1585 bylo v Bratřejově 32 usedlostí, a to zákupní rychta, 5 pololánů, 13 čtvrtlánů, 10 podsedků a 3 mlýny. V roce 1673 zde byl vystavěn nový panský dvůr, v němž podle soupisu z roku1675 bylo chováno 34 kusů dobytka. V roce 1739 prodal v Bratřejově majitel vizovického panství svobodný pán z Minkvicburku Durbalkovský grunt Jiřímu Dubčákovi za dědičnou zákupní rychtu. Podle urbáře vizovického panství z r. 1755 bylo v Bratřejově 13 sedláků, 7 velkých podsedníků, 9 malých podsedníků a 22 chalupníků.
V prosinci 1799 byl ukončen dlouho se vlekoucí spor mezi obcí vizovickou, bratřejovskou a ubelskou o les zvaný Ubelská chrasť rozdělením lesa mezi všechny 3 obce. V roce 1790 žilo v Bratřejově 481 osob v 79 domech. Podle sčítání z roku 1843 to bylo 546 osob-259 mužů a 287 žen, které tvořily 125 rodin obývajících 101 domů. Všechny rodiny se zaměstnávaly zemědělstvím, průmyslové živnosti zde nebyly. V katastru obce v té době byly 4 mlýny a 3 pily.
Obec byla vždy čistě česká. Z hlediska příslušnosti obyvatelstva k náboženskému vyznání se poměr ustálil na polovině katolíků a na polovině evangelíků. Tak tomu bylo podle údajů z roku 1900, v r. 1921 to bylo 381 katolíků a 350 evangelíků(2 osoby byly jiného vyznání a 1bez vyznání), v roce 1930 bylo v Bratřejově 370 katolíků, 376 evangelíků a 8 obyvatel bylo bez vyznání, jinověřec není v té době uveden žádný.
Až do zrušení patrimoniální správy patřil Bratřejov k panství Vizovice. Po zřízení nových správních institucí připadl v roce 1850 k soudnímu okresu vizovickému, kam patřil až do roku 1949. Nadřízeným orgánem v oblasti politické správy bylo pro Bratřejov v letech 1850-1855 okresní hejtmanství v Uherském Brodě, pak do roku 1868 okresní úřad ve Vizovicích a v letech 1868-1935 okresní hejtmanství holešovské. Po zřízení politického okresu Zlín v roce 1935 přešel Bratřejov pod správu tohoto okresu až do roku 1949. Pak následoval JNV Gottwaldov,od roku 1954 ONV Gottwaldov-venkov a od roku 1960 ONV Gottwaldov.Od roku 1990 je to opět okres Zlín.
Demografické údaje
Historie obce Bratřejov celá historie
I když první písemná zmínka o obci pochází až z roku 1468, osídlení zde existovalo daleko dřív. Na vrcholu hory Kláštov(754 m), která se vypíná jihovýchodně od Bratřejova a k níž se váží místní pověsti, jsou dodnes zbytky staroslovanského hradiště(nálezy z doby kultury popelnicových polí a z doby hradištní). Bratřejov trvale patřil k majetku kláštera Smilheim ve Vizovicích. Neblaze se do historie vizovického panství zapsal Zdeněk Kavka z Říčan, který se stal jeho majitelem po roce 1567. Tak utiskoval své poddané, že ti si stěžovali na svého pána až u císaře. Mezi těmi, kteří podali stížnost, byli i lidé z Bratřejova. Spor dopadl v roce1573 tak, že poddaní z Bratřejova mohli podle práva využívat lesy, pole, louky i kluče k pasení dobytka. Les Chlášťov (Klášťov) připadl panu Kavkovi z Říčan.
V 17. století trpěl Bratřejov válečnými událostmi třicetileté války i nájezdy povstalců z Uher. Hned na počátku 17.století to byl vpád bočkajovců na Moravu při němž byl kraj kolem Vizovic zle popleněn. Obzvláště špatně se vedlo bratřejovským poddaným v roce 1623 při vpádu uherských žoldnéřů Gábora Bethlena na Valašsko, při němž byl Bratřejov z větší části vypálen a nájezdníci odehnali všecek dobytek. Při následné neůrodě docházelo k tomu, že mnozí chalupníci, ale i sedláci, opouštěli své domovy a odcházeli jinam za lepší obživou.
Tresty a represálie provázely také porážku valašských povstalců v roce 1644 u Vsetína. K povstání se přidali i poddaní z Bratřejova a po jeho porážce bylo 7 bratřejovských sedláků popraveno(6oběšeno a 1 čtvrcen). Tři padli v boji u Martinic a Jan Hejtmánek a Jura Durbalec uprchli před trestem za hranice(pravděpodobně na Slovensko). Kraj se ještě nevzpamatoval z válečných událostí a už přišla nová pohroma v podobě vpádu Turků. Na podzim roku 1663 bylo v Bratřejově zabito 50 lidí a 7 domů vypáleno.
Počátkem 18. století bylo Vizovicko vystaveno novým válečným útrapám- tak zvaným kuruckým vpádům. Tehdy se prý obyvatelé Bratřejova ukrývali po několik let v horách a svá pole obdělávali jen v noci. Prusko-rakouská válka v roce 1866 nepostihla obec přímo válečnými operacemi, ale procházející vojska, která si zde doplňovala zásoby, zavlekla sem obávanou choleru. V roce1847 zuřila v Bratřejově epidemie hlavničky.
Náboženské poměry v době pobělohorské byly v Bratřejově obdobné jako v celém kraji. Obyvatelstvo od dob husitských odpadalo od katolictví a přiklánělo se z velké části k vyznání evangelickému(luteráni). V době rekatolizace vyznávalo svou víru většinou tajně.Když jezuitští kazatelé chtěli zjistit všechny tajné evangelíky v kraji a vyhlásili v roce 1777 ve Vizovicích zprávu, že byla udělena náboženská svoboda, přihlásila se z Bratřejova k evangelickému vyznání více jak polovina obyvatelstva. Když vyšlo najevo, že se jedná o podvod, byla vyslána do Uherského Hradiště delegace, která požadovala náboženskou svobodu. Její členové byli uvězněni, mezi nimi i Jan Říha z Bratřejova. Skutečné náboženské uvolnění přinesl až toleranční patent v roce 1781.
V roce 1585 bylo v Bratřejově 32 usedlostí, a to zákupní rychta, 5 pololánů, 13 čtvrtlánů, 10 podsedků a 3 mlýny. V roce 1673 zde byl vystavěn nový panský dvůr, v němž podle soupisu z roku1675 bylo chováno 34 kusů dobytka. V roce 1739 prodal v Bratřejově majitel vizovického panství svobodný pán z Minkvicburku Durbalkovský grunt Jiřímu Dubčákovi za dědičnou zákupní rychtu. Podle urbáře vizovického panství z r. 1755 bylo v Bratřejově 13 sedláků, 7 velkých podsedníků, 9 malých podsedníků a 22 chalupníků.
V prosinci 1799 byl ukončen dlouho se vlekoucí spor mezi obcí vizovickou, bratřejovskou a ubelskou o les zvaný Ubelská chrasť rozdělením lesa mezi všechny 3 obce. V roce 1790 žilo v Bratřejově 481 osob v 79 domech. Podle sčítání z roku 1843 to bylo 546 osob-259 mužů a 287 žen, které tvořily 125 rodin obývajících 101 domů. Všechny rodiny se zaměstnávaly zemědělstvím, průmyslové živnosti zde nebyly. V katastru obce v té době byly 4 mlýny a 3 pily.
Obec byla vždy čistě česká. Z hlediska příslušnosti obyvatelstva k náboženskému vyznání se poměr ustálil na polovině katolíků a na polovině evangelíků. Tak tomu bylo podle údajů z roku 1900, v r. 1921 to bylo 381 katolíků a 350 evangelíků(2 osoby byly jiného vyznání a 1bez vyznání), v roce 1930 bylo v Bratřejově 370 katolíků, 376 evangelíků a 8 obyvatel bylo bez vyznání, jinověřec není v té době uveden žádný.
Až do zrušení patrimoniální správy patřil Bratřejov k panství Vizovice. Po zřízení nových správních institucí připadl v roce 1850 k soudnímu okresu vizovickému, kam patřil až do roku 1949. Nadřízeným orgánem v oblasti politické správy bylo pro Bratřejov v letech 1850-1855 okresní hejtmanství v Uherském Brodě, pak do roku 1868 okresní úřad ve Vizovicích a v letech 1868-1935 okresní hejtmanství holešovské. Po zřízení politického okresu Zlín v roce 1935 přešel Bratřejov pod správu tohoto okresu až do roku 1949. Pak následoval JNV Gottwaldov,od roku 1954 ONV Gottwaldov-venkov a od roku 1960 ONV Gottwaldov.Od roku 1990 je to opět okres Zlín.
Obec Bratřejov
Bratřejov č. 226, 76312, Vizovice
Osoby
- p. Zicha Richard, starosta
Kontakty
- 577 458 226
- bratrejov@volny.cz
- www.obec-bratrejov.cz
Vlajka
