Hledat firmy v obci Bohdalov
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Posledně opravené/vložené firmyzobrazit více

MANĎÁK VLADIMÍR-ZÁMEČNICTVÍ-NÁSTROJÁŘSTVÍ - Bohdalov č. 162

ZŠ A MŠ Bohdalov - Bohdalov č. 205webFotografie u firmy

SABRA DŘEVOVÝROBA, s.r.o. - Bohdalov č. 264

Historie obce Bohdalov celá historie

Na základě historie Vysočiny se dá předpokládat, že Bohdalov byl založen asi v 1. polovině 13. století zemědělskými osadníky. Zřejmě do těchto míst přišli z oblasti Bítešska a Osového. První dochovanou písemnou zprávu o Bohdalově známe z roku 1349. Je tehdy již městečkem a patří k hradu Osové v okrese velkobítešském. Jindřich z Osového zapisuje i na něm jako na ostatním svém majetku manželce své věno 800 hřiven. Podle známé historie kraje můžeme tedy souditi, že toto území připadlo po smrti Přibyslava z Křižanova jeho vdově Sibyle a tím se dostalo do přibyslavsko-ronovské větvi pánů z Lichtenburka. Ti toto území koncem 13. století kolonizovali a udělili své osadě městské právo, což by dosvědčil asi starý znak městečka.

Když roku 1364 učinil Jindřich z Ronova řečený z Osového dědickou dohodou se svou dcerou Hyzlou a jejím manželem Janušem z Bechyně a jejich dědici o svém statku bítešském, přináleželo k němu i celé městečko Bohdalov. Jindřich a Januš odprodali roku 1366 Bohdalov s okolím i s právem patronátním Zdeňkovi a Čeňkovi bratřím z Ronova. Zdeněk daroval 6. října 1366 desátek mýta v Bohdalově kostelu přibyslavskému.

Po smrti Zdeňkově připadl jeho podíl na Čeňka a po něm bohdalovské území přešlo na jeho syna Smila, který tu asi sídlil a snad i postavil obyvatelnou hradní věž (něm. Berchfrit, Belfried), psal se z Bohdalově a teké tento majetek hodně zadlužil. (V roce 1621 dával spravovati úředník Pavel Rožnovský na Perfrýdě vazbu a ještě roku 1856 byly zříceniny rozsáhlé a rozebíraly se jako stavební materiál.) Když Smil asi roku 1405 zemřel, zůstal po něm syn Smil, jemuž říkali Smilek, ale o dědictví se také hlásili věřitelé. V té době se vedly časté spory o městečko mezi pány z Ronova a jejich věřiteli.

Ze soudních listin z roku 1420 se poprvé dovídáme o velikosti městečka. Bylo tu 18 lánů a čtvrt, 14 podsedků osazených a 6 a půl opuštěných, kostelní podací, les řečený Ywrssar (je to poloha zv. v 16. stol. "Vorších ke Kyovu", nyní Baba), rychta v rozsahu dvou lánů, lázeň, mastnice, jednokolový mlýn a rybník k rychtě.

Po stránce zemědělské byl tedy v té době Bohdalov více než dvakrát větší než Žďár a jistě také význačnější. Ale ztratil brzy vrchnost, která v něm sídlila, a tím také hlavní podmínku příznivějšího vývoje (opuštěné podsedky jsou jistě jen důsledek odchodu vrchnostenského služebnictva). Roku 1417 získal Bohdalov po dlouhých soudních sporech strýc Jan, zvaný Hlaváč.

Když roku 1448 Václav Šturm z Ronova a Mitrova postoupil Janovi z Pernštejna dědičně statek mitrovský, postoupil mu také právo na Bohdalov. Tím se dostal Bohdalov v držení tohoto slavného a bohatého rodu na celé století a spravován byl asi nejprve z Křižanova, později z Velkého Meziříčí. Dne 2. ledna 1483 udělili bratři Vilém a Vratislav z Pernštejna na žádost rychtáře a konšelů právo odúmrtní: každý obyvatel městečka mohl buď zaživa nebo pro případ úmrtí volně nakládati se svým statkem movitým i nemovitým. Jen kdyby někdo umřel bez dětí a blízcí příbuzní byli na jiném panství, musel dědic nastoupit do městečka a nesměl je na jiné panství odvážet. Nebylo-li dětí a blízkých příbuzných, mohla dědictví nastoupit vdova, když zůstala vdovou a počestně se chovala a řádně hospodařila; jinak z popudu obce rozhodla o pozůstalosti vrchnost. V té době byl v městečku postaven pivovar a vinopalna, měšťanům pak Pernštejnové udělili právo várečné. 27. dubna 1537 povolil jan z Pernštejna Bohdalovským, aby směnili části pozemků s majitelem sousedního statku rudoleckého, jímž byl nezletilý Jan z Vranova. Jednalo se o pozemky ležící mezi Rudolcem a Bohdalovem a až v té době již trvale pusté obci Blažkov. Je zřejmé, že hranice obcí byly tehdy docela jiné, než jsou nyní.

Roku 1551 bratři Jaroslav, Vratislav a Vojtěch z Pernštejna prodali své zboží a dědictví Václavu Chroustenskému z Malovar a z Chroustenic. Stalo se to jistě z popudu Jana Přepyského z Rychenburka, který byl pernštejnským úředníkem na Meziříčí a který poměry tu dobře znal; Chroustenský pak měl jeho dceru Kteřinu. Byly by snad městečku vzešly zase lepší časy, kdyby Chroustenský nepřikoupil hned příštího roku sousední panství rudolecké a nepřesídlil na tamní tvrz. Od té doby sdílelo městečko osudy tohoto panství a začalo pozvolna upadat. Vrchnost si koncem 16. století postavila nové sídlo ve vzdálenější obci Černé a přesídlila tam.

Městečko ztrácelo púostupně nabytá městská práva a časem kleslo na úroveň jiných vesnic. Nejprve pozbyli občané brzy po roce 1585 právo várečné. Přestalo také městské úřadování.

Z té doby máme také první zprávy o místní škole, o jezuitské misi, která přišla do zdejšího kraje. České stavovské povstání 1618-1620 - předehra Třicetilété války - změnilo zcela majetkové poměry v Čechách. Poražené nekatolické stavy byly tvrdě potrestány - na hrdle, majetku, vyhnanstvím. A tak oblast Černé a tím i Bohdalova byla odňata potomkům Václava z Chroustenic a připadla italským hrabatům Collate San Salvatore, kteří panství obdrželi od císaře za válečné zásluhy. Poddaní byli v té době tvrdě utiskováni. Svědectví o tom podává stížnost bohdalovských občanů z roku 1650 zemskému soudu. Stěžují si na tvrdou robotu, nerespektování městských práv, velké daně a řádění vojenských soldatesek, které tu projížděli a nadělaly velkou škodu.

Za těchto poměrů není divu, že se asi obecní památky brzy ztratily, V polovině 18. století (za purkmistra Václava Pokorného) se dověděli občané, že se mohou obce, které ztratily staré výsady, hlásit o obnovení. Obrátili se proto na tribunál, ale mohli se dovolávat jen výpovědi "starých pamětníků". Ti tvrdili namnoze věci, které již alespoň 150 let nebyly pravdou. Z listin měla tehdy obec asi již jen dohodu o rybník z roku 1537, jíž také při sepisování tereziánské fase prokazovala svůj nárok na některé pozemky. Mohla proto lehce nová vrchnost občany ať vědomě, nebo nevědomě víc a více zkracovati. Také kněžský nebo Dolní rybník chtěla obci vrchnost v roce 1810 odníti. Po dlouhém sporu bylo 23. ledna 1820 uznáno, že právoplatnýcm majitelem je městečko Bohdalov. Takovou citelnou ztrátou bylo např. území pusté vsi Blažkova, které jim nová vrchnost odňala.

K zaniklým osadám patřily Blažkov a Němkyně. V knihách se o nich dočteme následující:

První zprávu o osdadě Blažkov známe z roku 1364. Založeny byla snad teprve po roce 1349 asi pod nynější horou Blažkov. Když pak počal vzrůstat Rudolec, přesídlili snad osadníci do Rudolce a osada zpustla. Památkou po osadě zůstalo jen jméno kopce a pozemků v katastru bohdalovském, rudoleckém, újezdském, matějovském a pověst o Hospodě na Blažkově.

O osadě Němkyně se dochovala první písemná zpráva z roku 1464 a je úzce spojena s vývojem osady Rudolec, s nímž snad i splynula a byla snad i příčinou jeho pozdějšího přívlastku Německý. Nyní zůstalapamátka po ní jen v názvu pozemků jednak v katastru bohdalovském, jednak v rudoleckém.

Podle tereziánské fase z roku 1752 bylo v městečku Bohdalov 21 pololáníků, 11 domkařů s pozemkem, 10 chalup bez pozemků, panský hostinec, kostel s farou, škola a obecní radnice. Přesnější zpráva pochází z roku1790. V ní bylo uvedeno, že v obci žije 630 obyvatel a stojí 83 domy. Celkem bylo při městečku poddanské půdy 812 měř. polí.

V roce 1824 byl pořízen v městečku vodovod. Od tohoto roku dochází k rychlému zvelebování městečka. Roku 1864 jsou povoleny 3 výroční trhy. V roce 1869 byl zřízen v městečku poštovní úřad. A brzy počala záslužná práce význačného rodáka Jana Nepomuka Heimricha. Z malého "horního" mlýna s vodní pilou vytvořil Heimrich velký závod. V roce 1895 připojil strojírnu, v níž se vyráběly parní stroje a hospodářské stroje všeho druhu. V roce 1874 byl založen požární sbor, otevřena budova nové obecné školy.

Roku 1892 se stalo městečko střediskem zravotního obvodu, k němuž byly přiděleny obce Rudolec, Chroustov, Pokojov, Kyjov, Nové Veselí, Březí, Kotlasy, Újezd, Matějov s Českou Mezí a Budeč. V roce 1894 zde byl povolen telegraf a četnická stanice, do jejíhož obvodu připadaly tytéž obce mimo Kotlasy a Březí. V roce 1905 zde byl zřízen telefon. Doručovací obvod pro listovní poštu a balíky tvořil Rudolec (poštovna a telefon), Chroustov, Pokojov, a Kdyjov, pro telegramy pak ještě Starý Telečkov, Pavlov, Znětínek a Sirákov.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Web používá nezbytné cookies pro jejich fungování. Se souhlasem jsou zpracovávané preferenční a statistické cookies, které slouží pro zapamatování nastavení a měření návštěvnosti. Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies. Podrobnou úpravu můžete provést kliknutím na “Vlastní nastavení”. Své preference můžete kdykoliv změnit a souhlas odvolat kliknutím na “Cookies” v zápatí stránky. Volba pouze nezbytných cookies může mít vliv na funkčnost a výkon stránek.