Bransouze jsou obec v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Leží severozápadně od města Třebíče. Žije zde 215 obyvatel. Sousedními obcemi sídla jsou Číchov, Brtnice a Chlum.

Hledat firmy v obci Bransouze
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 306 firem

Brtnice č. 3534,95 km

Zašpitál 408, Brtnice5,15 km

J. A. Komenského 87, Okříšky6,71 km

U Kapličky 591, Okříšky6,75 km

Kamenice č. 4657,84 km

Brodce č. 48, Kněžice8,07 km

Otínská 810, Luka nad Jihlavou9,44 km

U Cihelny 736, Luka nad Jihlavou9,86 km

Vysoké Studnice č. 1209,93 km

Vysoké Studnice č. 4610,30 km

Markvartice č. 2311,42 km

Stonařov č. 32912,37 km

Luční 800/23, Podklášteří, Třebíč12,72 km

Okružní 962/13, Borovina, Třebíč12,73 km

Velký Beranov č. 612,81 km

9. května 25/2, Podklášteří, Třebíč13,15 km

9. května 25/2, Podklášteří, Třebíč13,15 km

Žerotínovo nám. 1003, Podklášteří, Třebíč13,20 km

Žerotínovo nám. 16/2, Podklášteří, Třebíč13,21 km

Žerotínovo nám. 16/2, Podklášteří, Třebíč13,21 km

Historie obce Bransouze celá historie

Podle nejstaršího urbáře obce zjistíme, že v roce 1530 zde žilo 20 obyvatel. Nejčastějším příjmením, s nímž se v urbářích setkáme, je Jandula, Lankaš, podobně je to s příjmeními Dvořák, Tkadlec, Kocián atd. Robotovat chodili bransouzští do Brtnice. Práce začánala v deset hodin. V zimě robotníci po cestě hodinu odpočívali a pak pracovali až do šestnácti hodin. V létě začínali pracovat hned po příchodu v deset hodin dopoledne a pracovali až do pěti a někdy i do šesti hodin odpoledne. O žních pak už od šesté hodiny ranní do sedmé hodiny večerní.

Protože u chalup nebyly polnoísti, pracovali chudí lidé u rolníků, u nichž měli také sázeny brambory. Denně dostávali velkou buchtu, čtvrt bochníku chleba a „vejraškový“ koláč. Po žních od těch štědřejších ještě čtvrtku mandlového ovsa a čtyři snopy ječmene.

Služné u čeládky nebylo jednotné, například Dvořákova děvečka dostávala 10 až 16 zlatých, 16 loket domácího plátna, 4 lokty plátna lněného a 4 lokty počesaného, šorc a zástěru také z domácího plátna a černě nebo modře barvený plátěný šátek.

Na počátku 20. století se chodili bavit bransouzští sousedé do hospody u Fabiánů a u Blahů.

Masopust, doba veselí, probíhal hlučně. Muzika hrála tři dny, o masopustním úterý chodily po vsi nejrůznější maškary, rozličné postavy, karikatury současných osob. V žádném případě nesměli chybět dědek, bába a žid, kteří sbírali oves, buchty, smažínky a peníze.

O vánocích a o koledě chodily děti po domech a zpívaly koledy, za což dostávaly jablka, ořechy, koláče nebo peníze. O Štědrém večeru chodíval po vsi pastýř, který oznamoval blížící se narození Páně. Doprovázely jej děti, které bečely, aby napodobily ovečky. A lidé mu vynášeli koláče a všechno, co mohli od štědré večeře.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.