Bořitov

První historická zpráva, týkající se Bořitova, pochází z roku 1173. V dobách o něco pozdějších se setkáváme se jmény, z kterých se dá soudit na přímé spojení se jménem Bořitov, jako Boruth, Borutha, Bořita. Koluje však také jiný názor o vzniku jména Bořitov. Cesty v osadě samé i okolí byly až do nedávna v ubohém stavu. Za deštivého počasí, ba i dlouho po něm, byly velmi blátivé, takže mnohému, kdo tudy jel, se stalo, že se s povozem do bláta zabořil a nemohl dál. Je tedy také možné, že právě sloveso "bořiti" dalo vznik pojmenování Bořitova. Tento názor se zdá pravděpodobnější, uvážíme-li ještě to, že na pojmenování okolních osad měly rovněž vliv vlastnosti příznačné pro ten který kraj. Tak na příklad jasně to dokazuje Černá Hora (dříve zalesněná, "černá"), Jestřebí (jestřáb), Doubravice, Obora, Jabloňany, Lysice, Žernovník, Býkovice apod.

Na rozdíl od Černé Hory Bořitov spolu s jinými osadami (Jestřebí a j.) svůj starobylý ráz dlouho udržoval. Mnohem déle se u nás držely národní zvyky a svéráze, tvrdé horácké nářečí je zde dodnes, domy ještě do nedávna byly kryty doškem nebo šindelem, silnice žádné, cesty rozbité, kdežto Černá Hora byla více exponována všem novotám, takže se o ní už dávno říkalo, že "zpanštěla". že toto zpanštění, řekněme zmodernizování, u nás dlouho nenacházelo půdu, si vysvětlíme tím, že zde byl převážně lid selský, konservativní, který se svých svérázností více držel, než řemeslnický lid černohorský.